Kofola kupuje slovenského výrobce minerální vody Kláštorná

Nápojářská skupina Kofola kupuje slovenského výrobce minerální vody Kláštorná. Značku chce oživit a vrátit na výsluní. Hodnotu akvizice firma neuvedla.

Kofola uvedla, že Kláštorná je známá neutrální chutí a pramenem, který splňuje nejnáročnější kritéria na kvalitu minerální vody. Z hlediska složení patří mezi nejkvalitnější zdroje na území Slovenska.

„Do povědomí Slováků se zapsala jako Královna minerálních vod. Kvůli komplikované vlastnické historii si však prošla složitými obdobími a téměř se na ni zapomnělo. Cílem Kofoly je tuto vysoce kvalitní minerální vodu oživit a vrátit tam, kam patří – na stoly spokojených zákazníků,“ uvedla mluvčí Kofoly Jaroslava Musilová.

V historii Kláštorné vidí Kofola podobnost se svou vlastní historií: Kofola po roce 1989 začala upadat, vytlačovaly ji zahraniční značky a na trhu měla velmi nízký podíl. Poté co značku a recepturu koupila rodina Samarasů, zažila Kofola výrazný vzestup a rozvoj.

„Věříme, že stejný příběh zopakujeme i s touto minerální vodou, v níž vidíme výrazný potenciál,“ uvedl provozní ředitel skupiny Kofola René Musila.

Kofola má v portfoliu slazené nápoje i minerální vody

Kofola je jedním z nejvýznamnějších výrobců nealkoholických nápojů v Evropě. Má sedm výrobních závodů v Česku, Polsku, na Slovensku, ve Slovinsku a Chorvatsku a zaměstnává více než 2100 lidí, z toho asi sedm set v Česku. K výrobkům firmy patří vedle Kofoly ovocné nápoje a sirupy Jupí, dětské nápoje Jupík, energetické nápoje Semtex, nápoje značky Vinea, Chito, Top Topic nebo Citro Cola.

Skupina má ve svém portfoliu i minerální vody: pramenitou vodu Rajec, slovinskou minerální vodu Radenska, Vincentku, Evian, minerální vodu Badoit a tradiční lázeňské prameny Bílinská kyselka, Rudolfův pramen a Zaječická hořká voda.

V loňském roce Kofola vytvořila tržby 6,96 miliardy korun. Dosáhla zisku před započtením úroků, daní a odpisů (ukazatel EBITDA) 950,2 milionu korun a provozního zisku 385 milionů korun.

Většinovým majitelem skupiny je společnost Aetos patřící rodině Samarasů a ostatním zakladatelům Kofoly (akcionáři René Musila a Tomáš Jendřejek). Aetos vlastní 68 procent akcií.

Počátky značky sahají do roku 1960, kdy Zdeněk Blažek z opavské farmaceutické firmy Galena vyvinul sirup Kofo (směs bylin a ovocných šťáv ochucených lékořicí), základ kolové limonády. Nápoj se měl jmenovat Kofocola, ale kvůli možným problémům s ochrannou známkou nakonec dostal název Kofola. Do pádu komunistického režimu patřila Kofola vyráběná v řadě sodovkáren mezi nejoblíbenější nealkoholické nápoje v Československu. Po otevření hranic Kofolu dočasně vytlačily z trhu zahraniční kolové nápoje. V druhé polovině 90. let značku oživila společnost Santa Nápoje rodiny Samarasů. V roce 2003 byla v Krnově sídlící Santa přejmenována na Kofolu a vznikl holding, který o tři roky později přestěhoval své sídlo do Ostravy. Po mohutné investici v Polsku v roce 2008 tam také firma přenesla své sídlo, v roce 2015 se ale skupina Kofola vrátila zpět do Česka, když aktivity mateřské společnosti přesunula do akciové společnosti Kofola ČeskoSlovensko se sídlem v Ostravě. Firma loni v létě dokončila změnu vlastnické struktury, 68 procent nyní patří společnosti AETOS, za níž stojí rodina Samarasů spolu s René Musilou a Tomášem Jendřejkem, kteří jsou v Kofole od jejího počátku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Fox News: Hormuzský průliv podle americké armády uzavřen nebyl

Hormuzský průliv, přes který prochází zhruba pětina celosvětových dodávek ropy a také velké množství zemního plynu, podle oblastního velitelství amerických ozbrojených sil CENTCOM navzdory tvrzení Íránu uzavřen nebyl, uvedla v pondělí americká stanice Fox News. CENTCOM na žádost agentury Reuters o vyjádření nereagoval.
před 1 hhodinou

Cena plynu pro Evropu vzrostla kvůli Íránu téměř o polovinu

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se v pondělí v důsledku americko-izraelských útoků na Írán prudce zvýšila. Odpoledne krátce růst zrychlil až k padesáti procentům po zprávě, že katarská společnost QatarEnergy zastavuje kvůli útokům produkci zkapalněného zemního plynu (LNG). EU je významným odběratelem plynu z Kataru. Válka na Blízkém východě ovlivnila i akcie, cenu ropy, zlata nebo třeba bitcoinu.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

