Maloobchodu se v červenci dařilo. Domácnosti neztrácejí chuť utrácet

Nahrávám video

Maloobchod si udržoval i v červenci vysoké tempo růstu. Meziročně stouply tržby o sedm procent (bez očištění o kalendářní vlivy). V červnu to bylo přitom o 4,6 procenta. Vyplynulo to ze zprávy Českého statistického úřadu.

Meziročně vzrostly maloobchodní tržby očištěné o kalendářní vlivy – pracovních dnů bylo letos v červenci o dva více – o 4,6 procenta, v tom za nepotravinářské zboží o sedm procent, za potraviny o tři procenta a za pohonné hmoty o 1,1 procenta. 

Nejvíce se zvýšily tržby za prodej zboží přes internet a zásilkovou službu (o 21,7 %). Vyšší zájem zákazníků zaznamenaly také specializované prodejny s nepotravinářským zbožím. Tržby rostly v prodejnách s počítačovým a komunikačním zařízením (o 14,8 %), s výrobky pro kulturu, sport a rekreaci (o 11,1 %), s oděvy a obuví (o 9,6 %), s potřebami pro domácnost a s farmaceutickým, zdravotnickým a kosmetickým zbožím (shodně o 7,5 %). 

Nahrávám video

Domácnosti jsou tahounem růstu

Hlavní ekonom ING Bank Jakub Seidler uvedl, že maloobchodní tržby v červenci opět příjemně překvapily: „Letošní dynamika maloobchodních tržeb (bez automobilů) kolem pěti procent je tak prozatím obdobná jako v předchozích dvou letech a ve srovnání s průměrem eurozóny je tak dvojnásobná.“

Zdůraznil, že domácnosti chuť utrácet prozatím neztrácí, ačkoli indikátory důvěry v letošním roce poklesly kvůli obavám ze zpomalování ekonomické aktivity a v průměru se nachází na úrovni roku 2016.

„Domácnosti však nadále těží z přehřátého trhu práce, kde si mzdy udržely i ve druhém čtvrtletí solidní tempo přesahující nominálně sedm procent, a nemají tak prozatím důvod svou spotřebu začít omezovat. Ta tak bude patřit nadále mezi hlavní tahouny růstu tuzemské ekonomiky v letošním roce, jak jsme viděli již v číslech za první polovinu roku,“ dodal Seidler. 

„Čeští spotřebitelé byli v červenci při chuti. Nakupovali opravdu s vervou, a to nejen typicky letní zboží či služby, jaku jsou zájezdy nebo letní oděvy. Maloobchodní tržby bez zahrnutí motoristického segmentu vzrostly meziročně o sedm procent, nejvýrazněji od ledna 2018,“ uvedl hlavní ekonom Czech Fund Lukáš Kovanda.

Dodal, že po delší době si obstojně vedl také motoristický segment, který přidal meziročně 4,1 procenta, tedy nejvíce od loňského července.

Jaký bude další vývoj v letošním roce

Také ekonomka Komerční banky Monika Junicke podtrhla, že spotřebitelská poptávka zůstává silná i v druhém pololetí letošního roku. „Je podpořená solidním růstem reálných mezd i velmi nízkou tuzemskou nezaměstnaností.“ Domnívá se však, že v následujícím období se zpomalení české ekonomiky odrazí v růstu mezd a následně i v dynamice spotřebitelské poptávky. 

Hlavní ekonom BH Securities Štěpán Křeček pak soudí, že kvůli zhoršování ekonomického klimatu se u drahých položek dlouhodobé spotřeby může začít projevovat odkládání spotřeby do budoucna. „Tento vývoj byl již zaznamenán u prodejů automobilů, nicméně souhrnné tržby z maloobchodu prozatím hovoří zcela odlišným jazykem,“ uvedl. 

Zprávy ze zahraničí jsou nepříznivé. Bude se dál utrácet?

Analytici upozorňují, že i do českého prostředí budou stále více dopadat nepříznivé hospodářské zprávy ze zahraničí. Německá ekonomika – kam směřuje třicet procent českého exportu – výrazně oslabuje a další evropské ekonomiky zpomalují svůj růst. 

