Praha - V naší poradně jsme se již před nedávnem věnovali tomu, jak je to s nástupem na mateřskou dovolenou u žen pracujících v klasickém zaměstnaneckém poměru. V Česku se však stále více rozrůstá i počet žen podnikatelek, které musí tuto situaci řešit. Někdy se také stane, že žena musí nastoupit na mateřskou dovolenou v době, kdy se jí chýlí ke konci pracovní smlouva uzavřená na dobu určitou. S čím mohou nastávající matky v takovém případě počítat?
Mateřská a rodičovská dovolená při smlouvě na dobu určitou
Zatímco u pracovních poměrů sjednaných na dobu neurčitou nemůže dát zaměstnavatel ženě, resp. muži, na mateřské dovolené výpověď, mají lidé pracující na smlouvu uzavřenou na dobu určitou situaci poněkud těžší. U pracovních poměrů na dobu určitou totiž platí, že skončí dohodnutým dnem bez ohledu na to, že zaměstnanec je zrovna na mateřské či rodičovské dovolené nebo na nemocenské.
Pokud skutečně pracovní poměr skončí, nastupuje využití tzv. ochranné lhůty pro nárok na dávky nemocenského pojištění - nemocenskou či peněžitou pomoc v mateřství. Ta ochranná lhůta je do ledna 2009 stanovena na 180 kalendářních dnů. Během této doby má rodič dítěte nárok na vyplácení peněžité pomoci v mateřství stejně, jako kdyby jeho pracovní poměr neskončil.
Problémem pro maminky či otce ale v tomto ohledu je narození druhého dítěte, pokud mezitím nenastoupí do zaměstnání. V případě, že jim zaměstnání skončilo, nemají již nárok na peněžitou pomoc v mateřství. To s sebou přináší také nemožnost zvolit si délku čerpání rodičovského příspěvku. Ze zákona ho mohou pobírat pouze ve snížené výměře - tj. od narození dítěte do jeho 21. měsíců v částce 7 600 korun měsíčně, od 21. měsíců do 4 let dítěte pak v částce 3 800 Kč.
Řešením této situace je, že si o rodičovský příspěvek požádá druhý z rodičů dítě, který si zvolí délku jeho čerpání, a následně ho převede na druhého z partnerů. Od ledna 2009 však stát tento postup poněkud ztížil. Nově je totiž třeba, aby pracující manžel peněžitou pomoc v mateřství skutečně pobíral. Je to dáno tím, že od Nového roku mohou pobírat peněžitou pomoc v mateřství i muži, a to kdykoliv v období od 7. týdne po porodu do konce nároku na peněžitou pomoc.
V praxi je tedy třeba postupovat následovně: Otec dítěte odejde ze svého zaměstnání na mateřskou dovolenou a požádá okresní správu sociálního zabezpečení o peněžitou pomoc v mateřství. Pokud bude peněžitou pomoc v mateřství skutečně čerpat, bude si moci u rodičovského příspěvku požádat o délku jeho čerpání a potom jej na matku dítěte převést. Jím provedená volba se potom bude vztahovat i na ni.
A co ženy podnikatelky?
Pro nárok na peněžitou pomoc v mateřství je třeba u osob samostatně výdělečně činných splnit nejen podmínku účasti na nemocenském pojištění v rozsahu minimálně 270 kalendářních dnů v posledních 2 letech, ale také podmínku účasti na nemocenském pojištění v rozsahu minimálně 180 kalendářních dnů v období jednoho roku před nástupem na mateřskou dovolenou.
Při výpočtu peněžité pomoci v mateřství u osob samostatně výdělečně činných se jako hrubý příjem započítává vyměřovací základ, ze kterého se platí nemocenské pojištění. To je dobrovolné a činí 1,4 procenta z vyměřovacího základu, přitom tento vyměřovací základ nemůže být v roce 2009 méně než 4 tisíce korun měsíčně. Například odvod 500 Kč měsíčně tak odpovídá 35 000 Kč vyměřovacího měsíčního základu.
Výše peněžité pomoci v mateřství činí stejně jako u zaměstnanců 70 procent vyměřovacího základu, pro orientační výpočet výše dávky lze použít webovou kalkulačku dostupnou na stránkách ministerstva práce a sociálních věcí.
Splnění podmínek nárok na peněžitou pomoc v mateřství i její konkrétní výši si je možné ověřit na okresních správách sociálního zabezpečení. Co se týče rodičovského příspěvku, platí ohledně nároku na něj i jeho výše pro podnikatele stejná pravidla jako pro zaměstnance.
