Kofola kupuje slovenského výrobce minerální vody Kláštorná

Nápojářská skupina Kofola kupuje slovenského výrobce minerální vody Kláštorná. Značku chce oživit a vrátit na výsluní. Hodnotu akvizice firma neuvedla.

Kofola uvedla, že Kláštorná je známá neutrální chutí a pramenem, který splňuje nejnáročnější kritéria na kvalitu minerální vody. Z hlediska složení patří mezi nejkvalitnější zdroje na území Slovenska.

„Do povědomí Slováků se zapsala jako Královna minerálních vod. Kvůli komplikované vlastnické historii si však prošla složitými obdobími a téměř se na ni zapomnělo. Cílem Kofoly je tuto vysoce kvalitní minerální vodu oživit a vrátit tam, kam patří – na stoly spokojených zákazníků,“ uvedla mluvčí Kofoly Jaroslava Musilová.

V historii Kláštorné vidí Kofola podobnost se svou vlastní historií: Kofola po roce 1989 začala upadat, vytlačovaly ji zahraniční značky a na trhu měla velmi nízký podíl. Poté co značku a recepturu koupila rodina Samarasů, zažila Kofola výrazný vzestup a rozvoj.

„Věříme, že stejný příběh zopakujeme i s touto minerální vodou, v níž vidíme výrazný potenciál,“ uvedl provozní ředitel skupiny Kofola René Musila.

Kofola má v portfoliu slazené nápoje i minerální vody

Kofola je jedním z nejvýznamnějších výrobců nealkoholických nápojů v Evropě. Má sedm výrobních závodů v Česku, Polsku, na Slovensku, ve Slovinsku a Chorvatsku a zaměstnává více než 2100 lidí, z toho asi sedm set v Česku. K výrobkům firmy patří vedle Kofoly ovocné nápoje a sirupy Jupí, dětské nápoje Jupík, energetické nápoje Semtex, nápoje značky Vinea, Chito, Top Topic nebo Citro Cola.

Skupina má ve svém portfoliu i minerální vody: pramenitou vodu Rajec, slovinskou minerální vodu Radenska, Vincentku, Evian, minerální vodu Badoit a tradiční lázeňské prameny Bílinská kyselka, Rudolfův pramen a Zaječická hořká voda.

V loňském roce Kofola vytvořila tržby 6,96 miliardy korun. Dosáhla zisku před započtením úroků, daní a odpisů (ukazatel EBITDA) 950,2 milionu korun a provozního zisku 385 milionů korun.

Většinovým majitelem skupiny je společnost Aetos patřící rodině Samarasů a ostatním zakladatelům Kofoly (akcionáři René Musila a Tomáš Jendřejek). Aetos vlastní 68 procent akcií.

Počátky značky sahají do roku 1960, kdy Zdeněk Blažek z opavské farmaceutické firmy Galena vyvinul sirup Kofo (směs bylin a ovocných šťáv ochucených lékořicí), základ kolové limonády. Nápoj se měl jmenovat Kofocola, ale kvůli možným problémům s ochrannou známkou nakonec dostal název Kofola. Do pádu komunistického režimu patřila Kofola vyráběná v řadě sodovkáren mezi nejoblíbenější nealkoholické nápoje v Československu. Po otevření hranic Kofolu dočasně vytlačily z trhu zahraniční kolové nápoje. V druhé polovině 90. let značku oživila společnost Santa Nápoje rodiny Samarasů. V roce 2003 byla v Krnově sídlící Santa přejmenována na Kofolu a vznikl holding, který o tři roky později přestěhoval své sídlo do Ostravy. Po mohutné investici v Polsku v roce 2008 tam také firma přenesla své sídlo, v roce 2015 se ale skupina Kofola vrátila zpět do Česka, když aktivity mateřské společnosti přesunula do akciové společnosti Kofola ČeskoSlovensko se sídlem v Ostravě. Firma loni v létě dokončila změnu vlastnické struktury, 68 procent nyní patří společnosti AETOS, za níž stojí rodina Samarasů spolu s René Musilou a Tomášem Jendřejkem, kteří jsou v Kofole od jejího počátku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoRekordní sucho brzdí německou ekonomiku, klimatická krize stojí Evropu miliardy

Rekordní sucho v Německu sráží hladiny tamních velkých řek na historická minima. Týká se to Rýna, Dunaje i Labe. Problémy kvůli tomu má lodní doprava i průmysl, ohrožený je také už tak slabý růst jedné z hlavních evropských ekonomik. Spolkové země proto například pozastavují zákaz jízdy kamionů v neděli a o svátcích či posilují železniční dopravu. Ekonom z CERGE-EI Tomáš Protivínský zmiňuje i další dopady klimatické krize na evropskou ekonomiku. Patří mezi ně například negativní vliv na pracující a jejich produktivitu nebo zdraví. „Pro letošní rok se prozatímní náklady odhadují na 180 miliard eur,“ řekl pak k ceně, kterou dle něj evropské hospodářství platí za klimatickou krizi a s ní spojené problémy.
před 5 hhodinami