Zakázky německého průmyslu se v červenci ve srovnání s předchozím měsícem snížily o 2,7 procenta. Pokles byl výraznější, než se čekalo, hlavně kvůli slabé poptávce ze zahraničí. Zpráva, kterou ve čtvrtek zveřejnilo německé ministerstvo hospodářství, naznačuje, že největší evropská ekonomika se i ve třetím čtvrtletí potýká s problémy. 

Například Junicke odhaduje, že za letošek si maloobchodníci v průměru připíší 4,2 procenta oproti loňským pěti procentům, příští rok bude ale dynamika maloobchodních tržeb poloviční. Seidler uvádí, že negativní zprávy ze zahraničí již nyní doléhají na důvěru domácností, která letos poklesla na úroveň roku 2016. České domácnosti zároveň indikují větší chuť spořit, čísla však pokles spotřeby nezachytila. 

Prozatím je dobře, že domácnosti na zprávy přicházející ze zahraničí nereagují přehnaně negativně, protože citelné zpomalení jejich spotřeby by mohlo tuzemskou ekonomiku oslabit.
Jakub Seidler
hlavní ekonom ING Bank

Hlavní ekonom Generali Investments CEE Radomír Jáč doplnil, že situace na trhu práce a s ní související příjmová situace tuzemských domácností jsou příznivé. V tomto smyslu domácnosti nemají ohledně spotřeby důvod dupat na brzdu.

Jáč tak soudí, že spotřeba domácností poroste i ve zbytku letošního roku. „Určité zpomalení tempa růstu je pravděpodobné, zde ale spíše sehraje roli vývoj inflace a její dopad na reálné příjmy domácností. Žádné dramatické zpomalování růstu spotřeby domácností nečekám a pro českou ekonomiku by to ani nebylo žádoucí,“ dodal.

Pro českou ekonomiku je ostatně v situaci zpomalení růstu na našich hlavních exportních trzích žádoucí, aby byl tento výpadek alespoň částečně kompenzován pokračujícím růstem domácí poptávky, kde spotřeba domácností hraje klíčovou roli.
Radomír Jáč
hlavní ekonom Generali Investments CEE

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoČeské firmy již mohou žádat o refundaci amerických cel na speciálním portálu

Více než rok od oznámení prvních celních změn v dovozu zboží do USA je situace v mezinárodním obchodu stále nejistá. Americký Nejvyšší soud plošné tarify letos v únoru označil za protiústavní – zhruba před měsícem proto začala tamní vláda firmám vyplácet kompenzace. Podle ředitele regionálního centra CzechTrade USA–Chicago Pavla Eichnera je celá situace ohledně cel nepřehledná, přičemž do celého procesu ještě vstupují i jednotlivé soudní spory. Po dobu, kdy cla platila, na nich české firmy zaplatily zhruba 800 milionů dolarů (přes 16,6 miliardy korun), říká Eichner a odhaduje, že z toho se v současnosti částečné refundace týká něco mezi 600 a 650 miliony dolarů (asi 12,5 až 13,5 miliardy korun). Pro žadatele o navrácení cel byl vytvořen speciální portál, přičemž je potřeba dodržet lhůtu 180 dní od uzavření importního procesu, uzavírá Eichner pro ČT.
před 12 hhodinami

VideoNepřijetí eura má Niedermayer za „jedno z nejhorších rozhodnutí“. Podle Staňka není vhodná situace

Prezident Petr Pavel se znovu vyslovil pro přijetí eura – zejména, pokud by koruna bránila rozvoji. Na konferenci Revize Česka doplnil, že díky společné měně by se tuzemsko přiblížilo k rozhodování v Evropské unii. Podle europoslance Antonína Staňka (nestr.) není aktuální situace tou, v níž „bychom euro měli přijímat“. Souhlasí však s tím, že pokud má být vedena debata o tom, jestli euro přijmout, nebo ne, tak by měla být o tom, kdy by to mělo být. Europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09) považuje za „strašně smutné“, že diskuse o této věci trvá v Česku desítky let, a nikam se nedobrala. Nepřijetí eura považuje za „jedno z nejzbytečnějších, nejhorších rozhodnutí, které vlády přijaly“. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
před 20 hhodinami

