Koruna letos oslabila vůči dolaru a posílila vůči libře

Česká měna letos oslabila k americkému dolaru či ruskému rublu, zatímco výrazně posílila k britské libře a polskému zlotému. S ohledem na intervence pak zůstávala téměř neměnná vůči euru. Vyplývá to z vyjádření analytiků oslovených ČTK.

„Rok 2016 byl pro kurz koruny k euru velmi klidný, kdy korunu z celoročního spánku probudil pouze brexit. Během prvních tří dnů po oznámení výsledku byla koruna pod lehkým tlakem a minima dosahovala těsně pod 27,20 koruny za euro. Po několika dnech se však situace uklidnila a česká měna po zbytek roku neopustila rozpětí 27,00 až 27,10 koruny za euro,“ řekl ČTK člen představenstva záložny Creditas Radim Synek. Měnový pár drží většinu času lehce nad 27,01 koruny za euro intervence ČNB.

„Zajímavější byl vývoj dalších měn proti koruně. Třeba dolar končí rok prakticky nejsilnější za celý letošek, a to kolem 25,85 korun za dolar,“ uvedl analytik Patria Finance Tomáš Vlk. Dolar letos nejprve klesal, když nejslabší byl v květnu na 23,45 korun, ale pak se vydal vzhůru. Hodně pomohl výsledek amerických voleb, který na trzích spustil optimismus o americké ekonomice a rychlejším růstu úrokových sazeb, dodal.

Bankovky polské měny
Zdroj: Stanislav Kolařík/ČTK

Koruna podle Synka naopak posílila proti polskému zlotému, a to zejména díky obavám zahraničních investorů o budoucí vývoj Polska pod vedením nynější polské vlády. Na konci loňského roku činil kurz 6,340 koruny za zlotý, zatímco v úterý se pohybovala na úrovni 6,129 koruny. Významné posílení o téměř deset procent zaznamenala proti britské libře, která ztratila své silné pozice z předchozích let téměř proti všem světovým měnám z důvodu nejistoty ohledně dalšího směrování britské ekonomiky a dopadům brexitu.

„Opět poměrně velkou změnu jsme viděli u rublu, který ale tentokrát proti koruně prakticky celý rok posiloval s podporou ceny ropy v zádech. Koncem roku za jednu korunu dostanete zhruba o rubl méně než v únoru (2,35 proti 3,35),“ upozornil Vlk.

Konec intervencí se očekává ve druhém až třetím čtvrtletí

Rok 2017 je u koruny plný očekávání, nejdůležitější otázkou pro trhy zůstává, kdy ČNB přestane s intervenčním režimem, míní Synek. Pro světový vývoj to pak bude otázka, kolikrát a jak rychle dojde ke zvýšení úrokových sazeb v USA a jak na to zareaguje Evropská centrální banka. Jestli přestane a případně o kolik zmírní tisk peněz, uzavřel.

Většina analytiků oslovených ČTK se pak shoduje, že by Česká národní banka mohla ukončit režim devizových intervencí ve druhém až třetím čtvrtletí příštího roku. Důvodem bude především fakt, že inflace se dostane na dvouprocentní cíl ČNB již na počátku roku 2017. Kurz koruny bude podle odhadů ihned po konci intervenčního režimu rozkolísaný, na konci roku 2017 by mohl být podle odhadů mezi 25,50 až 26,50 koruny za euro.

Bankovní rada ČNB ve čtvrtek 22. prosince zopakovala, že vidí jako pravděpodobné ukončení režimu devizových intervencí v polovině roku 2017. Rada zároveň uvedla, že kurzový závazek neukončí dříve než ve druhém čtvrtletí 2017. ČNB také uvedla, že bude připravena intervenovat i po ukončení režimu za účelem zmírnění případných kurzových výkyvů koruny.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Ropa zlevňuje po slibu Izraele neútočit na energetiku, údery omezil i Írán

Ceny ropy v pátek klesají poté, co Izrael uvedl, že přestane utočit na energetickou infrastrukturu. Počet íránských úderů na energetiku se oproti začátku tohoto týdne rovněž snížil, což také pomohlo zmírnit růst cen ropy, které se předtím pohybovaly poblíž čtyřletých maxim, uvedla agentura Bloomberg. Po výrazném čtvrtečním zdražení se po slibu o neútočení na infrastrukturu ustálila také cena plynu.
10:10Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Prezident podepsal státní rozpočet, v sobotu vstoupí v účinnost

