Lidí bez práce je nejméně od roku 2009, ubývá absolventů shánějících práci přes úřad

Nezaměstnanost v Česku v září opět klesla, informoval Úřad práce. Zaznamenal zlepšení o dva procentní body na rovných šest procent. Zářijová nezaměstnanost tak navazuje na srpnový pokles. Lidí bez práce bylo celkem 441 892, což je nejméně od března 2009. Firmy s koncem léta naplno rozjely výrobu, zároveň na úřady nepřišlo tolik absolventů škol jako v minulých letech.

Uchazečů o zaměstnání bylo ke konci září o 8774 méně než v srpnu a oproti loňskému září, kdy nezaměstnanost dosahovala úrovně 7,3 procenta, se počty lidí bez práce snížily o 87 tisíc. I volných míst je hodně, pracovní úřad jich koncem září evidoval 108 573, což bylo nejvíce od prosince 2008. K oživení trhu práce v září podle úřadu napomohlo ukončení dovolených, kdy firmy opět naplno rozjely výrobu.

Ještě pokračovaly sezonní práce, doznívala turistická sezona a do zaměstnání nastoupila se začátkem školního roku řada učitelů, kteří v červenci mohli přispět ke zhoršení nezaměstnanosti. „Zlepšení jde na vrub sezonním pracím a nadále silnému růstu tuzemské ekonomiky ve třetím čtvrtletí, který přispíval k tvorbě nových pracovních míst,“ uvedl hlavní ekonom ING Jakub Seidler.

Vývoj nezaměstnanosti
Zdroj: MPSV

V říjnu by měla podle něj míra nezaměstnanosti setrvat ještě na obdobné nízké úrovni. Podle hlavního ekonoma Roklen Lukáše Kovandy se ještě letos dostane nezaměstnanost pod šest procent.

Úřady práce nicméně postupně očekávají zhoršení. „V nadcházejících měsících by mohla nezaměstnanost stagnovat, nebo s postupným utlumováním sezonních prací a ukončováním pracovních poměrů na dobu určitou mírně vzrůst,“ zhodnotila zastupující generální ředitelka Úřadu práce Kateřina Sadílková. „Trhu práce a celé ekonomice navíc nepomohou problémy přicházející z Asie. Počátkem roku 2016 se míra nezaměstnanosti opět vrátí k 7 %. I to bude ale dobrý výsledek,“ dodala ředitelka společnosti Next Finance Markéta Šichtařová.

Po završení studia nastupuje hledání práce

Jako každé září se na úřady práce hlásila hlavní vlna absolventů škol, ale letos byl jejich počet nejnižší za poslední čtyři roky. Největší šance na získání práce mají podle úřadu absolventi technických a řemeslných oborů, poptávka je třeba po svářečích, slévačích či soustružnících.

Na celkové nezaměstnanosti se absolventi nyní podíleli 6 %, v září 2014 to bylo 6,2 %. Z toho je zřejmé, že také pro absolventy je dnes jednodušší najít si práci.
Markéta Šichtařová
ředitelka společnosti Next Finance

Meziměsíčně absolventů na úřadech práce sice přibylo, ale v meziročním srovnání je vidět, že už třetí rok v řadě je lidí, kteří po ukončení studia nemohou sehnat práci, méně. V roce 2013 jich bylo přes třicet sedm tisíc, loni přes 29 tisíc. Letos jich bylo na úřadech práce nahlášeno v září zhruba 23 tisíc.

„Je tak vidět, že zaměstnavatelé mají zájem i o mladé lidi bez zkušeností, kteří obvykle mají pozici na trhu práce ztíženou,“ uvedl analytik Komerční banky Marek Dřímal. „Další věcí je, že roste počet mladých lidí, kteří pracují už během studia, a to značně zvyšuje jejich šance na uplatnění po dokončení školy,“ uvedla Sadílková.

Veletrh pracovních příležitostí v Moravskoslezském kraji
Zdroj: Jaroslav Ožana/ČTK

Nejméně nezaměstnaných hlásí Praha-východ

Meziměsíční pokles nezaměstnanosti zaznamenalo celkem 71 okresů, kdežto nárůst jen šest. Nejnižší nezaměstnanost měl okres Praha-východ, a to 2,7 procenta, a po něm například Rychnov nad Kněžnou s rovnými třemi procenty a Prachatice s 3,1 procenta.

