Koruna letos oslabila vůči dolaru a posílila vůči libře

Česká měna letos oslabila k americkému dolaru či ruskému rublu, zatímco výrazně posílila k britské libře a polskému zlotému. S ohledem na intervence pak zůstávala téměř neměnná vůči euru. Vyplývá to z vyjádření analytiků oslovených ČTK.

„Rok 2016 byl pro kurz koruny k euru velmi klidný, kdy korunu z celoročního spánku probudil pouze brexit. Během prvních tří dnů po oznámení výsledku byla koruna pod lehkým tlakem a minima dosahovala těsně pod 27,20 koruny za euro. Po několika dnech se však situace uklidnila a česká měna po zbytek roku neopustila rozpětí 27,00 až 27,10 koruny za euro,“ řekl ČTK člen představenstva záložny Creditas Radim Synek. Měnový pár drží většinu času lehce nad 27,01 koruny za euro intervence ČNB.

„Zajímavější byl vývoj dalších měn proti koruně. Třeba dolar končí rok prakticky nejsilnější za celý letošek, a to kolem 25,85 korun za dolar,“ uvedl analytik Patria Finance Tomáš Vlk. Dolar letos nejprve klesal, když nejslabší byl v květnu na 23,45 korun, ale pak se vydal vzhůru. Hodně pomohl výsledek amerických voleb, který na trzích spustil optimismus o americké ekonomice a rychlejším růstu úrokových sazeb, dodal.

Bankovky polské měny
Zdroj: Stanislav Kolařík/ČTK

Koruna podle Synka naopak posílila proti polskému zlotému, a to zejména díky obavám zahraničních investorů o budoucí vývoj Polska pod vedením nynější polské vlády. Na konci loňského roku činil kurz 6,340 koruny za zlotý, zatímco v úterý se pohybovala na úrovni 6,129 koruny. Významné posílení o téměř deset procent zaznamenala proti britské libře, která ztratila své silné pozice z předchozích let téměř proti všem světovým měnám z důvodu nejistoty ohledně dalšího směrování britské ekonomiky a dopadům brexitu.

„Opět poměrně velkou změnu jsme viděli u rublu, který ale tentokrát proti koruně prakticky celý rok posiloval s podporou ceny ropy v zádech. Koncem roku za jednu korunu dostanete zhruba o rubl méně než v únoru (2,35 proti 3,35),“ upozornil Vlk.

Konec intervencí se očekává ve druhém až třetím čtvrtletí

Rok 2017 je u koruny plný očekávání, nejdůležitější otázkou pro trhy zůstává, kdy ČNB přestane s intervenčním režimem, míní Synek. Pro světový vývoj to pak bude otázka, kolikrát a jak rychle dojde ke zvýšení úrokových sazeb v USA a jak na to zareaguje Evropská centrální banka. Jestli přestane a případně o kolik zmírní tisk peněz, uzavřel.

Většina analytiků oslovených ČTK se pak shoduje, že by Česká národní banka mohla ukončit režim devizových intervencí ve druhém až třetím čtvrtletí příštího roku. Důvodem bude především fakt, že inflace se dostane na dvouprocentní cíl ČNB již na počátku roku 2017. Kurz koruny bude podle odhadů ihned po konci intervenčního režimu rozkolísaný, na konci roku 2017 by mohl být podle odhadů mezi 25,50 až 26,50 koruny za euro.

Bankovní rada ČNB ve čtvrtek 22. prosince zopakovala, že vidí jako pravděpodobné ukončení režimu devizových intervencí v polovině roku 2017. Rada zároveň uvedla, že kurzový závazek neukončí dříve než ve druhém čtvrtletí 2017. ČNB také uvedla, že bude připravena intervenovat i po ukončení režimu za účelem zmírnění případných kurzových výkyvů koruny.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Vláda zahájí přípravné kroky k zestátnění ČEZu, řekl Havlíček

Vláda dál počítá s výkupem akcií ČEZu, proces bude trvat rok a půl až dva. V rozhovoru pro Týden v politice to uvedl první vicepremiér Karel Havlíček (ANO). Přesný postup ministr průmyslu a obchodu nekomentoval – s ohledem na to, že jde o cenotvorné informace. Přípravné kroky by ale podle něj mohly začít v následujících měsících.
před 6 hhodinami

Brusel chce kritickou infrastrukturu bez čínské stopy, píše FT

Evropská komise (EK) plánuje postupné vyloučení čínských technologií z kritické infrastruktury v Evropské unii. Dotknout by se to mělo například telekomunikačních sítí, solární energetiky či bezpečnostních skenerů. Informoval o tom deník Financial Times (FT) s odvoláním na zdroje z Komise.
včera v 08:25

Soud ve vedlejší kauze kolem ČKD Praha DIZ zprostil obžaloby Speychala

Městský soud v Praze zprostil obžaloby z daňových úniků někdejšího majitele strojírenské firmy ČKD Praha DIZ Petra Speychala. Dalších pět lidí uznal vinnými, kromě trestů vězení jim uložil i peněžité tresty a zákazy činnosti. Obžalovaní vinu před soudem odmítli. Páteční rozsudek není pravomocný, lze proti němu podat odvolání k pražskému vrchnímu soudu. Speychal je obžalovaný i v hlavní kauze kolem ČKD Praha DIZ, v té soud dosud nerozhodl.
16. 1. 2026

Vláda chce podpořit výrobu léků v Česku. Chybí lidé, varují firmy

Vláda chce podpořit výrobu léků v tuzemsku a zároveň přilákat zahraniční investory. Důvodem jsou hlavně opakované výpadky některých medikamentů. Podle zástupců farmaceutických firem ale v Česku není dostatek kvalifikovaných pracovníků. A za nízké považují také úhrady, které zdravotní pojišťovny za léčiva platí.
16. 1. 2026

Banky poskytly loni hypotéky za 406 miliard korun, druhý největší objem za 30 let

Banky a stavební spořitelny poskytly loni hypoteční úvěry za 406 miliard korun, což je meziroční nárůst o 48 procent. Jde o druhý největší objem za 30 let hypotečního trhu v Česku, nejvyšší byl v roce 2021. Nové úvěry bez refinancování stouply loni o 41 procent na 321 miliard korun, což znamenalo také druhý nejsilnější rok. Úrokové sazby v prosinci zůstaly v průměru pod 4,5 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a stavební spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
16. 1. 2026

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
15. 1. 2026Aktualizováno15. 1. 2026

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
15. 1. 2026Aktualizováno15. 1. 2026

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026
Načítání...