Minimální mzda bude od příštího roku 13 350 korun, dohodly se koaliční strany

Minimální mzda se od ledna v Česku zvýší o 1150 korun na 13 350 Kč. Dohodli se na tom ve středu zástupci koaličních stran ANO a ČSSD. O případném zvýšení životního minima budou dál jednat. Novinářům to po jednání tripartity a koaličních špiček řekla ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD). Podle Hospodářské komory změna zatíží podnikatele vyššími náklady.

Minimální mzda naposledy rostla letos v lednu o 1200 korun na 12 200 korun. O navýšení pro příští rok kabinet dosud nerozhodl. Nařízení by měl podle Maláčové schválit příští týden.

Tripartita se na částce nedohodla. Odbory požadovaly 1500 korun. Podnikatelé by zvedli nejnižší výdělek o 800 korun. ANO chtělo přidat tisícikorunu. ČSSD nejdřív navrhovala 1500 korun, pak 1200 korun. 

  • Německo
    2018 – 8,84 eura za hodinu (229 korun, pro srovnání v ČR je hodinová 73,20 koruny)
    2019 – 9,19 eura za hodinu (238 korun)
  • Polsko
    2018 – 2100 zlotých za měsíc (12 600 korun)
    2019 – 2250 zlotých za měsíc (13 500 korun)
  • Slovensko
    2018 – 480 eur za měsíc (zhruba 12 430 korun)
    2019 – 520 eur za měsíc (zhruba 13 470 korun)
  • Rakousko
    – nemá minimální mzdu
  • Zdroj: ČTK, Poland IN, Wikipedia
    Pozn: Přepočítáváno s kurzem 25,90 koruny za euro a 6 korun za zlotý.

 „Po hodinové diskusi se sociálními partnery jsme dospěli k tomu, že to je politické rozhodnutí. Poté jsme dojednávali tu konečnou částku. Nakonec jsme se dohodli, že příští týden přinesu nařízení vlády s navýšením o 1150 korun na 13 350 korun,“ řekla Maláčová. Podle ní je to „poměrně slušná částka“, která představuje kompromis.

Na částce se ve středu dohodli šéfové vládních stran Andrej Babiš (ANO) a Jan Hamáček (ČSSD) s ministryněmi financí Alenou Schillerovou (ANO) a práce Janou Maláčovou (ČSSD). Hledali kompromis mezi 1000 a 1200 korunami. Babiš na odpoledním jednání členů kabinetu se zaměstnavateli a odboráři navrhl navýšení o 1100 korun.

Šéf odborové centrály ČMKOS Josef Středula považuje dohodu koaličních stran za dobrou zprávu pro zaměstnance a dobrou zprávu pro podporu dalšího růstu ekonomiky. 

Zaměstnavatelé s ohlášeným růstem minimální mzdy nesouhlasí. „Upozorňujeme, že to je po zrušení karenční lhůty další krok, který zatíží podnikatele vyššími náklady,“ uvedla Hospodářská komora s poukazem na nedávno ve sněmovně schválené proplácení náhrady mzdy zaměstnancům i v prvních třech dnech nemoci. Komora je podle své tiskové zprávy znepokojena návrhy na změny zákoníku práce, třeba na zavedení povinného pátého týdne dovolené. Požaduje, aby se vláda zavázala, že do konce svého mandátu nepodpoří žádnou změnu zákoníku práce, k níž by neměla souhlas zaměstnavatelů. 

Minimální mzda
Zdroj: ČTK

Stoupne i zaručená mzda

S nejnižším výdělkem se zvedne i zaručená mzda, a to o 1150 až 2300 korun. Tento pojem zavedl v roce 2007 zákoník práce. Je to nejnižší výdělek, na který má člověk nárok podle složitosti vykonávané činnosti a odbornosti. Vyplácí se v osmi stupních. Nejnižší odpovídá minimální mzdě, nejvyšší aspoň jejímu dvojnásobku. Od ledna by se měla pohybovat od 13 350 korun do 26 700 korun.

Zaměstnavatelům vadí, že musí přidávat i ve všech stupních zaručené mzdy. Stěžují si na vysoké výdaje. Jen u pracovníka s nejnižším výdělkem by původně navrhované zvýšení o 1500 korun vyšlo s odvody na 24 120 korun ročně, při přidání o 1150 korun to bude o něco méně. Podle ministerstva práce za minimální mzdu pracují asi čtyři procenta zaměstnanců, tedy kolem 150 tisíc lidí.

Jak dál s minimální mzdou?

Loni minimální mzda odpovídala podle ministerstva práce 37,3 procenta průměrného výdělku. Letos by se podíl mohl zvednout na 38,5 procenta. V minulém volebním období si koaliční vláda ČSSD, ANO a lidovců předsevzala, že přiblíží nejnižší odměnu 40 procentům průměrné mzdy.

Maláčová v novele zákoníku práce teď navrhuje, aby se minimální mzda zvedala tak, aby odpovídala od ledna vždy polovině průměrné mzdy z předloňska. Podle dřívějšího návrhu bývalé šéfky resortu Jaroslavy Němcové (ANO) se měla minimální mzda stanovit jako 0,44násobek průměrné mzdy.

