Korupce i šedý dovoz: Z Ruska odtekl ilegálně skoro bilion korun

Moskva - Z ruských bank loni ilegálně odteklo asi 50 miliard dolarů (953 miliard korun). Podle tamní centrální banky by mohla mít nad polovinou této částky kontrolu jedna nejmenovaná skupina firem. Šéf banky Sergej Ignaťjev se opírá o závěry studie, kterou si ústav nechal vyhotovit. Podle něj může jít o platby za drogy, šedý dovoz i úplatky.

„Nabudete z toho dojmu, že jsou (polovina těch ilegálních převodů) všechny pod kontrolou jedné velmi dobře organizované skupiny lidí,“ sdělil Ignaťjev v rozhovoru s listem Vedomosti.

Analýza podle agentury Reuters vyznívá jako ostrá kritika takzvaného státního kapitalismu pod vedením prezidenta Vladimira Putina. Tato forma uspořádání podle kritiků umožnila, že v Rusku oficiálně zakořenila korupce a postupně se rozvinula do obrovských rozměrů.

Šéf centrální banky se odvážil vystoupit krátce před svým odchodem

Ignaťjev je ve funkci už 11 let a za tu dobu se podobným výpadům vyhýbal. Dbal spíš o to, aby politika centrální banky zůstala autonomní, aniž by se banka musela kompletně přeměnit na ústav západního střihu. Ke slovnímu útoku nyní sáhl jen krátce před odchodem do důchodu, který je plánován na červen. Jeho nástupce zatím nebyl vybrán, prezident kandidáta navrhne v březnu.

Vladimir Putin
Zdroj: ČTK/AP/Alexei Nikolsky

Částka, která z Ruska loni ilegálně odtekla, představuje zhruba 2,5 procenta tamního hrubého domácího produktu. „Mohou to být platby za drogy, šedý dovoz, úplatky či protislužba politikům a manažerům, kteří rozhodují o velkých nákupech,“ uvedl Ignaťjev. „Může to být i součást podvodu, jehož cílem je vyhnout se placení daní,“ dodal.

Většinu představují podezřelé kapitálové transfery

Centrální banka odhaduje, že z celkové částky se kolem 14 miliard dolarů vztahuje k obchodním aktivitám. Zbylých asi 35,1 miliardy dolarů jsou kapitálové transfery podezřelého původu. Poslední částka představuje asi 60 procent oficiálně oznámeného čistého přílivu kapitálu, který loni činil 56,8 miliardy dolarů (asi 1,1 bilionu korun).

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Z nouzových rezerv uvolní agentura IEA rekordní množství ropy

Mezinárodní agentura pro energii (IEA) v reakci na narušení trhu s ropou kvůli konfliktu na Blízkém východě uvolní rekordních 400 milionů barelů ropy z nouzových rezerv. Vyšší cena ropy se promítá i na čerpacích stanicích. Průměrná cena nafty v Česku stoupla nad 40 korun za litr. Od začátku války na Blízkém východě 28. února dosud nafta zdražila o víc než sedm korun na litr. Zdražuje i benzin Natural 95, ale o něco pomaleji. Vyplývá to z údajů společnosti CCS.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Sněmovna schválila rozpočet pro letošní rok

Poslanecká sněmovna schválila letošní státní rozpočet se schodkem 310 miliard korun. Při schvalování přidala například peníze na sport nebo mládež. Opozice kritizovala mimo jiné podle ní nízké výdaje na obranu. Pro rozpočet hlasovalo 103 poslanců vládní koalice, proti bylo 88 poslanců opozice. Rozpočet nyní dostane k podpisu prezident Petr Pavel. Již dříve řekl, že ho vetovat nebude. Loni rozpočet skončil s deficitem 291 miliard korun.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Lázně postrádají arabské klienty. Doufají, že klíčovou sezonu stihnou

