Minimální mzda bude od příštího roku 13 350 korun, dohodly se koaliční strany

Minimální mzda se od ledna v Česku zvýší o 1150 korun na 13 350 Kč. Dohodli se na tom ve středu zástupci koaličních stran ANO a ČSSD. O případném zvýšení životního minima budou dál jednat. Novinářům to po jednání tripartity a koaličních špiček řekla ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD). Podle Hospodářské komory změna zatíží podnikatele vyššími náklady.

Minimální mzda naposledy rostla letos v lednu o 1200 korun na 12 200 korun. O navýšení pro příští rok kabinet dosud nerozhodl. Nařízení by měl podle Maláčové schválit příští týden.

Tripartita se na částce nedohodla. Odbory požadovaly 1500 korun. Podnikatelé by zvedli nejnižší výdělek o 800 korun. ANO chtělo přidat tisícikorunu. ČSSD nejdřív navrhovala 1500 korun, pak 1200 korun. 

  • Německo
    2018 – 8,84 eura za hodinu (229 korun, pro srovnání v ČR je hodinová 73,20 koruny)
    2019 – 9,19 eura za hodinu (238 korun)
  • Polsko
    2018 – 2100 zlotých za měsíc (12 600 korun)
    2019 – 2250 zlotých za měsíc (13 500 korun)
  • Slovensko
    2018 – 480 eur za měsíc (zhruba 12 430 korun)
    2019 – 520 eur za měsíc (zhruba 13 470 korun)
  • Rakousko
    – nemá minimální mzdu
  • Zdroj: ČTK, Poland IN, Wikipedia
    Pozn: Přepočítáváno s kurzem 25,90 koruny za euro a 6 korun za zlotý.

 „Po hodinové diskusi se sociálními partnery jsme dospěli k tomu, že to je politické rozhodnutí. Poté jsme dojednávali tu konečnou částku. Nakonec jsme se dohodli, že příští týden přinesu nařízení vlády s navýšením o 1150 korun na 13 350 korun,“ řekla Maláčová. Podle ní je to „poměrně slušná částka“, která představuje kompromis.

Na částce se ve středu dohodli šéfové vládních stran Andrej Babiš (ANO) a Jan Hamáček (ČSSD) s ministryněmi financí Alenou Schillerovou (ANO) a práce Janou Maláčovou (ČSSD). Hledali kompromis mezi 1000 a 1200 korunami. Babiš na odpoledním jednání členů kabinetu se zaměstnavateli a odboráři navrhl navýšení o 1100 korun.

Šéf odborové centrály ČMKOS Josef Středula považuje dohodu koaličních stran za dobrou zprávu pro zaměstnance a dobrou zprávu pro podporu dalšího růstu ekonomiky. 

Zaměstnavatelé s ohlášeným růstem minimální mzdy nesouhlasí. „Upozorňujeme, že to je po zrušení karenční lhůty další krok, který zatíží podnikatele vyššími náklady,“ uvedla Hospodářská komora s poukazem na nedávno ve sněmovně schválené proplácení náhrady mzdy zaměstnancům i v prvních třech dnech nemoci. Komora je podle své tiskové zprávy znepokojena návrhy na změny zákoníku práce, třeba na zavedení povinného pátého týdne dovolené. Požaduje, aby se vláda zavázala, že do konce svého mandátu nepodpoří žádnou změnu zákoníku práce, k níž by neměla souhlas zaměstnavatelů. 

Minimální mzda
Zdroj: ČTK

Stoupne i zaručená mzda

S nejnižším výdělkem se zvedne i zaručená mzda, a to o 1150 až 2300 korun. Tento pojem zavedl v roce 2007 zákoník práce. Je to nejnižší výdělek, na který má člověk nárok podle složitosti vykonávané činnosti a odbornosti. Vyplácí se v osmi stupních. Nejnižší odpovídá minimální mzdě, nejvyšší aspoň jejímu dvojnásobku. Od ledna by se měla pohybovat od 13 350 korun do 26 700 korun.

Zaměstnavatelům vadí, že musí přidávat i ve všech stupních zaručené mzdy. Stěžují si na vysoké výdaje. Jen u pracovníka s nejnižším výdělkem by původně navrhované zvýšení o 1500 korun vyšlo s odvody na 24 120 korun ročně, při přidání o 1150 korun to bude o něco méně. Podle ministerstva práce za minimální mzdu pracují asi čtyři procenta zaměstnanců, tedy kolem 150 tisíc lidí.

Jak dál s minimální mzdou?

Loni minimální mzda odpovídala podle ministerstva práce 37,3 procenta průměrného výdělku. Letos by se podíl mohl zvednout na 38,5 procenta. V minulém volebním období si koaliční vláda ČSSD, ANO a lidovců předsevzala, že přiblíží nejnižší odměnu 40 procentům průměrné mzdy.

