Britské akcie uzavřely loňský rok na rekordu a tamní zpracovatelský průmysl v závěru roku výrazně rostl. V červnu si přitom Britové odhlasovali odchod z EU, před kterým odpůrci varovali – a přepovídali hospodářský propad. I když fakticky ještě nenastal, jeden ekonomický faktor nese těžce už období po referendu – britská libra oslabila o více než deset procent vůči euru a dvacet procent proti dolaru. Při oznámení, že dohodu o brexitu bude schvalovat parlament, však v úterý posílila.
Britská libra začala slábnout v prosinci 2015. Do té doby se držela vůči euru na silné pozici okolo 1,4 eura. Právě na přelomu let 2015 a 2016 evropské špičky diskutovaly o ústupcích Spojeného království ve vzájemných vztazích, což v únoru vyústilo v balík dohodnutých změn. Přesto bylo na červen naplánováno referendum o tom, jestli i tak Britové zůstanou v Evropské unii, nebo ne.
První měsíce loňského roku pak znamenaly cestu ke kurzu 1,24 eura. V dubnu i květnu pak libra sílila.
Těsně před referendem o brexitu se britská libra dál vzmáhala vůči evropské i americké měně, a to na 1,3 eura a 1,49 dolaru. Většina předpovědí se spíše klonila k tomu, že si obyvatelé britských ostrovů odhlasují setrvání v evropském svazku, což by pro trhy znamenalo jistější stav. Výsledky hlasování ale byly jiné a nasměrovaly království na cestu ven z Evropské unie.
Samotné rozhodnutí tak otřáslo librou. Začátkem července se už proti evropské měně propadla k 1,17 eura a vůči americké měně na 1,29 dolaru. V následujícím období se situace měnových kurzů stabilizovala, i když byl patrný trend k oslabování libry.
Horší situace nastala, když padl březnový termín
S měnou pak znovu výrazněji zahýbalo říjnové oznámení o tom, že Londýn podá žádost o vystoupení z EU do března. To se přitom nerovná rozvázání vztahů s EU, ale aktivaci článku 50 Lisabonské smlouvy a start jednání o vystoupení. Libra ale v této souvislosti zareagovala dokonce hůř než bezprostředně po výsledcích červnového referenda. Kurz se propadl vůči dolaru na nové minimum za 31 let.
Už tehdy se mnozí investoři obávali, že tamní vláda směřuje k takzvanému „tvrdému brexitu“, kdy by Británie opustila jednotný trh EU, aby si uchovala kontrolu nad imigrací, a který by mohl vést k odchodu řady bank z Londýna a podkopat obchodní vztahy s Unií.
V listopadu a prosinci se libře přesto podařilo měně mírně zlepšit svoji pozici, v případě eura na poreferendovou úroveň. Vůči dolaru se sice nabízí možnost, že britské měně pomůže druhý politický šok loňského roku, a to když se proti odhadům stal novým americkým prezidentem Donald Trump, ale americká měna nebyla Trumpem poznamenána jako libra brexitem. Třeba v kurzu s eurem dolar koncem roku výrazně posiloval na nejlepší úroveň za dva roky.
Další oslabení libry přinesly v první polovině ledna spekulace, že při úterním projevu Theresa Mayová oznámí tvrdý brexit. V pondělním obchodování v Asii zažila měna bleskový výprodej, takzvaný flash crash, a propadla se na nejnižší hodnoty od října. Během dne klesla až o 1,5 procenta vůči dolaru a o 2,5 procenta k jenu.
V úterý dopoledne už ostrovní měna posilovala a v průběhu projevu Mayové, při němž potvrdila cestu tvrdého brexitu, ale i předložení dohody o vystoupení ke schválení britskému parlamentu, kurz libry dál posiloval. Během hodiny se posunul z 1,13 na 1,15 euro. Libra získala i vůči dolaru.
„Libra přijala slova britské premiérky téměř euforicky. Zřejmě zapůsobil celkově smířlivý tón, ochota ke kompromisům, absence ultimativních požadavků či hrozeb, případně i plán nechat ve finále hlasovat parlament. Na druhou stranu trochu zapadlo potvrzení, že snaha udržet jednotný trh padá,“ okomentoval analytik z Patria Finance Tomáš Vlk.
Od červnového referenda o odchodu Británie z Evropské unie nicméně oslabila libra zhruba o 20 procent vůči dolaru a o více než deset procent proti euru. Za příčinu je označována nejistota ohledně dopadů brexitu na ekonomiku a zahraniční obchod. Levnější je libra i pro Čechy. Před červnovým výsledkem byla na 35 korunách, nyní je zhruba na třiceti.
Bude se tak situace s příchodem faktického brexitu stupňovat? „S počátkem nového roku se tlak na britskou libru obnovuje a také další vývoj by pro ni měl být negativní,“ míní Vlk. „Koncem března má Británie spustit zhruba dvouletý proces odštěpení od EU, což přinese ujištění, že brexit opravdu nastane. Dosud se v ekonomice drží slušný optimismus, ale tyto události mají podle mne potenciál ho pokazit. Zhoršení pak čekám u investic a přílivu kapitálu, ekonomika by měla zpomalit,“ dodal.
Ne všichni ale vidí osud libry černě. „Je předčasné lámat nad Británií hůl. Libra se ještě zmůže k většině měn,“ říká hlavní ekonom Next Finance Vladimír Pikora. „Brexit katastrofu nepřinese a kurz se v létě rychle vrátí,“ doplnil.
Prudké vzmožení se ale nemusí týkat koruny. „Lze čekat oslabení britské měny i se skončením intervencí ČNB,“ zmínil Vlk. Podle Pikory tohle představuje riziko pro exportéry, kteří mají libry a čekají na dobrý kurz.
Libra je slabá, ale pro britský export to může být dobře
V řadě jiných ekonomických faktorů se zatím Británii daří a právě slabá libra se na tom může projevovat. Podpořila například příliv zakázek ze zahraničí, takže aktivita britského zpracovatelského průmyslu v prosinci rostla nejrychlejším tempem za dva a půl roku.
Slabost libry ale zároveň tlačí vzhůru náklady řady britských podniků, což se pak projevuje na inflaci. Spotřebitelské ceny v Británii v prosinci meziročně stouply o 1,6 procenta. Inflace tak dosáhla nejvyšší úrovně od poloviny roku 2014. Lidé také loni nadále utráceli za nová auta. Prodej vzrostl o dvě procenta na rekordních 2,7 milionu vozů, byť přímo v prosinci trh zaznamenal úbytek zájmu.
Brexit pak nezanechal negativní stopu na britské burze. Hlavní index londýnské burzy FTSE 100 se loni zvýšil o 14,4 procenta a vykázal nejsilnější růst za tři roky. Britské akcie začaly prudce růst po červnovém referendu o odchodu Británie z EU, a to opět v souvislosti s pádem libry.
Na růstu indexu FTSE se nicméně podepsal i vzestup hodnot průmyslových a drahých kovů, který podpořil růst akcií těžařských společností.
