Lidé bez odstupného by mohli získat podporu v nezaměstnanosti

Praha - Podporu v nezaměstnanosti by měl stát vyplácet i lidem, kterým zaměstnavatel nevyplatil odstupné, přestože tuto povinnost měl. S takovou praxí počítá pozměňovací návrh k sociálnímu balíčku, který dnes schválil sociální výbor sněmovny. Nezaměstnaní nemají podle současných pravidel první tři měsíce nárok na podporu, pokud jim podle zákona mělo být vyplaceno odstupné. V praxi se však stává, že zaměstnavatelé odstupné nevyplatí a lidé zůstávají po tuto dobu bez finančních prostředků.

Za prosazením opatření stála v loňském roce koalice. Odůvodnila ho slovy, že lidé si mohou z odstupného zajistit živobytí a nepotřebují tedy dávku od státu v podobě podpory v nezaměstnanosti. Pro zaměstnance, kterým bude odstupné vyplaceno, se nic nemění. Jak potvrdila poslankyně Jitka Chalánková (TOP 09 a STAN), podporu první tři měsíce nedostanou.

Současný návrh patří do balíčku sociálních škrtů. Jedná se o soubor opatření, který již jednou sněmovnou prošel. Změnil například vyplácení nemocenské, rodičovského a sociálního příspěvku či příspěvku na péči. I přes protesty opozice byl tehdy schválen ve stavu legislativní nouze. Tento postup zpochybnil Ústavní soud a platnost balíčku zrušil ke konci letošního roku. Vláda ho proto předložila znovu, aby úsporná opatření mohla platit i v dalších letech. Stát díky nim ročně ušetří asi 23,5 miliardy.

Výbor přijal změnu v oblasti podpory v nezaměstnanosti na návrh ombudsmana Pavla Varvařovského, který označil současnou praxi za nemravnou. „Návrh jsem konzultovala s ministrem práce a sociálních věcí Jaromírem Drábkem (TOP 09), ten s ním souhlasí,“ podotkla Chalánková. Právě ona návrh podala. Zvedla pro něj ruku většina koaličních i opozičních poslanců.

„Já jsem se zdržel. Odstupné je benefit zaměstnavatele jako určitá odměna zaměstnanci za to, že tam pracoval, a stát si to v podstatě znárodňuje a vyplácí to jakoby sám za sebe. Ale rozumím tomu, že to vylepšuje situaci nezaměstnaných,“ prohlásil poslanec KSČM Miroslav Opálka.

Porodné nadále pouze pro první dítě z chudší rodiny

Podle nastavení balíčku by se i nadále omezilo vyplácení porodného pouze na první dítě a jen pro chudší rodiny. Nárok by měly domácnosti s příjmem do 2,4násobku životního minima. Zachoval by i loňské změny v pobírání rodičovského příspěvku ve čtyřleté variantě. Rodič by měl tedy nárok na příspěvek ve výši 7 600 korun do devíti měsíců věku dítěte. Poté by pobíral 3 800 korun až do čtyř let věku dítěte. Snížen zůstane i příspěvek na péči v prvním stupni na 800 korun z původních 2 000.

V úsporném balíčku je obsažena i novela zákoníku práce, která umožňuje vládě, aby stanovila nařízením okruh zaměstnanců, se kterými bude možné sjednat smluvní plat, a to mimo stanovené platové tarify pro platové třídy a platové stupně. Nyní se takový způsob určování platů používá například ve zdravotnictví či v uměleckých profesích.

