Lidí dlouhodobě bez práce je v Česku 117 tisíc. Před třemi lety šlo o dvojnásobek

Nahrávám video

V červnu bylo v Česku bez práce déle než rok 116 691 lidí, což je o polovinu méně než před třemi lety. Vyplývá to ze statistiky Úřadu práce ČR. Podle ní počty dlouhodobě nezaměstnaných klesají co měsíc a v současnosti je dokonce převyšuje počet volných pracovních míst – úřady nabízely 183 500 pozic.

Podle hlavního ekonoma UniCredit Pavla Sobíška bývá dlouhodobá nezaměstnanost specifickým problémem pracovního trhu, který pouhé zrychlení ekonomiky neodstraní. Při vysoké nabídce volných pracovních míst, jaká v současnosti v Česku existuje, podle něj zřejmě mezi dlouhodobě nezaměstnanými převažují lidé, kteří buď v principu pracovat nechtějí, nebo mají zásadní zdravotní omezení.

Podle analytika společnosti Cyrrus Lukáše Kovandy jde mnohdy o lidi se základním vzděláním, kteří jsou závislí na dávkách. Někteří z nich nechtějí přijmout méně placenou práci, jelikož by se jim to nevyplatilo. Částečnou nápravou této situace může být aktuální zvyšování minimální mzdy, která pro tyto skupiny lidí práci zatraktivňuje.

„Podniky obvykle příliš nejeví o dlouhodobě nezaměstnané zájem v obavě, že ti ztratili klíčové pracovní návyky. V situaci akutního nedostatku pracovních sil ale možná podniky rozhazují své sítě i v této skupině,“ dodává Sobíšek.

Tři z deseti nezaměstnaných nebyli v práci přes dva roky

Počty lidí, kteří jsou dlouhodobě bez práce, v současnosti sice klesají, průměrná doba nezaměstnanosti se ale pozvolna prodlužuje. V červnu činila 745 dnů, zatímco na začátku roku v lednu šlo o 660 dnů. Čtyři z deseti dlouhodobě nezaměstnaných jsou bez práce déle než rok, přičemž déle než dva roky jsou to tři z deseti.

Podíl dlouhodobě nezaměstnaných na celkovém počtu lidí bez práce práci se pohybuje kolem čtyřiceti procent a fakt, že se tato skupina zmenšuje, je ale podle Sobíška velkým úspěchem. „Domnívám se ale, že k němu přispělo zejména omezení přílivu lidí do skupiny dlouhodobě nezaměstnaných, dané lepšími možnostmi najít nové místo při ztrátě původního,“ uvedl. Skupinu dlouhodobě nezaměstnaných opustili lidé hlavně odchodem do penze. 

Dlouhodobá nezaměstnanost v Česku
Zdroj: ČT24
Dlouhodobá nezaměstnanost v Česku
Zdroj: ČT24

Stimul úřadů práce: Příspěvek na dojíždění

Všem skupinám ohroženým dlouhodobou nezaměstnaností věnuje Úřad práce zvýšenou péči. Ke konci června podpořil prostřednictvím příspěvků 33 134 uchazečů. V rámci aktivní politiky zaměstnanosti přispívá uchazečům ve všech odvětvích, zaměstnanost podporují také projekty financované z národních a evropských peněz.

Od loňského dubna úřady práce poskytují příspěvek na dojížďku za prací. Do konce letošního června o něj požádalo 3786 zájemců, s 2325 žadateli úřad uzavřel dohodu o poskytnutí příspěvku. Přiznal jim většinou 1500 korun, podpoření uchazeči nejčastěji dojíždí do práce deset až 25 kilometrů.

Nejvíce žádostí je v Moravskoslezském (1127) a Olomouckém (926) kraji. Lidé také mohou žádat o jednorázový příspěvek 50 000 korun na přestěhování se za prací. Dosud tak učinilo 126 zájemců, úřad schválil 43 žádostí. Zájemci opět převažují v Moravskoslezském a Olomouckém kraji. Vzdálenosti přestěhování se liší, v některých případech dosahují i 300 kilometrů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Evropská komise navrhla roční odklad klíčových povinností nařízení o metanu

Evropská komise navrhla roční odklad klíčových povinností metanového nařízení pro dováženou ropu a plyn. EK o tom informovala ve svém prohlášení. O odklad usilovala mimo jiné Česká republika, která následně získala podporu dalších 19 států, včetně Německa. Praha prosazovala až tříletý odklad, Francie navrhovala jeden rok. Rozhodnutí Komise uvítal český premiér Andrej Babiš (ANO).
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Senátoři navrhli Ústavnímu soudu, aby zrušil zákon umožňující regulovat ceny paliv

