Končí lex voucher. Cestovní kanceláře musí do poloviny září vrátit peníze za nevyužité poukazy z pandemie

7 minut
Události: Vouchery na dovolenou
Zdroj: ČT24

V úterý končí lhůta platnosti zákona nazvaného lex voucher. Část klientů na jeho základě loni získala poukaz od cestovních kanceláří poté, co kvůli pandemii koronaviru nemohli odjet na plánovanou dovolenou. Pokud poukaz nevyužijí, cestovní kanceláře jim musí do poloviny září vrátit peníze. Podle ministerstva pro místní rozvoj zbývalo k 19. srpnu vyplatit poukazy zhruba za šest set milionů korun.

„Zákonná lhůta by měla být čtrnáct dní po 31. srpnu a já věřím, že cestovní kanceláře udělají maximum pro to, aby klienty vyplatily včas,“ uvedla zastupující výkonná ředitelka Asociace českých cestovních kanceláří Kateřina Chaloupková.

Úterý je tak poslední den, kdy se mohou klienti s cestovkou domluvit na alternativě – primárně tedy na možnosti, že by peníze kryté lex voucher uplatnili na nákup alternativního zájezdu. „Zákazníci čerpají poukazy ještě i nyní, nicméně zhruba jedna třetina zatím svůj poukaz nepoužila a budou chtít peníze,“ odhadl mluvčí CK Alexandria Petr Šatný. 

„Je lepší, když se klient s cestovní kanceláří spojí a dohodne se, jakou formou peníze budou vyplaceny, popřípadě jakou náhradní dovolenou si v budoucnosti vybere,“ říká k této možnosti místopředseda Asociace cestovních kanceláří ČR Jan Papež.

Lex voucher se týkal dovolených s plánovaným odjezdem od 20. února do 31. srpna loňského roku.

Pokud chce zákazník peníze jen dostat zpět, nemusí dělat vůbec nic. Cestovní kancelář se na něj podle advokáta Tomáše Nahodila obrátí sama s žádostí o číslo účtu, na který peníze vrátí. S ohledem na náročnost této agendy Chaloupková klienty žádá, aby měli s cestovními kancelářemi strpení. Zaručuje se ale, že všechny peníze kanceláře vyplatí – ty, které byly v platební tísni, si kvůli tomu už během léta braly úvěry u svých bank.

Pokud by se zákazník svých peněz v řádném termínu nedočkal, může se obrátit na Českou obchodní inspekci, která má mimosoudní spotřebitelské spory v gesci. Oslovovat ji v tomto případě může během nadcházejících dvanácti měsíců.

„Tady je důležité upozornit na to, že si nemůže přijít pro ty peníze kdokoliv, ale měl by si o ně říct ten, kdo je cestovní kanceláři zaplatil,“ upozornil Papež. 

Vouchery jsou dvojího druhu

Cestovní kanceláře vydaly celkem 440 tisíc voucherů, dohromady za dvě a půl miliardy korun. Poukazy byly ovšem dvojího typu. Lex voucher představoval státní reakci na krizi tuzemského turismu a čítal zhruba 176 tisíc kusů.

Vedle toho ale reagovaly cestovní kanceláře v prvních měsících pandemie také samy a vouchery vydávaly vlastní, na základě dohody s klientem. Umožňovaly mu tak zájezd stornovat, současně ale nemusely vracet peníze a místo nich vystavily poukázku. Na začátku léta ležely v těchto kuponech dvě miliardy korun.

Tyto vouchery se „prioritně řídí smlouvou o zájezdu a obchodními podmínkami té které cestovky. I ony jsou pojištěny pro případ úpadku té cestovní kanceláře,“ uvádí advokát Nahodil.

Některým cestovkám ani zákon nepomohl

Poukazy z lex voucher zavedla loni na jaře ministryně pro místní rozvoj, aby zabránila vlně úpadků cestovních kanceláří. I přesto se ale některým insolvence nevyhnuly. V problémech skončila třeba Firo-tour. Peníze klientům nyní vyplácí pojišťovna.

„Samozřejmě uvidíme, co bude po září. My jako asociace dopředu nevidíme do účetnictví cestovních kanceláří, nevíme, kdo na tom jak fyzicky je,“ dodal Papež. 

Poukazy vystavovaly cestovní kanceláře všem klientům, kteří si koupili zájezd a z důvodu pandemie na něj neodjeli. Přijmout ho nemuseli například uchazeči o zaměstnaní vedení na úřadu práce, senioři nad 65 let nebo těhotné ženy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
10:26Aktualizovánopřed 33 mminutami

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
11:53Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...