„Pro firmy to ale znamená problémy najít vhodné uchazeče. Už nyní si řada firem stěžuje, že nemají dostatek uchazečů. Jde o široké spektrum oborů, a obzvláště tam, kde je potřeba velký podíl lidské práce,“ uvedl analytik společnosti Home Credit Michal Kozub. Ve výsledku tak podle něj by tato situace měla tlačit na růst mezd, protože mnohé firmy budou muset finančně přidat na svých nabídkách, aby nalákaly uchazeče.

Nejhorší situace ohledně zaměstnanosti pak přetrvává na Mostecku, kde činí 11,5 procenta. I zde se však zlepšila o 0,2 procentního bodu. Druhou nejvyšší nezaměstnanost evidoval Úřad práce na Karvinsku s 11,1 procenta a třetí nejvyšší na Ústecku s 10,7 procenta.

„Z toho jsou zřejmé dvě věci. Zaprvé, ochota Čechů stěhovat se za prací zůstává nízká. Zadruhé, v některých regionech budou mít zaměstnavatelé problém najít kvalifikované pracovní síly. Ty budou muset lákat na vyšší platy,“ zmínila Šichtařová.

V mezinárodním srovnání se Česká republika podle Úřadu práce drží dlouhodobě pod evropským průměrem nezaměstnanosti. Podle posledních sezonně očištěných údajů evropského statistického úřadu za srpen mělo Česko druhou nejnižší míru nezaměstnanosti v Evropě po Německu.

Volných míst je přes sto tisíc. Kým je ale obsadit?

Zbývající volné pracovní pozice ale půjdou už jen velmi špatně obsadit. Vyhledávané profese se totiž nesetkávají s nabídkou. Nedostatek hlásí hlavně technické obory a dělnické profese. „Naši spoluobčané nejsou schopni, nebo nemají zájem o tato místa, takže naše firmy musí hledat v zahraničí," myslí si ministr financí Andrej Babiš (ANO).

Ze zahraničí by vedle nové pracovní síly měli přijít hlavně investoři, a tím vlastně vytvořit další pracovní místa. „Věříme, že s přílivem nových investorů, na kterém se tato vláda velmi aktivně podílí, tady stoupne zaměstnanost," zhodnotila ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová (ČSSD). Vyšší zaměstnanost předpokládá ministerstvo financí v návrhu rozpočtu na rok 2016, kde počítá s nižšími výdaji na sociální dávky.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
před 21 hhodinami

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
včeraAktualizovánovčera v 16:33

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
včeraAktualizovánovčera v 13:36

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
včeraAktualizovánovčera v 05:43

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026

S nástupem ledna služby zdražují, a to víc než jiné sektory

Analytici očekávají, že zdražování služeb bude i v letošním roce vyšší, než bude činit průměrná inflace. Znát už je to v ubytování a stravování, trend ale poznají například i zákazníci, kteří se chystají do kadeřnictví, na manikúru nebo kosmetiku. Někde za zdražením stojí vyšší nájmy provozoven, jinde vyšší povinné odvody na sociálním a zdravotním pojištění. Měsíc leden je pak znám tím, že ke zdražování dochází plošně.
12. 1. 2026

Zákazník chce SUV, regulace jdou proti trendu, zaznělo v Událostech, komentářích z ekonomiky

Trh s novými auty v Česku ožívá. Loni jich zákazníci koupili téměř 249 tisíc, meziročně zhruba o sedm procent víc. Stoupal i podíl vozů s alternativním pohonem, čistě elektrická auta ale představovala stále výraznou menšinu. O aktuálních trendech v automobilovém průmyslu, očekáváních pro rok 2026 i evropských regulacích v Událostech, komentářích z ekonomiky debatovali generální ředitelka AURES Holdings Karolína Topolová, výkonný ředitel sdružení automobilového průmyslu Zdeněk Petzl a generální ředitel zastoupení značek Toyota a Lexus pro ČR Martin Peleška. Debatou provázeli Jakub Musil a Tereza Gleichová.
11. 1. 2026
Načítání...