Má Volkswagen dostat pokutu i v Německu, podobně jako v USA? Posuzuje to prokuratura

Němečtí prokurátoři začali zkoumat, zda by automobilka Volkswagen měla za manipulaci s testy emisí dostat v Německu pokutu, podobně jako ji dostala od amerických úřadů. Kroky za tímto účelem zahájilo státní zastupitelství v dolnosaském Braunschweigu, uvedl v pátek list Süddeutsche Zeitung.

Prokuratura podle listu vyhodnocuje „hospodářskou výhodu“, kterou mohl Volkswagen získat použitím dodatečného softwaru; ten umožňoval při testování emisí skrývat u vozů s naftovým motorem vysoce nadlimitní hodnoty oxidů dusíku. Volkswagen loni v září přiznal, že po celém světě prodal zhruba 11 milionů těchto vozů.

Volkswagen ani prokuratura v Braunschweigu se ke zprávě agentuře Reuters nevyjádřily. Zprávu přinesly i zemské veřejnoprávní vysílací společnosti NDR a WDR.

Prokuratura v Braunschweigu minulý měsíc zahájila vyšetřování bývalého šéfa skupiny Volkswagen Martina Winterkorna a šéfa značky VW Herberta Diesse. Podezřívá je z manipulace na finančních trzích, neinformování investorů.

Volkswagen loni kvůli nákladům spojeným s aférou prodělal 1,6 miliardy eur (43 miliard korun), což byla jeho nejvyšší celoroční ztráta v historii. Skandál už loni přinutil automobilku připravit si do rezerv více než 16 miliard eur a předpokládá se, že náklady spojené s aférou se budou ještě zvyšovat.

Generální ředitel Volkswagenu Matthias Müller tento týden odmítl výzvy, aby automobilka za skandál odškodnila zákazníky v Evropě podobným způsobem jako zákazníky ve Spojených státech.

Dohoda o řešení skandálu v USA, která se týká zhruba 482 tisíc naftových vozů, bude stát Volkswagen na pokutách a nákladech na opravu a odkup vozidel až 15,3 miliardy dolarů (zhruba 370 miliard korun).

Většina amerických majitelů problematických aut obdrží odškodné 5100 až 10 tisíc dolarů a Volkswagen musí většinu těchto aut od majitelů odkoupit. V Evropě se skandál týká zhruba 8,5 milionu naftových vozů.

Objevena puma z války

Pyrotechnici v pátek objevili čtvrttunovou leteckou pumu z druhé světové války na pozemku automobilového koncernu Volkswagen ve Wolfsburgu. Informovala o tom rozhlasová stanice NDR. Výbušninu by měli specialisté zneškodnit v neděli dopoledne, na provoz závodu to ale vliv mít nebude. Zaměstnanci automobilky ve Wolfsburgu mají v těchto dnech nařízenou
závodní dovolenou.

Kvůli zneškodnění pumy bude nutné evakuovat zhruba 7400 obyvatel Wolfsburgu žijících v blízkosti závodu. Evakuace začne v neděli v 10:00 a úřady zatím neupřesnily, kdy bude možné očekávat likvidaci výbušniny.

Pyrotechnici prohledali pozemky Volkswagenu poté, co tam stavební dělníci minulý měsíc našli kusy kovu, které by mohly signalizovat přítomnost nevybuchlých bomb z druhé světové války. Podezření na výbušniny se potvrdilo, když pyrotechnici objevili dýmovnici, kterou na Wolfsburg shodili spojenci při bombardování Německa.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Brusel chce kritickou infrastrukturu bez čínské stopy, píše FT

Evropská komise (EK) plánuje postupné vyloučení čínských technologií z kritické infrastruktury v Evropské unii. Dotknout by se to mělo například telekomunikačních sítí, solární energetiky či bezpečnostních skenerů. Informoval o tom deník Financial Times (FT) s odvoláním na zdroje z Komise.
před 17 hhodinami

Soud ve vedlejší kauze kolem ČKD Praha DIZ zprostil obžaloby Speychala

Městský soud v Praze zprostil obžaloby z daňových úniků někdejšího majitele strojírenské firmy ČKD Praha DIZ Petra Speychala. Dalších pět lidí uznal vinnými, kromě trestů vězení jim uložil i peněžité tresty a zákazy činnosti. Obžalovaní vinu před soudem odmítli. Páteční rozsudek není pravomocný, lze proti němu podat odvolání k pražskému vrchnímu soudu. Speychal je obžalovaný i v hlavní kauze kolem ČKD Praha DIZ, v té soud dosud nerozhodl.
16. 1. 2026

Vláda chce podpořit výrobu léků v Česku. Chybí lidé, varují firmy

Vláda chce podpořit výrobu léků v tuzemsku a zároveň přilákat zahraniční investory. Důvodem jsou hlavně opakované výpadky některých medikamentů. Podle zástupců farmaceutických firem ale v Česku není dostatek kvalifikovaných pracovníků. A za nízké považují také úhrady, které zdravotní pojišťovny za léčiva platí.
16. 1. 2026

Banky poskytly loni hypotéky za 406 miliard korun, druhý největší objem za 30 let

Banky a stavební spořitelny poskytly loni hypoteční úvěry za 406 miliard korun, což je meziroční nárůst o 48 procent. Jde o druhý největší objem za 30 let hypotečního trhu v Česku, nejvyšší byl v roce 2021. Nové úvěry bez refinancování stouply loni o 41 procent na 321 miliard korun, což znamenalo také druhý nejsilnější rok. Úrokové sazby v prosinci zůstaly v průměru pod 4,5 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a stavební spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
16. 1. 2026

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
15. 1. 2026Aktualizováno15. 1. 2026

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
15. 1. 2026Aktualizováno15. 1. 2026

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026
Načítání...