Zpomalení hospodářství v Číně je největší hrozbou světové ekonomiky. Mezinárodní měnový fond varuje před vysokým zadlužením nejlidnatější země světa. Stát mění strukturu ekonomiky, zavírá nefunkční podniky, důraz místo na tovární výrobu nově klade na vědu, výzkum a start-upy. S iniciátory smělých projektů natáčela zpravodajka ČT Barbora Šámalová.
Autíčko řízené mozkovými vlnami se ovládá pomocí snímače na hlavě. Čím více se člověk soustředí, tím rychleji jede. Původním cílem univerzitní projektu bylo vymyslet technologii, která by pomohla postiženým. Studenti však nakonec založili start-up a chtějí prorazit ve světě.
„Dříve nás na univerzitě pobízeli, ať dobře studujeme kvůli kariéře. Znamenalo to složit zkoušky a získat místo ve státní správě. Teď říkají, ať dobře studujeme a založíme start-up, abychom pracovali na něčem velkém,“ popsal Čchao-s'-ang, který založil a řídí společnost Kether.
Start-upy se v zemi prudce rozvíjí. Zpomalující ekonomiky, zavírání továren a restrukturalizace podniků vedou Čínu, aby investovala do nových technologií a vědeckých projektů. Vláda navyšuje rozpočet a vědci publikují jednu studii za druhou.
„Čínská ekonomika potřebuje vzpruhu. Musíme reformovat hospodářství a zároveň chránit životní prostředí a zlepšovat sociální blaho lidí,“ popsal náročné úkoly Čchao-s'-ang.
Učit se od USA
Navzdory nadšení podnikatelů se start-upy pořád považují za riziko. Firmy obtížně získávají zaměstnance. Kvůli rostoucím životním nákladům dává mnoho lidí přednost práci pro velké firmy.
„Uvažování lidí v Číně se musí ještě hodně změnit. Je třeba tolerovat i počáteční neúspěch. To se musíme naučit od USA a jiných vyspělých zemí,“ soudí Čchao-s'-ang.
I on patří k novým podnikatelům, dvacátníkům a třicátníkům, kteří mají víc sebedůvěry i znalostí než jejich předchůdci. Často jako stážisté sledovali, jak starší generace razí cestu, aby její nástupci mohli konkurovat nejúspěšnějším firmám světa.
