Litva má nejdražší plyn v EU. Rusko si tak vybírá okupační daň

Vilnius - Litva se potýká s extrémně vysokými cenami plynu, za čímž stojí její ruský dodavatel gigant Gazprom. Firma za posledních pár let několikanásobně zvýšila cenu plynu, údajně proto, že se zvyšuje cena ropy. Ovšem podle Vilniusu je to jen msta za odškodnění, které země chtěla po Rusku za okupaci.

Za několik málo posledních let se cena tisíce kubických metrů plynu zvýšila ze 169 na 769 dolarů, což představuje zhruba 450procentní nárůst. Rusové nemají s Litevci slitování, ceny dodávaného plynu šroubují na maximum a většina Litevců nezvládá platit účty. 

„Vypnul jsem si ústřední topení a mám tady elektrická kamínka. Dal jsem je na spodní stranu radiátoru, a ohřívají tak vodu v něm,“ říká obyvatel Vilniusu Romanas Ziabkinas. Jenže v domě odmítají jeho nápad uznat a chtějí na něm zaplatit náklady na topení a ještě pokutu odpovídající deseti tisícům dolarů. 

  • Vilnius zdroj: ISIFA/Capital Pictures
  • Topení zdroj: ISIFA/Capital Pictures

Závislost na ruském plynu ještě podpořilo odstavení jaderné elektrárny

Litva se do problémů s energiemi dostala poté, co v roce 2009 odstavila svou jadernou elektrárnu. Stala se tak plně závislou na dodávkách ruského plynu. Současná smlouva s Gazpromem přitom vyprší až za dva roky. Litevci se tak snaží hledat alternativy, mezi které patří třeba bioplyn. 

Podle Litevců je důvodem vysokých cen odplata ze strany Rusů za to, že po nich Litva chtěla odškodnění za okupaci v letech 1945 až 1991. To z pobaltských zemí žádala Litva jako jediná, a má tak i nejdražší plyn. Lotyši a Estonci ho mají relativně levný. Navíc, směrnice Evropské unie donutila Litvu oddělit distribuční síť od dodavatele, což byla další rána pro Rusy. 

Nahrávám video

„K vytápění používáme krb, je to jediná možnost, jak se zahřát. Zatím je dřevo celkem levné, tak uvidíme. Je to jediná možnost, jak přežít zimu,“ popisuje další alternativu Vytas Ratkevicius. 

Litva hlásí už několik případů lidí, kteří umrzli ve svém vlasním bytě

Mnozí lidé, hlavně ti starší, ale často takové štěstí nemají. Ruská cenová politika stála tuto zimu život už několik lidí. Ve vlastní posteli zemřela 80letá důchodkyně, a to přímo v hlavním městě. Na jihu země pak v bytě umrzl 77letý muž. Na nejdražší plyn v Evropské unii Litevci jednoduše nemají.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Vláda schválila zvýšení rodičovského příspěvku

Vláda schválila zvýšení rodičovského příspěvku z 350 tisíc na 400 tisíc korun, zjistila ČT. Na dvojčata a vícerčata by rodiče mohli místo 700 tisíc dostat 800 tisíc korun. Agentuře ČTK to potvrdil ministr práce Aleš Juchelka (ANO). Zvýšení má platit od 1. ledna, týkat se bude nově narozených dětí. Vláda další výsledky jednání představí na brífinku, který je plánovaný ve 14:00, uvedl redaktor ČT Jakub Pacner.
před 33 mminutami

Banky poskytly v dubnu hypotéky za 61,5 miliardy korun

Banky a stavební spořitelny poskytly v dubnu hypoteční úvěry za 61,5 miliardy korun, což je o 11 procent více než před měsícem a o 90 procent více než před rokem. Nové úvěry bez refinancování stouply meziměsíčně o desetinu na 44,2 miliardy korun. Úrokové sazby v průměru stouply na 4,52 procenta z březnových 4,43 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
06:12Aktualizovánopřed 6 hhodinami

