Kofola kupuje slovenského výrobce minerální vody Kláštorná

Nápojářská skupina Kofola kupuje slovenského výrobce minerální vody Kláštorná. Značku chce oživit a vrátit na výsluní. Hodnotu akvizice firma neuvedla.

Kofola uvedla, že Kláštorná je známá neutrální chutí a pramenem, který splňuje nejnáročnější kritéria na kvalitu minerální vody. Z hlediska složení patří mezi nejkvalitnější zdroje na území Slovenska.

„Do povědomí Slováků se zapsala jako Královna minerálních vod. Kvůli komplikované vlastnické historii si však prošla složitými obdobími a téměř se na ni zapomnělo. Cílem Kofoly je tuto vysoce kvalitní minerální vodu oživit a vrátit tam, kam patří – na stoly spokojených zákazníků,“ uvedla mluvčí Kofoly Jaroslava Musilová.

V historii Kláštorné vidí Kofola podobnost se svou vlastní historií: Kofola po roce 1989 začala upadat, vytlačovaly ji zahraniční značky a na trhu měla velmi nízký podíl. Poté co značku a recepturu koupila rodina Samarasů, zažila Kofola výrazný vzestup a rozvoj.

„Věříme, že stejný příběh zopakujeme i s touto minerální vodou, v níž vidíme výrazný potenciál,“ uvedl provozní ředitel skupiny Kofola René Musila.

Kofola má v portfoliu slazené nápoje i minerální vody

Kofola je jedním z nejvýznamnějších výrobců nealkoholických nápojů v Evropě. Má sedm výrobních závodů v Česku, Polsku, na Slovensku, ve Slovinsku a Chorvatsku a zaměstnává více než 2100 lidí, z toho asi sedm set v Česku. K výrobkům firmy patří vedle Kofoly ovocné nápoje a sirupy Jupí, dětské nápoje Jupík, energetické nápoje Semtex, nápoje značky Vinea, Chito, Top Topic nebo Citro Cola.

Skupina má ve svém portfoliu i minerální vody: pramenitou vodu Rajec, slovinskou minerální vodu Radenska, Vincentku, Evian, minerální vodu Badoit a tradiční lázeňské prameny Bílinská kyselka, Rudolfův pramen a Zaječická hořká voda.

V loňském roce Kofola vytvořila tržby 6,96 miliardy korun. Dosáhla zisku před započtením úroků, daní a odpisů (ukazatel EBITDA) 950,2 milionu korun a provozního zisku 385 milionů korun.

Většinovým majitelem skupiny je společnost Aetos patřící rodině Samarasů a ostatním zakladatelům Kofoly (akcionáři René Musila a Tomáš Jendřejek). Aetos vlastní 68 procent akcií.

Počátky značky sahají do roku 1960, kdy Zdeněk Blažek z opavské farmaceutické firmy Galena vyvinul sirup Kofo (směs bylin a ovocných šťáv ochucených lékořicí), základ kolové limonády. Nápoj se měl jmenovat Kofocola, ale kvůli možným problémům s ochrannou známkou nakonec dostal název Kofola. Do pádu komunistického režimu patřila Kofola vyráběná v řadě sodovkáren mezi nejoblíbenější nealkoholické nápoje v Československu. Po otevření hranic Kofolu dočasně vytlačily z trhu zahraniční kolové nápoje. V druhé polovině 90. let značku oživila společnost Santa Nápoje rodiny Samarasů. V roce 2003 byla v Krnově sídlící Santa přejmenována na Kofolu a vznikl holding, který o tři roky později přestěhoval své sídlo do Ostravy. Po mohutné investici v Polsku v roce 2008 tam také firma přenesla své sídlo, v roce 2015 se ale skupina Kofola vrátila zpět do Česka, když aktivity mateřské společnosti přesunula do akciové společnosti Kofola ČeskoSlovensko se sídlem v Ostravě. Firma loni v létě dokončila změnu vlastnické struktury, 68 procent nyní patří společnosti AETOS, za níž stojí rodina Samarasů spolu s René Musilou a Tomášem Jendřejkem, kteří jsou v Kofole od jejího počátku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Soud EU potvrdil Googlu rekordní pokutu 4,1 miliardy eur

Soudní dvůr EU potvrdil rekordní pokutu 4,125 miliardy eur (zhruba 100 miliard korun) americké technologické firmě Google ze skupiny Alphabet. Pokutu firmě v roce 2018 vyměřila Evropská komise (EK) za to, že Google podle ní zneužívá operačního systému Android k potlačení konkurence na trhu vyhledávacích služeb. Mluvčí Googlu uvedl, že rozsudek podle něj nezohlednil investice, které firma vynaložila na to, aby systém Android zůstal otevřený, kompatibilní s dalšími platformami a bezplatný.
10:04Aktualizovánopřed 50 mminutami

