Praha - Podporu v nezaměstnanosti by měl stát vyplácet i lidem, kterým zaměstnavatel nevyplatil odstupné, přestože tuto povinnost měl. S takovou praxí počítá pozměňovací návrh k sociálnímu balíčku, který dnes schválil sociální výbor sněmovny. Nezaměstnaní nemají podle současných pravidel první tři měsíce nárok na podporu, pokud jim podle zákona mělo být vyplaceno odstupné. V praxi se však stává, že zaměstnavatelé odstupné nevyplatí a lidé zůstávají po tuto dobu bez finančních prostředků.
Lidé bez odstupného by mohli získat podporu v nezaměstnanosti
Za prosazením opatření stála v loňském roce koalice. Odůvodnila ho slovy, že lidé si mohou z odstupného zajistit živobytí a nepotřebují tedy dávku od státu v podobě podpory v nezaměstnanosti. Pro zaměstnance, kterým bude odstupné vyplaceno, se nic nemění. Jak potvrdila poslankyně Jitka Chalánková (TOP 09 a STAN), podporu první tři měsíce nedostanou.
Současný návrh patří do balíčku sociálních škrtů. Jedná se o soubor opatření, který již jednou sněmovnou prošel. Změnil například vyplácení nemocenské, rodičovského a sociálního příspěvku či příspěvku na péči. I přes protesty opozice byl tehdy schválen ve stavu legislativní nouze. Tento postup zpochybnil Ústavní soud a platnost balíčku zrušil ke konci letošního roku. Vláda ho proto předložila znovu, aby úsporná opatření mohla platit i v dalších letech. Stát díky nim ročně ušetří asi 23,5 miliardy.
Výbor přijal změnu v oblasti podpory v nezaměstnanosti na návrh ombudsmana Pavla Varvařovského, který označil současnou praxi za nemravnou. „Návrh jsem konzultovala s ministrem práce a sociálních věcí Jaromírem Drábkem (TOP 09), ten s ním souhlasí,“ podotkla Chalánková. Právě ona návrh podala. Zvedla pro něj ruku většina koaličních i opozičních poslanců.
„Já jsem se zdržel. Odstupné je benefit zaměstnavatele jako určitá odměna zaměstnanci za to, že tam pracoval, a stát si to v podstatě znárodňuje a vyplácí to jakoby sám za sebe. Ale rozumím tomu, že to vylepšuje situaci nezaměstnaných,“ prohlásil poslanec KSČM Miroslav Opálka.
Porodné nadále pouze pro první dítě z chudší rodiny
Podle nastavení balíčku by se i nadále omezilo vyplácení porodného pouze na první dítě a jen pro chudší rodiny. Nárok by měly domácnosti s příjmem do 2,4násobku životního minima. Zachoval by i loňské změny v pobírání rodičovského příspěvku ve čtyřleté variantě. Rodič by měl tedy nárok na příspěvek ve výši 7 600 korun do devíti měsíců věku dítěte. Poté by pobíral 3 800 korun až do čtyř let věku dítěte. Snížen zůstane i příspěvek na péči v prvním stupni na 800 korun z původních 2 000.
V úsporném balíčku je obsažena i novela zákoníku práce, která umožňuje vládě, aby stanovila nařízením okruh zaměstnanců, se kterými bude možné sjednat smluvní plat, a to mimo stanovené platové tarify pro platové třídy a platové stupně. Nyní se takový způsob určování platů používá například ve zdravotnictví či v uměleckých profesích.
Současně balíček počítá se zachováním letošních pravidel pro poskytování nemocenské. Měla by se vyplácet až od 22. dne nemoci. Do té doby budou zaměstnavatelé platit svým zaměstnancům náhradu mzdy. V současnosti ji vyplácejí pouze do 14. dne nemoci. Novela také prodlužuje opatření z roku 2010, kterým se snížila výše nemocenské od 31. do 60. dne dočasné pracovní neschopnosti ze 66 procent vyměřovacího základu na 60 procent.