Ministerstvo zemědělství chybovalo při rozdělování dotací na podporu lesnictví. Takový je závěr Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ), který se zaměřil na program rozvoje venkova v letech 2011 až 2016. Stavěly se posedy, některé za 300 tisíc i více korun. Za opravu metru lesní cesty se platilo i 13 tisíc. Někteří žadatelé se nemuseli na výdajích podílet a čerpali od resortu stoprocentní podporu.
Nedostatky kontroloři odhalili u Programu rozvoje venkova ČR na období 2007 až 2013. Ministerstvo v něm podle NKÚ v některých případech nestanovilo finanční strop pro jednotlivé druhy výdajů. Nastavilo také míru dotací na 100 procent, a žadatel se tak na výdajích nemusel vůbec finančně podílet.
Například jeden ze žadatelů chtěl dotaci na vybudování pěti pozorovatelen zvěře. Na jednu z těchto pozorovatelen získal 348 tisíc korun, na každou další 295 tisíc korun. „Tím, že chyběl limit pro způsobilé výdaje a dotace pokryla veškeré náklady projektu, nemusel se žadatel vůbec zabývat cenou pozorovatelen,“ uvedl NKÚ.
Cena posedu se přitom pohybuje maximálně do 30 tisíc korun, většinou se ale dá sehnat i výrazně levněji. Resort zemědělství se brání tím, že nejde o běžné myslivecké posedy, ale o pozorovatelny pro turisty. „Jsou z masivnější konstrukce, na střeše jsou betonové šindele, jsou prosklené, aby tam bylo závětří, tak je trochu jiná cena pro realizaci,“ vysvětlil náměstek sekce pro fondy EU, vědu, výzkum a vzdělávání Pavel Sekáč.
Ministerstvo podle kontrolorů nestanovilo ani limity pro výdaje na obnovu lesů po kalamitách. V jednom případě tak platilo 13 tisíc korun za opravu metru lesní cesty. Ovšem když byla rekonstrukce financována se stanoveným limitem, byla cena zhruba 3 tisíce korun za metr. V obou případech přitom šlo o dva navazující úseky cesty ve stejné lokalitě a peníze získal ten samý příjemce.
„Problematické bylo i to, že žadatel nemusel předkládat fotografie vzniklých škod nebo jiné důkazy. Nemusel dokládat ani to, jak rozsáhlé části lesních pozemků byly zničeny, stejně jako neměl povinnost doložit výši škod,“ zkritizoval dotace NKÚ.
Ministerstvo: Systém je účelný
Ministerstvo ale se závěry NKÚ nesouhlasí. Zdůraznilo, že NKÚ nehovoří o zneužití fondů a sděluje, že systém financování lesnických opatření je funkční a účelný. Stoprocentní míra podpory je u podobných projektů podle resortu adekvátní a v souladu s evropskou legislativou.
V případě obnovy lesů po povodních jde o projekty, kdy byla třeba stržena celá cesta ve svahu, nebo byl zničen propustek při přechodu cesty přes potok. „Z tohoto vyplývá, že je cena opravy daného úseku cesty včetně preventivního zvýšení kapacity propustku mnohonásobně vyšší než běžná oprava cesty v neporušeném terénu,“ sdělilo ministerstvo.
V současném programovém období ale ministerstvo některá doporučení NKÚ použilo. U investičních lesnických opatření chce hospodárnost projektů zajistit nižší mírou podpory, a to 50 procent, nastavením maximálních limitů pro způsobilé výdaje a aktualizací metodiky výběrových řízení.
Zalesnění se zcela nezdařilo
Ministerstvo podle NKÚ nedosáhlo plánovaného cíle v opatření Platby v rámci NATURA 2000 v lesích, které mělo zalesnit 37 tisíc hektarů. „Kvůli složitosti administrace, nastavení podmínek a dlouhé době čekání na vyplacení dotace využilo této podpory jen 21 žadatelů, zalesněno tak bylo jen 1500 hektarů plochy,“ sdělili kontroloři.
Podle ministerstva ovšem nešlo o zalesnění, ale o zachování lesních porostů s významnou ekologickou hodnotou. Do opatření mohly být zařazeny pouze cenné listnaté porosty v mýtním věku, kdy nejčastěji dochází k jejich nahrazení méně cenným, například smrkovým porostem. Tím se snížila možná plocha podpory. „Toto konkrétní zacílení a jednoznačně efektivní využití finančních prostředků požaduje i Evropská komise,“ poznamenalo ministerstvo.
U příjemců dotací pak kontrola ukázala, že jeden z nich uvedl nepravdivé informace o projektu. Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) to nezjistil a dotaci vyplatil. Tím se podle NKÚ dopustil porušení rozpočtové kázně ve výši téměř 9,5 milionu korun. SZIF podle vyjádření ministerstva zahájí řízení o vrácení dotace.
Peníze z programů rozvoje venkova a příspěvky z národních zdrojů by měly společně přispívat k naplňování vize a strategie lesního hospodářství. Hlavním strategickým dokumentem byl Národní lesnický program pro období do roku 2013. „Do konce kontroly jej ministerstvo zemědělství neaktualizovalo a jeho dopady nevyhodnotilo,“ dodal úřad.
„Vývoj stavu lesů a lesního hospodářství je pravidelně monitorován a hodnocen prostřednictvím Národní inventarizace lesů a na základě mnoha dalších zdrojů informací, které jsou každoročně shrnuty a publikovány ve Zprávě o stavu lesů a lesního hospodářství ČR,“ uvedlo ministerstvo. Vznikly prý i další koncepční dokumenty.
