Veřejné finance skončily loni v přebytku 0,73 procenta hrubého domácího produktu (HDP). Uvedl to dnes Český statistický úřad (ČSÚ), který v dubnu počítal s přebytkem 0,58 procenta HDP. Kladné saldo činilo 35 miliard korun a oproti dubnovým notifikacím vzrostlo o 7,4 miliardy korun. Veřejné finance skončily loni v přebytku poprvé, předtím byly v deficitu.
Letos počítá ministerstvo financí v červencové prognóze s deficitem 0,4 procenta HDP. Zveřejněné číslo je součástí notifikace vládního deficitu a dluhu, které předkládá Evropské komisi každá členská země EU dvakrát za rok.
„Zvýšení přebytku oproti dubnovým notifikacím bylo způsobeno zejména aktualizovanými údaji o daňových příjmech, především daně z příjmů právnických osob,“ uvedl ČSÚ. Na pokles přebytku salda hospodaření naopak působily především dodatečné informace o tocích finančních prostředků z evropských fondů.
Relativní výše dluhu vládních institucí na konci loňského roku dosáhla 36,77 procenta HDP proti 39,96 procenta v roce 2015. K meziročnímu poklesu relativní zadluženosti přispěl podle statistiků jak rostoucí nominální HDP, tak snížení nominální výše dluhu.
„Po předchozím prudkém růstu vládního zadlužení ministerstvo napravuje situaci. Hlavním důvodem je vyplácení v minulosti vydaných státních dluhopisů. Samozřejmě to je celé možné jen za současných velmi příznivých ekonomických podmínek,“ uvedl partner auditorské a poradenské společnosti BDO Radovan Hauk. Podle něho snížení vládního dluhu může naznačovat, že ministerstvo financí počítá na konci roku s přebytkovým hospodařením.
Podle hlavního ekonoma společnosti Cyrrus Lukáše Kovandy patřily české veřejné finance i ve druhém čtvrtletí letošního roku k nejzdravějším v celé Evropské unii. „Z hlediska ukazatele vládního dluhu v poměru k hrubému domácímu produktu nás s přehledem předčí pouze tři státy – Estonsko, Bulharsko a Lucembursko. Srovnatelně jsou na tom Lotyšsko, Litva, Rumunsko, Dánsko a Švédsko. Všechny ostatní členské země EU vykazují znatelně horší stav svých veřejných financí než Česko,“ konstatuje Kovanda.
České republice se v prvních dvou kvartálech podařilo dosáhnout kladné hodnoty salda vládního hospodaření v poměru k hrubému domácímu produktu, což je výsledek v celém období od roku 1995 ojedinělý, přípomíná Kovanda. Růst míry zadlužení vládního sektoru, který byl v prvním kvartále poměrně razantní, se ve druhém čtvrtletí zastavil. Byl přechodně vyvolán zvýšenou aktivitou vlády v oblasti emise dluhopisů.
„Ve druhém a třetím kvartále pak vláda tuto svoji aktivitu citelně utlumila, což se projeví silným tlakem na pokles dluhu sektoru vládních institucí v poměru k HDP ve třetím a čtvrtém letošním čtvrtletí. K poklesu hodnoty ukazatele přispěje i svižný růst samotného hrubého domácího produktu, který lze ve třetím a čtvrtém kvartále očekávat,“ dodal analytik.
