Má volný obchod mezi USA a EU šanci? Trumpův poradce prý považuje rozhovory za mrtvé

Hlavní obchodní poradce amerického prezidenta Donalda Trumpa prohlásil rozhovory o volném obchodu mezi Spojenými státy a Evropskou unií za mrtvé a za hlavního viníka označil Německo. Informoval o tom list Financial Times. Německá kancléřka Angela Merkelová se ale proti slovům poradce Petera Navarra ohradila. Plánovaná dohoda s názvem Transatlantické obchodní a investiční partnerství (TTIP) měla odstranit některé zbývající překážky v obchodních vztazích mezi EU a USA.

Peter Navarro, kterého Trump jmenoval do čela Národní rady pro obchod při Bílém domě, označil za jednu z hlavních překážek pro obchodní dohodu mezi USA a EU Německo. To podle něj prostřednictvím „silně podhodnoceného“ eura zneužívá Spojené státy i své partnery z Evropské unie, píše list Financial Times. Euro podle něj funguje jako „tichá německá marka“. Poradce přitom poukázal na soustavně vysoké strukturální přebytky Německa v jeho bilanci obchodní a platební výměny.

Německý ekonomický institut Ifo tento týden předpověděl, že přebytek bilance běžného účtu Německa, který je nejširším ukazatelem obchodní výměny země se světem, se loni vyšplhal na rekordních 297 miliard dolarů (téměř 7,5 bilionu korun). Německo by tak zřejmě předstihlo Čínu a mělo nejvyšší přebytek běžného účtu na světě. Největší schodek budou mít naopak podle odhadů Ifo za loňský rok Spojené státy.

Merkelová popřela, že by Německo jakkoli ovlivňovalo Evropskou centrální banku (ECB), jejíž krajně uvolněná měnová politika stojí podle analytiků za dlouhodobě slabým kurzem eura. „Chování ECB nemůžeme ovlivnit. V důsledku toho nemůžeme ani nechceme změnit situaci, jaká je (co se týče kurzu eura),“ řekla Merkelová během návštěvy Švédska.

Angela Merkelová
Zdroj: Hannibal Hanschke/Reuters

Podle mluvčí německého ministerstva financí není fér poukazovat na vysoké německé obchodní a platební přebytky, protože Německo je jen jedna z 19 zemí eurozóny. Podle ní by navíc měly rostoucí ceny ropy vliv nízkého kurzu eura zmírnit, takže německé přebytky by měly letos klesnout.

Kurz eura v reakci na Navarrova slova vůči dolaru vzrostl na osmitýdenní maximum nad 1,08 USD a ještě více se vzdálil čtrnáctiletému minimu 1,0339 USD z počátku ledna. Euro za poslední tři roky ztratilo asi čtvrtinu hodnoty.

Zastánci TTIP tvrdí, že dohoda oběma stranám přinese zrychlení hospodářského růstu. Podle odpůrců ale dá větší sílu nadnárodním společnostem a povede ke zhoršení potravinářských, ekologických i pracovních norem. Na protest proti dohodě se již konala řada demonstrací po celé Evropě.

Trump se chce zbavit tichomořské dohody

Trump již minulý týden podepsal exekutivní příkaz o odchodu Spojených států z Transpacifického partnerství (TPP). Tuto obchodní dohodu 12 tichomořských zemí uzavřela před rokem vláda Baracka Obamy, Kongres USA dokument ale ještě neratifikoval.

V listopadu přitom Jason Furmanne, tehdy ještě jako předseda ekonomických poradců předchozího amerického prezidenta Baracka Obamy, tvrdil, že smlouva TTIP nebyla v USA zdaleka tak kontroverzní jako dohoda o volném obchodu mezi Spojenými státy a asijskými zeměmi. „TTIP je v mnoha věcech pro Spojené státy jednodušší, protože Evropa a USA jsou velmi podobné. Máme stejné hodnoty, podobné instituce, máme na obou stranách vysokou životní úroveň,“ řekl.

Zatímco jednání o TTIP se protahovalo, finišovaly přípravy obdobné smlouvy EU s Kanadou pod názvem CETA, takže ji koncem loňského října na summitu v Bruselu obě strany podepsaly.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
včera v 20:31

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
včeraAktualizovánovčera v 16:33

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
včeraAktualizovánovčera v 13:36

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
včeraAktualizovánovčera v 05:43

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026

S nástupem ledna služby zdražují, a to víc než jiné sektory

Analytici očekávají, že zdražování služeb bude i v letošním roce vyšší, než bude činit průměrná inflace. Znát už je to v ubytování a stravování, trend ale poznají například i zákazníci, kteří se chystají do kadeřnictví, na manikúru nebo kosmetiku. Někde za zdražením stojí vyšší nájmy provozoven, jinde vyšší povinné odvody na sociálním a zdravotním pojištění. Měsíc leden je pak znám tím, že ke zdražování dochází plošně.
12. 1. 2026

Zákazník chce SUV, regulace jdou proti trendu, zaznělo v Událostech, komentářích z ekonomiky

Trh s novými auty v Česku ožívá. Loni jich zákazníci koupili téměř 249 tisíc, meziročně zhruba o sedm procent víc. Stoupal i podíl vozů s alternativním pohonem, čistě elektrická auta ale představovala stále výraznou menšinu. O aktuálních trendech v automobilovém průmyslu, očekáváních pro rok 2026 i evropských regulacích v Událostech, komentářích z ekonomiky debatovali generální ředitelka AURES Holdings Karolína Topolová, výkonný ředitel sdružení automobilového průmyslu Zdeněk Petzl a generální ředitel zastoupení značek Toyota a Lexus pro ČR Martin Peleška. Debatou provázeli Jakub Musil a Tereza Gleichová.
11. 1. 2026
Načítání...