Chovatelé hospodářských zvířat a producenti mléka v západní Evropě platí stále vyšší ceny za slámu, kterou používají v krmivu i jako stelivo pro dobytek. Může za to horké a suché počasí, které v celém regionu snižuje úrodu – včetně trávy, již by mohl dobytek spásat.
Růst nákladů na slámu dál zvyšuje tlak na zemědělce, kteří již tak čelí jednomu z nejobtížnějších letních období v historii. Mnozí museli pro dobytek nakoupit více sena, protože tráva, na které se jejich stáda obvykle pasou, nevyrostla. Někteří odhadují, že jim náklady u relativně malých stád vzrostou o další tisíce eur, což jim za celý rok způsobí ztrátu.
Skot na slámě pořádně nevyroste, varují zemědělci
„Pokud se podíváte na ceny krmiva a slámy, jsem si jist, že letos (z chovu dobytka) budeme mít ztrátu,“ uvádí farmář z centrální Anglie David Barton.
Cena pšeničné slámy, která běžně stála pětatřicet liber (1000 Kč) za tunu, teď dosahuje téměř sta liber a Barton bude muset zaplatit kolem osmdesáti liber denně za krmení pro 173 kusů skotu, protože zde není žádná tráva. Za tři měsíce očekává mimořádné výdaje kolem sedmi tisíc liber.
Největšími náklady však pro něj bude ztráta z produkce masa, protože dobytek nebude mít vysokou hmotnost. „Mají dostatek potravy, ale aby mohli skutečně růst (jako v běžném roce), potřebují trávu. A tu v současnosti nemáme. Ztráta produkce bude výrazná,“ citovala jej agentura Reuters.
Nedostatek slámy je součástí širšího problému nižší úrody obilovin v celé Evropě a dalších důležitých pěstitelských regionech kvůli vysokým teplotám a nízkým srážkám. V Německu úrodu slámy snížila kombinace sucha a nejvyšších červencových teplot od roku 1881. Kratší stonky snížily ve spolkové zemi Šlesvicko-Holštýnsko výnosy slámy o dvacet až čtyřicet procent.
„Chybí nám obrovské množství slámy jak pro krmení, tak pro podestýlku,“ upozorňuje ředitel zemědělské komory ve Šlesvicku-Holštýnsku Peter Levsen Johannsen. „Jsou zde regiony, ve kterých je už sláma dražší než obilí,“ dodal s tím, že se v severním Německu ceny slámy ve srovnání s loňským rokem zdvojnásobily.
Obilí pro potravinářský průmysl obvykle stojí čtyřikrát až pětkrát více než sláma, vzájemný poměr se však může lišit.
Farmáři musí zmenšit stáda, nebo zvednout ceny
Analytici upozorňují, že růst vstupních nákladů může způsobit zvýšení cen v obchodech. Nicméně s ochotou zvyšovat ceny to bývá u jednotlivých produktů různé. Šéf konzultační společnosti INTL FCStone John Lancaster uvádí, že obchodníci například rádi drží ceny mléka stabilní, ale zvyšují ceny másla a sýrů.
V Dánsku kvůli suchému a horkému počasí úroda slámy zřejmě bude zhruba poloviční než v běžném roce. Ceny se již v některých regionech téměř zdvojnásobily na zhruba 120 až 150 eur (3100 až 3900 Kč) za tunu, poptávka je ale i tak velmi vysoká, uvádí Troels Toft z dánského zemědělského svazu DAFC. Ve Švédsku pak kvůli vlně veder bude letos zřejmě úroda obilovin nejnižší za pětadvacet let.
Německá farmářka Kirsten Wosnitzaová chová ve Šlesvicku-Holštýnsku 70 býků a 120 krav na mléko. Říká, že farmáři budou nuceni použít pro svá zvířata zásoby krmiva na zimu. Vyšší ceny slámy a dalšího krmiva podle ní znamenají, že farmáři zaměřující se na produkci mléka budou muset svá stáda omezit, protože si nebudou moci dovolit je všechna krmit.
Také Lancaster očekává, že někteří farmáři sníží kvůli dražšímu krmivu na podzim počet zvířat ve stádu. Dodává však, že vyšší ceny, které farmáři dostávají za mléko, znamenají, že budou moci udržet velikost stád dojnic.
