Koruna letos oslabila vůči dolaru a posílila vůči libře

Česká měna letos oslabila k americkému dolaru či ruskému rublu, zatímco výrazně posílila k britské libře a polskému zlotému. S ohledem na intervence pak zůstávala téměř neměnná vůči euru. Vyplývá to z vyjádření analytiků oslovených ČTK.

„Rok 2016 byl pro kurz koruny k euru velmi klidný, kdy korunu z celoročního spánku probudil pouze brexit. Během prvních tří dnů po oznámení výsledku byla koruna pod lehkým tlakem a minima dosahovala těsně pod 27,20 koruny za euro. Po několika dnech se však situace uklidnila a česká měna po zbytek roku neopustila rozpětí 27,00 až 27,10 koruny za euro,“ řekl ČTK člen představenstva záložny Creditas Radim Synek. Měnový pár drží většinu času lehce nad 27,01 koruny za euro intervence ČNB.

„Zajímavější byl vývoj dalších měn proti koruně. Třeba dolar končí rok prakticky nejsilnější za celý letošek, a to kolem 25,85 korun za dolar,“ uvedl analytik Patria Finance Tomáš Vlk. Dolar letos nejprve klesal, když nejslabší byl v květnu na 23,45 korun, ale pak se vydal vzhůru. Hodně pomohl výsledek amerických voleb, který na trzích spustil optimismus o americké ekonomice a rychlejším růstu úrokových sazeb, dodal.

Bankovky polské měny
Zdroj: Stanislav Kolařík/ČTK

Koruna podle Synka naopak posílila proti polskému zlotému, a to zejména díky obavám zahraničních investorů o budoucí vývoj Polska pod vedením nynější polské vlády. Na konci loňského roku činil kurz 6,340 koruny za zlotý, zatímco v úterý se pohybovala na úrovni 6,129 koruny. Významné posílení o téměř deset procent zaznamenala proti britské libře, která ztratila své silné pozice z předchozích let téměř proti všem světovým měnám z důvodu nejistoty ohledně dalšího směrování britské ekonomiky a dopadům brexitu.

„Opět poměrně velkou změnu jsme viděli u rublu, který ale tentokrát proti koruně prakticky celý rok posiloval s podporou ceny ropy v zádech. Koncem roku za jednu korunu dostanete zhruba o rubl méně než v únoru (2,35 proti 3,35),“ upozornil Vlk.

Konec intervencí se očekává ve druhém až třetím čtvrtletí

Rok 2017 je u koruny plný očekávání, nejdůležitější otázkou pro trhy zůstává, kdy ČNB přestane s intervenčním režimem, míní Synek. Pro světový vývoj to pak bude otázka, kolikrát a jak rychle dojde ke zvýšení úrokových sazeb v USA a jak na to zareaguje Evropská centrální banka. Jestli přestane a případně o kolik zmírní tisk peněz, uzavřel.

Většina analytiků oslovených ČTK se pak shoduje, že by Česká národní banka mohla ukončit režim devizových intervencí ve druhém až třetím čtvrtletí příštího roku. Důvodem bude především fakt, že inflace se dostane na dvouprocentní cíl ČNB již na počátku roku 2017. Kurz koruny bude podle odhadů ihned po konci intervenčního režimu rozkolísaný, na konci roku 2017 by mohl být podle odhadů mezi 25,50 až 26,50 koruny za euro.

Bankovní rada ČNB ve čtvrtek 22. prosince zopakovala, že vidí jako pravděpodobné ukončení režimu devizových intervencí v polovině roku 2017. Rada zároveň uvedla, že kurzový závazek neukončí dříve než ve druhém čtvrtletí 2017. ČNB také uvedla, že bude připravena intervenovat i po ukončení režimu za účelem zmírnění případných kurzových výkyvů koruny.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

ČEZ vybuduje na Orlické přehradě velkou přečerpávací elektrárnu za miliardy

Společnost ČEZ vybuduje za osm miliard korun na Orlické přehradě velkou přečerpávací elektrárnu, která bude čtvrtým zařízením tohoto druhu v Česku, sdělil její generální ředitel a předseda představenstva Daniel Beneš. V tuzemsku jsou nyní velké přečerpávací elektrárny v Dlouhých stráních na Šumpersku, Dalešicích na Třebíčsku a ve Štěchovicích u Prahy. Všechny patří ČEZu.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Prázdný je každý desátý byt v Bratislavě, odhaduje centrální banka

