Minimální mzda bude od příštího roku 13 350 korun, dohodly se koaliční strany

Minimální mzda se od ledna v Česku zvýší o 1150 korun na 13 350 Kč. Dohodli se na tom ve středu zástupci koaličních stran ANO a ČSSD. O případném zvýšení životního minima budou dál jednat. Novinářům to po jednání tripartity a koaličních špiček řekla ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD). Podle Hospodářské komory změna zatíží podnikatele vyššími náklady.

Minimální mzda naposledy rostla letos v lednu o 1200 korun na 12 200 korun. O navýšení pro příští rok kabinet dosud nerozhodl. Nařízení by měl podle Maláčové schválit příští týden.

Tripartita se na částce nedohodla. Odbory požadovaly 1500 korun. Podnikatelé by zvedli nejnižší výdělek o 800 korun. ANO chtělo přidat tisícikorunu. ČSSD nejdřív navrhovala 1500 korun, pak 1200 korun. 

  • Německo
    2018 – 8,84 eura za hodinu (229 korun, pro srovnání v ČR je hodinová 73,20 koruny)
    2019 – 9,19 eura za hodinu (238 korun)
  • Polsko
    2018 – 2100 zlotých za měsíc (12 600 korun)
    2019 – 2250 zlotých za měsíc (13 500 korun)
  • Slovensko
    2018 – 480 eur za měsíc (zhruba 12 430 korun)
    2019 – 520 eur za měsíc (zhruba 13 470 korun)
  • Rakousko
    – nemá minimální mzdu
  • Zdroj: ČTK, Poland IN, Wikipedia
    Pozn: Přepočítáváno s kurzem 25,90 koruny za euro a 6 korun za zlotý.

 „Po hodinové diskusi se sociálními partnery jsme dospěli k tomu, že to je politické rozhodnutí. Poté jsme dojednávali tu konečnou částku. Nakonec jsme se dohodli, že příští týden přinesu nařízení vlády s navýšením o 1150 korun na 13 350 korun,“ řekla Maláčová. Podle ní je to „poměrně slušná částka“, která představuje kompromis.

Na částce se ve středu dohodli šéfové vládních stran Andrej Babiš (ANO) a Jan Hamáček (ČSSD) s ministryněmi financí Alenou Schillerovou (ANO) a práce Janou Maláčovou (ČSSD). Hledali kompromis mezi 1000 a 1200 korunami. Babiš na odpoledním jednání členů kabinetu se zaměstnavateli a odboráři navrhl navýšení o 1100 korun.

Šéf odborové centrály ČMKOS Josef Středula považuje dohodu koaličních stran za dobrou zprávu pro zaměstnance a dobrou zprávu pro podporu dalšího růstu ekonomiky. 

Zaměstnavatelé s ohlášeným růstem minimální mzdy nesouhlasí. „Upozorňujeme, že to je po zrušení karenční lhůty další krok, který zatíží podnikatele vyššími náklady,“ uvedla Hospodářská komora s poukazem na nedávno ve sněmovně schválené proplácení náhrady mzdy zaměstnancům i v prvních třech dnech nemoci. Komora je podle své tiskové zprávy znepokojena návrhy na změny zákoníku práce, třeba na zavedení povinného pátého týdne dovolené. Požaduje, aby se vláda zavázala, že do konce svého mandátu nepodpoří žádnou změnu zákoníku práce, k níž by neměla souhlas zaměstnavatelů. 

Minimální mzda
Zdroj: ČTK

Stoupne i zaručená mzda

S nejnižším výdělkem se zvedne i zaručená mzda, a to o 1150 až 2300 korun. Tento pojem zavedl v roce 2007 zákoník práce. Je to nejnižší výdělek, na který má člověk nárok podle složitosti vykonávané činnosti a odbornosti. Vyplácí se v osmi stupních. Nejnižší odpovídá minimální mzdě, nejvyšší aspoň jejímu dvojnásobku. Od ledna by se měla pohybovat od 13 350 korun do 26 700 korun.

Zaměstnavatelům vadí, že musí přidávat i ve všech stupních zaručené mzdy. Stěžují si na vysoké výdaje. Jen u pracovníka s nejnižším výdělkem by původně navrhované zvýšení o 1500 korun vyšlo s odvody na 24 120 korun ročně, při přidání o 1150 korun to bude o něco méně. Podle ministerstva práce za minimální mzdu pracují asi čtyři procenta zaměstnanců, tedy kolem 150 tisíc lidí.

Jak dál s minimální mzdou?

Loni minimální mzda odpovídala podle ministerstva práce 37,3 procenta průměrného výdělku. Letos by se podíl mohl zvednout na 38,5 procenta. V minulém volebním období si koaliční vláda ČSSD, ANO a lidovců předsevzala, že přiblíží nejnižší odměnu 40 procentům průměrné mzdy.

