Lidé bez odstupného by mohli získat podporu v nezaměstnanosti

Praha - Podporu v nezaměstnanosti by měl stát vyplácet i lidem, kterým zaměstnavatel nevyplatil odstupné, přestože tuto povinnost měl. S takovou praxí počítá pozměňovací návrh k sociálnímu balíčku, který dnes schválil sociální výbor sněmovny. Nezaměstnaní nemají podle současných pravidel první tři měsíce nárok na podporu, pokud jim podle zákona mělo být vyplaceno odstupné. V praxi se však stává, že zaměstnavatelé odstupné nevyplatí a lidé zůstávají po tuto dobu bez finančních prostředků.

Za prosazením opatření stála v loňském roce koalice. Odůvodnila ho slovy, že lidé si mohou z odstupného zajistit živobytí a nepotřebují tedy dávku od státu v podobě podpory v nezaměstnanosti. Pro zaměstnance, kterým bude odstupné vyplaceno, se nic nemění. Jak potvrdila poslankyně Jitka Chalánková (TOP 09 a STAN), podporu první tři měsíce nedostanou.

Současný návrh patří do balíčku sociálních škrtů. Jedná se o soubor opatření, který již jednou sněmovnou prošel. Změnil například vyplácení nemocenské, rodičovského a sociálního příspěvku či příspěvku na péči. I přes protesty opozice byl tehdy schválen ve stavu legislativní nouze. Tento postup zpochybnil Ústavní soud a platnost balíčku zrušil ke konci letošního roku. Vláda ho proto předložila znovu, aby úsporná opatření mohla platit i v dalších letech. Stát díky nim ročně ušetří asi 23,5 miliardy.

Výbor přijal změnu v oblasti podpory v nezaměstnanosti na návrh ombudsmana Pavla Varvařovského, který označil současnou praxi za nemravnou. „Návrh jsem konzultovala s ministrem práce a sociálních věcí Jaromírem Drábkem (TOP 09), ten s ním souhlasí,“ podotkla Chalánková. Právě ona návrh podala. Zvedla pro něj ruku většina koaličních i opozičních poslanců.

„Já jsem se zdržel. Odstupné je benefit zaměstnavatele jako určitá odměna zaměstnanci za to, že tam pracoval, a stát si to v podstatě znárodňuje a vyplácí to jakoby sám za sebe. Ale rozumím tomu, že to vylepšuje situaci nezaměstnaných,“ prohlásil poslanec KSČM Miroslav Opálka.

Porodné nadále pouze pro první dítě z chudší rodiny

Podle nastavení balíčku by se i nadále omezilo vyplácení porodného pouze na první dítě a jen pro chudší rodiny. Nárok by měly domácnosti s příjmem do 2,4násobku životního minima. Zachoval by i loňské změny v pobírání rodičovského příspěvku ve čtyřleté variantě. Rodič by měl tedy nárok na příspěvek ve výši 7 600 korun do devíti měsíců věku dítěte. Poté by pobíral 3 800 korun až do čtyř let věku dítěte. Snížen zůstane i příspěvek na péči v prvním stupni na 800 korun z původních 2 000.

V úsporném balíčku je obsažena i novela zákoníku práce, která umožňuje vládě, aby stanovila nařízením okruh zaměstnanců, se kterými bude možné sjednat smluvní plat, a to mimo stanovené platové tarify pro platové třídy a platové stupně. Nyní se takový způsob určování platů používá například ve zdravotnictví či v uměleckých profesích.

Současně balíček počítá se zachováním letošních pravidel pro poskytování nemocenské. Měla by se vyplácet až od 22. dne nemoci. Do té doby budou zaměstnavatelé platit svým zaměstnancům náhradu mzdy. V současnosti ji vyplácejí pouze do 14. dne nemoci. Novela také prodlužuje opatření z roku 2010, kterým se snížila výše nemocenské od 31. do 60. dne dočasné pracovní neschopnosti ze 66 procent vyměřovacího základu na 60 procent.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Máte nárok na bezúročný úvěr, nebo na dotaci? Jak na Novou zelenou úsporám

Začíná příjem žádostí do další fáze programu Nová zelená úsporám (NZÚ), který motivuje k investicím do úprav budov, aby bylo jejich vytápění ekologičtější a ekonomičtější. Nově má program dva směry, kterými stát rekonstrukce podporuje – bezúročné úvěry a přímé dotace. Majitelé rodinných domů, bytová družstva a společenství vlastníků jednotek (SVJ) mohou získat bezúročný úvěr. Na nízkopříjmové domácnosti v bytových domech lze k tomu získat dotační bonus až 120 tisíc. Nízkopříjmoví vlastníci rodinných domů pak mohou dosáhnout na dotaci.
před 45 mminutami