Prezident Petr Pavel podepsal státní rozpočet na letošní rok se schváleným schodkem 310 miliard korun. Podepsaný rozpočet vyšel ještě v pátek ve Sbírce zákonů a v sobotu začne platit. Skončí tak rozpočtové provizorium, v němž stát od začátku roku hospodaří. Loni byl plánovaný deficit 241 miliard korun, rozpočet nakonec skončil ve schodku 290,7 miliardy korun.
09:50Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Energetici doporučují pracovat z domu, jezdit MHD a nelétat

Podpora veřejné dopravy, snížení rychlostních limitů na dálnicích alespoň o deset kilometrů v hodině, vyhýbání se letecké dopravě, práce z domova, pokud je to možné, podpora spolujízdy či podpora vaření na elektřině. To jsou příklady doporučení pro vlády, podniky a domácnosti, která představila Mezinárodní agentura pro energii (IEA). Jejich cílem je zmírnit ekonomické dopady současné energetické krize způsobené válkou na Blízkém východě.
před 10 hhodinami

Summit EU vyzval k zastavení útoků na energetiku v íránské válce. Řešil i povolenky

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie (EU) vyzvali k zastavení útoků na energetická zařízení v íránské válce, jejíž aktuální eskalace výrazně zvedá ceny ropy a plynu. Na summitu v Bruselu se zabývali i dopady konfliktu, zejména pokud jde o ceny energií. Lídři debatovali i o posilování konkurenceschopnosti EU. Český premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání prohlásil, že Evropská komise do června předloží návrh revize systému emisních povolenek.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

VideoTrošku jsme zanedbali investování do obnovitelných zdrojů, připouští Schiller

Předseda senátního výboru pro záležitosti EU Jan Schiller (ANO) doufá, že se lídři zemí EU na probíhajícím summitu dohodnou na zastropování cen emisních povolenek. Podle něj je to krok, po kterém volá průmysl. Domnívá se, že Česko by mělo dostat výjimku ze systému povolenek pro řadu průmyslových odvětví. „Trošku jsme zanedbali investování do obnovitelných zdrojů, ale na druhou stranu nemáme takové možnosti jako země, které do toho investovaly,“ obhajuje tuzemskou pozici při vyjednávání. V Interview ČT24 odpovídal na otázky moderátora Jiřího Václavka i ohledně chystaných změn ekonomické legislativy EU, rozhodnutí premiéra Andreje Babiše (ANO) jet na summit NATO místo prezidenta Petra Pavla či rozpočtového určení daní.
před 22 hhodinami

Ropa i plyn dál zdražují, exportní přístav v Rudém moři přestal nakládat

Ceny ropy pokračují v růstu kvůli útokům na Blízkém východě. Severomořská ropa Brent se krátce po 08:00 SEČ dostala nad 114 dolarů (přes 2400 korun) za barel, dopoledne už to bylo přes 119 dolarů (asi 2530 korun). Později o část zisků přišla, odpoledne se držela nad 110 dolary za barel. Navíc čelil útoku důležitý exportní bod na pobřeží Rudého moře – přístav Janbu, který dle Reuters následně přestal krátce surovinu nakládat. O třetinu poskočily ve čtvrtek ráno vzhůru i ceny plynu pro evropský trh. Následně lehce poklesly.
včeraAktualizovánovčera v 17:55

Maďarsko a Slovensko odmítly podpořit půjčku Ukrajině

Maďarsko a Slovensko se na summitu Evropské unie nepřipojily k ostatním zemím v podpoře půjčky devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun) pro Ukrajinu. Vyplývá to ze schváleného prohlášení účastníků vrcholné schůzky, v němž se lídři ostatních 25 členských zemí shodli, že chtějí uvolnit první část úvěru začátkem dubna. Předseda Evropské rady António Costa na summitu za blokování půjčky kritizoval maďarského premiéra Viktora Orbána.
včeraAktualizovánovčera v 17:03

Slovensko začalo regulovat prodej nafty, vyšší cena pro auta z ciziny zatím není

Na Slovensku začalo ve čtvrtek platit nařízení o omezení při prodeji nafty a o dvojích cenách tohoto paliva. Příslušné rozhodnutí kabinetu premiéra Roberta Fica (Smer) ze středy, které bude platit 30 dnů, bylo zveřejněno ve sbírce zákonů. Řidiči vozidel se zahraniční poznávací značkou zatím ale neplatí za naftu vyšší cenu než domácí motoristé. Mluvčí ministerstva financí Pavol Kirinovič totiž řekl, že vyhláška o stanovení ceny nafty pro vozidla z ciziny začne platit až v příštích dnech, konkrétně od pondělí.
včeraAktualizovánovčera v 15:40
Načítání...