Praha - Národní ekonomická rada vlády (NERV) doporučila vládě, aby v rámci důchodové reformy zavedla nový spořicí pilíř. Lidé, kterým bude v době startu důchodové reformy méně než 40 let, by si měli část odvodu na důchodové pojištění, a to tři procentní body, povinně ukládat do fondů. Vyplývá to ze závěrečného materiálu rady, který po jejím včerejším jednání poskytl mluvčí vlády Jan Osúch.
„Národní ekonomická rada vlády se shodla na tom, že se mají snížit stropy odvodů a také náklady práce, kompenzované úpravami nepřímých daní,“ uvedl podle mluvčího po jednání NERVu předseda vlády Petr Nečas. NERV radí, aby se snížila sazba pojistného z 28 na 23 procent, ale současně aby se přiblížily nebo sjednotily sazby daně z přidané hodnoty na úrovni 19 procent. Takzvané stropy pro odvod pojistného by se měly snížit na trojnásobek průměrné mzdy.
Rada také doporučuje, aby vláda neměla pravomoc svým rozhodnutím zvyšovat důchody víc, než je nutné. Důchody by se měly zvyšovat podle růstu spotřebitelských cen. V roce 2035 by se měl vyrovnat věk pro odchod do důchodu pro muže a ženy. V roce 2075, kdy má reforma finišovat, by se do penze chodilo v 72 letech.
NERV: Vdovský a vdovecký důchod je přežitek. Musí zmizet
Po startu důchodové reformy, který by se podle představ NERVu měl odehrát v roce 2015, by se měly zrušit doživotní výplaty vdovských a vdoveckých důchodů. „Původní koncept tohoto nároku se přežil, nenaplňuje žádný opodstatněný účel a je fiskálně značně nákladný,“ soudí NERV. Upozorňuje však, že toto opatření se nedotkne důchodů přiznaných do té doby.
Návrhy rady by se nyní měli zabývat politici. „Návrhy NERVu se bude koalice dál zabývat a bude je při svém rozhodování o podobě penzijní reformy brát v úvahu,“ ujistil premiér. Mluvčí Osúch uvedl, že konečné rozhodnutí o důchodové reformě učiní vláda na základě koaliční dohody.
Reforma bude stát miliardy
Návrh NERVu teď putuje na stůl koaličních stran. Ty ale mají o důchodové reformě své představy. Například Věci veřejné do ní chtějí protlačit mezigenerační fond, do kterého by přispívali všichni občané a ze kterého by kromě důchodů byly vypláceny také peníze rodičům, kteří pracují a mají až tři děti. Propadnout by se podle nich neměla ani celková výše důchodu.
Jaromír Drábek, ministr práce a sociálních věcí:
„Když to řeknu úplně hrubými čísly, tak rozjezd spořicího pilíře znamená náklady přibližně kolem 50 miliard korun ročně.“
Výhrady k výši penzí má i ministr práce a sociální věcí Jaromír Drábek (TOP 09). „Nechci, aby nově přiznané důchody byly nižší u nejnižší příjmové kategorie. Tam navrhuji, aby byla zachována výpočtová úroveň na dosavadní výši. U všech ostatních se bude křivka měnit, ale bude to v tak malém rozsahu, že valorizace bude nižší než ta úprava,“ navrhuje.
Jedno je ale nad míru jasné. Na reformu budou potřeba peníze - a ne zrovna málo. A ve hře je hned několik možností, jak je získat. Bezděkova komise navrhla zvýšení daně z přidané hodnoty, mezi dalšími návrhy figuruje růst spotřebních daní nebo využití příjmů z privatizace státních podniků. Mluví se také o tom, že by do penzijního systému šly dividendy z elektrárenského gigantu ČEZ.
