Minimální daň: Politický bič na živnostníky by nic neřešil, tvrdí podnikatelé

Praha – Je to prý další důkaz, že český stát si s výběrem daní neví moc rady – a mezery ve vymáhání schovává za ostré a efektní politické kroky. Tak hodnotí podnikatelská sdružení zavedení minimální daně pro živnostníky, poslední sporný bod, který nakonec koalice odmítla. Strany rodící se koalice se v pondělí předběžně dohodly na tom, že každý podnikatel, který bude vykazovat dlouhodobou ztrátu bez dodání dalších příjmů, zaplatí ročně zhruba 20 tisíc korun. Nakonec ale tento návrh za stejných podmínek nahradí pouze odebrání nároku na daňový odpočet. Původní opatření, které mělo motivovat firmy k přiznávání skutečných výnosů, by podle byznysových sdružení vedlo k úpadku části živnostníků – a obrácenému efektu, tedy menším příjmů státu. Pro avizovaný cíl lepší podpory podnikání by prý zástupci koalice nemohli odstartovat hůř.

Po osmi letech v opozici se ČSSD chystala opět zavést závaznou částku, kterou měl státu zaplatit podnikatel bez ohledu na to, zda v daném roce dosáhl zisku. Většina podnikatelů tyhle peníze jinou formou zaplatí i tak, pro méně úspěšné (ať už reálně, či pouze papírově) by byla po nějaké době připravena minimální daň. Podle dřívějších představ ČSSD mělo jít o 1 800 korun měsíčně, tedy něco přes 20 tisíc za rok.

Původní návrh v koaliční smlouvě: „V konečném důsledku budou daně platit fyzické osoby, které nemají jiné zdanitelné příjmy než příjmy z podnikání, podnikají dlouhodobě a dlouhodobě nevykazují základ daně.“

Konečné znění: „Podnikající fyzické osoby OSVČ, které dlouhodobě nevykazují zisk z podnikání a po zohlednění všech příjmů nevykazují základ daně, nebudou mít nárok na daňové zvýhodnění.“

Příští vláda by při prosazení minimální daně začínala svou snahu o lepší výběr příjmů paradoxním plánem. Povinnost platit státu něco přes 20 tisíc korun měla připadnout na živnostníky, kteří alespoň čtyři roky vykazují ztrátu nebo velmi malý zisk. Podle kritiků tak v jádru předpokládá, že většina dlouhodobě prodělečných firem si ve skutečnosti vede dobře (nebo alespoň obstojně), skutečné příjmy tají a dopřává si výhody z daňových bonusů. „Cílí to na ty, kteří nějakým způsobem obcházejí placení daní, zatajují třeba některé příjmy. Už z logiky věci – z něčeho přece živnostník žít musí, když nemá jiné příjmy,“ uvedla pro HN Lucie Rytířová z firmy Deloitte.

Ilustrační foto
Zdroj: ČT24/Thinkstock

To je ale podle podnikatelských sdružení značné zploštění, které se může vymstít. I když stát formálně přistoupí na to, že firmy s nelichotivými účty mohou být ve svém hospodaření a priori podezřelé, plošná pravidla nemusí fungovat. Předseda Hospodářské komory Petr Kužel hodnotí prosazování minimální daně pro OSVČ jako snahu zbavit se nepříjemné povinnosti. „Ti, kdo vykazují neustále ztrátu, tak to jsou lidé, kteří ty problémy můžou mít, ale na finančním úřadě to jde jednoduše zkontrolovat,“ tvrdí.

Marian Jurečka, 1. místopředseda KDU-ČSL (Hyde Park ČT24, 11.12.): „Když živnostník bude čtyři roky vykazovat ztrátu, tak v pátém programovacím období bude platit minimální daň… Na daních se u nás podle ministerstva financí nevybere až 100 miliard korun. Nechceme, aby se stávalo, že vedle poctivých živnostníků tu máme ty, kteří mění svá sídla, nepřiznávají to, co mají, fungují přes bílé koně.“

Petr Kužel, prezident Hospodářské komory: „Principiálně je ten systém špatný. Je nutné, aby se finanční úřad nezříkal zodpovědnosti a kontroloval ty, kdo podvádí ve svém účetnictví. Jsme pro kontrolu, nemáme nic proti tomu, ale zároveň se bráníme tomu, aby na nás, na podnikání, byly přenášeny další nedůslednosti některých finančních úřadů při kontrole správy daní. Politici se snaží říct: Tohle nám přinese budoucí finanční prostředky do státního rozpočtu. Nepřinese. Mnohé firmy s problémy by zrušily svou živnost a žádné peníze by to nepřineslo.“

Podle Kužela má stejnou schopnost dohlížet na podnikatele státní správa i banky – a proto není potřeba politicky „označovat“ možné nepoctivé živnostníky a vymáhat zvláštní daň. „Tento proces dneska umí i státní správa, akorát neustále hledá a vymýšlí nové systémy, jak se této zodpovědnosti zbavit, a přenáší tuto svou zodpovědnost do úst politikům, kteří úplně neznají ten proces.“

