Labe bude splavné po celý rok, ubezpečovali Sobotku němečtí premiéři

Bad Schandau – Německo nebude stavět na Labi žádné vlastní jezy, Praha proto trvá alespoň na tom, aby Němci zajistili minimální plavební hloubku 160 centimetrů, ke kterému se německá vláda už dříve zavázala. Vyplývá to z dnešního jednání českého premiéra Bohuslava Sobotky s ministerskými předsedy Saska a Saska-Anhaltska. Labe je totiž jedinou spojnicí Česka s mořem a i proto se chystá výstavba jezu u Děčína. Stavební povolení by mohlo být připraveno v roce 2019.

Celoroční splavnost Labe byla jedním z hlavních témat schůzky premiéra Sobotky se sasko-anhaltským ministerským předsedou Reinerem Haselhoffem a saským premiérem Stanislawem Tillichem. „Nejde jen o dopravu zboží, ale vidíme potenciál pro podnikatele a další zaměstnanost a pro turistické využití Labe. Existuje velký zájem provozovatelů vnitrozemské vodní turistiky na cestě z Prahy do Drážďan nebo opačným směrem,“ uvedl ministr dopravy Dan Ťok (nestr. za ANO), který Sobotku na návštěvě Saska doprovázel.

Česko se chystá zajistit splavnost řeky na svém území výstavbou dvou plavebních stupňů u Děčína a Přelouče za tři miliardy korun. Německá strana od stavebních plánů na Labi ustoupila, zaručila se ale, že zajistí alespoň minimální plavební hloubku 160 centimetrů. „Jak Sasko, tak Sasko-Anhaltsko to podporují, aby došlo k dodržení této dohody,“ poznamenal Sobotka. A stejně tak Ťokův saský protějšek Martin Dulig českého ministra ubezpečil, že Sasko ručí za splavnost řeky. 

Konkrétně plavební stupeň u Děčína by mohl dostat podle Ťoka stavební povolení nejdřív v roce 2019. „Pokud se nám podaří projít procesem posouzení vlivu na životní prostředí EIA, čeká nás územní řízení a získání výjimek pro zvláště chráněné živočichy. Pak budou následovat projekční práce, samozřejmě s tím, že musíme získat veškerou půdu, která je potřeba,“ řekl český ministr při jednání s Duligem.

Saský ministerský předseda Stanislaw Tillich na závěrečné tiskové konferenci zdůraznil, že jeho země respektuje rozhodnutí Česka postavit na Labi plavební stupně, proti čemuž v Německu v minulosti protestovaly hlavně ekologické spolky. „Je to suverénní rozhodnutí České republiky,“ prohlásil Tillich. Očekává nicméně, že Česko vyslyší všechny námitky Saska v rámci posuzování vlivu těchto projektů na životní prostředí.

„Česká vláda má zájem na pokračování tohoto projektu, ale přirozeně budeme respektovat všechna legislativní omezení, která dneska dávají společná pravidla v rámci Evropské unie,“ poznamenal k tomu Sobotka.

Vysokorychlostní vlaky z Prahy do Berlína ještě pár let nevyjedou

Vedle splavnosti Labe mluvil český premiér s německými partnery i o vybudování vysokorychlostní železnice mezi oběma zeměmi. Podle Tillicha ale jenom příprava samotného projektu bude trvat ještě deset let. „My tady ve střední Evropě dobře víme - vy máte vlastní zkušenosti z dálnice D8 a my z vlastních infrastrukturních projektů -, že mluvíme o projektu, který bude určitě potřebovat deset let, než se vůbec stane realitou,“ uvedl saský premiér. V minulosti se přitom jako o prvním možném datu dokončení stavby této trati mluvilo o roce 2030.

Na projekt vysokorychlostní dráhy, která má vést tunelem pod Krušnými horami a má výrazně zrychlit spojení mezi českou a německou metropolí, se v současnosti vypracovává technická studie proveditelnosti. „Až se dokončí, tak uvidíme, zda je to realizovatelné, kolik to bude stát a kdy s tím začneme,“ uvedl Tillich.

Bohuslav Sobotka (ČSSD) a saský premiér Stanislaw Tillich
Zdroj: Libor Zavoral/ČTK

Sobotka žádný termín jejího budování upřesnit nechtěl. „Teď nás čeká několik let přípravy a pokud nebudeme postupovat intenzivně a pokud nebudeme intenzivně jednat s německou stranou, tak se nám ten projekt nikdy nepodaří zahájit,“ zdůraznil český premiér, kterého na jednání doprovázel ministr dopravy Dan Ťok.

Klíčové jsou peníze z Bruselu

Za zásadní nyní Sobotka považuje, aby Berlín zařadil projekt do svých budoucích dopravních plánů. „Jsem rád, že jsme získali podporu Saska a také Saska-Anhaltska pro to, aby se ten příhraniční plánovaný úsek vysokorychlostní železnice dostal do spolkového plánu dopravy. Pokud máme sehnat financování z evropských fondů, je nutné, aby německá vláda to dala do svého strategického dokumentu,“ uvedl český premiér. Německý plán dopravních cest má podle něj být hotový na konci letošního roku a bude nyní záležet i na spolkových zemích, které projekty se do něj dostanou.

Český premiér s německými partnery jednal rovněž o dokončení dálnice D8, která spojuje Prahu se Saskem a kde stále ještě zbývá dostavět poslední úsek přes České středohoří. „Jde nám o to, aby se ty práce zrychlily a byl dodržen avizovaný termín konce příštího roku pro dokončení D8,“ ujistil Sobotka německé zemské premiéry.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...