Maláčová v novele zákoníku práce teď navrhuje, aby se minimální mzda zvedala tak, aby odpovídala od ledna vždy polovině průměrné mzdy z předloňska. Podle dřívějšího návrhu bývalé šéfky resortu Jaroslavy Němcové (ANO) se měla minimální mzda stanovit jako 0,44násobek průměrné mzdy.

Minimální mzda v Česku je dlouhodobě pod hranicí příjmové chudoby. Ta byla loni pro samotného dospělého o 1555 korun vyšší než nejnižší čistý výdělek. Předloni rozdíl činil 1881 korun.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Bilance: Rozdělení ČEZu je vysokou hrou o 250 miliard korun

Vláda Andreje Babiše připravuje největší majetkovou operaci v novodobé historii Česka: rozštěpení energetického gigantu ČEZ. Zatímco výrobu elektřiny hodlá stát ovládnout ze sta procent, u distribuce a obchodu plánuje prodat 49procentní podíl soukromým investorům. Plán zevrubně analyzuje nový podcast série BILANCE.
před 6 hhodinami

Jaderná elektrárna Temelín může být v provozu až do osmdesátých let

Oba bloky Jaderné elektrárny Temelín mohou vyrábět elektřinu až osmdesát let od spuštění. Uvedl to místopředseda vlády a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). V provozu by tak mohly být až do roku 2080 a 2082, o dvacet let déle, než se dosud uvádělo. Prodloužení provozní doby na osmdesát let už ministr oznámil v dubnu v Dukovanech. U obou elektráren si delší provoz vyžádá další vysoké investice do modernizace, u každé pět až šest miliard ročně.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Zájem o investiční byty klesá

Zájem o koupi investičních bytů začíná klesat. Důvodem jsou jarní zpřísnění podmínek centrální banky pro poskytování hypoték, ale i nižší výnosy z pronájmu. Takových nemovitostí je v tuzemsku zhruba čtvrt milionu.
před 20 hhodinami

USA podle Trumpa obnovují blokádu vůči Íránu v Hormuzu. Růst cen ropy zrychlil

Americký prezident Donald Trump uvedl, že Spojené státy obnovují blokádu vůči Íránu v Hormuzském průlivu a že budou od lodí za zajištění bezpečnosti vybírat poplatky. Šéf Bílého domu to v pondělí napsal na své sociální síti Truth Social. Hormuzským průlivem procházela pětina světových dodávek ropy a zemního plynu, než nad klíčovou lodní trasou na začátku konfliktu uplatnil kontrolu Írán. Počet lodí proplouvajících Hormuzským průlivem v neděli klesl na nejnižší úroveň za několik týdnů, ukázala data o lodní dopravě.
13. 7. 2026Aktualizováno13. 7. 2026

Kurýři jako zaměstnanci? Rozvoz jídla může zdražit

Nová směrnice Evropské unie, kterou musí členské státy zavést do letošního prosince, změní způsob, jakým jsou pracovníci rozvážkových služeb klasifikováni. Zákazníkům se kvůli tomu pravděpodobně zvýší ceny rozváženého jídla.
13. 7. 2026

Regulace cen paliv s nedělí skončí

Vláda neprodloužila regulaci cen pohonných hmot. Cenové stropy tak budou platit naposledy v neděli, od příštího pondělí se ceny benzinu a nafty budou řídit pouze podle tržních mechanismů. Novinářům to po pondělním jednání kabinetu řekla ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Mimořádná tržní situace podle ní pominula. Zároveň ale zdůraznila, že resort financí bude ceny paliv i marže prodejců nadále pozorně monitorovat.
13. 7. 2026Aktualizováno13. 7. 2026

Volkswagen uvažuje o zrušení dalších 50 tisíc míst, píší média

Automobilový koncern Volkswagen by mohl v příštích letech propustit dalších padesát tisíc zaměstnanců. V interním rozhovoru zveřejněném na firemním intranetu to uvedl šéf koncernu Oliver Blume, napsaly agentura Reuters nebo časopis Der Spiegel. Už dříve padlo rozhodnutí o propuštění padesáti tisíc lidí do roku 2030. Celkem by tak o práci v příštích letech přišlo sto tisíc lidí. O tomto počtu propuštěných už dříve s odvoláním na své zdroje informoval web listu Manager Magazin.
13. 7. 2026

Výroba traktorů Zetor opouští Česko, v Evropě se firmě nevyplatí

Brněnský výrobce traktorů Zetor Tractors ukončuje po 80 letech výrobu traktorů v Brně. Produkci přesouvá do Indie, výroba v Evropě je podle vedení firmy neefektivní. V Brně zůstane centrála společnosti, vývojové centrum, vzniká obchod s náhradními díly a distribuční centrum. Ukončení výroby se dotkne 33 lidí, informovala firma.
13. 7. 2026Aktualizováno13. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.