Končí lex voucher. Cestovní kanceláře musí do poloviny září vrátit peníze za nevyužité poukazy z pandemie

Nahrávám video
Události: Vouchery na dovolenou
Zdroj: ČT24

V úterý končí lhůta platnosti zákona nazvaného lex voucher. Část klientů na jeho základě loni získala poukaz od cestovních kanceláří poté, co kvůli pandemii koronaviru nemohli odjet na plánovanou dovolenou. Pokud poukaz nevyužijí, cestovní kanceláře jim musí do poloviny září vrátit peníze. Podle ministerstva pro místní rozvoj zbývalo k 19. srpnu vyplatit poukazy zhruba za šest set milionů korun.

„Zákonná lhůta by měla být čtrnáct dní po 31. srpnu a já věřím, že cestovní kanceláře udělají maximum pro to, aby klienty vyplatily včas,“ uvedla zastupující výkonná ředitelka Asociace českých cestovních kanceláří Kateřina Chaloupková.

Úterý je tak poslední den, kdy se mohou klienti s cestovkou domluvit na alternativě – primárně tedy na možnosti, že by peníze kryté lex voucher uplatnili na nákup alternativního zájezdu. „Zákazníci čerpají poukazy ještě i nyní, nicméně zhruba jedna třetina zatím svůj poukaz nepoužila a budou chtít peníze,“ odhadl mluvčí CK Alexandria Petr Šatný. 

„Je lepší, když se klient s cestovní kanceláří spojí a dohodne se, jakou formou peníze budou vyplaceny, popřípadě jakou náhradní dovolenou si v budoucnosti vybere,“ říká k této možnosti místopředseda Asociace cestovních kanceláří ČR Jan Papež.

Lex voucher se týkal dovolených s plánovaným odjezdem od 20. února do 31. srpna loňského roku.

Pokud chce zákazník peníze jen dostat zpět, nemusí dělat vůbec nic. Cestovní kancelář se na něj podle advokáta Tomáše Nahodila obrátí sama s žádostí o číslo účtu, na který peníze vrátí. S ohledem na náročnost této agendy Chaloupková klienty žádá, aby měli s cestovními kancelářemi strpení. Zaručuje se ale, že všechny peníze kanceláře vyplatí – ty, které byly v platební tísni, si kvůli tomu už během léta braly úvěry u svých bank.

Pokud by se zákazník svých peněz v řádném termínu nedočkal, může se obrátit na Českou obchodní inspekci, která má mimosoudní spotřebitelské spory v gesci. Oslovovat ji v tomto případě může během nadcházejících dvanácti měsíců.

„Tady je důležité upozornit na to, že si nemůže přijít pro ty peníze kdokoliv, ale měl by si o ně říct ten, kdo je cestovní kanceláři zaplatil,“ upozornil Papež. 

Vouchery jsou dvojího druhu

Cestovní kanceláře vydaly celkem 440 tisíc voucherů, dohromady za dvě a půl miliardy korun. Poukazy byly ovšem dvojího typu. Lex voucher představoval státní reakci na krizi tuzemského turismu a čítal zhruba 176 tisíc kusů.

Vedle toho ale reagovaly cestovní kanceláře v prvních měsících pandemie také samy a vouchery vydávaly vlastní, na základě dohody s klientem. Umožňovaly mu tak zájezd stornovat, současně ale nemusely vracet peníze a místo nich vystavily poukázku. Na začátku léta ležely v těchto kuponech dvě miliardy korun.

Tyto vouchery se „prioritně řídí smlouvou o zájezdu a obchodními podmínkami té které cestovky. I ony jsou pojištěny pro případ úpadku té cestovní kanceláře,“ uvádí advokát Nahodil.

Některým cestovkám ani zákon nepomohl

Poukazy z lex voucher zavedla loni na jaře ministryně pro místní rozvoj, aby zabránila vlně úpadků cestovních kanceláří. I přesto se ale některým insolvence nevyhnuly. V problémech skončila třeba Firo-tour. Peníze klientům nyní vyplácí pojišťovna.

„Samozřejmě uvidíme, co bude po září. My jako asociace dopředu nevidíme do účetnictví cestovních kanceláří, nevíme, kdo na tom jak fyzicky je,“ dodal Papež. 

