Merkelová a Sarkozy budou na summitu G20 mluvit „jedním hlasem“

Londýn - Francie a Německo považují za nezbytné, aby čtvrteční summit zemí G20 v Londýně přistoupil na nové regulace světových finančních trhů. Na společné tiskové konferenci v Londýně s německou kancléřkou Angelou Merkelovou to dnes řekl francouzský prezident Nicolas Sarkozy s tím, že obě země budou na summitu mluvit „jedním hlasem“. Hlavy všech zúčastněných evropských zemí doufají, že se probíhající ekonomická krize blíží ke svému dnu. Co se Česka týče, podle guvernéra centrální banky už ho nečeká tak hluboký hospodářský propad a možná se dokonce objevuje světlo na konci tunelu.

V Londýně dnes Sarkozy zdůrazňoval, že Německo a Francie budou na schůzce zástupců nejvyspělejších ekonomik světa mluvit jedním hlasem. Jmenoval podmínky, na kterých budou obě země trvat a které se týkají daňových rájů, stejně jako kontroly hedgeových fondů a dalších finančních nástrojů, odměňování bankéřů a pravidel pro ratingové společnosti. „Nejprve jsme měli finanční krizi a teprve potom ekonomickou,“ řekl Sarkozy, podle něhož má summit „historickou příležitost“ ke změně těchto pravidel.

Německá kancléřka Angela Merkelová:

„Naším cílem je posílit roli Mezinárodního měnového fondu a stabilizovat finanční sektor. Summit musí přinést novou finanční architekturu.“

Kancléřka také dnes ještě v Berlíně připustila, že nemůže vyloučit nastolení tématu nových hospodářských stimulů, které po ostatních zemích požadují nejen Spojené státy, ale i Japonsko a Británie. Německo však argumentuje tím, že do své ekonomiky, která je největší v Evropě, už napumpovalo protikrizových peněz dost, a zatím přijímání dalších balíčků striktně odmítá. Dosud se spekulovalo o tom, že tématu finančních injekcí se státníci při rokováních v britské metropoli raději pokusí vyhnout.

Japonský premiér Taró Aso v deníku Financial Times ostře kritizoval, že právě Německo nechce na programy hospodářského oživení vynaložit další miliardy. „Myslím, že jsou země, které chápou důležitost fiskální mobilizace, a jsou jiné země, které ji nepochopily. To je podle mě důvod německých názorů,“ řekl Aso.

S konkrétními návrhy přichází zájmové skupiny

Ačkoli hostitel Gordon Brown prohlašoval, že k dosažení jednotného záchranného plánu chybí jen hodiny, záchrana není nijak jasná. Před nejasným výsledkem přitom Francie a Německo varovaly. Konkrétní návrhy tak zatím přichází pouze ze strany lobbistických uskupení.

Freddy Van Den Spiegel, hlavní ekonom Fortis Bank Belgie:

„Ekonomika je ve fázi korekce, určitě bylo nutné zachránit banky, ale teď je potřeba, aby se pomoc soustředila na podnikatelský sektor. Aby se firmy dostaly k penězům, které potřebují na svůj rozvoj.“

Přímou finanční podporu firem nebo jednotlivých sektorů ale zástupci podnikatelů odmítají. Podle viceprezidenta Svazu průmyslu a dopravy Pavla Kafky to narušuje hospodářskou soutěž, jedná se tak o určitou formu protekcionismu.

Podle guvernéra ČNB Zdeňka Tůmy by se Česko už brzy mohlo odrazit ode dna. Jenže rozhodne vývoj u jeho obchodních partnerů. Hlavní ekonom České spořitelny David Navrátil dodává, že světlo na konci tunelu naše ekonomika uvidí pouze tehdy, když se z recese dostanou státy v okolí Česka, naši největší obchodní partneři. Nejnovější čísla rozpočtu sice naznačují dobré hospodaření státu, jenže to se může každým dnem změnit. Podle guvernéra by pokračující recese na západě mohla letos i pro Česko znamenat až dvouprocentní pokles ekonomiky.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Spotřeba uhlí bude letos rekordní, předpovídá agentura IEA

Spotřeba uhlí bude letos opět rekordní, proti loňsku se zvýší o půl procenta a dosáhne 8,85 miliardy tun. Částečně je to způsobeno politikou vlády amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ve svém výhledu o vývoji poptávky po tomto palivu to píše Mezinárodní agentura pro energii (IEA). Spalování uhlí je přitom jedním z největších zdrojů skleníkových plynů, které významně přispívají ke změně klimatu.
17. 12. 2025

Přesunutí poplatků za zelené zdroje je dle Davida správné. Na dluh, míní Hladík

„Nepochybuji o tom, že to je krok správným směrem, ale nebude to stačit,“ reagoval europoslanec Ivan David (SPD) na krok vlády, která počítá s tím, že bude ze státního rozpočtu hradit poplatky za obnovitelné zdroje energie. Vyjít by to mělo na sedmnáct miliard korun, což bude každoročně na dluh budoucích generací, varoval exministr životního prostředí a poslanec Petr Hladík (KDU-ČSL). Vyzval k pomoci energeticky náročným odvětvím. Převedení poplatků na stát je podle prezidenta Svazu průmyslu a dopravy Jana Rafaje „extrémně důležitý krok“ pro energeticky náročný průmysl, po němž svaz volal mnoho let. Pozvání do Událostí, komentářů přijala také ředitelka Masarykova ústavu vyšších studií ČVUT Vladimíra Dvořáková. Moderoval Daniel Takáč.
17. 12. 2025

EK zmírnila plán na zákaz prodeje automobilů se spalovacími motory

Evropská komise (EK) zmírnila plán na zákaz prodeje automobilů se spalovacími motory v Evropské unii od roku 2035. Nový návrh požaduje, aby se emise oxidu uhličitého (CO2) u nových aut snížily o devadesát procent proti úrovni z roku 2021, tedy nikoli o sto procent, jak bylo původně plánováno.
16. 12. 2025Aktualizováno16. 12. 2025

Cenový tlak na potraviny polevuje, ve stavebnictví však sílí

Čeští spotřebitelé stále čelí rychlému růstu cen hovězího, vajec nebo drůbeže, méně si naopak připlatí za brambory, ovoce a zeleninu. Potraviny obecně nezdražují podle Českého statistického úřadu tak rychle jako dříve. Podle hlavního ekonoma Moneta Money Bank Petra Gapka by tak jejich ceny mohly být stabilnější. Tlak na ceny naopak nepolevuje ve stavebnictví, které se potýká s vysokými náklady na materiál a energie. Sektoru se také nedostává kvalifikované pracovní síly, jako jsou zedníci, tesaři nebo stavbyvedoucí. Rostou i nároky na pracovníky, kteří potřebují znát nové technologie.
16. 12. 2025
Načítání...