Microsoft koupí za 1,5 bilionu korun herního giganta Activision Blizzard

Americká softwarová společnost Microsoft koupí za 68,7 miliardy dolarů (zhruba 1,5 bilionu korun) vývojáře her a vydavatele interaktivního zábavního obsahu Activision Blizzard. Ta mimo jiné vlastní hry, jako je Call of Duty, Diablo, Warcraft či Starcraft. Akvizice má urychlit růst herní divize Microsoftu, oznámily firmy ve společném sdělení. Po dokončení transakce bude Microsoft podle výše tržeb třetí největší herní firmou na světě – za společnostmi Tencent a Sony.

Transakce je největším převzetím ve videoherním průmyslu. Microsoft nabídl za jednu akcii Activision Blizzard 95 dolarů. To proti páteční závěrečné ceně akcií představuje prémii kolem 45 procent. V pondělí byly akciové trhy v USA kvůli svátku zavřené.

„Hry jsou dnes nejdynamičtější a nejzajímavější kategorií zábavy na všech platformách a budou hrát důležitou roli v rozvoji platforem metaverse,“ uvedl generální ředitel Microsoftu Satya Nadella.

Dohodu musí schválit regulační úřady

Transakci už schválily správní rady obou společností. Ještě ji posoudí regulační úřady a schválit ji musejí akcionáři Activision Blizzard. Uzavřena by měla být ve fiskálním roce 2023.

Poptávka po videohrách v době pandemie prudce vzrostla. Lidé, kteří byli kvůli uzávěrám nuceni zůstat doma, totiž více hráli počítačové hry, aby se nějak zabavili. Minulý týden konkurenční vydavatel videoher Take-Two Interactive Software oznámil, že za 11 miliard dolarů koupí firmu Zynga, tvůrce hry FarmVille.

Výhoda pro Xbox

Převzetí společnosti Activision Blizzard přichází v době, kdy se tato firma potýká s problémy kolem obvinění ze sexuálního obtěžování zaměstnankyň. V pondělí společnost uvedla, že v souvislosti s touto kauzou propustila či potrestala desítky zaměstnanců.

Nadella se k aféře přímo nevyjádřil, poukázal nicméně na důležitost firemní kultury. Pro společnost Activision Blizzard je podle něj zásadní, aby naplnila své závazky ohledně zlepšení podmínek na pracovišti. „Bude na tom záviset úspěch této akvizice,“ prohlásil šéf Microsoftu.
Výzkumná společnost Mordor Intelligence odhaduje loňskou hodnotu globálního trhu s videohrami na 173,7 miliardy dolarů (3,7 bilionu korun). Předpokládá, že do roku 2027 se hodnota tohoto trhu vyšplhá na 314,4 miliardy dolarů.

Microsoft je výrobcem herních konzolí Xbox. Díky hrám společnosti Activision Blizzard by platforma Xbox mohla získat výhodu vůči konkurenční platformě PlayStation japonské firmy Sony, píše agentura Reuters.

Předloni se Microsoft dohodl na převzetí herní společnosti ZeniMax Media za 7,5 miliardy dolarů. ZeniMax Media vlastní vydavatele počítačových her Bethesda Softworks, který stojí za herními hity, jako jsou střílečka Doom a série The Elder Scrolls.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

EK chce změnit pravidla fúzí, aby vznikali silní konkurenti firem z USA a Číny

Evropská komise (EK) plánuje přepracovat pravidla pro fúze. Chce odstranit některé překážky bránící vzniku velkých lokálních firem schopných konkurovat velkým podnikům ze Spojených států a Číny. Byla by to první zásadní revize politiky fúzí a akvizic za dvacet let, upozornila agentura Bloomberg.
před 8 hhodinami

Ekonomika vzrostla v prvním čtvrtletí meziročně o 2,1 procenta, odhaduje ČSÚ

Tuzemská ekonomika v letošním prvním čtvrtletí vzrostla meziročně o 2,1 procenta. Mezičtvrtletně byl hrubý domácí produkt (HDP) vyšší o 0,2 procenta. Vyplývá to z předběžného odhadu, který zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Analytici růst HDP očekávali.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

