Praha – Státní návštěvu prezidenta Miloše Zemana v Kazachstánu a Tádžikistánu motivovala snaha najít pro tuzemské exportéry náhradu za ruský trh. V Astaně se rozjednaly či dojednaly kontrakty za 450 milionů dolarů. V Interview ČT24 to prohlásil ředitel zahraničního odboru prezidentské kanceláře Hynek Kmoníček. Zároveň podotkl, že Hrad bude muset upravit svou komunikační strategii, aby se konkrétní výsledky neztrácely za prezidentovými výroky či bonmoty.
Kmoníček: V Kazachstánu jsme hledali náhradu za ruský trh
25 minut
Interview ČT24
„Cesta do Kazachstánu a Tádžikistánu byla součástí dlouhodobé strategie hledání alternativních trhů vůči ruskému trhu, který je díky sankčním opatřením nejen výrazně omezen, ale díky klesajícímu rublu není pro české exportéry perspektivní,“ konstatoval Kmoníček v rozhovoru se Světlanou Witowskou.
Ruský trh od první poloviny letošního roku čelí sérii sankčních opatření stran Spojených států a Evropské unie, které tak Kreml trestají za anexi Krymu a jeho pozici v konfliktu na východě Ukrajiny. „Za vypadlý východní trh hledáme jiný východní trh a musíme jít tam, kde jsou peníze,“ doplnil Kmoníček a upozornil na to, že po Rusku a Ázerbajdžánu země představuje třetího největšího dovozce ropy do ČR a že v Astaně působí 200 českých firem. „Její potenciál rozhodně není vyčerpaný,“ dodal.
Sám Zeman už v minulosti několikrát mluvil o středoasijských republikách bývalého Sovětského svazu jako o možném trhu pro české firmy. Do Kazachstánu jelo několik desítek podnikatelů, mj. zástupci Škody Transportation, strojírenských podniků, letectví nebo bankovnictví. Podle Kmoníčka česká a kazašská strana uzavřely nebo rozjednaly kontrakty za 450 milionů dolarů.
Kmoníček: Zabývat se koninou je konina
Tuzemská média v souvislosti se Zemanovou cestou do Kazachstánu a Tádžikistánu akcentovala mj. to, že prezident vyzdvihl české pivo a americké označil za špinavou vodu, zajímal je také dar o kazašského prezidenta Nazarbajeva – koňské maso, které se do EU nesmí ze třetích zemí dovážet (a proto ho nakonec zabavili celníci).
Šéf zahraničního odboru si v této souvislosti posteskl i nad mediálním krytím prezidentovy cesty. „Neměl bych nic proti uveřejnění některých vtipů a věcí, které pan prezident řekl, nebo vůči tomu, že dostal koňské maso. Ale zapomenout u toho, že se podepsaly kontrakty za miliony dolarů a zaměstnat se takovou koninou, jako kdo veze do EU koně ke snězení, to trošku vypráví o bulvarizaci témat v médiích,“ konstatoval.
V příštích měsících by se chtěl Zeman setkat i s představiteli Ázerbájdžánu či Uzbekistánu. Vládci středoasijských republik bývají často obviňováni z porušování lidských práv, kvůli značnému nerostnému bohatství ale není kritika Západu příliš silná. Kmoníček v této souvislosti označil tuzemské debaty o lidských právech za postižení – diplomacii podle něj nejde zplošťovat ani na ekonomickou záležitost, ani na oblast lidských práv. V Kazachstánu se jim prý při hovorech s hostitelskou stranou věnovali.
Mluvčí Kremlu? Takové označení by prezidenta mrzelo
Kmoníček komentoval také propad důvěry v prezidenta z 58 na 37 procent, o kterém ve svém průzkumu před týdnem informovalo CVVM (zde). Zemanovi prý není lhostejný a bude třeba se zamyslet nad prezidentovou komunikační strategií. Hlavní zahraničněpolitický poradce Hradu zároveň připustil, že prezident některým svým „silným výrokem“ přebije jinou, důležitější agendu, které se věnuje a která by si pozornost zasloužila.
„Bude se muset pan prezident zamyslet nad svou komunikační strategií, aby opravdu dokonale a přesně vysvětloval, proč co dělá,“ uvedl. Kmoníček rovněž řekl, že i směrem ke Spojeným státům bude třeba opravdu „výrazně zvýšit informovanost“. Reagoval tak na dotaz moderátorky, jestli českého prezidenta zajímá, že o něm americký Washington Post píše, že je faktickým mluvčím Kremlu. „Myslím, že s tímto hodnocením by nesouhlasil a že by ho svým způsobem mrzelo,“ uvedl.
Setkání českého a kazašského prezidenta Miloše Zemana a Nursultana Nazarbajeva