Skupina senátorů navrhla Ústavnímu soudu (ÚS), aby zrušil zákon, který umožňuje regulovat ceny pohonných hmot prostřednictvím vládního nařízení. Senátoři, za které jednal Tomáš Goláň (ODS), nezpochybňují, že stát může za mimořádných okolností ceny regulovat. Namítají však, že zákon dává vládě příliš široké pravomoci a nechrání dostatečně podnikatele před dlouhodobě ztrátovým provozem.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

VideoTlak na rafinerie je v pořádku, říká o mimořádné dani Koten. Svárovská mluví o záplatě

Poslanci podpořili v prvním čtení mimořádnou padesátiprocentní daň pro rafinerie. Ty ji mají platit zpětně už za letošek, a to z rozdílu výše marže mezi loňským a letošním rokem. Vláda tak chce získat pro státní rozpočet až 5,5 miliardy korun ročně. Podle místopředsedy sněmovního výboru pro bezpečnost Radka Kotena (SPD) by bylo „naivní si myslet, že (paliva) zlevní o pět, o deset korun“. Je v pořádku vytvořit určitý tlak na rafinerie, v dlouhodobém horizontu to může přinést efekt, věří. Řešení působí jako záplata, namítá členka sněmovního zahraničního výboru Gabriela Svárovská (Zelení, klub Pirátů). V principu je však zastánkyně sektorové daně a zdanění mimořádných zisků. Diskusí v Událostech, komentářích provázel Lukáš Dolanský.
před 20 hhodinami

Banky v září poskytly hypotéky za 35,4 miliardy korun, o tři procenta meziměsíčně více

Banky a stavební spořitelny poskytly v září hypoteční úvěry za 35,4 miliardy korun. Ve srovnání s loňským zářím to znamená pokles o šest procent, proti srpnu se objem hypoték zvýšil o tři procenta. Nové úvěry bez refinancování meziměsíčně stouply o pět procent na 28 miliard korun. Úrokové sazby v průměru stouply na 5,1 procenta ze srpnových pěti procent. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
před 22 hhodinami

Sněmovna podpořila mimořádnou daň na rafinerie

Poslanci v úvodním kole podpořili zavedení mimořádné daně na rafinerie, týkat by se měla letošního a příštího roku. Vláda návrh zdůvodňuje růstem marží rafinerií kvůli situaci na světovém trhu s ropou. Letos by mohla daň přinést podle odhadu kabinetu asi 5,5 miliardy korun. Do závěrečného kola schvalování sněmovna poslala také pravidla pro fungování trhu během mimořádných situací.
13. 10. 2026Aktualizováno13. 10. 2026‌‌

VideoNa jihu Čech vznikla třetí nejvýkonnější solární elektrárna v zemi, panely se natáčí za sluncem

Na jihu Čech vyrostla nová fotovoltaika na ploše zhruba padesáti hektarů s výkonem téměř 37 megawattů. Dokáže natáčet panely za sluncem, díky tomu je výkonnější. Aktuálně je to třetí největší park v Česku, který bude dodávat konkrétní firmě, v tomto případě působící v autoprůmyslu. Zajistit to má stabilitu cen i dodávek. Komplikovaná výstavba může podle Solární asociace za to, že podobné projekty jsou vzácné. Největší park stojí od roku 2010 v Ralsku. Letos přibyly ty na druhém a třetím místě a několik dalších projektů je ve výstavbě.
13. 10. 2026‌‌

VideoObchodních řetězců v Česku se francouzský kyberútok nedotkl, krizové plány však mají

Kybernetický útok na francouzské supermarkety řeší tamní vláda, obchodů v tuzemsku se incident netýkal. Velké řetězce nicméně situaci sledují. Konkrétní být z bezpečnostních důvodů nechtějí. Krizové scénáře třeba pro případ výpadku proudu mají. V Česku čelily kybernetickým útokům v uplynulých letech státní instituce, samospráva i firmy. Loni v červenci jeden z nich ochromil například nymburskou nemocnici. Podle expertů, které ČT oslovila, jsou podobné útoky obvykle kombinací nedůslednosti a zastaralé technologie.
13. 10. 2026‌‌

ČEZ se bude bránit nařízení k Diag Human u lucemburského soudu, uvedl Babiš

Polostátní energetická společnost ČEZ se bude nařízení v kauze Diag Human bránit u lucemburského soudu. Zástupci ČEZu jsou přesvědčeni, že uspějí, řekl premiér Andrej Babiš (ANO). Aktivit ani zákazníků v ČR se to podle něj nedotkne. ČEZ v pondělí oznámil, že lucemburský soud zablokoval kvůli kauze jeho podíly v tamních firmách, přes které ČEZ vlastní distributora plynu GasNet. V kauze Diag Human se česko-švýcarský podnikatel Josef Šťáva domáhá od státu odškodnění asi 17 miliard korun.
13. 10. 2026Aktualizováno13. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.