Nezaměstnaní starší padesáti let mají pobírat státní podporu o měsíc déle než dosud. Počítá s tím plán ministerstva práce a sociálních věcí. Úřady přitom uvádí, že z celkového počtu lidí bez práce je třetina starších právě padesáti let. Návrh novely zákona o zaměstnanosti počítá také s tím, že by se zaměstnanci měli dříve dozvědět o tom, že má firma finanční potíže a míří do platební neschopnosti. Opozice a ministr financí Andrej Babiš (ANO) v návrhu ale vidí chyby.
Plánovaná podpora by mohla pomoci například i dělníkům ve firmách, které svým lidem neplatí. Jednou z nich je i Kovosvit ze Sezimova Ústí. Tamní zaměstnanci nedostali za měsíc červenec své mzdy. Patří mezi ně i jeřábník Luděk Kotek, který pracuje v Kovosvitu dvanáct let. „Měl jsem vytvořené zálohy, mně to tolik neovlivnilo, ale jsou tam někteří, kteří se vrátili z dovolené a prostě na dovolené utratili vše s tím, že budou mít výplatu na účtě,“ popsal.
O tom, že má firma problémy, se v továrně už dříve mluvilo, ale běžní zaměstnanci nevěděli, že jsou tak velké. „Někteří lidé z vedení o tom věděli víc, mezi dělníky se také něco doneslo,“ řekl Kotek.
Změna, kterou teď chce prosadit ministerstvo práce, má zaměstnancům mnohem dřív zaručit, že se o potížích firem dozví prostřednictvím úřadů práce. Ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová (ČSSD) si myslí, že je to důležité. „Čím dřív budou zaměstnanci informováni, tím lépe je to pro ně a mohou se zařídit do budoucnosti,“ řekla.
Ministerstvo práce připravilo i další změnu týkající se zaměstnanosti. Třetině nezaměstnaných je totiž více než 50 let, a proto je chce zvýhodnit. Teď většina lidé bez práce dostává podporu prvních pět měsíců. Lidé ve věku 50 až 55 let pak osm a ti ještě starší téměř rok. Oběma nejstarším skupinám by se měla podpora prodloužit o měsíc.
Ministr financí Andrej Babiš (ANO) s tím ale zatím nesouhlasí, především proto, že by to státní kasu stálo 450 milionů ročně. „Budovat sociální stát tak, jak to udělali ve Francii, je cesta do pekel pro rozpočet i celou společnost,“ řekl. Souhlasí s ním zástupci opozice, například ekonomický expert strany ODS Jan Skopeček. „Jakékoliv prodloužení dávek v nezaměstnanosti bude zvyšovat motivaci těch lidí zůstat spíše doma, než si tu práci hledat,“ myslí si.
Řešením, jak snížit počet žadatelů o práci z rizikových skupin, má být i prodloužení doby, po kterou nezaměstnaní mohou obsadit takzvaná společensky účelná místa. Ta dotují úřady práce a teď na nich může zůstat těžko zaměstnatelný uchazeč rok, nově to mají být až dva roky.
Vláda bude řešit i další návrhy. Novela zákoníku práce upravuje spravedlivěji výpočet dovolené. Zatímco v současné době se dovolená počítá podle odpracovaných směn bez ohledu na to, zda trvala například šest či deset hodin, nově by se měla vypočítávat podle odpracovaných hodin za týden.
Úprava se bude týkat také tzv. homeoffice neboli práce z domova. Zaměstnavatel bude muset zaměstnanci hradit náklady, které mu s tím vzniknou, jako je telefonování, poplatky za internet apod. Tyto náklady bude možné paušalizovat.
- pětitýdenní dovolená
- právo odborů zastavit výrobu
- proplácení nemocenské od prvního dne
