Klaus jmenoval guvernérem ČNB Miroslava Singera

Praha – Novým guvernérem České národní banky bude od 1. července dosavadní viceguvernér Miroslav Singer. Na Pražském hradě ho dnes do funkce jmenoval prezident Václav Klaus. V čele centrální banky Singer vystřídá Zdeňka Tůmu, který v polovině dubna oznámil svou rezignaci.

„Jsem přesvědčen, že Česká národní banka se dostává do těch nejlepších rukou,“ uvedl Klaus a poukázal na to, že ČNB má před sebou řadu náročných úkolů, aby se vyrovnala se současnou ekonomickou krizí.

„Mandát guvernéra přijímám s vědomím, že ještě neutichly turbulence a otřesy finančních trhů. Chystají se dramatické, naší zemi ne vždy nutně prospěšné změny architektury finančního trhu v Evropě i ve světě a já jsem odhodlán ze všech sil usilovat o to, aby i během mého působení na pozici guvernéra byla ČNB schopna naplňovat roli garanta pevnosti českého finančního systému a především stability hodnoty úspor českých občanů,“ uvedl Singer po svém jmenování.

Singer byl jedním z dvou kandidátů, o nichž se v souvislosti s uvolněnou pozicí guvernéra ČNB nejčastěji mluvilo. Zmiňováno pro tuto pozici bylo ještě jméno dalšího viceguvernéra Mojmíra Hampla. Sám prezident ale do poslední chvíle neprozradil, koho skutečně do funkce jmenuje.

Viceguvernérem a členem bankovní rady České národní banky se stal Singer v roce 2005. Předtím působil v soukromém sektoru, především jako ředitel ředitel skupiny služeb podnikům společnosti PricewaterhouseCoopers.

V dosavadní historii ČNB bude v pořadí třetím guvernérem. Před ním tento post zastávali Josef Tošovský (1993 až 2000) a Zdeněk Tůma (2000 až 2010). Ten měl původně ve funkci skončit po uplynutí svého druhého šestiletého mandátu 12. února 2011. V dubnu ale překvapivě oznámil svoji rezignaci k letošnímu 30. červnu. Jako hlavní důvod uvedl snahu zamezit spekulacím se jmenováním nového guvernéra, které by mohly negativně ovlivnit bankovní radu ČNB.

Miroslav Singer

se narodil 14. května 1968 v Praze. V roce 1991 absolvoval Vysokou školu ekonomickou, obor matematické metody v ekonomii, a v roce 1995 doktorandské studium na Pittsburské univerzitě.

Od roku 1993 pracoval Singer jako výzkumník a přednášející, později jako zástupce ředitele pro výzkum v Národohospodářském ústavu Akademie věd ČR a v Centru pro ekonomický výzkum a doktorské studie UK (CERGE-EI). Od roku 1995 byl hlavním ekonomem Expandia Finance, v letech 1998 až 1999 zastával funkci ředitele Investiční společnosti Expandia a v období 2000 až 2001 byl ředitelem holdingu Expandia. Od roku 2001 působil jako ředitel skupiny služeb podnikům společnosti PricewaterhouseCoopers ČR. V únoru 2005 se pak stal členem bankovní rady ČNB a zároveň i jejím viceguvernérem.

Přednáší kurz informační ekonomie na Vysoké škole ekonomické v Praze, v minulosti přednášel i v Centru pro ekonomický výzkum a doktorské studie UK. Publikoval řadu článků v denním i odborném tisku. Od dubna 2003 je Singer předsedou správní rady Nadace CERGE-EI. Byl členem dozorčí rady či představenstva společností Česká pojišťovna, Expandia Finance, Expandia Banka, Expandia Holding a Chemofond a firem Jitona, Vigona a Vlnap.

Prezident Václav Klaus jmenoval Miroslava Singera guvernérem České národní banky
Zdroj: ČT24/ČTK

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoPlatební karty vlastní stále mladší děti

Platebními kartami disponují v tuzemsku stále mladší děti. Momentálně je rodiče nejčastěji pořizují svým potomkům ve věku jedenácti let. Většina finančních ústavů ale umožňuje vydání už od osmi let. Z údajů bank vyplývá, že děti vlastní kartou platí nejčastěji jídlo, hračky či on-line hry. Nastavení účtu umožňuje, aby rodiče měli útraty potomků pod kontrolou.
před 2 hhodinami