Současně balíček počítá se zachováním letošních pravidel pro poskytování nemocenské. Měla by se vyplácet až od 22. dne nemoci. Do té doby budou zaměstnavatelé platit svým zaměstnancům náhradu mzdy. V současnosti ji vyplácejí pouze do 14. dne nemoci. Novela také prodlužuje opatření z roku 2010, kterým se snížila výše nemocenské od 31. do 60. dne dočasné pracovní neschopnosti ze 66 procent vyměřovacího základu na 60 procent.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Evropská unie podle FT zvažuje cla za 93 miliard eur v odvetě za Trumpovy hrozby

Evropská unie zvažuje, že zavede na zboží ze Spojených států dovozní cla v hodnotě 93 miliard eur (2,3 bilionu korun). Mohla by také omezit přístup amerických společností na unijní trh. Uvádějí to zdroje britského deníku Financial Times (FT). Tímto plánem by Unie mohla reagovat na tarify, kterými hrozí americký prezident Donald Trump těm ze spojenců v NATO, kteří se staví proti jeho kampani za získání Grónska.
14:25Aktualizovánopřed 45 mminutami

Kvůli silným mrazům byla na začátku týdne rekordní spotřeba elektřiny

Domácnosti i firmy mají na svědomí vysokou spotřebu elektřiny a plynu. V mrazivých dnech se totiž výrazně zvyšuje energetická náročnost vytápění budov. Na začátku týdne padl dokonce rekord zatížení české elektrizační soustavy. Většinu spotřeby v dané chvíli pokrývaly tepelné, jaderné a plynové elektrárny.
před 2 hhodinami

Vláda zahájí přípravné kroky k zestátnění ČEZu, řekl Havlíček

Vláda dál počítá s výkupem akcií ČEZu, proces bude trvat rok a půl až dva. V rozhovoru pro Týden v politice to uvedl první vicepremiér Karel Havlíček (ANO). Přesný postup ministr průmyslu a obchodu nekomentoval – s ohledem na to, že jde o cenotvorné informace. Přípravné kroky by ale podle něj mohly začít v následujících měsících.
před 12 hhodinami

Brusel chce kritickou infrastrukturu bez čínské stopy, píše FT

Evropská komise (EK) plánuje postupné vyloučení čínských technologií z kritické infrastruktury v Evropské unii. Dotknout by se to mělo například telekomunikačních sítí, solární energetiky či bezpečnostních skenerů. Informoval o tom deník Financial Times (FT) s odvoláním na zdroje z Komise.
včera v 08:25

Soud ve vedlejší kauze kolem ČKD Praha DIZ zprostil obžaloby Speychala

Městský soud v Praze zprostil obžaloby z daňových úniků někdejšího majitele strojírenské firmy ČKD Praha DIZ Petra Speychala. Dalších pět lidí uznal vinnými, kromě trestů vězení jim uložil i peněžité tresty a zákazy činnosti. Obžalovaní vinu před soudem odmítli. Páteční rozsudek není pravomocný, lze proti němu podat odvolání k pražskému vrchnímu soudu. Speychal je obžalovaný i v hlavní kauze kolem ČKD Praha DIZ, v té soud dosud nerozhodl.
16. 1. 2026

Vláda chce podpořit výrobu léků v Česku. Chybí lidé, varují firmy

Vláda chce podpořit výrobu léků v tuzemsku a zároveň přilákat zahraniční investory. Důvodem jsou hlavně opakované výpadky některých medikamentů. Podle zástupců farmaceutických firem ale v Česku není dostatek kvalifikovaných pracovníků. A za nízké považují také úhrady, které zdravotní pojišťovny za léčiva platí.
16. 1. 2026

Banky poskytly loni hypotéky za 406 miliard korun, druhý největší objem za 30 let

Banky a stavební spořitelny poskytly loni hypoteční úvěry za 406 miliard korun, což je meziroční nárůst o 48 procent. Jde o druhý největší objem za 30 let hypotečního trhu v Česku, nejvyšší byl v roce 2021. Nové úvěry bez refinancování stouply loni o 41 procent na 321 miliard korun, což znamenalo také druhý nejsilnější rok. Úrokové sazby v prosinci zůstaly v průměru pod 4,5 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a stavební spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
16. 1. 2026

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
15. 1. 2026Aktualizováno15. 1. 2026
Načítání...