Koruna letos oslabila vůči dolaru a posílila vůči libře

Česká měna letos oslabila k americkému dolaru či ruskému rublu, zatímco výrazně posílila k britské libře a polskému zlotému. S ohledem na intervence pak zůstávala téměř neměnná vůči euru. Vyplývá to z vyjádření analytiků oslovených ČTK.

„Rok 2016 byl pro kurz koruny k euru velmi klidný, kdy korunu z celoročního spánku probudil pouze brexit. Během prvních tří dnů po oznámení výsledku byla koruna pod lehkým tlakem a minima dosahovala těsně pod 27,20 koruny za euro. Po několika dnech se však situace uklidnila a česká měna po zbytek roku neopustila rozpětí 27,00 až 27,10 koruny za euro,“ řekl ČTK člen představenstva záložny Creditas Radim Synek. Měnový pár drží většinu času lehce nad 27,01 koruny za euro intervence ČNB.

„Zajímavější byl vývoj dalších měn proti koruně. Třeba dolar končí rok prakticky nejsilnější za celý letošek, a to kolem 25,85 korun za dolar,“ uvedl analytik Patria Finance Tomáš Vlk. Dolar letos nejprve klesal, když nejslabší byl v květnu na 23,45 korun, ale pak se vydal vzhůru. Hodně pomohl výsledek amerických voleb, který na trzích spustil optimismus o americké ekonomice a rychlejším růstu úrokových sazeb, dodal.

Bankovky polské měny
Zdroj: Stanislav Kolařík/ČTK

Koruna podle Synka naopak posílila proti polskému zlotému, a to zejména díky obavám zahraničních investorů o budoucí vývoj Polska pod vedením nynější polské vlády. Na konci loňského roku činil kurz 6,340 koruny za zlotý, zatímco v úterý se pohybovala na úrovni 6,129 koruny. Významné posílení o téměř deset procent zaznamenala proti britské libře, která ztratila své silné pozice z předchozích let téměř proti všem světovým měnám z důvodu nejistoty ohledně dalšího směrování britské ekonomiky a dopadům brexitu.

„Opět poměrně velkou změnu jsme viděli u rublu, který ale tentokrát proti koruně prakticky celý rok posiloval s podporou ceny ropy v zádech. Koncem roku za jednu korunu dostanete zhruba o rubl méně než v únoru (2,35 proti 3,35),“ upozornil Vlk.

Konec intervencí se očekává ve druhém až třetím čtvrtletí

Rok 2017 je u koruny plný očekávání, nejdůležitější otázkou pro trhy zůstává, kdy ČNB přestane s intervenčním režimem, míní Synek. Pro světový vývoj to pak bude otázka, kolikrát a jak rychle dojde ke zvýšení úrokových sazeb v USA a jak na to zareaguje Evropská centrální banka. Jestli přestane a případně o kolik zmírní tisk peněz, uzavřel.

Většina analytiků oslovených ČTK se pak shoduje, že by Česká národní banka mohla ukončit režim devizových intervencí ve druhém až třetím čtvrtletí příštího roku. Důvodem bude především fakt, že inflace se dostane na dvouprocentní cíl ČNB již na počátku roku 2017. Kurz koruny bude podle odhadů ihned po konci intervenčního režimu rozkolísaný, na konci roku 2017 by mohl být podle odhadů mezi 25,50 až 26,50 koruny za euro.

Bankovní rada ČNB ve čtvrtek 22. prosince zopakovala, že vidí jako pravděpodobné ukončení režimu devizových intervencí v polovině roku 2017. Rada zároveň uvedla, že kurzový závazek neukončí dříve než ve druhém čtvrtletí 2017. ČNB také uvedla, že bude připravena intervenovat i po ukončení režimu za účelem zmírnění případných kurzových výkyvů koruny.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
11:26Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
12:10Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
00:12Aktualizovánopřed 10 hhodinami

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
včera v 07:30

S nástupem ledna služby zdražují, a to víc než jiné sektory

Analytici očekávají, že zdražování služeb bude i v letošním roce vyšší, než bude činit průměrná inflace. Znát už je to v ubytování a stravování, trend ale poznají například i zákazníci, kteří se chystají do kadeřnictví, na manikúru nebo kosmetiku. Někde za zdražením stojí vyšší nájmy provozoven, jinde vyšší povinné odvody na sociálním a zdravotním pojištění. Měsíc leden je pak znám tím, že ke zdražování dochází plošně.
včera v 07:00

Zákazník chce SUV, regulace jdou proti trendu, zaznělo v Událostech, komentářích z ekonomiky

Trh s novými auty v Česku ožívá. Loni jich zákazníci koupili téměř 249 tisíc, meziročně zhruba o sedm procent víc. Stoupal i podíl vozů s alternativním pohonem, čistě elektrická auta ale představovala stále výraznou menšinu. O aktuálních trendech v automobilovém průmyslu, očekáváních pro rok 2026 i evropských regulacích v Událostech, komentářích z ekonomiky debatovali generální ředitelka AURES Holdings Karolína Topolová, výkonný ředitel sdružení automobilového průmyslu Zdeněk Petzl a generální ředitel zastoupení značek Toyota a Lexus pro ČR Martin Peleška. Debatou provázeli Jakub Musil a Tereza Gleichová.
11. 1. 2026

Udržet deficit rozpočtu pod 300 miliardami bude velmi obtížné, míní Schillerová

Udržet deficit státního rozpočtu na letošní rok pod 300 miliardami korun bude velmi obtížné. Jednotliví ministři dostali za úkol šetřit, řekla v Otázkách Václava Moravce ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Návrh připravený předchozím kabinetem Petra Fialy (ODS) počítal s deficitem 286 miliard korun. Ten ale podle Schillerové neodpovídal skutečnosti.
11. 1. 2026Aktualizováno11. 1. 2026
Načítání...