Lídři EU chtějí větší dozor nad finančním trhem

Berlín - Představitelé dvacítky největších evropských ekonomik (G20) dnes v Berlíně podpořili dozor nad všemi finančními trhy a produkty včetně takzvaných hedgeových fondů. Lídři G20 také vyzvali k zavedení sankcí proti daňovým rájům. Jak vyplynulo ze závěru summitu, jenž svolala a pořádala německá kancléřka Angela Merkelová, v jednotlivých zemích by se měly rozjet strukturální reformy a státy se mají zaměřit na veřejné výdaje. Jsou podle ní nezbytné k tomu, aby se ekonomiky dostaly z nynější finanční krize silnější.

„Opět jsme dnes zdůraznili přesvědčení, že všechny finanční trhy, produkty i účastníci musejí podléhat odpovídajícímu dozoru a regulaci, a to bez výjimek a ohledu na stát, odkud pocházejí,“ uvádí se v závěrečné zprávě summitu. Zabývá se přitom právě hedgeovými fondy, které představují systematické riziko.

Dnešní přípravný summit evropské části G20 se odehrál před dubnovým londýnským summitem G20 ke stavu finančních trhů a světové ekonomiky. Mimo šéfů vlád evropských hospodářských mocností se jej zúčastnili i český premiér Mirek Topolánek a ministr financí Miroslav Kalousek za předsednickou zemi EU, předseda EK José Manuel Barroso, šéf Evropské centrální banky Jean-Claude Trichet a lucemburský premiér Jean-Claude Juncker jako šéf rady ministrů hospodářství a financí eurozóny.

Vláda kancléřky Merkelové navrhuje vytvoření takzvaného „atlasu rizik“, jenž má vlády s předstihem upozornit na velká rizika ve světovém finančním trhu. Také utajování daní má být celosvětově obtížnější.

Vysoké prémie finančníkům by měly skončit 

Novým pravidlům se podle Merkelové musí podřídit i takzvané daňové ráje. „Do 2. dubna musí být jasné, kdo se chce této spolupráci vyhýbat,“ prohlásila kancléřka. Nizozemský či španělský premiér poté zmínili například i to, že je třeba zastavit praxi vyplácení přemrštěných prémií bankéřům. „My jsme přesvědčeni o tom, že tato ekonomická krize může být řešena jen společně a Evropská unie k tomu chce svým dílem přispět,“ prohlásila Merkelová.

K současné debatě o protekcionismu podotkla, že evropské země chtějí „svobodný obchod bez protekcionismu“. Z tendencí k protekcionismu byla v posledních týdnech obviňována hlavně Francie mimo jiné kvůli plánu poskytnout domácím automobilkám státní půjčky v celkové výši šest miliard eur a také kvůli tomu, že francouzský prezident Nicolas Sarkozy volal po tom, aby se výroba francouzských aut přesunula z Česka zpět do Francie. Ten se měl navíc sejít s českým premiérem Topolánkem, ke schůzce ale nedošlo. Francouzská strana schůzku kvůli časovým důvodům zrušila.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Vláda neplánuje zvyšovat výdaje na obranu

Koalice už letos nebude zvyšovat výdaje na obranu nad plánovaných 155 miliard. Částka odpovídá 1,73 procenta HDP. Před finálním hlasováním o státním rozpočtu se na tom shodují všechny vládní strany. Poslanci budou rozhodovat ve středu. Nic na tom nemění ani apel amerického velvyslance. Nicholas Merrick v týdnu řekl, že Česko riskuje nesplnění svých závazků vůči NATO.
před 9 hhodinami

VideoJe úlohou vlády se ke zdražování pohonných hmot postavit, říká Pokorná Jermanová

Válka na Blízkém východě trvá již týden. I v pátek Izrael a USA bombardovaly íránské cíle. Naproti tomu Írán znovu vyslal rakety na Izrael a státy Perského zálivu. Kvůli ochromení dopravy v Hormuzském průlivu pak cena ropy roste a pociťují to i lidé u čerpacích stanic. Europoslankyně Jaroslava Pokorná Jermanova (ANO) a europoslankyně Danuše Nerudová (STAN) se v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou shodly, že déletrvající růst ceny pohonných hmot by se odrážel také ve zdražování dalšího zboží. „Bude to v České republice úloha vlády se k tomu postavit a s tím pracovat,“ uvedla Pokorná Jermanová. Nerudová varovala před případným zastropováním cen – to by podle ní mohlo vést k nedostatku benzinu a nafty.
před 16 hhodinami