Minimální mzda v Česku je dlouhodobě pod hranicí příjmové chudoby. Ta byla loni pro samotného dospělého o 1555 korun vyšší než nejnižší čistý výdělek. Předloni rozdíl činil 1881 korun.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Škoda Auto ukončí prodej v Číně

Škoda Auto ukončí v polovině letošního roku prodej svých vozů v Číně. Zdůvodňuje to výraznou změnou tamního trhu pro mezinárodní výrobce. Chce se proto soustředit na posilování v Indii a regionu jihovýchodní Asie ASEAN. Informaci přinesl deník E15, záměr potvrdila mluvčí Škody Auto Ivana Povolná.
před 6 mminutami

Odvody živnostníků na sociální pojistné zřejmě klesnou na loňskou úroveň

Odvody živnostníků na sociální pojistné se zřejmě vrátí na loňskou úroveň. Sněmovna schválila předlohu koaličních politiků, která zastavuje zvýšení jejich měsíčního vyměřovacího základu a vrací ho na loňskou úroveň. Klesne na 35 procent průměrné hrubé mzdy. Živnostníci by tak mohli měsíčně ušetřit 715 korun. Podle ministra práce Aleše Juchelky (ANO) má tento krok mimo jiné podpořit drobné živnostníky. Poslanci také v závěrečném kole schválili novelu týkající se přerozdělení peněz z Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP).
09:00Aktualizovánopřed 22 mminutami

VideoŠebestyán mluví o „výchově spotřebitelů“, Bendl varoval před tlakem na marže

Ministerstvo zemědělství provádí monitoring marží v celém řetězci, uvedl šéf resortu Martin Šebestyán (za SPD), a to od prvovýrobců po maloobchod. Funguje to částečně jako osvěta, řekl s tím, že tuzemský trh je specifický, osmdesát procent potravin se prodává přes řetězce, ve Francii je to asi 46 procent. „Musíme se zaměřit na výchovu spotřebitelů, abychom je vedli k nákupu v jiných částech a abychom co nejvíc domácí lokální produkce dokázali uplatnit v řetězcích,“ zmínil. Místopředseda sněmovního zemědělského výboru Petr Bendl (ODS) zdůraznil nutnost posilování malých a středních producentů potravin. Upozornil také, že tlak na marže souvisí také s platy a investicemi a jejich možným snižováním. V debatě v Událostech, komentářích hovořili také o cenách hnojiv či pohonných hmot. Diskusí provázel Lukáš Dolanský.
před 4 hhodinami

Ropa výrazně zlevňuje v naději na jednání s Íránem

Ceny ropy ve středu výrazně klesají po zprávě, že Spojené státy zaslaly Íránu patnáctibodový plán směřující k ukončení války na Blízkém východě. To zvýšilo naděje na příměří, které by mohlo zmírnit narušení dodávek v regionu, uvedla agentura Reuters. Cena severomořské ropy Brent klesla pod psychologickou hranici sto dolarů za barel. Konflikt se podle analytiků projeví vyššími cenami potravin.
09:23Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Sokolovská uhelná kvůli drahému plynu zvýší těžbu uhlí

Sokolovská uhelná letos plánuje vytěžit až o půl milionu tun uhlí více, než původně plánovala. K navýšení těžebního plánu společnost nutí zdražení zemního plynu v souvislosti s konfliktem na Blízkém východě. Právě na plyn přitom firma spoléhala po odklonu od těžby. Kvůli nestabilitě na trhu je nyní uhlí bezpečnější alternativou. K těžbě suroviny v dostatečném množství ale aktuálně chybějí kapacity.
před 5 hhodinami

VideoNa podání papírového daňového přiznání zbývá už jen týden

Lidé, kteří daň z příjmu přiznávají klasicky na papíře, na to mají poslední týden. Formulář je třeba na finanční úřad doručit nejpozději 1. dubna. Týká se to například osob, které loni vydělávaly na pronájmu nebo měly více zaměstnání najednou. Generální finanční ředitelství v papírové podobě eviduje velké množství chyb. Vyvarovat se jich pomůže vyplnění elektronického formuláře, který lze následně vytisknout a odnést na úřad.
před 18 hhodinami

Slovenské dvojí ceny nafty jsou diskriminační, uvedla EK

Slovenské rozhodnutí zavést dvojí ceny nafty u čerpacích stanic je podle Evropské komise diskriminační a odporuje právu EU, uvedl mluvčí komise Ricardo Cardoso. Vláda premiéra Roberta Fica (Smer) minulý týden rozhodla, že na Slovensku bude od tohoto pondělí třicet dní platit omezení prodeje nafty a dvojí ceny tohoto paliva. Vyšší cena se týká vozidel se zahraniční poznávací značkou.
včeraAktualizovánovčera v 14:49

Volkswagen svolává sto tisíc elektroaut. Hrozí jim požár baterie

Německý automobilový koncern Volkswagen svolává přibližně sto tisíc elektromobilů, z toho asi 28 tisíc v Německu. Informaci přinesl web týdeníku Focus, podle kterého kvůli modulům baterie autům hrozí požár. Jde o modely ID.3, ID.4, ID.5, ID. Buzz a ID. Buzz Cargo značky Volkswagen a o model Cupra Born. Vozy dostanou aktualizaci softwaru.
včera v 14:19
Načítání...