Praha - Energetické štítky na domech zatím nebudou. Prezident Klaus vetoval zákon, který přikazuje, aby na prodávaných budovách byla informace, nakolik jsou nebo nejsou úsporné. Podle něj to deformuje trh. Směrnice EU, kterou novela do české legislativy zavádí, podle Klause nutí k zateplování i soukromé subjekty, jako kdyby stát a EU lépe než majitelé domů věděli, co je pro ně dobré. Poslanci můžou veto přehlasovat.
Klaus vetoval energetické štítky
Novela, která budila rozpaky ve sněmovně a Senátem prošla jen nejnižším možným počtem hlasů, měla od roku 2013 zavést povinnost vybavit všechny prodávané domy tzv. energetickým štítkem neboli průkazem energetické náročnosti budovy. Štítky měly sloužit jako informace o provozních nákladech na energie. Nové pravidlo, které bylo přijato v souladu s evropskou legislativou, by také mělo vést k nižší spotřebě energií a snížení výdajů domácností a dalších subjektů za energie.
Povinně si tyto štítky měli od příštího roku zajistit stavitelé, vlastníci budov nebo společenství vlastníků na nových budovách, při jejich přestavbách a prodeji. V případě pronájmů částí budov měla povinnost platit až od roku 2016. Majitelé již existujících budov si měli štítky opatřit postupně od roku 2015 do roku 2019, a to podle zákonem určené plochy.
Kritici tvrdí, že novela přinese zátěž pro občany a hlavně města. Snaha snižovat energetickou náročnost by měla být podle nich dobrovolná. Zazněl také argument, že se jedná o byznys pro ty, kdo budou zpracovávat energetické audity a vypracovávat štítky. Miloš Vystrčil (ODS) odhadl, že cena za průkaz bude vyšší než nyní odhadovaných 20 tisíc korun. Předseda senátorů ČSSD Petr Vícha zase v horní komoře prohlásil, že vlastník nemovitosti bude dávat peníze do auditů a specialistů místo toho, aby svoji nemovitost zateplil.
Václav Klaus:
„Samotnou směrnici Evropského parlamentu a Rady o snížení energetické náročnosti budov považuji za výsledek dlouhodobě chybné a dnes již postupně překonávané politiky nerozvážných závazků, které na sebe Evropská unie a její členské státy vzaly. Její aplikace výrazně prodraží výstavbu nejen nových veřejných budov, ale i soukromých bytů a domů. To zatíží rozpočty státu, krajů, obcí i jednotlivých domácností a zvýší též cenu bydlení, ztíží prodej bytů a celkově zatíží trh s nemovitostmi. Protože zákon zakládá veřejnou podporu soukromému sektoru, zejména firem, které budou provádět instalaci vybraných zařízení využívajících “obnovitelné„ zdroje energie a také státem požadované audity, na své si přijdou na úkor ostatních pouze obchodníci s technologiemi, které by za běžných podmínek byly neprodejné, a rovněž ti, kteří budou průkazy energetické náročnosti přidělovat a kontrolovat.“
V Senátu se před třemi týdny stala novela předmětem rozsáhlé debaty. Zákon nakonec podpořilo 29 senátorů, což bylo přesně potřebné množství. „Zákon prošel o jeden hlas, a proto jsem se spolu s kolegy z KDU-ČSL a ODS obrátil dopisem na prezidenta, aby zákon vrátil parlamentu,“ sdělil Vícha pro portál EurActiv. „Nemohu hlasovat pro zákon, o němž nevím, jaké náklady přinese státu, obcím a vlastníkům budov,“ dodal.
Petr Vícha, předseda senátorů ČSSD:
„Čím více financí bude nutné vynaložit, tím méně jich poputuje do skutečných úsporných opatření. Každý rozumný vlastník se snaží ušetřit náklady. Když je výhodné vyměnit okna či zateplit, tak to udělá. K tomu nepotřebuje žádné štítky a průkazy. Nepotřebuje žádné specialisty, jejichž lobby vidím za přijetím zákona,“ uvedl Vícha pro portál EurActiv.cz
Podle zástupců Hnutí Duha by zákon srazil domácnostem účty za teplo o desítky procent a snížil závislost Česka na fosilních palivech, tedy na uhelných velkodolech i na plynu z Ruska. „Snad jen uhlobaroni a bossové ruského Gazpromu mohou být odpůrci tohoto zákona,“ uvedl Miroslav Pech z Hnutí Duha.
Ministerstvo průmyslu, které zákon předložilo, říká, že jinou možnost nemělo. Plní jen nařízení Evropské unie. Jinak by Česku hrozily pokuty. „Ta výše sankcí se pohybuje až miliony českých korun denně,“ sdělil Pavel Gebauer, sekční ředitel pro energetiku. Spor se vede hlavně o náklady, které lidem a developerům zavedení zákona přinese.
Klaus: Zákon se řadí k nejhorším a svobodné společnosti nejškodlivějším zákonům
Český zákon jde podle prezidenta mnohem dál, než vyžaduje EU. Nepřihlíží dostatečně k místním, například klimatickým podmínkám či způsobu užívání budov. K vrácení zákona ho prý i z těchto důvodů ve svých dopisech vyzvali nejen jednotliví občané a jejich skupiny, ale i senátorské kluby ČSSD, ODS a KDU-ČSL.
„Svým pojetím a účelem se zákon řadí vůbec k těm nejhorším a svobodné společnosti nejškodlivějším zákonům, o jejichž podpis jsem byl jako prezident republiky kdy požádán. Je překvapivé, že takový zákon předložila tato vláda. Jsem přesvědčen, že důvody, které mě vedou k vrácení zákona, jsou dostatečně pádné k tomu, aby se sněmovna nad ním ještě jednou zodpovědně zamyslela,“ odůvodnil jeho odmítnutí prezident republiky.
Reportáž Vandy Kašové a Jana Hreňa (zdroj: ČT24)