Sankce na ruskou ropu by se daly dál zmírnit, uvedl americký ministr financí

Sankce na ruskou ropu by se vzhledem k napjaté situaci na trhu kvůli válce v Íránu mohly dál zmírnit. Stanici Fox Business to řekl americký ministr financí Scott Bessent. Spojené státy už ve čtvrtek povolily indickým rafinériím nakupovat po omezenou dobu ruskou ropu, která už je naložená na tankerech.
včera v 03:37

Ministerstvo zahraničí: Čtvrteční let z Ammánu do Prahy byl plně hrazen státem

Cestující, které ve čtvrtek dopravilo letadlo Smartwings pronajaté státem z Ammánu do Prahy, nemuseli za dopravu nic uhradit. ČTK to řekl mluvčí ministerstva zahraničí Adam Čörgő, podle něhož byl let z Jordánska plně hrazený státem. Lidé, které ve čtvrtek po příletu oslovila redakce, ale uvedli, že museli podepsat závazek, že za let uhradí patnáct tisíc korun. Premiér Andrej Babiš (ANO) ve středu tvrdil, že nikdo nic platit nebude. Ministr Petr Macinka (Motoristé) později v pátek sdělil, že Česko požádá o refundaci EU.
6. 3. 2026Aktualizováno6. 3. 2026

Společnost Levné knihy je v insolvenci. Dluží zhruba 133 milionů korun

Insolvenční návrh, podle nějž dluží zhruba 133 milionů korun, na sebe podala firma Levné knihy. Uvedla, že ji poznamenala pandemie covidu-19 a také inflace po začátku celoplošné ruské agrese na Ukrajině. Navrhuje, aby soud vyhlásil konkurs na její majetek. Městský soud v Praze zahájil insolvenční řízení v pátek 6. března.
6. 3. 2026

Ministerstvo financí začne monitorovat výši marží u čerpacích stanic

Ministerstvo financí začne monitorovat výši marží u čerpacích stanic. Chce zabránit jejich neúměrnému zvyšování v souvislosti s vývojem cen ropy, které se zvyšují po začátku konfliktu v Íránu. Resort o kroku informoval v pátek. Podle Unie nezávislých petrolejářů jsou ohlášené kontroly zbytečné, dle ní úřadu stačí monitorovat veřejné zdroje. Unie zároveň připomněla obdobné kontroly z minulosti, které podle ní potvrdily správné fungování tuzemského trhu. Česká asociace petrolejářského průmyslu a obchodu (ČAPPO) kontroly akceptuje, podle ní není u marží co skrývat.
6. 3. 2026Aktualizováno6. 3. 2026

Průměrná mzda loni stoupla o 7,2 procenta na 49 215 korun

Průměrná mzda v České republice v loňském roce stoupla o 7,2 procenta na 49 215 korun. Lidem tak v průměru na výplatní pásce přibylo 3316 korun. Druhým rokem po sobě se průměrná mzda zvýšila také reálně, po zohlednění inflace vzrostla o 4,6 procenta. O víc než sedm procent průměrná mzda meziročně vzrostla také v loňském čtvrtém čtvrtletí. Vyplývá to z údajů, které zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Obecně platí, že dvě třetiny zaměstnanců na průměrnou mzdu nedosáhnou.
6. 3. 2026Aktualizováno6. 3. 2026

Krize bydlení se prohlubuje, zdražují i panelové byty

Bydlení představuje jeden z dlouhodobě skloňovaných problémů, které Česko sužují – z průzkumu Iniciativy pro dostupné bydlení a developerské společnosti Central Group vyplývá, že to tak vnímá téměř polovina obyvatel. Odborná veřejnost opakuje, že aby se růst cen minimálně zastavil, je potřeba zrychlit povolování řízení a odbourat byrokracii. Čím dál tím míň dostupné jsou i byty v panelových domech. Pomoci má nový stavební zákon, jeho podobu ale ještě na přelomu roku část expertů kritizovala.
6. 3. 2026
Načítání...