Globální hospodářský růst potřebuje především strukturální reformy spolu s rozpočtovou a měnovou politikou. Uvedli to ministři financí USA a Británie Jack Lew a George Osborne před dnešním zahájením dvoudenní schůzky finančních činitelů skupiny G20.
Zasedání představitelů největších ekonomik vyspělého a rozvíjejícího se světa v Istanbulu by mělo určit hlavní priority v úsilí o urychlení slabého světového růstu. Shodnout by se mělo na pěti až deseti prioritách, jejichž plnění bude možné monitorovat.
Lew a Osborne označili za klíč k posílení růstu reformy, které zvýší produktivitu a životní úroveň, spolu s investicemi do infrastruktury a podporou malých podniků. „Náš vzkaz pro G20 zní: vlády musejí využít všech nástrojů, které mají k dispozici, aby podpořily své ekonomiky a přispěly ke kolektivnímu cíli G20, jímž je silný, udržitelný a vyvážený globální růst,“ uvedli ministři v článku v americkém listu The Wall Street Journal.
Tématem bude i Řecko
Ministři se zmínili rovněž o Řecku, jehož nová vlády nyní po svých partnerech z eurozóny vyžaduje nové projednání otázek finanční pomoci a splácení řeckých dluhů. Pro Řecko je podle nich důležitý věrohodný a komplexní přístup k reformám a k ekonomickému růstu, a to v úzké součinnosti s evropskými a mezinárodními partnery.
Finanční představitelé se budou snažit v Istanbulu shodnout na prioritách v situaci, kdy se velké světové ekonomiky vyvíjejí velmi nerovnoměrně a odlišný směr nabírají i jejich měnové politiky.
Podle agentury Reuters se na G20 bude mluvit o tom, že rostoucí americká ekonomika nebude schopna zajistit globální růst, jestliže ostatní velké ekonomiky budou zpomalovat. Schůzka se koná také v době, kdy na Evropu vrhá stín Řecko, o kterém se má také diskutovat, a kdy prudký pokles cen ropy smetl prognózy inflace a růstu a silně rostoucí kurz dolaru ohrožuje rozvíjející se ekonomiky.
„Bez zásahu by se mohlo stát, že globální ekonomický supertanker zůstane v mělkých vodách podprůměrného růstu a slabé tvorby pracovních míst,“ uvedla na konci minulého týdne šéfka Mezinárodního měnového fondu Christine Lagardeová.
Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) ve zprávě vydané v den zahájení schůzky vyzvala dvacítku předních ekonomik k dalším reformám, které zvyšují produktivitu práce, konkurenceschopnost a schopnost inovovat. Podle odhadů OECD reformy tohoto typu od počátku tisíciletí přispěly ke zvýšení dlouhodobého potenciálního hrubého domácího produktu na hlavu v průměru pěti procenty a nejvíce se o to zasloužila vyšší produktivita. Další takové reformy by mohly zvýšit dlouhodobou úroveň HDP na hlavu až o deset procent, což představuje průměrný přírůstek příjmů kolem 3 000 dolarů (přes 73 000 Kč) na osobu, uvádí zpráva.