VideoNová zelená úsporám opět startuje, doznala ale změn

Po víc než půlroční pauze stát znovu podpoří renovace budov, které mají snížit spotřebu energií a účty za ně. Startuje opět Nová zelená úsporám. Dotaci ale získají už jen zranitelné domácnosti. Pro ostatní budou k dispozici bezúročné úvěry. Fond životního prostředí začne přijímat elektronické žádosti ve čtvrtek od deseti hodin. S přípravou žádostí by měli pomoct energetičtí poradci, a to nejen zranitelným domácnostem. Novinkou, kterou budou zájemci o podporu potřebovat, nebo aspoň řada z nich, je renovační pas. To znamená posouzení, jaká opatření by v budovách měli udělat, a to i po jednotlivých etapách. Nová zelená úsporám by měla pokračovat průběžně a podle současného nastavení podpory trvat až do podzimu 2029.
před 5 hhodinami

Záměr zestátnit ČEZ je pro občany nevýhodný, tvrdí skupina odpůrců

Proti záměru zestátnit výrobu energetické skupiny ČEZ vystoupila skupina deseti signatářů otevřeného dopisu adresovaného premiérovi Andreji Babišovi (ANO). Patří mezi ně například bývalý předseda vlády a exguvernér centrální banky Jiří Rusnok, bývalý generální ředitel ČEZu Jaroslav Míl nebo předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Chystané rozdělení firmy je dle nich nevýhodné pro občany a pomůže jen minoritním vlastníkům společnosti.
před 14 hhodinami

Jídlo i vitaminy se mohou ve výdejních boxech přehřát

Potravináři varují před doručováním potravin a doplňků stravy do výdejních boxů. V samoobslužných boxech může být i 50 stupňů Celsia, hrozí tak třeba zkažení potravin, uvedl mluvčí komory Marek Zemánek. Lidé si touto cestou často nechávají posílat pečivo, nápoje, müsli tyčinky či vitaminy.
včera v 07:47

ČEZ založil dceřinou firmu ČEZ Energy, dle analytiků jde o krok k zestátnění

Energetická skupina ČEZ v úterý založila svou dceřinou firmu s názvem ČEZ Energy. Do ní chce v následujících měsících vyčlenit prodej a distribuce energií, obchodování nebo energetické služby, řekl serveru iRozhlas.cz předseda představenstva a generální ředitel ČEZu Daniel Beneš. Vyčlenění nevýrobní části podniku do nové firmy je podle analytiků zásadním krokem pro připravované zestátnění společnosti. ČEZ chce krok stihnout do konce prvního čtvrtletí příštího roku, následně chce vedení skupiny pro novou firmu hledat investory.
23. 6. 2026

Dubaj ztrácí image „bezpečného přístavu“. Saúdi se radují

Dubaj si v uplynulých letech vybudovala pověst oázy stability v neklidném regionu, čímž lákala ve velkém investory i turisty. Nedávné íránské útoky ale způsobily, že se byznysový model založený na službách otřásá v základech. Příliv kvalifikovaných pracovníků naopak hlásí Saúdská Arábie či Katar. Ekonomická krize ale tíží všechny země Perského zálivu.
23. 6. 2026

Britové před dekádou rozhodli o brexitu. Nyní toho většina lituje

Před deseti lety britští voliči v referendu rozhodli o vystoupení Británie z Evropské unie. Tehdejší premiér David Cameron jej prezentoval jako „událost jednou za život“, která definitivně vyřeší otázku napjatého vztahu Británie k EU. Po bezmála tříletém vyjednávání a výměně dvou premiérů Británie na konci ledna 2020 opustila formálně EU po 47 letech. V současnosti většina Britů v průzkumech veřejného mínění říká, že brexit byl chybou. A objevil se i nový termín „brejoin“, což je hovorový výraz pro potenciální návrat Británie do EU.
23. 6. 2026

Ve sto letech zemřel bývalý šéf Fedu Alan Greenspan

Ve věku sta let zemřel vlivný americký ekonom a někdejší šéf centrální banky (Fed) Alan Greenspan. V pondělí o tom informovala televize NBC s odvoláním na ekonomovu manželku Andreu Mitchellovou. Příčinou úmrtí byly komplikace spojené s Parkinsonovou nemocí. V čele Fedu stál Greenspan do roku 2006, celkem osmnáct let, kdy byl často označován za druhého nejmocnějšího člověka v zemi.
22. 6. 2026Aktualizováno22. 6. 2026
Načítání...