Růst cen bytů na Slovensku se letos v březnu v meziročním srovnání mírně zvýšil na 14 procent, uvedla ve své nedávné zprávě tamní centrální banka. Upozornila zároveň, že zdražování pohání v posledních letech silná poptávka, a to ve všech regionech. Více než polovinu bytů v zemi přitom koupili na investice lidé, kteří už nejméně jednu nemovitost pro bydlení vlastnili. Proto přibývá nevyužívaných bytů. Jejich podíl je pak výrazný ve velkých městech typu Bratislavy či Košic.
před 11 hhodinami

AI mění vstup na trh práce, mladým Španělům má pomoci praxe i technické dovednosti

Technické obory, zejména informatika, softwarové inženýrství a telekomunikační inženýrství, patří ve Španělsku k nejžádanějším mezi firmami. Rychlou cestu na pracovní trh ale nabízí také duální odborné vzdělávání, které propojuje teorii s praxí.
9. 6. 2026

VideoVázat kapesné pro děti na známky nebo domácí práce je chyba, říká finanční poradkyně

Podle finanční poradkyně a autorky knihy Jak mluvit s dětmi o penězích Martiny Burešové je dobré začít s finanční gramotností u dětí už ve třech letech. Malým dětem je podle ní důležité vysvětlit, odkud peníze pocházejí. Za vůbec nejdůležitější ale považuje, aby viděli směnu. „Žijeme v době digitálních peněz. To znamená, že všechno probíhá v pozadí. Zaplatíme hodinkami, kartou nebo na internetu. Ale dítě nevidí to, že vydáme peníze a dostaneme nějaké zboží,“ sdělila s tím, že vhodné může být platit za malé nákupy v hotovosti nebo nechat zaplatit přímo dítě. Za jednu z nejčastějších chyb rodičů považuje, když vážou výši kapesného na známky ve škole či domácí práce. „Já se vždy snažím vysvětlit, že kapesné je něco jako nástroj učení se finanční gramotnosti,“ dodala s tím, že se pomocí něj dítě může naučit například dělit peníze na hromádky či splácet, když si od rodičů na něco půjčí.
9. 6. 2026

VideoPřibývá veřejných dobíjecích stanic pro elektroauta

Veřejných dobíjecích stanic je v tuzemsku už téměř stejně jako těch klasických čerpacích. Jen za loňský rok stoupl jejich počet o devatenáct procent. Co do počtu rychlonabíjecích míst patří Česko k nadprůměru Evropské unie. Například Praha ale plánuje i rozvoj pomalého dobíjení na sídlištích, třeba prostřednictvím lamp veřejného osvětlení.
9. 6. 2026

Lídr v kyberbezpečnosti s problémy s bydlením. Jak je na tom Česko v Indexu prosperity?

Česko si v loňském roce v unijním srovnání polepšilo v Indexu prosperity a finančního zdraví z šestnáctého na čtrnácté místo. Lépe na tom tuzemsko bylo pouze v prvním ročníku měření v roce 2022. Za loňským zlepšením stál zejména stav ekonomiky, především zmírnění inflace. Česko dle indexu v rámci sedmadvacítky dominuje v rozvoji zdraví a bezpečnosti. Naopak jeden z nejhorších výsledků v celé EU zaznamenalo v oblasti bydlení.
9. 6. 2026

Měly by algoritmy určovat mzdy lidí na volné noze? Litevská vláda je rozdělena

V Litvě vypukla roztržka ohledně toho, kdo by měl určovat cenu jízdy nebo za doručení jídla – zda člověk, nebo software. Spor se dotýká širší evropské debaty o právech pracovníků takzvané gig ekonomiky a Litva ho musí vyřešit do prosince.
8. 6. 2026

Cena jednorázových rukavic roste. Dodavatelé zavádějí limity

Konflikt na Blízkém východě a krize v Hormuzském průlivu zdražují produkty vyráběné z ropy. Růst cen se dotkl i zdravotnického materiálu, zejména jednorázových rukavic. Některé typy podražily až o sto procent, nemocnice proto navyšují zásoby a dodavatelé zavádějí odběrové limity.
7. 6. 2026
Načítání...