Karvinské Lázně Darkov zatím letos kvůli konfliktu na Blízkém východě nemají z této oblasti žádné rezervace. Jde přitom o jejich klíčový trh, odkud každoročně přijíždějí i stovky klientů na dlouhodobé pobyty. Jejich výpadek by tak pro lázně znamenal vážný problém. Dopady konfliktu mohou pocítit také lázeňská zařízení v Karlovarském kraji, kde je arabská klientela rovněž ekonomicky významná.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Jen žádost nestačí. U Nové zelené úsporám teď bude potřeba renovační pas

Nová zelená úsporám (NZÚ) bude pokračovat, program se ale dočká změn. Zájemci třeba budou potřebovat takzvaný renovační pas. Odborníci v tomto dokumentu popíší, jaký je stav budovy a co s ní udělat. Stát již většinově nebude energeticky úsporné přestavby dotovat, pouze zajistí bezúročný úvěr. Na dotace budou mít nárok jen nízkopříjmové domácnosti.
10. 3. 2026

Trumpova slova o brzkém konci války srazila ceny ropy i plynu

Ceny ropy po výstupu na více než tříletá maxima prudce klesají. Severomořský Brent odepisuje přes deset procent a vrátil se tak pod 90 dolarů za barel. Jde o reakci na slova prezidenta USA Donalda Trumpa, že válka na Blízkém východě by mohla brzy skončit. Zmírnily se tak obavy z dlouhodobého narušení dodávek suroviny na světové trhy kvůli situaci v Hormuzském průlivu. Dolů jde i cena plynu pro Evropu. V tuzemsku v důsledku války výrazně zdražila nafta i benzin, uvedla společnost CSS.
10. 3. 2026Aktualizováno10. 3. 2026

Slovenský úřad uložil českým a slovenským výrobcům kabelů rekordní pokutu

Slovenský antimonopolní úřad uložil desítce českých a slovenských výrobců a dodavatelů kabelů a jejich asociaci rekordní pokutu v celkové výši 97,4 milionu eur (2,4 miliardy korun) za kartelovou dohodu při stanovování cen zboží. Rozhodnutí v případu zatím není pravomocné. Podobný případ řeší i český antimonopolní úřad.
10. 3. 2026

Škoda Auto zůstává hvězdou poblikávajícího koncernu Volkswagen

Automobilka Škoda Auto v úterý oznámila, že v loňském roce zvýšila provozní zisk o 8,5 procenta na 2,5 miliardy eur (60,85 miliardy korun). Naopak její mateřský koncern Volkswagen reportoval propad provozního zisku o 53 procent na 8,9 miliardy eur (216,6 miliardy korun) a čistého zisku o 44 procent na 6,9 miliardy eur (167,9 miliardy korun).
10. 3. 2026

VideoSvárovská volá po obnovitelných zdrojích energie. Podle Ševčíka ničí přírodu

Hosté Událostí, komentářů probrali důsledky stoupajících cen ropy a plynu pro světovou ekonomiku a životní prostředí. Místopředseda sněmovního rozpočtového výboru Miroslav Ševčík (za SPD) a členka výboru pro životní prostředí Gabriela Svárovská (Zelení, klub Pirátů) se shodli na tom, že snížení spotřební daně na pohonné hmoty není vhodným řešením aktuální krize. Dle Ševčíka je jedinou cestou ukončení konfliktu na Blízkém východě a přechod k diplomacii. Svárovská míní, že se podobným krizím musí předcházet pomocí dlouhodobých opatření, například snižováním závislosti na fosilních palivech. „Závislost na ropě z Ruska nebo z Blízkého východu je pro Evropu významné bezpečnostní riziko, proto by se měla přeorientovat na obnovitelné zdroje,“ sdělila. Podle Ševčíka naopak obnovitelné zdroje energie ničí životní prostředí. „Například fotovoltaika zvyšuje teplotu okolního prostředí a vysušuje půdu,“ tvrdí. Diskuzi moderovala Tereza Řezníčková.
10. 3. 2026
Načítání...