Poukazy vystavovaly cestovní kanceláře všem klientům, kteří si koupili zájezd a z důvodu pandemie na něj neodjeli. Přijmout ho nemuseli například uchazeči o zaměstnaní vedení na úřadu práce, senioři nad 65 let nebo těhotné ženy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

MMF schválil úvěrový program pro Ukrajinu za více než osm miliard dolarů

Výkonná rada Mezinárodního měnového fondu (MMF) v noci na pátek schválila čtyřletý úvěrový program pro Ukrajinu ve výši 8,1 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 167 miliard korun). Celkem 1,5 miliardy dolarů z této částky bude vyplaceno okamžitě. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na oznámení MMF.
před 10 hhodinami

Potravinový ombudsman Fialka má chránit spotřebitele, zemědělce i výrobce

Novým potravinovým ombudsmanem bude Jindřich Fialka, dosavadní ředitel sekce potravinářství na ministerstvu zemědělství. Má zvýšit transparentnost v potravinovém řetězci a pomáhat chránit práva spotřebitelů, tuzemských zemědělců i výrobců potravin. Oznámil to ministr zemědělství Martin Šebestyán (za SPD). Agrární komora zřízení ombudsmana ocenila. Krok naopak kritizuje Asociace soukromého zemědělství.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Parky předloží analýzy toho, jak na ně dopadnou škrty, řekl Červený

Ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé) a vládní zmocněnec pro klimatickou politiku a Green Deal Filip Turek (za Motoristy) jednali se zástupci národních parků o financování. Červený označil jednání za plodné. Podle něj se dohodli na nastavení komunikačního rámce a na měsíčních schůzkách. Upozornil ale, že financování není ideální a rozpočet si vyžádá úspory. Parky mají předložit analýzu, jak na ně škrty dopadnou. Červený počítá i s personálními změnami, které se dotknou také ministerstva.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Šéf Davosu rezignuje, měl vazby na Epsteina

Nor Börge Brende oznámil, že rezignuje na funkci prezidenta a výkonného ředitele Světového ekonomického fóra (WEF) v Davosu. Brende patří mezi několik norských politiků a diplomatů, kteří měli vazby na amerického finančníka a odsouzeného sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina. Organizátoři WEF na začátku měsíce oznámili, že zahájili vyšetřování vazeb mezi Brendem a Epsteinem. Nyní vedení fóra uvedlo, že nezávislé vyšetřování vedené externím poradcem bylo uzavřeno.
včeraAktualizovánopřed 21 hhodinami

Systém penzí skončil loni ve schodku 9,2 miliardy korun

Systém důchodového pojištění skončil loni ve schodku více než devět miliard korun. Deficit byl tak proti předchozímu roku zhruba pětinový. Výdaje na penze a správu rostly pomaleji než příjmy. Dosáhly téměř 722 miliard korun, meziročně to bylo o 5,5 miliardy korun víc. Vybraná suma na pojistném byla proti předloňsku vyšší zhruba o 47 miliard korun, činila 712,7 miliardy korun. Vyplývá to z údajů, které zveřejnilo ministerstvo financí.
včeraAktualizovánopřed 22 hhodinami

VideoMunzar vytýká vládě škrty ve výdajích na obranu. Krňanský mluví o efektivitě utrácení

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) pro příští rok zatím nepočítá s růstem výdajů na obranu o 60 miliard korun. Ve sněmovně to však slíbil ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD). „O tom, že potřebujeme výdaje na obranu, není debata. Debata je o tom v jaké výši,“ prohlásil člen sněmovního rozpočtového výboru Vojtěch Krňanský (Motoristé). Tvrdí, že stát neuměl v minulém ani předminulém roce efektivně utratit vynaložené prostředky. Předpokládá každopádně, že rozpočet na obranu poroste. Podle místopředsedy téhož výboru Vojtěcha Munzara (ODS) není obranyschopnost priorita této vlády. Kabinetu vytknul letošní škrty ve výdajích na obranu ve výši 21 miliard korun. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
včera v 09:21

VideoPolsko je průkopníkem finančních inovací i díky svému platebnímu systému

Polsko je průkopníkem finančních inovací. Podle nového měření je země dokonce jedničkou v platbách přes internet nebo pomocí mobilního telefonu. Pomáhá k tomu i speciální polský platební systém Blik. Ten lze využít k platbám v e-shopech i kamenných obchodech, výběrům z bankomatů i platbám za služby. Stačí zadat jednorázový kód, který vygenerovala aplikace, a potvrdit. Systém funguje deset let a pravidelně ho využívá 53 procent obyvatel. Jen loni s ním Poláci uskutečnili téměř tři miliardy plateb – mnohem více než kreditními a debetními kartami.
včera v 06:01

Chorvatsko dodává do Maďarska a Slovenska neruskou ropu, uvedla mluvčí EK

Chorvatsko přepravuje ropovodem Adria do Maďarska a Slovenska neruskou ropu, uvedla mluvčí Evropské komise Anna-Kaisa Itkonenová. V tuto chvíli podle ní neexistuje bezprostřední riziko pro bezpečnost dodávek v EU. Ještě donedávna proudila do obou zemí ruská ropa prostřednictvím ropovodu Družba, dodávky ale byly přerušeny na konci ledna. Kyjev uvádí, že ruský dron tehdy zasáhl část ropovodu a pracují na opravě. Bratislava a Budapešť ale namítají, že za dlouhodobý výpadek je zodpovědná Ukrajina.
25. 2. 2026
Načítání...