VideoPřípadné odříznutí Dubaje od světa by byl ekonomický problém, míní Singer

Dopad útoku na Írán na světovou ekonomiku byl hlavním tématem Interview ČT24, kde byl hostem ekonom a exguvernér České národní banky (ČNB) Miroslav Singer. Ten míní, že zvýšení ceny ropy vyjadřuje nejistotu, ale rozhodně to není náznak nějaké paniky. „V žádném případě nejsme v situaci, kdy by cena ropy nějak dramaticky rostla,“ zdůraznil. Otázkou podle něj zůstává, jaký bude vývoj konfliktu a následný dlouhodobý dopad na cenu ropy. Na otázku moderátora Daniela Takáče, zda se obchodníci na tuto situaci připravovali, Singer odpověděl kladně. „Cena ropy mohla být například před útokem cíleně nižší. (...) Útok nebyl žádný šok,“ tvrdí. Naopak varoval, že případné dlouhodobé odříznutí Dubaje, významného finančního a dopravního centra regionu, od okolního světa by byl ekonomický problém. Singer také zdůraznil, že přímé finanční vazby tuzemska na tuto konkrétní krizi jsou zanedbatelné. „Finanční vztahy Česka a Íránu jsou minimální a rezervy ČNB jsou ,velmi dostatečné‘,“ míní Singer.
před 5 hhodinami

Hormuzský průliv stojí. Dva tankery hlásí zásahy

Nespecifikované projektily zasáhly podle agentury Reuters ve vodách nedaleko Ománu dva tankery. Jedno z plavidel se nachází na americkém sankčním seznamu. Při úderu utrpěli zranění čtyři lidé. Všech dvacet členů posádky se muselo z lodi evakuovat. Írán avizoval blokaci Hormuzského průlivu, kterým prochází pětina celosvětové ropy. V oblasti v současnosti kotví na 250 tankerů.
1. 3. 2026Aktualizováno1. 3. 2026

VideoŠkrty v kultuře vyvolaly rozruch. Umělci se obávají o budoucnost institucí

Vláda Andreje Babiše (ANO) letos snižuje rozpočet ministerstvu kultury oproti loňsku o dvanáct procent. Umělci, divadelníci i třeba lidé na literární scéně se tak obávají o osud svých institucí. Týká se to například i literárního časopisu Host, který se spoléhá na veřejné zdroje – podporuje ho město Brno, ale třeba i ministerstvo kultury. „Čtyřicet procent už je opravdu hodně. Už myslím, že byste musel uvažovat o zrušení úvazků, že se časopis bude tisknout na horší papír, nebo vydáte méně čísel ročně,“ uvedl šéfredaktor časopisu Host Jan Němec. Šéf resortu kultury Oto Klempíř (za Motoristy) zprávy o čtyřicetiprocentním škrtu označil za dezinformace. V příštích dnech chce ministerstvo s profesními asociacemi o škrtech v rozpočtu jednat.
1. 3. 2026

VideoHosté Událostí, komentářů se přeli o systému emisních povolenek ETS 2

Čtveřice unijních států se postavila proti odkladu a změnám v systému emisních povolenek ETS 2. Potřebu systém reformovat naopak vidí šestnáct států sedmadvacítky, mezi nimi i Česko. Vládní koalice pak vyzývá ke zrušení celého systému. Europoslanec Ondřej Knotek (ANO) argumentuje náklady pro domácnosti, upozornil na možný další nárůst cen povolenek po roce 2030. Emisní povolenky jsou „důležitý nástroj“ ke splnění klimatického cíle pro rok 2030, podotknul europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09). Náměstek ministryně financí Petr Mach (Svobodní za SPD) potvrdil, že vláda nepřipustí zavedení ETS 2, zmínil úspory pro obyvatele. Členka sněmovního rozpočtového výboru Vendula Svobodová (Piráti) tvrdí, že není jistota, že by se ceny nezvyšovaly i přes nezavedení povolenek – například kvůli inflaci. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
28. 2. 2026

Měst omezujících hazard přibývá. Češi přesto loni prosázeli bilion korun

Přibývá měst, která zakázala nebo omezila provoz heren a kasin. Například v Plzni od nového roku vyhláška zakazuje veškerý hazard. K regulaci heren pak přistoupila i Polička, Karlovy Vary nebo Benešov. I přes postupné omezování překročil počet vsazených peněz v Česku v roce 2025 jeden bilion korun. Téměř tři čtvrtiny částky lidé vsadili přes internet.
28. 2. 2026

VideoMéně peněz armádě uškodí, Zůna se pod to podepsal, říká Hřib

Podle předsedy Pirátů Zdeňka Hřiba je důležité, aby obranné výdaje byly smysluplné, hospodárné a transparentní. Řekl to v Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem. Objektivně podle něj bude v rozpočtu armády chybět asi dvacet miliard, což ovlivní modernizaci. Sdělil, že ačkoliv ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) avizuje, že to modernizační projekty neohrozí, v kapitolním sešitě k rozpočtu podepsaném Zůnou se píše, že „republika nebude schopna naplnit závazky v rámci NATO“ a že „bude nutné přistoupit k odkládání výstavby schopností, navýší se vnitřní dluh armády a náklady na kompenzaci takto prohloubeného schopnostního deficitu v budoucnosti násobně převýší momentální krátkodobé úspory“.
28. 2. 2026
Načítání...