Valná hromada ČEZu schválila první krok směřující k zestátnění

Energetická skupina ČEZ může začít s procesem vyčlenění nevýrobní části firmy do nové dceřiné společnosti, schválili na valné hromadě akcionáři. Mluvčí skupiny Ladislav Kříž potvrdil, že by nová firma měla vzniknout v řádu týdnů od schválení a následně v prvním čtvrtletí roku 2027 by do ní měly být začleněny vybrané podniky. Rozdělení ČEZu je podle analytiků prvním krokem k chystanému zestátnění společnosti, které plánuje současná vláda.
1. 6. 2026Aktualizovánopřed 22 hhodinami

VideoNejdražší a nejméně efektivní cesta, řekl Hřib k plánovanému zestátnění ČEZu

Stávající model není ideální, ale vláda se to chystá řešit nejdražší a nejméně efektivní cestou, která existuje, řekl v Interview ČT24 předseda Pirátů Zdeněk Hřib v souvislosti s plánovaným zestátněním energetické skupiny ČEZ. Podle plánu by se firma měla rozdělit na dvě části. Ta část, která vyrábí elektřinu, by podle vlády měla být ze sta procent státní. Podle Hřiba ale Česko už teď ČEZ ovládá. „Otázka je, jestli je rozumné platit 250 miliard za to, že ho budeme ovládat ještě o něco víc,“ podotkl Hřib s tím, že navíc dojde k vytěsnění minoritních akcionářů, kteří nyní fungují jako kontrolní mechanismus. Plán je podle něj postavený naruby. Vláda totiž plánuje koupit část, která je výrobní, kde jsou podle ní jisté peníze. „To, co ale je v dnešní době rizikové, je ta výroba,“ řekl šéf Pirátů. Moderoval Daniel Takáč.
1. 6. 2026

Schodek státního rozpočtu v květnu vzrostl na 170,2 miliardy

Deficit státního rozpočtu se v květnu prohloubil na 170,2 miliardy korun z dubnových 106,1 miliardy, informovalo v pondělí ministerstvo financí. Prohloubení schodku je v květnu obvyklé. Letošní květnový deficit byl nejnižší od roku 2020, ale zároveň šestý nejvyšší od vzniku Česka. Loni na konci května byl rozpočet ve schodku 170,5 miliardy korun.
1. 6. 2026Aktualizováno1. 6. 2026

VideoAfrika, Asie i Jižní Amerika. Tuzemští exportéři hledají nové trhy

Tuzemský průmysl podle zástupců exportérů, státu i finančních institucí přichází o klíčové trhy a musí rychle hledat nové obchodní příležitosti. Firmy se proto stále více zaměřují na Afriku, Asii nebo Jižní Ameriku, kde chtějí navázat i na pověst československých výrobků. Zájem o nové oblasti roste také kvůli výpadku odbytu v Rusku a Bělorusku a nejisté situaci na Blízkém východě, kde obchod komplikují mimo jiné logistické problémy. Pomoci exportérům má i česká diplomacie, která plánuje posílit své týmy v zemích mimo Evropu.
1. 6. 2026

Budoucnost ropovodu Družba? Může do Česka dopravovat i neruskou ropu

Už více než rok do Česka neproudí ropovodem Družba ropa z Ruska. Teď Česko řeší, co s ním. V úvahu připadají různé varianty, včetně toho, že se ropovod zreverzní, tedy že by jím proudila ropa směrem z Česka třeba na Slovensko. O české závislosti na ropě ze zahraničí, ropném průmyslu a současné krizi kolem cen této komodity je nový díl publicistického cyklu Bilance. Televizní premiéra je už toto pondělí ve 22:05 na ČT1.
1. 6. 2026

Obce chtějí kvůli Dukovanům víc peněz. Miliardy nejsou automatické, říká Havlíček

Ohledně financování projektů souvisejících s dostavbou Dukovan panují neshody. Některé obce upozorňují na to, že budou potřebovat víc peněz například na výstavbu ubytovacích kapacit, rozšíření zdravotní péče, škol nebo vodovodů. Akční plán, který schválila minulá vláda, počítá s tím, že náklady dopadů výstavby nových jaderných bloků budou zhruba patnáct miliard korun. Na těchto opatřeních by se přitom měl z osmdesáti procent podílet stát a zbytek financovat kraje a obce. Nyní ale na takové projekty ve státním rozpočtu dost peněz není. Ministr průmyslu Karel Havlíček (ANO) ČT řekl, že podpora pro obce není automatická a kabinet ji bude posuzovat individuálně.
31. 5. 2026
Načítání...