Litva má nejdražší plyn v EU. Rusko si tak vybírá okupační daň

Vilnius - Litva se potýká s extrémně vysokými cenami plynu, za čímž stojí její ruský dodavatel gigant Gazprom. Firma za posledních pár let několikanásobně zvýšila cenu plynu, údajně proto, že se zvyšuje cena ropy. Ovšem podle Vilniusu je to jen msta za odškodnění, které země chtěla po Rusku za okupaci.

Za několik málo posledních let se cena tisíce kubických metrů plynu zvýšila ze 169 na 769 dolarů, což představuje zhruba 450procentní nárůst. Rusové nemají s Litevci slitování, ceny dodávaného plynu šroubují na maximum a většina Litevců nezvládá platit účty. 

„Vypnul jsem si ústřední topení a mám tady elektrická kamínka. Dal jsem je na spodní stranu radiátoru, a ohřívají tak vodu v něm,“ říká obyvatel Vilniusu Romanas Ziabkinas. Jenže v domě odmítají jeho nápad uznat a chtějí na něm zaplatit náklady na topení a ještě pokutu odpovídající deseti tisícům dolarů. 

  • Vilnius zdroj: ISIFA/Capital Pictures
  • Topení zdroj: ISIFA/Capital Pictures

Závislost na ruském plynu ještě podpořilo odstavení jaderné elektrárny

Litva se do problémů s energiemi dostala poté, co v roce 2009 odstavila svou jadernou elektrárnu. Stala se tak plně závislou na dodávkách ruského plynu. Současná smlouva s Gazpromem přitom vyprší až za dva roky. Litevci se tak snaží hledat alternativy, mezi které patří třeba bioplyn. 

Podle Litevců je důvodem vysokých cen odplata ze strany Rusů za to, že po nich Litva chtěla odškodnění za okupaci v letech 1945 až 1991. To z pobaltských zemí žádala Litva jako jediná, a má tak i nejdražší plyn. Lotyši a Estonci ho mají relativně levný. Navíc, směrnice Evropské unie donutila Litvu oddělit distribuční síť od dodavatele, což byla další rána pro Rusy. 

3 minuty
Drahý ruský plyn pro Litvu
Zdroj: ČT24

„K vytápění používáme krb, je to jediná možnost, jak se zahřát. Zatím je dřevo celkem levné, tak uvidíme. Je to jediná možnost, jak přežít zimu,“ popisuje další alternativu Vytas Ratkevicius. 

Litva hlásí už několik případů lidí, kteří umrzli ve svém vlasním bytě

Mnozí lidé, hlavně ti starší, ale často takové štěstí nemají. Ruská cenová politika stála tuto zimu život už několik lidí. Ve vlastní posteli zemřela 80letá důchodkyně, a to přímo v hlavním městě. Na jihu země pak v bytě umrzl 77letý muž. Na nejdražší plyn v Evropské unii Litevci jednoduše nemají.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

ČNB ponechala základní úrokovou sazbu beze změny

Bankovní rada České národní banky (ČNB) ponechala základní úrokovou sazbu beze změny na 3,5 procentech. Informoval o tom ředitel odboru komunikace ČNB Jakub Holas. Finanční trh stabilitu úrokových sazeb očekával.
15:19Aktualizovánopřed 45 mminutami

Europoslanci schválili postupný zákaz dovozu ruského plynu

Evropský parlament (EP) ve středu ve Štrasburku schválil zákaz dovozu ruského plynu do Evropy nejpozději do podzimu roku 2027. Nařízení se týká zkapalněného zemního plynu (LNG), jehož dovoz by měl skončit nejpozději k 1. lednu 2027, i dovozu potrubního plynu, kdy je nejzazší termín za určitých podmínek 1. listopadu téhož roku.
včeraAktualizovánovčera v 15:26

