Minimální mzda bude od příštího roku 13 350 korun, dohodly se koaliční strany

Minimální mzda se od ledna v Česku zvýší o 1150 korun na 13 350 Kč. Dohodli se na tom ve středu zástupci koaličních stran ANO a ČSSD. O případném zvýšení životního minima budou dál jednat. Novinářům to po jednání tripartity a koaličních špiček řekla ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD). Podle Hospodářské komory změna zatíží podnikatele vyššími náklady.

Minimální mzda naposledy rostla letos v lednu o 1200 korun na 12 200 korun. O navýšení pro příští rok kabinet dosud nerozhodl. Nařízení by měl podle Maláčové schválit příští týden.

Tripartita se na částce nedohodla. Odbory požadovaly 1500 korun. Podnikatelé by zvedli nejnižší výdělek o 800 korun. ANO chtělo přidat tisícikorunu. ČSSD nejdřív navrhovala 1500 korun, pak 1200 korun. 

  • Německo
    2018 – 8,84 eura za hodinu (229 korun, pro srovnání v ČR je hodinová 73,20 koruny)
    2019 – 9,19 eura za hodinu (238 korun)
  • Polsko
    2018 – 2100 zlotých za měsíc (12 600 korun)
    2019 – 2250 zlotých za měsíc (13 500 korun)
  • Slovensko
    2018 – 480 eur za měsíc (zhruba 12 430 korun)
    2019 – 520 eur za měsíc (zhruba 13 470 korun)
  • Rakousko
    – nemá minimální mzdu
  • Zdroj: ČTK, Poland IN, Wikipedia
    Pozn: Přepočítáváno s kurzem 25,90 koruny za euro a 6 korun za zlotý.

 „Po hodinové diskusi se sociálními partnery jsme dospěli k tomu, že to je politické rozhodnutí. Poté jsme dojednávali tu konečnou částku. Nakonec jsme se dohodli, že příští týden přinesu nařízení vlády s navýšením o 1150 korun na 13 350 korun,“ řekla Maláčová. Podle ní je to „poměrně slušná částka“, která představuje kompromis.

Na částce se ve středu dohodli šéfové vládních stran Andrej Babiš (ANO) a Jan Hamáček (ČSSD) s ministryněmi financí Alenou Schillerovou (ANO) a práce Janou Maláčovou (ČSSD). Hledali kompromis mezi 1000 a 1200 korunami. Babiš na odpoledním jednání členů kabinetu se zaměstnavateli a odboráři navrhl navýšení o 1100 korun.

Šéf odborové centrály ČMKOS Josef Středula považuje dohodu koaličních stran za dobrou zprávu pro zaměstnance a dobrou zprávu pro podporu dalšího růstu ekonomiky. 

Zaměstnavatelé s ohlášeným růstem minimální mzdy nesouhlasí. „Upozorňujeme, že to je po zrušení karenční lhůty další krok, který zatíží podnikatele vyššími náklady,“ uvedla Hospodářská komora s poukazem na nedávno ve sněmovně schválené proplácení náhrady mzdy zaměstnancům i v prvních třech dnech nemoci. Komora je podle své tiskové zprávy znepokojena návrhy na změny zákoníku práce, třeba na zavedení povinného pátého týdne dovolené. Požaduje, aby se vláda zavázala, že do konce svého mandátu nepodpoří žádnou změnu zákoníku práce, k níž by neměla souhlas zaměstnavatelů. 

Minimální mzda
Zdroj: ČTK

Stoupne i zaručená mzda

S nejnižším výdělkem se zvedne i zaručená mzda, a to o 1150 až 2300 korun. Tento pojem zavedl v roce 2007 zákoník práce. Je to nejnižší výdělek, na který má člověk nárok podle složitosti vykonávané činnosti a odbornosti. Vyplácí se v osmi stupních. Nejnižší odpovídá minimální mzdě, nejvyšší aspoň jejímu dvojnásobku. Od ledna by se měla pohybovat od 13 350 korun do 26 700 korun.

Zaměstnavatelům vadí, že musí přidávat i ve všech stupních zaručené mzdy. Stěžují si na vysoké výdaje. Jen u pracovníka s nejnižším výdělkem by původně navrhované zvýšení o 1500 korun vyšlo s odvody na 24 120 korun ročně, při přidání o 1150 korun to bude o něco méně. Podle ministerstva práce za minimální mzdu pracují asi čtyři procenta zaměstnanců, tedy kolem 150 tisíc lidí.

Jak dál s minimální mzdou?

Loni minimální mzda odpovídala podle ministerstva práce 37,3 procenta průměrného výdělku. Letos by se podíl mohl zvednout na 38,5 procenta. V minulém volebním období si koaliční vláda ČSSD, ANO a lidovců předsevzala, že přiblíží nejnižší odměnu 40 procentům průměrné mzdy.

