Bordeaux - Stačilo deset minut, během kterých kroupy velikosti kriketových míčků atakovaly vinice ve francouzském regionu Bordeaux, a některá menší vinařství budou muset nejspíše skončit. O krupobití jako z „hororu“ informoval německý deník Die Welt.
Prudké bouřky přitom zasáhly Francii několikrát za letní prázdniny a poničily hrozny napříč celou zemí. Dotklo se to i tradičních vinařských regionů, včetně Bordeaux nebo Burgundska. Zmíněná desetiminutová přeháňka přinesla nebývalou zkázu. V regionu s nejdražším vínem na světě zničily kroupy celé vinice - nejen úrodu vinné révy, ale i samotné keře, na nichž hrozny rostly.
Nejvíce škod hlásí vinaři v apelacích Bordeaux, Bordeaux supérieur, Entre-deux-Mers a Côtes de Castillon. Zejména pro menší výrobce, kteří často přišli o většinu úrody, to znamená ohrožení další existence. Řada jich stojí před krachem - nemají totiž žádné finanční rezervy a nejsou ani pojištění. Podle prezidenta vinařského svazu CIVB Bernarda Fagese nejspíše skončí 300 až 400 vinařství.
Léto ve znamení bouřek a krupobití
„Nedá se to ani popsat. Z 300 hektarů je 280 úplně pryč,“ říká André Lurton, který je majitelem vinařství Château Bonnet z oblasti Entre-deux-Mers. Krupobití se Francie nevyhnula už v červnu. Tehdy bouře nejdřív postihly údolí Loiry, pak Burgundsko a nakonec Bordeaux.
Co to však bude znamenat pro běžné spotřebitele? Ve srovnání s loňskem bude celková úroda vína z Bordeaux nejspíše o osm i více procent nižší. Tento odhad, který vypracovali odborníci, statistici a ministerstvo zemědělství, však nepočítá se škodami ze začátku srpna.
Za nižší úrodou přitom nestojí jen kroupy, ale také nezvykle chladné jaro. Namísto loňských 5,4 milionu hektolitrů vína se tak letos z místních vinic vyrobí jen asi 4,5 milionu hektolitrů, upozorňuje Die Welt. Podle Defraina kroupy v Bordeaux způsobily škody za 20 milionů eur (asi půl miliardy korun). Ministr zemědělství už postiženým pěstitelům slíbil kompenzace, měli by také být osvobozeni od sociálních odvodů a dostat slevu na daních. Navíc si budou smět koupit hrozny jinde, aby zajistili alespoň minimální množství vyráběného vína. Je však otázkou, zda budou tato opatření stačit.
„Mám štěstí, že mám ještě druhé zaměstnání,“ uvádí rezignovaně Henri Féret, majitel vinařství v obci Grézillac, která leží zhruba 40 kilometrů východně od Bordeaux. Jeho podnik obyčejně produkoval zhruba 120 000 lahví červeného ročně, letos ale kroupy zničily prakticky celou jeho úrodu.
Objevuje se také velký nepoměr mezi stolním vínem a vysoce kvalitními lahvemi. U toho prvně jmenovaného jsou totiž výrobní ceny už deset let nižší než sumy, za něž se víno určené ke stáčení vykupuje. „Vyrábíme se ztrátou,“ připouští šéf výrobního družstva v oblasti Entre-deux-Mers Stéphane Defraine.
Přestože některým menším vinařům z Bordeaux přinesly kroupy zkázu, v celkovém pohledu to na takovou vinařskou velmoc, jakou je Francie, nebude mít téměř žádný vliv. Jiné vinařské oblasti jsou totiž letos nadprůměrně úspěšné. Úspěšnou sklizeň hlásí třeba oblast Champagne, Burgundsko či Languedoc-Roussillon. Oproti slabšímu loňskému roku tam bude hroznů asi o jedenáct procent více.