Spotřeba uhlí bude letos rekordní, předpovídá agentura IEA

Spotřeba uhlí bude letos opět rekordní, proti loňsku se zvýší o půl procenta a dosáhne 8,85 miliardy tun. Částečně je to způsobeno politikou vlády amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ve svém výhledu o vývoji poptávky po tomto palivu to píše Mezinárodní agentura pro energii (IEA). Spalování uhlí je přitom jedním z největších zdrojů skleníkových plynů, které významně přispívají ke změně klimatu.
včera v 11:53

Přesunutí poplatků za zelené zdroje je dle Davida správné. Na dluh, míní Hladík

„Nepochybuji o tom, že to je krok správným směrem, ale nebude to stačit,“ reagoval europoslanec Ivan David (SPD) na krok vlády, která počítá s tím, že bude ze státního rozpočtu hradit poplatky za obnovitelné zdroje energie. Vyjít by to mělo na sedmnáct miliard korun, což bude každoročně na dluh budoucích generací, varoval exministr životního prostředí a poslanec Petr Hladík (KDU-ČSL). Vyzval k pomoci energeticky náročným odvětvím. Převedení poplatků na stát je podle prezidenta Svazu průmyslu a dopravy Jana Rafaje „extrémně důležitý krok“ pro energeticky náročný průmysl, po němž svaz volal mnoho let. Pozvání do Událostí, komentářů přijala také ředitelka Masarykova ústavu vyšších studií ČVUT Vladimíra Dvořáková. Moderoval Daniel Takáč.
včera v 09:08

EK zmírnila plán na zákaz prodeje automobilů se spalovacími motory

Evropská komise (EK) zmírnila plán na zákaz prodeje automobilů se spalovacími motory v Evropské unii od roku 2035. Nový návrh požaduje, aby se emise oxidu uhličitého (CO2) u nových aut snížily o devadesát procent proti úrovni z roku 2021, tedy nikoli o sto procent, jak bylo původně plánováno.
16. 12. 2025Aktualizováno16. 12. 2025

Cenový tlak na potraviny polevuje, ve stavebnictví však sílí

Čeští spotřebitelé stále čelí rychlému růstu cen hovězího, vajec nebo drůbeže, méně si naopak připlatí za brambory, ovoce a zeleninu. Potraviny obecně nezdražují podle Českého statistického úřadu tak rychle jako dříve. Podle hlavního ekonoma Moneta Money Bank Petra Gapka by tak jejich ceny mohly být stabilnější. Tlak na ceny naopak nepolevuje ve stavebnictví, které se potýká s vysokými náklady na materiál a energie. Sektoru se také nedostává kvalifikované pracovní síly, jako jsou zedníci, tesaři nebo stavbyvedoucí. Rostou i nároky na pracovníky, kteří potřebují znát nové technologie.
16. 12. 2025

Platby za obnovitelné zdroje se zcela přesunou na stát

Stát v příštím roce převezme veškeré financování podporovaných zdrojů energie (POZE). Státní rozpočet to nově zatíží dalšími zhruba sedmnácti miliardami korun, celkově tak stát za poplatky dá více než 41 miliard korun. Schválila to vláda ANO, SPD a Motoristů, která tím chce snížit regulované ceny elektřiny. Domácnostem by toto opatření mělo regulovanou část energií oproti letošku snížit o více než patnáct procent, firmám ještě výrazněji. Dosud bylo financování POZE rozděleno mezi stát a odběratele.
16. 12. 2025Aktualizováno16. 12. 2025

Volkswagen po 24 letech uzavřel svou továrnu v Drážďanech

Továrna německé automobilky Volkswagen v Drážďanech ukončila po 24 letech provoz. Stroje se v takzvané Skleněné manufaktuře zastavily, jakmile vyrobily poslední vůz – červený Volkswagen ID.3. Automobil, na který se podepsali všichni zaměstnanci, se stane muzejním exponátem. Samotná drážďanská továrna se za padesát milionů eur (1,2 miliardy korun) změní v centrum inovací. Německá média upozornila, že to je poprvé v 88leté historii, kdy Volkswagen uzavřel některou ze svých továren v Německu.
16. 12. 2025
Načítání...