Maláčová v novele zákoníku práce teď navrhuje, aby se minimální mzda zvedala tak, aby odpovídala od ledna vždy polovině průměrné mzdy z předloňska. Podle dřívějšího návrhu bývalé šéfky resortu Jaroslavy Němcové (ANO) se měla minimální mzda stanovit jako 0,44násobek průměrné mzdy.

Minimální mzda v Česku je dlouhodobě pod hranicí příjmové chudoby. Ta byla loni pro samotného dospělého o 1555 korun vyšší než nejnižší čistý výdělek. Předloni rozdíl činil 1881 korun.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Domácí banky by zhoršení ekonomických podmínek zvládly, ukazují testy ČNB

Domácí banky jsou ve velmi dobré kondici a dokázaly by odolat i citelnému zhoršení ekonomických podmínek. Potvrdily to výsledky dohledových zátěžových testů České národní banky (ČNB), která o tom v úterý informovala v tiskové zprávě. Tuzemský bankovní sektor podle zátěžových testů disponuje robustním kapitálovým polštářem.
před 5 hhodinami

Skupina amerických států vedených demokraty žaluje Trumpa kvůli novým clům

Skupina 25 států USA vedených demokraty zažalovala administrativu prezidenta Donalda Trumpa kvůli zavedení nových cel na zboží od 60 obchodních partnerů. Podle agentury Reuters to uvedla kancelář generálního prokurátora státu Oregon Dana Rayfielda. Bílý dům na žádost o komentář zatím nereagoval.
před 12 hhodinami

Schodek státního rozpočtu činil v červenci 176,6 miliardy

Deficit státního rozpočtu v červenci meziročně vzrostl o 8,5 miliardy korun na 176,6 miliardy korun. Proti předchozímu měsíci klesl o sedm miliard korun. Červencové příjmy posílilo téměř 30 miliard korun z rozpočtu EU, což přispělo k dosažení sedmimiliardového měsíčního přebytku. Informovalo o tom ministerstvo financí (MF). Letošní červencový deficit byl druhý nejnižší od roku 2020, ale zároveň šestý nejvyšší od vzniku Česka.
včeraAktualizovánovčera v 15:36

Balíkovna se vrací pod Českou poštu

Samostatná divize České pošty (ČP) Balíkovna se po odchodu šéfa divize Martina Kmenta postupně plně začlení zpět do pošty. Nové vedení Balíkovny tak už Česká pošta hledat nebude. Serveru Respekt.cz to řekl ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO). Česká pošta spadá pod jeho resort. Kment Balíkovnu vedl od začátku letošního března do konce května. Spolu s ostatními lidmi ve vedení divize odešel podle pošty po vzájemné dohodě, uvedl dříve server e15.cz.
včera v 12:24

Japonsko a USA poprvé za 15 let společně intervenovaly na devizových trzích

Japonsko a Spojené státy minulý týden podnikly koordinovanou intervenci na devizových trzích s cílem podpořit kurz japonského jenu. Potvrdily to úřady obou zemí, dosud se o intervenci pouze spekulovalo mezi obchodníky. Jde o první společnou měnovou intervenci obou zemí od roku 2011, uvedla agentura Reuters.
včera v 10:22

Samosprávy rekordně investovaly, přesto v pololetí hospodařily s přebytkem

Hospodaření obcí a krajů skončilo v letošním prvním pololetí opět výrazným přebytkem, a to přes 60,5 miliardy korun. Vyplývá to z dat, která má Česká televize k dispozici. Samosprávy zároveň podle ministerstva financí investovaly rekordních zhruba 86 miliard.
včera v 07:00

Elektromobilita, ale i stárnutí vozového parku. Data odhalují dopravní trendy

Data za rok 2025 zveřejněná tuzemským resortem dopravy ukazují řadu trendů týkajících se tohoto odvětví. Patrný je například výrazný nárůst počtu registrovaných elektrických osobních automobilů. Zatímco v roce 2020 jich bylo jen něco málo přes osm tisíc, nyní už se jejich počet blíží šedesáti tisícům. Viditelný je i vzestup silniční nákladní dopravy. Například ta mezinárodní meziročně vzrostla o více než třicet procent. Nadále též pokračuje stárnutí vozového parku. Podle Svazu dovozců automobilů vloni průměrné stáří aut v tuzemsku vzrostlo o 0,2 roku na 16,68 roku.
včera v 06:00

Češi kvůli špatné distribuční sazbě často přeplácí za elektřinu, ukázala analýza

Tuzemské domácnosti mohou zbytečně platit za elektřinu v součtu více než 1,3 miliardy korun ročně. Důvodem je nevhodně zvolená distribuční sazba. Velká část domácností ji má nastavenou nevýhodně, kvůli čemuž zbytečně přeplácí stovky korun ročně. Většina z nich přitom o možnosti zvolení jiné sazby ani neví, vyplývá z analýzy společnosti bezDodavatele, kterou má ČTK k dispozici.
2. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.