Berlín - Nejpozději do začátku příštího roku bude Řecko podle listu Der Spiegel potřebovat další finanční pomoc. Vyplývá to údajně z dokumentu německé centrální banky. Německá opozice proto tvrdí, že kancléřka Merkelová před volbami lže o skutečné situaci Řecka a Němcům zamlčuje, že budou muset Řekům opět půjčit. Jak však uvedla spolupracovnice ČT Soňa Dorňáková Stamu, velká část odborníků této jihoevropské zemi naopak věří. A německé úřady existenci dokumentu zpochybňují.
Vše odstartoval dokument německé centrální banky Bundesbank určený spolkovému ministerstvu financí. Podle něj bude Řecko co nevidět potřebovat další peníze. Řecko přitom inkasovalo od Evropské unie a od Mezinárodního měnového fondu (MMF) dva balíky pomoci v celkové sumě 240 miliard eur (6,2 bilionu korun) a vyčerpalo z nich už asi 90 procent. Druhý program pomoci má skončit koncem roku 2014 a mezitím by měly Atény podle předpokladů dohody začít získávat peníze opět na kapitálových trzích.
Má pravdu Bundesbanka a opozice, nebo zbylí ekonomové a Merkelová?
Merkelová a její ministr financí Wolfgang Schäuble neustále zdůrazňují, že Řecko dohody o záchranném programu plní a že další pomoci ani nového snížení řeckého dluhu nebude zapotřebí. Jenže Bundesbanka ve své zprávě označila vývoj ekonomiky a reforem v Řecku za „stěží uspokojivý“a rizika spojená se současným balíkem pomoci popsala jako „mimořádně vysoká“.
- Angela Merkelová autor: Gero Breloer, zdroj: ČTK/AP
- Bundesbank autor: Jan Haas, zdroj: ČTK/PICTURE ALLIANCE
Německé ministerstvo celý dokument popřelo
Jenže mluvčí německého ministerstva financí Martin Kotthaus poté prohlásil, že o existenci interního dokumentu Bundesbanky nic neví. Podle něj Řecko dělá v ekonomických reformách pokrok: „Poslední zpráva trojky uvádí, že Řecko dělá velké pokroky v reformách. Jak víte, současný program běží do roku 2014, takže si myslím, že je těžké spekulovat nyní o tom, co se stane v roce 2014.“
"Většina odborníků uvádí, že je možné, že Řecko bude soběstačné. Vyvracejí tak názor německé centrální banky. Podle nich je ale současně nutné, aby letos Řecko dosáhlo rozpočtového přebytku," doplnila opačný postoj k řecké situaci Dorňáková.
Bundesbanka se pustila i do kritiky věřitelské „trojky“ - tedy Evropské komise, Evropské centrální banky a MMF. Konkrétně za to, že minulý měsíc schválila uvolnění další části úvěru Řecku v částce 5,8 miliardy eur. Následně tento krok označila za „politicky motivovaný“. Banka předpověděla, že evropské vlády nejpozději počátkem roku 2014 „nepochybně odsouhlasí nový balík pomoci Řecku“.
Do voleb už zbývá jen pár týdnů
Članek z pera Spiegelu tak může v Německu oživit debaty o tom, jestli Merkelová před německými parlamentními volbami stanovenými na 22. září záměrně nezlehčuje hrozbu další pomoci Řecku. Předák opoziční SPD Peer Steinbrück ji už dříve obvinil, že utajuje před německými daňovými poplatníky reálné riziko - a to financování dalšího záchranného programu.
JAK NA TOM TEDY ŘECKO VLASTNĚ JE ANEB POZITIVNÍ HLASY SE OZÝVAJÍ STÁLE ČASTĚJI
Soňa Dorňáková Stamu, spolupracovnice ČT: „Také řecká banka Alfabank zveřejnila optimistickou zprávu o řecké ekonomice. Tato velká banka uvádí, že do roku 2020 Řecko nezaznamená žádný nedostatek ve financování státního hospodářství. Odůvodňuje to tím, že se letos až o 18 procent zvýšil příjezd turistů a až o 35 procent příjmy z turistického ruchu. Také zdůrazňuje, že na výtečnou dopadla i rekapitalizace řeckých bank.“
Řecký ministr financí Jannis Sturnaras přitom nedávno uvedl, že cíl řecké vlády získat letos rozpočtový přebytek je zcela reálný a uvedl, že to otevírá prostor k debatě o dalším odepsání řeckého státního dluhu. Podle ministra má tato debata začít už na podzim.
V neděli pak kancléřku z lhaní osočil rozpočtový expert SPD Carsten Schneider: „Po volbách nastane tvrdé probuzení. Popíráním nutnosti další pomoci Řecku kancléřka před volbami lidem lže.“ Za „házení písku do očí“ označil postoj Merkelové k Řecku Bernd Lucke, šéf nové strany Alternativa pro Německo, která vystupuje proti centralizaci Evropy a sbírá body odporem proti financování jiných zemí.
Merkelová má dilema: Zachránit eurozónu, nebo si udržet voliče?
Není žádným tajemstvím, že se Němci k pomoci Řecku a dalším zemím jihoevropského křídla staví velmi skepticky. Merkelová tak už tři roky balancuje mezi snahou „zachránit eurozónu“ a snahou nepopudit domácí voliče. Německo se ale jako největší evropská ekonomika na pomoci Řecku a dalším zemím zasaženým dluhovou krizí podílí v největší míře.
Merkelová přitom poukazuje na pokrok Řecka ve snižování deficitu. Řecká vláda dosáhla za prvních sedm měsíců tohoto roku v primárním rozpočtovém hospodaření bez zahrnutí splátek úroků z dluhu přebytek asi 2,5 miliardy eur. Výrazně tak překonává letošní plán. Dosažení primárního přebytku je podle vlády klíčem k obnově hospodářského růstu a k návratu země na kapitálové trhy.