Maláčová v novele zákoníku práce teď navrhuje, aby se minimální mzda zvedala tak, aby odpovídala od ledna vždy polovině průměrné mzdy z předloňska. Podle dřívějšího návrhu bývalé šéfky resortu Jaroslavy Němcové (ANO) se měla minimální mzda stanovit jako 0,44násobek průměrné mzdy.

Minimální mzda v Česku je dlouhodobě pod hranicí příjmové chudoby. Ta byla loni pro samotného dospělého o 1555 korun vyšší než nejnižší čistý výdělek. Předloni rozdíl činil 1881 korun.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Ekonomika dle odhadu vzrostla o dvě procenta

Česká ekonomika v letošním prvním čtvrtletí vzrostla meziročně o dvě procenta, vyplývá z předběžného odhadu zveřejněného Českým statistickým úřadem (ČSÚ). Mezičtvrtletně byl hrubý domácí produkt (HDP) vyšší o 0,5 procenta. Analytici růst HDP očekávali.
09:59Aktualizovánopřed 1 hhodinou

„Ještě jste nic neviděli.“ Trump promluvil o sto dnech v prezidentské funkci

Americký prezident Donald Trump vystoupil v Michiganu s projevem ke sto dnům ve funkci. Mluvil o tom, že země s ním vstupuje do „zlaté éry“, stejně jako o hospodářství, bezpečnosti nebo migraci, kterou podle něj nezvládal řešit jeho předchůdce Joe Biden s tehdejší viceprezidentkou Kamalou Harrisovou. Projev přišel ve chvíli, kdy Trumpova popularita podle průzkumů klesá, podotýkají média.
00:02Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Americká vláda uleví automobilkám od cel

Americká vláda poskytne automobilkám vyrábějícím ve Spojených státech úlevu od pětadvacetiprocentních cel na automobily. Prezident Donald Trump to zdůvodnil mimo jiné ochranou národní bezpečnosti. Podle ministra obchodu Howarda Lutnicka má krok pomoci firmám při návratu dodavatelských řetězců do USA a má zmírnit dopady dovozních poplatků na autodíly. Ty by měly začít platit od 3. května.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Bilance: Evropa v čase obchodní války

Tým publicistického měsíčníku Bilance se tentokrát zaměřil na dopady celní války na Evropu. Zajímal se, jak na nestabilní situaci reagují české firmy s napojením na Spojené státy. Věnoval se i soběstačnosti Evropy, přičemž se dostal i do dolů, kde je možné vidět české lithium. Tématem pondělního vysílání byl i odraz proměny bezpečnostní architektury v byznysu, který se projevil hlavně ve zbrojařství.
28. 4. 2025

Zbývají poslední dny pro podání přiznání k dani z příjmů

Na podání elektronického přiznání k dani z příjmů mají lidé už jen posledních pár dnů. Formulář je nutné elektronicky odeslat a daně zaplatit do pátku 2. května, ale lidé by to neměli nechávat na poslední chvíli. Finanční správa totiž upozorňuje, že hrozí přetížení systému. Těm, co odevzdávají papírové daňové přiznání, skončila lhůta už na konci března.
28. 4. 2025

Výdaje na zbrojení rostly loni nejrychleji od konce studené války

Celosvětové vojenské výdaje se v loňském roce zvýšily o 9,4 procenta na 2,72 bilionu dolarů (téměř šedesát bilionů korun). Zaznamenaly tak nejprudší meziroční nárůst přinejmenším od konce studené války, počátkem devadesátých let minulého století. Nejvíc vynakládají na zbrojení USA, Čína a Rusko. Informoval o tom Stockholmský mezinárodní ústav pro výzkum míru (SIPRI).
28. 4. 2025

Jak odhalit podvodný e-shop? Pomoci mohou recenze i důkladné ověřování

Nákupy přes internet jsou mezi lidmi stále populárnější. Podle dat Českého statistického úřadu (ČSÚ) vzrostl mezi lety 2015 a 2023 podíl lidí v Česku, kteří nakupují na internetu zhruba dvouapůlnásobně na 62,9 procenta. S tím ale přichází i řada rizik. Jedním z nich jsou podvodné e-shopy, které mohou na první pohled působit seriózně. Jak takový obchod rozpoznat a co dělat, pokud už člověk na podvodné stránce nakoupí?
28. 4. 2025

Teplo kvůli modernizaci jeho výroby nejspíš zdraží. Pomoci by mohly dotace

Kvůli rozsáhlé modernizaci výroby tepla se chystá jeho zdražování. Zbrzdit růst cen by mohly dotace, které připravuje ministerstvo průmyslu a obchodu. Teplárny přechází od uhlí k jiným formám výroby tepla – zejména k plynu. Důvodem změn jsou vysoké ceny emisních povolenek i plánovaný odchod od uhlí v roce 2033. Přeměna teplárenství si vyžádá miliardové investice. Na centrální zásobování jsou v Česku napojené zhruba čtyři miliony lidí.
27. 4. 2025
Načítání...