Petr Kužel
Zdroj: Jan Zátorský/isifa/LN

Hlavním argumentem koalice byla snaha došlápnout na nepoctivé živnostníky a přinést do rozpočtu další peníze navíc. Podle ČSSD může jít až o 3,5 miliardy korun. Šéf Hospodářské komory má ale za to, že plán minimálního zdanění více příjmů nemůže přinést – ba naopak. „Dlouhodobě ztrátové firmy, ty skutečně ztrátové, zruší svou živnost,“ odkazuje na situaci z roku 2007. Tehdy podobně vysoká daň znamenala konec řady živnostníků, propouštění a více lidí na sociálních dávkách. Z plánu vybrat více peněz se tak v reálu stala ještě větší zátěž státní kasy. To vše navíc v době, kdy na tom česká ekonomika byla výrazně lépe.

Ještě předtím, než formálně vznikla, by tak koalice nevysílala podnikatelům i sdružením dvakrát příznivý signál. „Absolutně chápu pana předsedu Sobotku, který samozřejmě hledá ty skuliny, kde by do státního rozpočtu mohly přijít další finanční prostředky, ale obávám se, že z tohoto systému by to opravdu nebylo,“ dodává Kužel.

Na polsední chvíli zrušený bič na daňovou disciplínu nevidí pozitivně ani Karel Havlíček z Asociace malých a středních podniků. „Celou dobu zástupci budoucí koalice do světa troubili, že se nezvednou daně, ale současně s tím by plošně v podstatě milion živnostníků zatížili jakousi povinností. Respektuji, že by to nebylo pro milion živnostníků, ale jen několik desítek nebo set tisíc. Naopak oni vlastně zaútočili na ty, co vydělávají nejméně – řemeslníky, zemědělce a tak dále,“ tvrdí Havlíček.

Karel Havlíček, Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR

"Vůbec nejde o těch 20 tisíc. Je druhotné, jestli to bude 12, 15 nebo 20 tisíc. My tvrdíme jednu docela zásadní věc. Každý má právo na neúspěch. Jestliže někdo přijde o práci, tak po něm nemohu chtít, aby platil daň. Stejně tak jako živnostník, když nemá zakázky. Já je samozřejmě musím chtít a tvrdě vymáhat po těch, kteří podnikají a třeba ty daně schválně zašvindlují. Ale tohle přece nemůže řešit stát ve smyslu nějakého vládního nařízení. To musí řešit finanční úřad, který má nástroje na to, aby si ty daně vybral."

Podle ministerstva financí přichází Česko ročně o více než 100 miliard korun na daních. Na této sumě se shodují jak experti Evropské komise (EK), tak čeští analytici. Podle slov stínového ministra financí za ČSSD Jana Mládka by jeho strana po případném vítězství ve volbách chtěla snížit daňové úniky během dvou let o zhruba 40 miliard. Tato suma by byla kombinací řady opatření. ČSSD by ráda zavedla povinné registrační pokladny s fiskální pamětí, které by měly zamezit především drobnému okrádání státu na tržištích a u drobných prodejců. Patří sem i boj proti švarcsystému, připojení se k celosvětovému boji proti daňovým rájům či snaha zabránit tomu, aby byl zneužíván daňový bonus na děti.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
před 5 hhodinami

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026

S nástupem ledna služby zdražují, a to víc než jiné sektory

Analytici očekávají, že zdražování služeb bude i v letošním roce vyšší, než bude činit průměrná inflace. Znát už je to v ubytování a stravování, trend ale poznají například i zákazníci, kteří se chystají do kadeřnictví, na manikúru nebo kosmetiku. Někde za zdražením stojí vyšší nájmy provozoven, jinde vyšší povinné odvody na sociálním a zdravotním pojištění. Měsíc leden je pak znám tím, že ke zdražování dochází plošně.
12. 1. 2026

Zákazník chce SUV, regulace jdou proti trendu, zaznělo v Událostech, komentářích z ekonomiky

Trh s novými auty v Česku ožívá. Loni jich zákazníci koupili téměř 249 tisíc, meziročně zhruba o sedm procent víc. Stoupal i podíl vozů s alternativním pohonem, čistě elektrická auta ale představovala stále výraznou menšinu. O aktuálních trendech v automobilovém průmyslu, očekáváních pro rok 2026 i evropských regulacích v Událostech, komentářích z ekonomiky debatovali generální ředitelka AURES Holdings Karolína Topolová, výkonný ředitel sdružení automobilového průmyslu Zdeněk Petzl a generální ředitel zastoupení značek Toyota a Lexus pro ČR Martin Peleška. Debatou provázeli Jakub Musil a Tereza Gleichová.
11. 1. 2026
Načítání...