Krok ke kompromisu. Podle Macrona je blíž řešení sporu o levnější dělníky vysílané na Západ

Nahrávám video

Setkání vedoucích představitelů Francie, Rakouska, České republiky a Slovenska přineslo posun ve vyjednávání nové směrnice, která upravuje praxi, kdy firmy vysílají pracovníky do zahraničí. Prohlásil to francouzský prezident Emmanuel Macron, který předtím kvůli tomu, že na Západ míří levnější pracovní síla, mluvil o sociálním dumpingu a zradě na základních zásadách EU. Na znění směrnice by se EU mohla dohodnout už v říjnu. Macron by pak mohl na jaře přijet i do Prahy.

„Naše jednání znamenají skutečný krok vpřed, skutečný pokrok směrem ke kompromisu v říjnu a jsem tomu rád,“ řekl francouzský prezident Emmanuel Macron novinářům po schůzce. Podle něj se politici shodli na principech - jednalo se o zkrácení doby vyslání do ciziny a spravedlivé odměňování.

Macron uvedl, že v příštích týdnech budou o parametrech předpisu jednat expertní týmy. Francouzský prezident i rakouský kancléř Christian Kern zmínili, že by se měla doba vysílání zkrátit ze dvou let na rok. „Budeme si ještě lámat hlavu s dopravním sektorem, kde mají Česko a Slovensko zvláštní stanovisko,“ řekl Kern.

„Za Českou republiku chci říct, že jsme připraveni na expertní úrovni zintenzivnit jednání se všemi partnery tak, abychom dosáhli rozumné a vyvážené dohody a revizi směrnice, abychom odstranili problém, který dnes EU rozděluje,“ poznamenal český premiér Bohuslav Sobotka. „Není sporu o tom, že pokud jde o vysílané pracovníky, tak lidé si zaslouží stejnou mzdu za stejnou práci na stejném místě,“ dodal.

Jednání Česka, Slovenska, Francie a Rakouska v Salcburku měla vést ke sblížení stanovisek ve sporu, kdy si staré členské země stěžují na údajný mzdový dumping při vysílání pracovníků z nových členských států EU, což ohrožuje pracovní místa v bohatších státech. Nové členské země se zase obávají zpřísnění pravidel, která by mohla ohrozit jejich firmy a dotknout se hlavně profesionálních řidičů v mezinárodní dopravě. 

Česká a slovenská strana by tak oblast dopravy ze směrnice chtěla vyloučit. Předáci visegrádské čtyřky by o tom měli ještě jednat na další schůzce s Macronem. Ten by měl na jaře také zřejmě přijet do Prahy. „Chceme rozvíjet strategické partnerství mezi našimi zeměmi. Máme podepsaný akční plán, podle něhož partnerství realizujeme a který končí v roce 2018. Naši spolupracovníci začnou pracovat na novém akčním plánu, který by mohl být podepsán příští rok na jaře při návštěvě prezidenta Macrona v Praze,“ uvedl Sobotka.

Nahrávám video

Zrada zásad EU, hodnotil Macron před jednáním vysílání levnějších dělníků na Západ

Před začátkem jednání Macron poznamenal, že stejná práce na stejném místě by měla být vykonávána za stejné peníze. „Jednotný evropský trh a volný pohyb pracovníků nemají za cíl zvýhodňovat země, které prosazují oslabování sociálních práv. To v našich zemích živí populismus a narušuje důvěru v evropský projekt,“ uvedl Macron.  

Návrhy změn stávající unijní směrnice o vysílání pracovníků představila loni na jaře Evropská komise. Pravidla by se měla zpřísnit.

„Evropa musí postupovat společně, s Českem a Slovenskem. Nechceme rozlišovat mezi starou a novou Evropou,“ řekl Kern. Dodal, že nejde jen o technické otázky, ale i to, že firmy, které zásady nedodržují, by měly být trestány - avšak tyto tresty se dosud neuplatňují.  

Nahrávám video

Sobotka kritizuje mzdy francouzských firem v Česku

Podle Sobotky vysílaní pracovníci představují jen malé procento evropských zaměstnanců. „Směrnice řeší určitý problém, ale musíme řešit podstatu, a to jsou obrovské rozdíly v různých částech EU. Je důležité pracovat na sbližování životní úrovně, může to znamenat odstranění rizik,“ řekl český premiér.

Sobotka mimo jiné poukazuje i na to, že francouzské a rakouské firmy v Česku platí jen 30 či 40 procent mzdy, kterou jinak dávají doma.

Průměrné roční příjmy v zemích Evropy v roce 2016
Zdroj: OECD

„Pokud Francie, Rakousko a další země mluví o sociálním dumpingu, o tom, že naši zaměstnanci se podbízejí z hlediska nízkých mezd na jejich pracovním trhu, tak ty nízké mzdy u nás jsou dány také tím, že jejich firmy na mzdách v Česku šetří,“ řekl premiér.

Dodal, že zahraniční společnosti velkou část peněz vyplácejí na dividendách a část z toho by mohla v Česku zůstat „v podobě mezd“. „Zejména v rámci koncernu je jasně vidět, že lidé, kteří mají stejnou produktivitu práce, odvádí podobnou práci na různém místě v Evropě, tak mají velký rozdíl v platech,“ podotkl předseda české vlády.

