Less & Forest odmítá platit zvýšenou cenu za dřevo

Hradec Králové - Některé lesnické firmy údajně odmítají státnímu podniku Lesy ČR (LČR) platit za dřevo zvýšenou cenu, jak to vyplývá z uzavřených smluv. Lesy ČR na zaplacení trvají. Placení zvýšené ceny, která je upravována podle údajů Českého statistického úřadu, se nelíbí například lesnické společnosti Less & Forest. Ta je největším smluvním partnerem státního podniku. Ve sporu jde v souhrnu o stamiliony korun.

Lesnické firmy v soutěži na lesnické práce pro letošní rok nabídly ceny dřeva, které se jim v průběhu trvání smlouvy směrem dolů či nahoru upravují cenovým indexem vydávaným Českým statistickým úřadem (ČSÚ). Tento výpočet ceny je zakotven ve smlouvě. Podle indexu ČSÚ vzrostly ceny dřeva oproti druhému čtvrtletí loňského roku o 11,4 procenta u jehličnatého dříví a 0,1 procenta u listnatého dříví. „Úprava kupní ceny dříví formou indexace byla součástí zadávacích podmínek ve veřejné zakázce,“ poznamenal mluvčí Lesů ČR Zbyněk Boublík.

Podle šéfa společnosti Less & Forest Jana Mičánka růst cen přes 11 procent neodpovídá realitě. Správná hodnota by se prý měla pohybovat zhruba mezi šesti a sedmi procenty. Indexace cen z dat ČSÚ je podle něj pro valorizaci cen dřeva nepoužitelná. Pozastavil se nad tím, že původně měl být index ještě vyšší, ale po výhradách firem byl snížen.

„Požádali jsme proto Lesy ČR o vstřícnost, aby nám dočasně fakturovaly pouze nabídkové ceny. A to do doby, než se situace s indexací vyjasní a dojde k nápravě. Jsme připraveni index doplatit, ale nechceme platit zbytečně to, co LČR nenáleží,“ prohlásil Mičánek. Podle něj podobně situaci rozporovalo více firem. Při tak razantním skoku cen neodpovídajícím realitě se podle Mičánka hospodaření firem ocitá v červených číslech.

Indexace není pro firmy vždy výhodná

„S firmami jednáme a věříme, že dostojí svým závazkům,“ uvedl Boublík. Podnik podle něj na indexaci musí trvat, protože jinak by se dopustil porušení soutěžního práva. „V současné době je cenový vývoj ve prospěch Lesů ČR. Je ale reálné, že v dalších čtvrtletích se cenový vývoj obrátí ve prospěch smluvních partnerů, jak tomu ostatně vždy bylo i v minulých letech,“ myslí si Boublík.

Indexace cen z dat ČSÚ podle LČR vychází ze skutečných cen, za které se na trhu udály obchody ve sledovaném období. Mění se podle poptávky a nabídky a podnik ji pokládá za spravedlivou pro obě smluvní strany. Boublík připomněl, že indexace cen byla součástí i u tříletých tendrů v letech 2008 až 2010. Ředitel Less & Forest však soudí, že princip indexace je předmětem kritiky od samého počátku.

Z jednoročního tendru pro rok 2011 rozděleného do 108 jednotek jsou zatím podepsány smlouvy na 100 jednotkách. Less & Forest získala asi čtvrtinu kontraktů. Nyní LČR připravují dlouhodobé soutěže na práce v lesích od roku 2012.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Minutu po minutěPoslanci hodiny rozebírají rozpočet. Vláda ho hájí, opozice tepe

Poslanecká sněmovna ve středu začala v úvodním kole projednávat návrh státního rozpočtu na letošní rok se schodkem 310 miliard korun. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) na úvod svého vystoupení ve sněmovně zdůraznila, že předložený návrh je „úplný, reálný a pravdivý". Opozice podle ní nemá právo rozpočet kritizovat. Odmítla i výrok Národní rozpočtové rady (NRR), podle níž je rozpočet v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. Opozice ve sněmovně návrh rozpočtu kritizuje. Je podle ní nezodpovědný.
06:00Aktualizovánopřed 59 mminutami