Státní podpora pro výrobu čipů v Rožnově je nejistá, resort s onsemi dál jedná

Vládní podpora 12 miliard korun pro americkou technologickou firmu onsemi je nejasná. Slíbená státní podpora totiž podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (ANO) nesplňuje původní podmínky dohody. O dalším postupu se jedná. Firma však nadále potvrzuje zájem v tuzemsku investovat přes 40 miliard korun. Výrobce polovodičů ON Semiconductor Czech Republic, který pod onsemi spadá, loni navýšil zisk a tržby, letos ale propustil 200 zaměstnanců.
před 7 hhodinami

Nezaměstnanost mladých loni vzrostla na 12,4 procenta. Vliv má i nástup AI

Celosvětová míra nezaměstnanosti mladých lidí v loňském roce vzrostla o desetinu procentního bodu na 12,4 procenta. Bez práce tak bylo 67 milionů lidí ve věku 15 až 24 let. Nejvýraznější růst byl v zemích s vysokými příjmy, kde začíná trh práce měnit umělá inteligence (AI). Vyplývá to ze zprávy, kterou zveřejnila Mezinárodní organizace práce (ILO). V letech 2026 a 2027 by se míra nezaměstnanosti mohla podle předpokladů ustálit na 12,3 procenta.
před 14 hhodinami

Miliardový investiční podvod míří před soud, státní zástupce obžaloval tři lidi

Státní zástupce obžaloval tři lidi z podvodu, porušení pravidel hospodářské soutěže a neoprávněného podnikání v souvislosti s údajným investičním podvodem prostřednictvím společnosti Cryfin. V tiskové zprávě zaslané České televizi to ve středu uvedl žalobce Tomáš Černý z Vrchního státního zastupitelství v Praze. Obvinění podle vyšetřovatelů způsobili 584 investorům škodu 1,1 miliardy korun. Obviněným hrozí až desetiletý pobyt za mřížemi.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Obalová revoluce „účtuje“ s věčnými chemikáliemi

Startuje velká obalová „revoluce“, od středy platí nová pravidla pro firmy i obchodníky. Přísné limity z obalů potravin prakticky vyloučí takzvané věčné chemikálie, které jsou známé i jako PFAS. Používaly se třeba pro balení jídla z fastfoodů, v krabicích na pizzu nebo v pečicím papíru. Nová pravidla se dotknou i výrobních procesů, což může zvýšit cenu zboží. Výrobci si navíc stěžují, že Evropská unie své technické předpisy pro plánované změny zveřejňuje pozdě.
11. 8. 2026

Brusel oznámil výplatu 897 milionů eur pro Česko z fondu na oživení ekonomik

Evropská komise v úterý oznámila, že Česku vyplatila 897 milionů eur (21,8 miliardy korun) v rámci šesté platby z takzvaného Nástroje pro oživení a odolnost (RRF). Tuzemsko tak z tohoto fondu ze svého národního podílu 8,67 miliardy eur i s nejnovější platbou vyčerpalo 88 procent.
11. 8. 2026

Inflace v červenci zrychlila, máslo ale bylo nejlevnější za šestnáct let

Spotřebitelské ceny v Česku v červenci zrychlily meziroční růst na 1,7 procenta z červnových 1,5 procenta. Meziměsíčně stouply ceny o 0,6 procenta. Svůj předběžný odhad z minulého týdne v úterý potvrdil Český statistický úřad (ČSÚ). Inflaci táhly vzhůru pohonné hmoty, opačně působily potraviny. Máslo bylo nejlevnější za šestnáct let a mléko od počátku sledování jeho ceny.
11. 8. 2026Aktualizováno11. 8. 2026

VideoNízké výkupní ceny mohou ovlivnit soběstačnost v produkci vepřového masa

Na tuzemských jatkách se ve druhém čtvrtletí vyrobilo bezmála 120 tisíc tun masa – meziročně o půl druhého procenta více. Růst se týká především drůbežího. Sektor také několik měsíců řeší nízké výkupní ceny – zejména u mléka a prasat. To může podle agrárníků ovlivnit soběstačnost, která se v tuzemsku u vepřového masa snižuje dlouhodobě. Ještě v roce 2014 se pohybovala kolem 57 procent, předloni to bylo o jedenáct méně. Do letošních statistik se zatím trend nepropsal, vepřového se vyrobilo přibližně stejně jako loni.
11. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.