Ministerstvo uvolní přes tři miliardy na protipovodňová opatření i čistírny

Ministerstvo životního prostředí uvolnilo dvě miliardy korun na protipovodňová opatření. Peníze mají sloužit například na úpravy koryt vodních toků nebo stavbu nádrží. Čerpat je budou moci města a obce. Dalších více než 1,3 miliardy resort vyčlenil na modernizaci čistíren odpadních vod. Při návštěvě nedávno zprovozněné protipovodňové ochrany jižní části Olomouce to ve čtvrtek řekl ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé).
před 1 hhodinou

VideoČím víc je politická scéna roztříštěná, tím hůř pro veřejné finance, říká Hampl

Deficit státního rozpočtu se v červnu prohloubil na 183,6 miliardy korun z květnových 170,2 miliardy, oznámilo ministerstvo financí. „Rozpočet je od počátku sestaven tak, že daleko výdajově přesahuje to, co by podle existujících pravidel měl,“ řekl v Interview ČT24 předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Zmínil, že vláda se již vyjádřila ve smyslu, že chce mít v příštím roce ještě vyšší schodek než letos plánovaných 310 miliard. Upozornil, že ve většině vyspělých zemí světa existuje tendence výrazného zadlužování. „To je dáno naprosto brutálními politickými válkami. Máme jednoduché pravidlo – čím větší je fragmentace politické scény, tím hůř na tom veřejné finance jsou,“ prohlásil Hampl. „My v tom trošku žijeme taky,“ dodal. Dalším faktorem dle něj je, že v Evropě přibyly velmi drahé výdajové priority, například obrana či energetika. „Máme velmi nákladnou dekarbonizaci a zároveň evropský ekonomický model začal ztrácet tempo,“ vyjmenoval expert. Pořad moderoval Jiří Václavek.
před 9 hhodinami

USA odmítly prodloužení obchodní dohody s Kanadou a Mexikem. Chtějí o ní ale jednat

Spojené státy odmítly prodloužit dohodu o volném obchodu s Kanadou a Mexikem o šestnáct let. Místo toho se rozhodly zahájit třístranná jednání o jejím osudu, napsala agentura Kjódó. Nejistota ohledně budoucnosti dohody podle ní pravděpodobně zkomplikuje společnostem podnikajícím na celém kontinentu – včetně japonských automobilek – vypracování investičních plánů.
před 10 hhodinami

Trump za rok ve funkci vydělal přes dvě miliardy dolarů

Americký prezident Donald Trump v prvním roce od návratu do Bílého domu vydělal nejméně 2,2 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 46 miliard korun), informoval server The New York Times s odkazem na prezidentovo finanční prohlášení za rok 2025. Částka výrazně převyšuje údaje za předcházející rok 2024, kdy Trump vykázal příjmy ve výši přes 600 milionů dolarů. Bílý dům popřel, že by Trump byl ve střetu zájmů a že by na výkonu prezidentského úřadu vydělával. Více než miliardu dolarů (21,3 miliardy korun) vydělal na obchodování s kryptoměnami.
před 18 hhodinami

Google má podle soudu zaplatit firmě PriceRunner odškodné 31 miliard korun

Americká společnost Google ze skupiny Alphabet má kvůli porušení pravidel hospodářské soutěže zaplatit jako odškodné 14,3 miliardy švédských korun (31,3 miliardy korun) firmě PriceRunner, která provozuje internetový srovnávač cen. Stockholmský patentový a tržní soud rozhodl, že Google řadu let ve výsledcích vyhledávání nezákonně zvýhodňoval svou vlastní službu pro porovnání cen, napsala agentura Reuters. Mluvčí Googlu reagoval, že firma s rozhodnutím soudu nesouhlasí, a až text prostuduje, zváží své právní možnosti.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

Schodek rozpočtu se v pololetí prohloubil na 183,6 miliardy korun

Deficit státního rozpočtu se v červnu prohloubil na 183,6 miliardy korun z květnových 170,2 miliardy korun, informovalo ministerstvo financí. Letošní červnový deficit byl tak čtvrtý nejvyšší od vzniku Česka. Loni na konci června byl rozpočet ve schodku 152,4 miliardy korun. Rozpočtové příjmy meziročně vzrostly o čtyři procenta, tedy 40,7 miliardy korun. Výdaje se meziročně zvýšily o 6,2 procenta, o 71,9 miliardy korun.
včeraAktualizovánopřed 23 hhodinami

Levné balíčky z Číny podraží. Nová pravidla mají narovnat podmínky na trhu

Zásilky do 150 eur ze zemí mimo Evropskou unii už od 1. července nejsou osvobozené od celních poplatků. Předpis nově ukládá zaplatit tři eura za každou kategorii zboží. Změna míří hlavně na levné nákupy z čínských platforem. Podle hostů ve vysílání ČT24 opatření narovná podmínky trhu a způsobí pokles objemu zboží doručovaného v malých zásilkách. Prodejce může přimět k většímu využívání evropských skladů.
před 23 hhodinami

Evropský pohled