„Zběhnutí“ Emirátů je ranou pro Saúdy. Může rozkolísat ceny ropy

Odchod Spojených arabských emirátů (SAE) z organizací OPEC a OPEC+ je ranou pro prestiž Saúdské Arábie jako dominantního člena kartelu. Očekávané navýšení těžby ze strany SAE nejspíš povede ke zlevňování „černého zlata“ a podle řady analytiků může ceny rozkolísat. Otazníky visí i nad možnou další fragmentací organizace. Kvóty se totiž nelíbí i zemím jako Kazachstán, Nigérie či Venezuela.
před 14 hhodinami

Česko má zájem o surovou ropu z Kazachstánu, řekl Babiš

Česká republika má zájem o dlouhodobé dodávky surové ropy z Kazachstánu, řekl v Astaně premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání s kazachstánským prezidentem Kasymem-Žomartem Tokajevem. Připomněl také, že tato středoasijská země je největším producentem uranu na světě a má bohatá naleziště i dalších surovin. Česko by s Kazachstánem mohlo spolupracovat například v oblasti vědy a výzkumu jádra či v dalších strategických otázkách. Babiš uvedl, že v Kazachstánu propagoval i české zbrojařské firmy.
29. 4. 2026Aktualizováno29. 4. 2026

Ropa kvůli Blízkému východu dál zdražuje, Brent je nejvýš od roku 2022

Cena severomořské ropy Brent stoupla na více než 119 amerických dolarů (asi 2480 korun) za barel. To je nejvyšší hodnota od roku 2022, kdy začala ruská válka na Ukrajině. Ceny ovlivňuje konflikt na Blízkém východě, uvedla ve středu večer agentura AFP.
29. 4. 2026

Prezidentem Hospodářské komory byl opět zvolen Zdeněk Zajíček

Podnikatelé zvolili ve středu na celostátním sněmu v Praze za prezidenta Hospodářské komory ČR na další tři roky opět Zdeňka Zajíčka, který byl jediným kandidátem. Komora upřesnila, že získal 184 hlasů ze 200. Zajíček vede komoru od roku 2023, kdy vystřídal ve funkci Vladimíra Dlouhého. Hospodářská komora sdružuje živnostníky, malé, střední i strategicky důležité velké podniky a zhruba 140 oborových asociací, svazů a řemeslných cechů.
29. 4. 2026Aktualizováno29. 4. 2026

ÚOHS zastavil správní řízení s energetickými firmami, zakázané dohody neprokázal

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) zastavil správní řízení, které zahájil loni v červnu s firmami ČEZ, EP Energy a Veolia Energie. Podezíral je z uzavírání zakázaných kartelových dohod v souvislosti s aukcemi na kombinované dodávky tepla a elektřiny, ze získaných materiálů se ale existenci těchto dohod nepodařilo prokázat. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. Firmy rozhodnutí uvítaly, jakékoliv porušení pravidel odmítly.
29. 4. 2026Aktualizováno29. 4. 2026

Fond prověřuje kvůli možnému střetu zájmů dotace pro Agrofert za miliardu

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) prověřuje možný střet zájmů u národních dotací vyplacených Agrofertu ve výši zhruba jedné miliardy korun, uvedl ředitel fondu Petr Dlouhý. Fond po holdingu zároveň neplánuje zpětně vymáhat nárokové evropské dotace obdržené v letech, kdy byl jeho někdejší majitel Andrej Babiš (ANO) poprvé premiérem. Podpůrný a garanční lesnický a rolnický fond (PGRLF) pak oznámil, že bude kvůli střetu zájmů Babiše vymáhat po asi dvacítce firem z Agrofertu podpory za miliony korun.
28. 4. 2026Aktualizováno28. 4. 2026
Načítání...