MF zamítlo odvolání kvůli tendru na obří ekologickou zakázku

Praha - Ministerstvo financí zamítlo odvolání tří uchazečů, kteří neuspěli v prvním kole tendru na obří státní zakázku na odstranění ekologických škod v hodnotě kolem 115 miliard korun. V diskusním pořadu České televize Otázky Václava Moravce to dnes řekl vrchní ředitel ministerstva financí Tomáš Uvíra. Neúspěšní zájemci se teď podle něj mají možnost dále odvolat k Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. Člen rozpočtového výboru sněmovny Jiří Dolejš v pořadu uvedl, že v zakázce jde o prodloužení tunelu z devadesátých let.

Námitky proti vyřazení podalo sdružení PPF Advisory, Ecosoil Sud, AVE CZ odpadové hospodářství a Dekonta, dále konsorcium Deme Environmental Contractors a Dredging International a sdružení firem PD-Gruppe - Stavoprogres, které se skládá z P-D Industriegesellschaft a Stavoprogresu Brno.

Do druhého kola postoupily firmy Geosan Group, Marius Pedersen Engineering a společnost Environmental Services. Ve druhém kole už bude rozhodovat pouze cena, kterou uchazeči státu nabídnou. V prvním kole uchazeči museli podle ministerstva financí prokázat schopnost zvládnout zakázku.

Cílem je odstranit škody vzniklé před rokem 1992

Ministerstvo financí předpokládá, že se díky tendru podaří částku na odstranění ekologických závazků státu, které vznikly před rokem 1992, snížit. Pokud by se ekologické škody odstraňovaly zadáváním jednotlivých zakázek, nestihl by stát podle ministerstva do roku 2015 dostát svým závazkům. Stát přitom vlastníkům zamořených území přislíbil, že jim odstranění ekologických škod zaplatí. Závazek je právně vymahatelný a při jeho nesplnění mohou hrozit i žaloby nebo arbitráže.

Jednou velkou zakázkou se podle ministerstva zkrátí doba, která je potřebná na odstranění škod, a zároveň se zajistí horní mez nákladů. Cenu by tak nebylo možno v budoucnu navýšit. Ministerstvo si chce rovněž v případné smlouvě vyhradit právo rozložit platby za uskutečněné sanace do více let s tím, že hodnota peněz by zůstala zachována díky inflační doložce.

Dolejš kritizoval nedostatek informací

„Nikdo nemá informace o tom, kolik přesně bude sanace ekologických škod stát,“ kritizoval nejasnosti ohledně ekologické superzakázky místopředseda KSČM a člen rozpočtového výboru Jiří Dolejš. Jeho kolega z rozpočtového výboru Michal Doktor (ODS) kontroval, že informace ohledně zakázky jsou veřejně dostupné na ministerstvu financí. „Gró zakázky, resp. toho závazku, který činí zhruba 172 miliard, je důsledkem extensivního hospodaření z let, kdy vládla komunistická strana, tj. před rokem 1992. Zhruba 36 miliard rozdal také Miloš Zeman v roce 2002, kdy jezdil po krajích a tvrdil za kolik miliard vyřešíme ten a ten problém. Tato vláda nemá jinou možnost, než se k těmto závazkům přihlásit,“ dodal Doktor.

Tomáš Uvíra odmítl diskusi, že by zakázka mohla být zmanipulovaná. „Vláda při projednávání dostane od ministerstva finance veškeré relevantní informace, zdali ta nabídka výhodná je, či není,“ dodal Uvíra. „Pokud do toho nevstoupí ÚOHS, v nejkratším možném termínu lze tento materiál na přelomu devátého a desátého měsíce předložit vládě a mohla by hlasovat,“ upřesnil bývalý kandidát na křeslo správce státní kasy.

Jiří Dolejš v Otázkách Václava Moravce:

„Vláda by neměla privatizovat a uzavírat tak obrovské kauzy, poté by nebyla vládou prozatímní, ale vládou na špinavou práci a takovou vládu nepodpoříme.“


Pokud by stát obří zakázku nevypsal, byla by vůči ní podle poslance ODS
Michala Doktora jedinou alternativou výběrová řízení pro každý případ
zvlášť. V takovém případě by jich ale bylo kolem 1100, což by z hlediska
možné korupce bylo mnohem rizikovější prostředí, poznamenal v televizní
diskusi.

Místopředseda KSČM Jiří Dolejš vyjádřil obavu o schopnost státu zakázku
financovat. Peníze na ni by měly jít z výnosů privatizace, ale k
privatizování toho podle něj již v Česku příliš není. "Generovat zdroje na
úhradu nebude jednoduché," řekl. Podle Uvíry ale mezi privatizační zdroje
patří například i dividenda státu z ČEZ. Peníze bude navíc vítězná firma
dostávat až po vykonání konkrétních prací, což může podle vrchního ředitele MF trvat ještě i dva roky.

Tomáš Uvíra zhodnotil v OVM ekologickou superzakázku:

„Celý tendr je nastaven tak transparentně a s takovým režimem, že ho nikdo nemůže ovlivnit, v jakém jiném tendru má veřejnost k dispozici smlouvu jako v tomto případě, kdokoliv si může informace vyzvednout… V prvním kole se hodnotilo, zdali zájemci předložili předložené dokumenty. Předložils, nepředložils. Žádné jiné pocity. Vítěz bude ten, kdo nabídne nejnižší cenu. Objektivnější řízení si nedovedu představit. Musím říct, že jsem opravdu hrdý na to, že se mi podařilo tento projekt takovým způsobem zorganizovat.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Soud ve vedlejší kauze kolem ČKD Praha DIZ zprostil obžaloby Speychala

Městský soud v Praze zprostil obžaloby z daňových úniků někdejšího majitele strojírenské firmy ČKD Praha DIZ Petra Speychala. Dalších pět lidí uznal vinnými, kromě trestů vězení jim uložil i peněžité tresty a zákazy činnosti. Obžalovaní vinu před soudem odmítli. Páteční rozsudek není pravomocný, lze proti němu podat odvolání k pražskému vrchnímu soudu. Speychal je obžalovaný i v hlavní kauze kolem ČKD Praha DIZ, v té soud dosud nerozhodl.
před 14 hhodinami

Vláda chce podpořit výrobu léků v Česku. Chybí lidé, varují firmy

Vláda chce podpořit výrobu léků v tuzemsku a zároveň přilákat zahraniční investory. Důvodem jsou hlavně opakované výpadky některých medikamentů. Podle zástupců farmaceutických firem ale v Česku není dostatek kvalifikovaných pracovníků. A za nízké považují také úhrady, které zdravotní pojišťovny za léčiva platí.
před 21 hhodinami

Banky poskytly loni hypotéky za 406 miliard korun, druhý největší objem za 30 let

Banky a stavební spořitelny poskytly loni hypoteční úvěry za 406 miliard korun, což je meziroční nárůst o 48 procent. Jde o druhý největší objem za 30 let hypotečního trhu v Česku, nejvyšší byl v roce 2021. Nové úvěry bez refinancování stouply loni o 41 procent na 321 miliard korun, což znamenalo také druhý nejsilnější rok. Úrokové sazby v prosinci zůstaly v průměru pod 4,5 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a stavební spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
před 21 hhodinami

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
15. 1. 2026Aktualizováno15. 1. 2026

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
15. 1. 2026Aktualizováno15. 1. 2026

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026
Načítání...