VideoKonflikt na Blízkém východě zdražuje plastové obalové materiály

Plastové obaly prudce zdražily kvůli situaci na Blízkém východě. Navíc se nemají jak dostat do Evropy. Tyto obalové materiály vznikají z ropy, jejíž cena od začátku konfliktu prudce stoupla. Došlo také k přerušení dodavatelských řetězců mezi Blízkým východem a Evropou, která není zcela soběstačná z hlediska výroby, ať už jde o polyethylen, či polypropylen, jež se především používají pro obalové materiály. Některé firmy proto už začaly používat alternativy k plastům, kvůli úsporám i ekologii. Úplné nahrazení ale v nejbližší době zatím reálné není. A tak se na dodávky například oblíbené strečové fólie čeká mnohem déle než dříve.
před 17 hhodinami

ŘSD i Správa železnic chtějí příští rok o miliardy víc

Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) a Správa železnic chtějí pro rok 2027 víc finančních prostředků než letos, aby mohly pokračovat v klíčových stavbách a pustit se i do nových projektů. Tuzemská dálniční síť by se měla v příštím roce rozšířit o třicet až pětatřicet nových kilometrů. Letos ŘSD plánuje zprovoznit téměř čtyřicet kilometrů hlavních dopravních tepen a dalších jednadvacet kilometrů silnic první třídy.
před 17 hhodinami

Kolínská U&C dodá průzkumné drony pro americkou armádu v Evropě

Kolínský výrobce bezpilotních prostředků U&C UAS uzavřel kontrakt na dodání průzkumných dronů jednotkám americké armády rozmístěným v Evropě. Tato pilotní zakázka v ceně ve stovkách tisíc eur, tedy v přepočtu několika milionů korun, je pro firmu pouhým počátkem v objemech výrazně násobně vyšších, sdělil výrobní ředitel společnosti Pavel Bulant. Hlavním odběratelem U&C UAS je Ukrajina.
před 18 hhodinami

Hosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali státní i firemní dluhopisy

Stát po letech znovu nabízí dluhopisy domácnostem. Ve čtvrtek začalo první upisovací období, kdy je možné do takzvaných Dluhopisů Republiky investovat. Hlavní ekonom Portu Jan Berka v Událostech, komentářích z ekonomiky uvedl, že očekává ze strany občanů pozitivní odezvu. Pořad se zaměřil také na firemní dluhopisy. Jejich objem v Česku roste, zvyšuje se ale také počet těch problémových. Martin Dočekal z webu Dluhopisář.cz a Fondu českých korporátních dluhopisů doporučil sledovat historii dané firmy a to, zda obligace používá jako doplněk svého financování, nebo stěžejní součást. Firma fungující krátkou dobu a závislá na dluhopisech je dle něj více riziková. „Je potřeba být na správné straně trhu,“ říká Martin Glajch z ČSOB s tím, že trh lze dělit na etablované hráče a „šedou zónu“. Pořadem provázeli Nina Ortová a Vítězslav Komenda.
před 23 hhodinami

Schillerová ujišťuje, že schodek v příštím roce nepřekročí tři procenta HDP

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) odmítá odhad České národní banky, podle kterého schodek veřejných financí překoná příští rok tři procenta hrubého domácího produktu (HDP). Národní rozpočtová rada pro ČT spočítala, že by tři procenta znamenala deficit 356 miliard korun. Ministryně ujišťuje, že prolomení tříprocentní hranice vláda nedopustí.
16. 5. 2026

VideoHosté Událostí, komentářů se přeli o změně rozpočtových pravidel a obranné politice

Vláda zřejmě bude moci navyšovat výdaje na obranu nad schválené výdajové rámce rozpočtu až do roku 2036 – výdaje nad dvě procenta HDP se do těchto limitů nebudou počítat. Spornou novelu během mimořádné schůze v pátek prosadili koaliční poslanci. Kabinet bude mimo jiné moci stejným způsobem zvyšovat i výdaje na strategickou infrastrukturu. „V každém případě teď je to nezbytná záležitost,“ hájil v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou změnu pravidel poslanec Roman Kubíček (ANO). Podotkl ovšem, že se jedná o dočasné řešení. „Myslím, že to je neschopnost prioritizovat,“ říká poslanec Pavel Žáček (ODS). „Máme jeden balík peněz, který získáme z daní, a musíme se s nimi naučit nakládat. (...) Nepatří to k zodpovědnému hospodaření, je to dluh na budoucnost,“ míní.
16. 5. 2026
Načítání...