Praha - Vláda schválila zvýšení minimální mzdy. Kabinet už dříve navrhl růst o 700 korun, s tím však nesouhlasili zástupci zaměstnavatelů. A ti se ozývají i nyní. Přesto se má podle rozhodnutí vlády minimální mzda více přiblížit 40 procentům průměrné mzdy, od nového roku tak vzroste z 8 500 na 9 200 korun.
Podle premiéra Bohuslava Sobotky současná výše minimální mzdy neumožňuje lidem, kteří za ni pracují, důstojnou existenci: „Dlouhodobě zastávám názor, že minimální mzdu je nutno postupně zvyšovat tak, aby plnila motivační roli v porovnání s příjmem získávaným ze sociálních dávek.“
Ministři nakonec pro hlasovali jednomyslně - přestože třeba šéf státní kasy Andrej Babiš měl ještě ráno před jednáním jiný pohled: „Můj názor je, že stát by neměl určovat mzdy podnikatelům a živnostníkům – máme svobodné tržní hospodářství.“
Lukáš Kovanda, hlavní ekonom finanční skupiny Roklen a ekonom VŠE v Praze:
„Myslím si, že to není dobře a do značné míry je to šok pro řadu zaměstnavatelů, protože s takto vysokým a skokovým navýšením zjevně nepočítali. Může to zatížit jejich finanční rozhodování a do značné míry ohrozit jejich cestu z obtížného období ekonomického útlumu… Zdá se mi, že si vláda představuje, že jsme se z nejhoršího dostali už dávno a eurozóna už je na tom dobře.“
S vyšším růstem minimální mzdy navíc zaměstnavatelé nepočítali. „Skokové navýšení na 700 korun nás překvapilo – vláda jej se sociálními partnery neprojednala, což nás u takto vrcholného tripartitního tématu velmi mrzelo,“ prohlásil viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Radek Špicar, který taky varoval před negativním vlivem na šedou ekonomiku. „Postihne to celou řadu podnikatelských oborů a ohrozí to nejslabší na pracovním trhu, kteří pravděpodobně budou muset být propuštěni,“ myslí si i 1. místopředseda TOP 09 Miroslav Kalousek.
Stranická expertka ODS pro sociální oblast Lenka Kohoutová v Událostech, komentářích vyčetla vládě její odklon od partnerství ve sféře zaměstnávání od zaměstnavatelů a podnikatelů směrem k odborářům. „Pracovní místa jednoznačně vytváří podnikatelé a těm jsme dnes řekli, že od 1. ledna mají na zádech problém za zhruba 1,3 miliardy,“ dodala.
Naopak odbory dnešní rozhodnutí vítají. „Česká republika už nebude konkurovat na trhu jen levnou prací. Potřebujeme, aby naši lidé žili důstojně,“ říká místopředseda ČMKOS Vít Samek.
Podle předsedy představenstva Asociace malých a středních podniků a živnostníků Karla Havlíčka jde spíše o diplomatickou válku mezi velkými zaměstnavateli a odbory: „Domnívám se, že 200 korun nevytvoří ani zásadně větší komfort pro nejnižší příjmové skupiny. Na druhou stranu nedostane prakticky žádnou firmu do tak svízelné situace, že by kvůli tomu musela skončit.“
Dojde na propouštění?
Ještě před pár měsíci se kabinet se zaměstnavateli dohodl na dodatečných 500 korunách. V létě pak přišel Sobotka s návrhem, že by částka měla být o 200 korun vyšší. S tím už zaměstnavatelé nesouhlasili. Takový růst by podle nich mohl mnoha firmám způsobit potíže, teprve se totiž vzpamatovávají z krize. Mohlo by tak hrozit propouštění. Týká se to třeba kožedělných, textilních či dřevařských podniků.
„Obávám se toho, že aby udrželi veřejné zakázky, budou zaměstnavatelé nuceni propouštět a najímat si různé agentury,“ upozornila viceprezidentka hospodářské komory Irena Bartoňová Pálková.
A jelikož výši minimální mzdy nemusí schvalovat sněmovna, stačí schválit vládní nařízení. Od ledna se tak podle návrhu má zvýšit o 8,2 procenta. S nejnižším výdělkem by měly růst i nejnižší zaručené mzdy pro zaměstnance ve veřejné správě a pro ty bez kolektivních smluv. Jejich příjmy se dělí do osmi skupin podle složitosti práce. Nyní se pohybují od 8 500 korun do 17 000 korun. Od ledna by to mělo být od 9 200 do 18 400 korun.
Minimální mzda v Evropě
Z 28 členů Unie má zákonem danou minimální mzdu 21 zemí. Přímo stanovena není ve Švédsku, Finsku, Dánsku, Itálii, Německu, Rakousku a na Kypru. Podle evropského statistického úřadu Eurostat letos v lednu byla v EU nejnižší minimální mzda v přepočtu na společnou unijní měnu 174 eur (asi 4 700 korun) v Bulharsku a nejvyšší 1 921 eur (skoro 52 000) v Lucembursku. V Česku činí minimální mzda 50,60 koruny za hodinu, za měsíc je to pak 9 000 korun.
Nedávno se pro zavedení minimální mzdy vyslovilo i Německo (čtěte více). Konkrétně má činit 8,5 eura na hodinu, tedy přibližně 230 korun. Za měsíc se tak má vyšplhat na zhruba 39 tisíc korun.
- Za minimální mzdu v současnosti platí částka 8 500, podle údajů ministerstva práce ji pobírá asi 100 tisíc lidí, což představuje přibližně dvě procenta všech zaměstnanců. Naposledy se zvedla v minulém roce na základě rozhodnutí Rusnokovy vlády; tehdy to bylo o 500 korun na současných 8 500 korun. Na osmi tisících se minimální mzda ustálila v letech 2007 až 2013.
- Zaměstnavatele by zvýšení minimální mzdy o 700 korun podle ministerstva práce mělo vyjít na 1,3 miliardy, stát pak asi na 195 milionů.
- Opatření se netýká zaměstnanců, kteří pobírají invalidní důchod. Pro tyto lidi zůstane minimální mzda 8 000 korun za měsíc nebo 48,10 koruny za hodinu.
Dnešní navýšení přitom není poslední. Vládní strany se už v koaliční dohodě zavázaly, že budou postupně minimální mzdu zvyšovat, aby se přiblížila 40 procentům průměrné mzdy ve státě. Ta za loňský rok dosáhla 25 128 korun, dvěma pětinám tak odpovídá asi 10 000 korun. Pro zvýšení minimální mzdy na tuto částku se vyslovil i prezident Miloš Zeman (čtěte více).
