Evropská komise navrhuje rychlejší cestu k restrukturalizaci firem v potížích tak, aby se mohly snáz vyhnout hrozícímu bankrotu. Pokus unijní exekutivy o nastavení „minimální regulace“ insolvenčních procedur, které dosud mnohdy jsou v členských zemích značně odlišné, ve Štrasburku představila eurokomisařka pro spravedlnost a ochranu spotřebitele Věra Jourová.
Každý rok v EU zbankrotuje na dvě stě tisíc firem. „To je šedesát denně. Výsledkem je, že ročně ztratí práci přes 1,7 milionu lidí,“ uvedla eurokomisařka a připomněla, že mnohé firmy by šlo zachránit.
Dobře informovaný vysoce postavený úředník komise tento týden v Bruselu řekl, že při tvorbě návrhu se unijní exekutiva do jisté míry inspirovala Spojenými státy. Tam se firmy mohou vyhnout likvidaci právě tím, že se samy včas rozhodnou projít restrukturalizací. Ta by tak také v EU měla být včasná a odehrávat se podle jednodušších pravidel. Soudy by se do dění zapojovaly jen při potřebě ochrany zájmů některé ze zainteresovaných stran, ty by však nemohly restrukturalizaci zcela zabránit.
Firma by měla dostat čtyřměsíční „dobu hájení“ před některými druhy věřitelů, například bankami či dodavateli. Ochrana by případně mohla být prodloužena až o rok.
Podnikatelé by měli dostat druhou šanci
Komise také navrhuje „druhou šanci“ podnikatelům, kteří byli neúspěšní ve svém předchozím pokusu a snaží se nastartovat byznys znovu. Maximálně po třech letech by měly být smazány jejich dluhy z předchozího neúspěchu. Je to kratší doba, než nyní platí v některých evropských zemích. V Německu je to například sedm let.
Komise připomíná, že v současnosti se polovina Evropanů nechce do podnikání vůbec pouštět, právě kvůli obavám z neúspěchu.
Členské státy EU by také podle návrhu komise měly zajistit efektivnější procedury týkající se insolvencí a restrukturalizací. Zkrátit by se tak měla mnohdy výrazně dlouhá doba celého řízení, která pro podnikatele i investory znamená především nejistotu a nesplácené úvěry.
