Setkání vedoucích představitelů Francie, Rakouska, České republiky a Slovenska přineslo posun ve vyjednávání nové směrnice, která upravuje praxi, kdy firmy vysílají pracovníky do zahraničí. Prohlásil to francouzský prezident Emmanuel Macron, který předtím kvůli tomu, že na Západ míří levnější pracovní síla, mluvil o sociálním dumpingu a zradě na základních zásadách EU. Na znění směrnice by se EU mohla dohodnout už v říjnu. Macron by pak mohl na jaře přijet i do Prahy.
Krok ke kompromisu. Podle Macrona je blíž řešení sporu o levnější dělníky vysílané na Západ
„Naše jednání znamenají skutečný krok vpřed, skutečný pokrok směrem ke kompromisu v říjnu a jsem tomu rád,“ řekl francouzský prezident Emmanuel Macron novinářům po schůzce. Podle něj se politici shodli na principech - jednalo se o zkrácení doby vyslání do ciziny a spravedlivé odměňování.
Macron uvedl, že v příštích týdnech budou o parametrech předpisu jednat expertní týmy. Francouzský prezident i rakouský kancléř Christian Kern zmínili, že by se měla doba vysílání zkrátit ze dvou let na rok. „Budeme si ještě lámat hlavu s dopravním sektorem, kde mají Česko a Slovensko zvláštní stanovisko,“ řekl Kern.
„Za Českou republiku chci říct, že jsme připraveni na expertní úrovni zintenzivnit jednání se všemi partnery tak, abychom dosáhli rozumné a vyvážené dohody a revizi směrnice, abychom odstranili problém, který dnes EU rozděluje,“ poznamenal český premiér Bohuslav Sobotka. „Není sporu o tom, že pokud jde o vysílané pracovníky, tak lidé si zaslouží stejnou mzdu za stejnou práci na stejném místě,“ dodal.
Jednání Česka, Slovenska, Francie a Rakouska v Salcburku měla vést ke sblížení stanovisek ve sporu, kdy si staré členské země stěžují na údajný mzdový dumping při vysílání pracovníků z nových členských států EU, což ohrožuje pracovní místa v bohatších státech. Nové členské země se zase obávají zpřísnění pravidel, která by mohla ohrozit jejich firmy a dotknout se hlavně profesionálních řidičů v mezinárodní dopravě.
Česká a slovenská strana by tak oblast dopravy ze směrnice chtěla vyloučit. Předáci visegrádské čtyřky by o tom měli ještě jednat na další schůzce s Macronem. Ten by měl na jaře také zřejmě přijet do Prahy. „Chceme rozvíjet strategické partnerství mezi našimi zeměmi. Máme podepsaný akční plán, podle něhož partnerství realizujeme a který končí v roce 2018. Naši spolupracovníci začnou pracovat na novém akčním plánu, který by mohl být podepsán příští rok na jaře při návštěvě prezidenta Macrona v Praze,“ uvedl Sobotka.
Zrada zásad EU, hodnotil Macron před jednáním vysílání levnějších dělníků na Západ
Před začátkem jednání Macron poznamenal, že stejná práce na stejném místě by měla být vykonávána za stejné peníze. „Jednotný evropský trh a volný pohyb pracovníků nemají za cíl zvýhodňovat země, které prosazují oslabování sociálních práv. To v našich zemích živí populismus a narušuje důvěru v evropský projekt,“ uvedl Macron.
Návrhy změn stávající unijní směrnice o vysílání pracovníků představila loni na jaře Evropská komise. Pravidla by se měla zpřísnit.
„Evropa musí postupovat společně, s Českem a Slovenskem. Nechceme rozlišovat mezi starou a novou Evropou,“ řekl Kern. Dodal, že nejde jen o technické otázky, ale i to, že firmy, které zásady nedodržují, by měly být trestány - avšak tyto tresty se dosud neuplatňují.
Sobotka kritizuje mzdy francouzských firem v Česku
Podle Sobotky vysílaní pracovníci představují jen malé procento evropských zaměstnanců. „Směrnice řeší určitý problém, ale musíme řešit podstatu, a to jsou obrovské rozdíly v různých částech EU. Je důležité pracovat na sbližování životní úrovně, může to znamenat odstranění rizik,“ řekl český premiér.
Sobotka mimo jiné poukazuje i na to, že francouzské a rakouské firmy v Česku platí jen 30 či 40 procent mzdy, kterou jinak dávají doma.
„Pokud Francie, Rakousko a další země mluví o sociálním dumpingu, o tom, že naši zaměstnanci se podbízejí z hlediska nízkých mezd na jejich pracovním trhu, tak ty nízké mzdy u nás jsou dány také tím, že jejich firmy na mzdách v Česku šetří,“ řekl premiér.
Dodal, že zahraniční společnosti velkou část peněz vyplácejí na dividendách a část z toho by mohla v Česku zůstat „v podobě mezd“. „Zejména v rámci koncernu je jasně vidět, že lidé, kteří mají stejnou produktivitu práce, odvádí podobnou práci na různém místě v Evropě, tak mají velký rozdíl v platech,“ podotkl předseda české vlády.