Nahrávám video

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoPlatební karty vlastní stále mladší děti

Platebními kartami disponují v tuzemsku stále mladší děti. Momentálně je rodiče nejčastěji pořizují svým potomkům ve věku jedenácti let. Většina finančních ústavů ale umožňuje vydání už od osmi let. Z údajů bank vyplývá, že děti vlastní kartou platí nejčastěji jídlo, hračky či on-line hry. Nastavení účtu umožňuje, aby rodiče měli útraty potomků pod kontrolou.
před 6 hhodinami

Zvýšení některých daní se nevyhneme, řekla Schillerová

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) v Nedělní debatě ČT připustila, že vláda bude muset zvednout daně. Týkat by se to mohlo například daně spotřební nebo rafinérské. Podle bývalého ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) by zvýšení některých daní nepřineslo zásadní úsporu. Schillerová také uvedla, že kabinet zvažuje regulaci cen energií. Debatu moderoval Lukáš Dolanský.
včeraAktualizovánovčera v 15:11‌‌

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali možnosti zlepšení stavu veřejných financí

Stát má příští rok hospodařit se schodkem 386 miliard korun. Před vysokými deficity ale varuje Národní rozpočtová rada. Podle ní veřejné finance nejsou udržitelné a Česku hrozí, že už v roce 2034 narazí na dluhovou brzdu. Vládou představený plán na konsolidaci veřejných financí v nadcházejících letech není podle ekonoma z centra veřejných financí Jana Pavla zcela důvěryhodný. Uvedl to v Událostech, komentářích z ekonomiky moderovaných Jakubem Musilem a Hanou Vorlíčkovou. Vedoucí daní a sociální politiky z PAQ Research Petr Vilím míní, že existuje prostor například pro zvýšení daní. „Musíme přistoupit k mixu opatření – jednak pokračovat v investicích do technologického zázemí finanční správy, druhá věc je pokoušet se zavírat mezery v daňových zákonech,“ sdělila generální ředitelka Finanční správy ČR Simona Hornochová.
včera v 10:05‌‌

VideoDůchodový účet je po letech v plusu

Za prvních osm měsíců letošního roku skončilo hospodaření důchodového systému v přebytku zhruba 900 milionů korun. Příjmy z pojistného tak převýšily celkové výdaje, včetně nákladů na správu. Do kladných čísel se systém dostal poprvé od roku 2019. V následujících letech pak pravidelně vykazoval schodky, často velmi výrazné. Třeba na konci roku 2023 hospodaření skončilo propadem do hlubokého deficitu téměř třiasedmdesáti miliard. Penzisté si však od nového roku polepší v průměru zhruba o tři sta korun. Vláda jim chce vyplatit také jednorázový dvoutisícový příspěvek a připravuje i další úpravy. Opozice má proto obavy, že příznivý vývoj na důchodovém účtu nebude trvat dlouho.
26. 9. 2026‌‌

Česko zaostává za doporučenou rezervou ropy a paliv. V plánu jsou nové nádrže

Stát má nyní zásoby ropy a pohonných hmot na 85 a půl dne, Evropská unie přitom doporučuje rezervu alespoň na 90 dnů. Stát ale nemá k dispozici žádné volné zásobníky na ropu. Plánuje proto výstavbu dalších nádrží, v nichž by se skladovala nafta a benzin.
26. 9. 2026‌‌

Čína a USA se dohodly na snížení cel a dialogu o AI, uvedl Peking

Čína a Spojené státy se dohodly na snížení vzájemných cel v hodnotě 30 miliard dolarů (641,5 miliardy korun) a na zahájení dialogu o umělé inteligenci (AI). Obě opatření jsou součástí osmibodové dohody, kterou obě strany uzavřely při třídenní návštěvě čínského prezidenta Si Ťin-pchinga ve Washingtonu, oznámilo podle agentury Reuters čínské ministerstvo zahraničí.
26. 9. 2026‌‌

Polsko zaznamenává nejrychlejší globální růst počtu superbohatých lidí, ukazuje report

Počet lidí v Polsku, jejichž jmění přesahuje 30 milionů dolarů (zhruba 644 milionů korun), vzrostl v letech 2021 až 2026 přibližně o 109 procent, což představuje nejrychlejší nárůst ze všech zemí, které analyzovala agentura Bloomberg.
25. 9. 2026‌‌

VideoCeny paliv se blíží rekordním hodnotám. Budou zdražovat dál, míní analytici

Ceny pohonných hmot dál rostou. Benzin stojí průměrných 45,91 koruny, nafta zase 49,52 koruny, což je jen pět haléřů pod rekordem z března 2022. Podle analytiků přitom mohou pohonné hmoty v nejbližších dnech dál zdražovat. Za prudkým růstem cen je eskalace blízkovýchodního konfliktu, snížení kapacit rafinerií a nejistota na trzích. Současné vysoké ceny paliv se postupně propisují nejen do rozpočtů firem, ale taky domácností. Vláda tak od října obnoví regulaci jejich cen a sníží spotřební daň z nafty na evropské minimum. Začne taky uplatňovat mimořádnou daň vůči rafineriím. Opatření kvůli drahým palivům chystají i některé okolní státy.
24. 9. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.