Zvýšení některých daní se nevyhneme, řekla Schillerová

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) v Nedělní debatě ČT připustila, že vláda bude muset zvednout daně. Týkat by se to mohlo například daně spotřební nebo rafinérské. Podle bývalého ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) by zvýšení některých daní nepřineslo zásadní úsporu. Schillerová také uvedla, že kabinet zvažuje regulaci cen energií. Debatu moderoval Lukáš Dolanský.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali možnosti zlepšení stavu veřejných financí

Stát má příští rok hospodařit se schodkem 386 miliard korun. Před vysokými deficity ale varuje Národní rozpočtová rada. Podle ní veřejné finance nejsou udržitelné a Česku hrozí, že už v roce 2034 narazí na dluhovou brzdu. Vládou představený plán na konsolidaci veřejných financí v nadcházejících letech není podle ekonoma z centra veřejných financí Jana Pavla zcela důvěryhodný. Uvedl to v Událostech, komentářích z ekonomiky moderovaných Jakubem Musilem a Hanou Vorlíčkovou. Vedoucí daní a sociální politiky z PAQ Research Petr Vilím míní, že existuje prostor například pro zvýšení daní. „Musíme přistoupit k mixu opatření – jednak pokračovat v investicích do technologického zázemí finanční správy, druhá věc je pokoušet se zavírat mezery v daňových zákonech,“ sdělila generální ředitelka Finanční správy ČR Simona Hornochová.
včera v 10:05‌‌

VideoDůchodový účet je po letech v plusu

Za prvních osm měsíců letošního roku skončilo hospodaření důchodového systému v přebytku zhruba 900 milionů korun. Příjmy z pojistného tak převýšily celkové výdaje, včetně nákladů na správu. Do kladných čísel se systém dostal poprvé od roku 2019. V následujících letech pak pravidelně vykazoval schodky, často velmi výrazné. Třeba na konci roku 2023 hospodaření skončilo propadem do hlubokého deficitu téměř třiasedmdesáti miliard. Penzisté si však od nového roku polepší v průměru zhruba o tři sta korun. Vláda jim chce vyplatit také jednorázový dvoutisícový příspěvek a připravuje i další úpravy. Opozice má proto obavy, že příznivý vývoj na důchodovém účtu nebude trvat dlouho.
26. 9. 2026‌‌

Česko zaostává za doporučenou rezervou ropy a paliv. V plánu jsou nové nádrže

Stát má nyní zásoby ropy a pohonných hmot na 85 a půl dne, Evropská unie přitom doporučuje rezervu alespoň na 90 dnů. Stát ale nemá k dispozici žádné volné zásobníky na ropu. Plánuje proto výstavbu dalších nádrží, v nichž by se skladovala nafta a benzin.
26. 9. 2026‌‌

Čína a USA se dohodly na snížení cel a dialogu o AI, uvedl Peking

Čína a Spojené státy se dohodly na snížení vzájemných cel v hodnotě 30 miliard dolarů (641,5 miliardy korun) a na zahájení dialogu o umělé inteligenci (AI). Obě opatření jsou součástí osmibodové dohody, kterou obě strany uzavřely při třídenní návštěvě čínského prezidenta Si Ťin-pchinga ve Washingtonu, oznámilo podle agentury Reuters čínské ministerstvo zahraničí.
26. 9. 2026‌‌

Polsko zaznamenává nejrychlejší globální růst počtu superbohatých lidí, ukazuje report

Počet lidí v Polsku, jejichž jmění přesahuje 30 milionů dolarů (zhruba 644 milionů korun), vzrostl v letech 2021 až 2026 přibližně o 109 procent, což představuje nejrychlejší nárůst ze všech zemí, které analyzovala agentura Bloomberg.
25. 9. 2026‌‌

VideoCeny paliv se blíží rekordním hodnotám. Budou zdražovat dál, míní analytici

Ceny pohonných hmot dál rostou. Benzin stojí průměrných 45,91 koruny, nafta zase 49,52 koruny, což je jen pět haléřů pod rekordem z března 2022. Podle analytiků přitom mohou pohonné hmoty v nejbližších dnech dál zdražovat. Za prudkým růstem cen je eskalace blízkovýchodního konfliktu, snížení kapacit rafinerií a nejistota na trzích. Současné vysoké ceny paliv se postupně propisují nejen do rozpočtů firem, ale taky domácností. Vláda tak od října obnoví regulaci jejich cen a sníží spotřební daň z nafty na evropské minimum. Začne taky uplatňovat mimořádnou daň vůči rafineriím. Opatření kvůli drahým palivům chystají i některé okolní státy.
24. 9. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.