Praha – Přísnější pokuty za šizení potravin a více inspektorů, taková je nová strategie ministerstva zemědělství v tažení proti falešným potravinám, černým dovozům a pančovanému alkoholu. Šéf resortu Marian Jurečka (KDU-ČSL) dnes také uvedl, že jeho úřad chystá novou vyhlášku, která udělá jasno v různých značkách odkazujících na český původ potravin.
„Jde o významný problém, na který v důsledku doplácejí spotřebitelé, kteří platí za něco, co neočekávají a nechtějí. Tento problém má však také významný negativní dopad i na korektní podnikatelské prostředí,“ řekl Jurečka.
Odborníci varují i před tím, že používání náhražek vede ke snížení poptávky a tím pádem i celkové produkce. Podle Státní zemědělské a potravinářské inspekce se nejvíce falšuje víno, lihoviny, med, džem a ryby. Potraviny se falšují například přidáním melatoninu do mléčných výrobků, používáním anilinových barviv do jedlých olejů nebo nahrazováním ořechů za arašídy.
Potraviny na pranýři – ověřte si, co skutečně kupujete
Inspektoři SZPI proto zpřísnili své kontroly a od letošního roku převzali od hygieniků i dohled nad restauracemi, bary, vinotékami či provozovnami rychlého občerstvení. „Pro nás téma falšování dostalo od začátku letošního roku nový rozměr vzhledem k těm kompetencím, které máme v provozovnách společného stravování,“ uvedl Martin Klanica, ústřední ředitel SZPI. Za více než tři měsíce inspekce zavřela přes 70 provozoven a zvýšila rovněž tresty za porušování předpisů. Průměrná pokuta se letos pohybuje kolem 53 tisíc korun, přitom ještě před třemi lety to bylo 19 tisíc. „Zdá se však, že ne pro všechny subjekty je to dostatečně odstrašující,“ konstatuje.
Evropská unie navrhla přitom v případě falšování potravin sankce dvojnásobně vyšší, než mohl takový podvod přinést. „Zatím toto ustanovení závazně nespatřilo světlo světa,“ říká Klanica. Podle něho si je potřeba také uvědomit, že SZPI, která ukládá pokuty ve správním řízení, musí prověřovat majetkové poměry účastníků řízení, a jen u ekonomicky silných subjektů může ukládat pokuty i v řádech několika desítek milionů korun. „A také takové pokuty padají,“ zdůraznil pro Českou televizi Klanica. Ovšem u subjektů s nedostatečnou ekonomickou silou nemůže být pokuta tak vysoká, dodal.
Ministr Jurečka chce také zavést pořádek do poměrně zmatené praxe užívání různých značek, které mají odkazovat na český původ dané potraviny. „Připravujeme zpřehlednění celé oblasti značení potravin různými národními symboly a vytváření dojmu, že spotřebitel kupuje něco, co je vyrobeno v České republice,“ řekl dnes ministr Jurečka s tím, že tato konkrétní vyhláška bude hotová do tří měsíců.
Novela zřejmě omezí dovoz sudových vín
Konkrétně o vínu a podvodech s ním spojenými se hovoří už delší dobu. Ministerstvo zemědělství při tvorbě novely zákona o vinařství a vinohradnictví zvažuje, že by prodej sudového vína omezilo. Nejtvrdší z variant počítala se zákazem dovozu zahraničních sudových vín a s prodejem stáčeného vína jen u vinaře. Návrh sklidil silnou kritiku části vinařů a prodejci, kteří se bojí o svoji existenci. (čtěte více)
Podle Jurečky je text vinohradnického zákona už hotový a v těchto dnes odchází paragrafované znění nevládním organizacím k diskuzi.
Jak se falšuje?
Nastavení potraviny levnější složkou – sem patří například nedeklarované křehčení masa, ředění olivového oleje jinými oleji nebo přídavky drcených skořápek do kakaa
Přítomnost nedeklarovaných složek – nepovolené nebo nedeklarované použití strojně odděleného masa v masných výrobcích či nedeklarované použití vnitřností v masných výrobcích
Nastavení potraviny ke zlepšení jejich vlastností – někteří mohou například nedovoleně aromatizovat víno nebo přibarvovat knedlíky nebo těstoviny
Klamavé uvádění geografického původu nebo způsobu produkce – typické jsou ryby původem z farmy vydávané za divoké nebo dovážená vína, o kterých dovozce tvrdí, že jsou moravská