Hosté Událostí, komentářů debatovali o státním rozpočtu

Rozpočtový výbor v úterý doporučil schválit rozpočet na příští rok, který vláda Andreje Babiše (ANO) předložila se schodkem 310 miliard korun. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) je rozpočet realistický, pravdivý, a schodek je maximum možného. Opozice ho naopak tvrdě kritizuje. „Tenhle státní rozpočet jde úplně proti budoucím generacím, proti našim dětem, ti to všichni zaplatí na vyšší obsluze státního dluhu,“ sdělil v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským místopředseda výboru Benjamin Činčila (KDU-ČSL). „Rozpočtovou odpovědnost ukážeme v dalších letech. Je potřeba připomenout, že jsme ten rozpočet zdědili, že tam byl rozpočet, ve kterém chyběly miliardy ve výdajích, (...) naopak tam byly zvýšené příjmy,“ podotkl místopředseda výboru Patrik Pařil (ANO).
před 10 hhodinami

Europarlament schválil odklad ETS 2 na rok 2028

Europoslanci v úterý schválili klimatický cíl snížit do roku 2040 emise o devadesát procent oproti roku 1990. Až pět procentních bodů čistých emisí může pocházet z vysoce kvalitních mezinárodních uhlíkových kreditů od partnerských zemí. Součástí dohody je i odložení zavedení emisních povolenek ETS 2 o jeden rok, tedy na rok 2028.
včeraAktualizovánopřed 22 hhodinami

Novou zelenou úsporám čekají změny. Z dotací mohou být úvěry

Do dotačního programu Nová zelená úsporám, který přispívá třeba k zateplování domů nebo instalacím solárních panelů, má jít méně peněz. Změní se i forma podpory – podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (ANO) je nutné přejít od přímých dotací k nepřímé pomoci. Domácnosti by tak mohly čerpat třeba zvýhodněné úvěry. Opozice změny kritizuje.
před 23 hhodinami

Část „dárků“ voličům bude velmi drahá, komentuje Horská návrh rozpočtu

Návrh státního rozpočtu na letošní rok je z hlediska vlády maximum chtěného, uvedla v Interview ČT24 ekonomka Helena Horská. Některé „dárky,“ které tak podle ní koalice dává svým voličům, ale budou velmi drahé, upozornila. Disciplína při sestavování rozpočtu se sice zhoršuje už roky, teď se to však děje ve velkém, dodala Horská v rozhovoru, který moderovala Barbora Kroužková.
před 23 hhodinami

Rozpočtový výbor doporučil schválit rozpočet se schodkem 310 miliard korun

Sněmovní rozpočtový výbor doporučil v úterý hlasy koaliční většiny Poslanecké sněmovně schválit základní parametry státního rozpočtu na letošní rok. Jedná se o příjmy, výdaje, schodek a způsob jeho vypořádání. Navržený schodek se má meziročně zvýšit na 310 miliard korun. Národní rozpočtová rada (NRR) vydala prohlášení, že závazný limit deficitu je 246 miliard, návrh ho tedy překračuje o 64 miliard korun.
včeraAktualizovánovčera v 16:19

Reportéři ČT zmapovali šedou zónu byznysu okolo pracovních agentur

Reportéři ČT pátrali v šedém byznysu pracovních agentur. Ti, kdo v této šedé zóně podnikají, se často pohybují na hraně zákona, nebo dokonce za ní. Lidé pracují v hrozných podmínkách, někdy i zcela na černo bez pracovní smlouvy. Stát přitom přichází ročně kvůli nezaplaceným daním a odvodům o desítky miliard korun. Existují tací, kteří na celém systému velice dobře vydělávají, a dokonce tvrdí, že mají kontakty na některá ministerstva, kde se řeší právě tento byznys. Na to, kdo jsou tito lidé a v čem selhává stát, se zaměřilo nové vydání pořadu Reportéři +.
včera v 10:14

Města přicházejí kvůli nezaplaceným pokutám o desítky milionů

Města a obce odepisují ročně desítky milionů korun na nezaplacených pokutách za porušování veřejného pořádku. Problém jim pomáhá řešit celní správa, která pro radnice dluhy také vymáhá. I ona ale dostane z dlužníků jen třetinu peněz, které mají zaplatit. Podle varování centrálního registru dlužníků by letos počet insolvencí mohl narůst až o padesát procent. A s tím i objem pokut, které zůstanou nezaplacené.
9. 2. 2026
Načítání...