Kellner se stane televizním králem, píše deník Handelsblatt. Experti varují před politickým vlivem

Nahrávám video
Události: Kellnerova PFF kupuje mediální společnost CME
Zdroj: ČT24

Nejbohatší Čech Petr Kellner se podle německého listu Handelsblatt díky převzetí mediální společnosti Central European Media Enterprises (CME) stane „televizním králem východní Evropy“. Handelsblatt v pondělí rovněž upozornil, že Kellner touto akvizicí posiluje svůj politický vliv. PPF však takové úvahy odmítá. Mediálnímu obchodu desetiletí a jeho možným důsledkům se věnoval pořad Newsroom ČT24.

Kellnerova investiční skupina PPF ohlásila dohodu o převzetí CME v neděli večer. CME vlastní v České republice televizi Nova a další stanice, působí také v Bulharsku, Rumunsku, Slovinsku a na Slovensku.

„Petr Kellner je v cíli svých televizních snů,“ napsal v pondělí Handelsblatt. „Koupí CME posiluje svůj politický vliv ve střední a východní Evropě,“ uvedl rovněž.

List poznamenává, že Kellner udržuje úzké kontakty s politickými špičkami v České republice i v dalších zemích. Televizní pořady společnosti CME se podle Handelsblattu sice soustředí na zábavu, hrají však také důležitou roli při prosazování politických cílů.

Součástí CME v České republice je společnost CET 21, která je držitelem licencí na vysílání televizních stanic Nova, Nova Cinema, Nova Sport, Nova 2, Nova Action, Nova Gold a Nova International. Televize Nova tak byla poslední ze soukromých televizí, která měla dosud čistě zahraničního vlastníka. 

CME je známá mimo jiné kvůli sporům, které o televizi Nova na přelomu tisíciletí vedla s Vladimírem Železným. Česko nakonec prohrálo mezinárodní arbitráž a firmě muselo vyplatit deset a půl miliardy korun.

Nahrávám video
Newsroom ČT24: Prodej CME do rukou Kellnerovy PPF je mediální obchod desetiletí
Zdroj: ČT24

Každá silná investiční skupina má v Česku vlastní média

Návrat Novy a celé skupiny CME do rukou PPF představuje poslední velkou mediální transakci, kdy pod velkou českou investiční skupinu přichází velké a vlivné tuzemské médium, uvedl mediální expert Jan Potůček. „Akvizici lze vnímat nejen jako klasický obchod, ale i jako snahu získat důležité vlivové médium. Každá silná investiční skupina v České republice má vlastní média a rozhodně je nelze považovat za hlavní zdroj zisků. U médií se vlastnický efekt neměří pouze na peníze, ale především na vliv,“ doplnil.

Nova se do majetku PPF vrací po 15 letech. PPF ovládla zadluženou televizní stanici už v roce 2002, CME dokončila její nákup zpět v roce 2005. Zaplatila 642 milionu dolarů (tehdy 14,8 miliardy Kč). PPF nyní podle podepsané dohody za celou CME včetně televizních stanic v Bulharsku, Rumunsku, na Slovensku a ve Slovinsku zaplatí 2,1 miliardy dolarů (48,3 miliardy Kč).

Za cestu k mediálnímu vlivu považuje transakci i mediální analytik Milan Šmíd. „Podle mého názoru zde jistý politický důvod může být, ale zda se tato spekulace potvrdí, na to musíme vyčkat, zda se na Nově opět objeví politická publicistika,“ uvedl. Nova byla podle něj zvláště po roce 2005 striktně apolitická, když zrušila pořady jako Kotel nebo Sedmička a její rozhovory se státníky, jako například s Milošem Zemanem před poslední prezidentskou volbou, byly víceméně zdvořilé a „jen mírně rýpající“.

Nadační fond nezávislé žurnalistiky přijal informaci o chystané transakci se znepokojením, uvedl jeho ředitel Josef Šlerka. „Poslední roky ukázaly, že situace, kdy největší podnikatelé a jejich skupiny skupují nejvlivnější média v zemi, zásadním způsobem podkopává důvěru v jejich nezávislost a vytváří tlak i na samotné novináře. Poslední transakce Petra Kellnera pokračuje v této cestě,“ napsal Šlerka.

PPF by podle něj měla jasně deklarovat, že pro ni vysílání Novy a televizních stanic v dalších zemích nebude nástrojem prosazování obchodních, finančních a politických zájmů.

Před politickými ambicemi nového vlastníka CME varuje i slovenský Denník N. Na Slovensku spadá pod společnost CME televize Markíza. „Kauza se stává kauzou, až když se objeví o sedmé večer ve večerních zprávách na Markíze. Tuto větu si lidé ze zákulisí slovenské politiky říkají léta. Ani série článků na zpravodajských webech neohrozí kariéru politika tak, jak když o jeho problémech začne informovat nejsledovanější televize na Slovensku,“ upozornil na vliv televize Denník N. Už dříve se o televizi zajímala skupina Penta.

PPF odmítá debatu o svém politickém vlivu skrze CME

Skupina PPF v pondělí odmítla, že by nákup CME směřoval k ovlivňování politiky. Podle skupiny je CME dobrou příležitostí pro investice.

„Tvrzení, že nákup CME míří na ovlivňování politiky, je mylné. Při nákupu (telekomunikačního operátora) O2 také někteří psali nesmyslná obvinění, že ji kupujeme pro někoho dalšího, že přestaneme v O2 vyplácet dividendy, nebo že PPF nerozumí telco byznysu. Nic z toho nebyla pravda,“ uvedla PPF.

Propojování telekomunikací a obsahu je světovým trendem, uvedla také PPF. Poukázala na to, že americká telekomunikační firma AT&T loni převzala mediální společnost Time Warner. „Televize je stále lukrativní byznys, jehož spojení s telekomunikacemi dává velký smysl. Vidíme nákup CME jako dobrou příležitost pro investici,“ napsala PPF. CME označila za jednoho z nejlepších výrobců televizního obsahu ve střední a východní Evropě.

Víc placeného obsahu?

Potůček poukázal na to, že převzetí CME je pro PPF výhodné i proto, že v Česku vlastní telekomunikačního operátora O2. Lze podle něj očekávat výrazné prolnutí aktivit skupiny Nova a placené televizní služby O2 TV.

„Je pravděpodobné, že Nova omezí volně šířené programy a zvýší aktivity v oblasti placené televize. Výhodné je pro PPF i spojení mobilního operátora a silného televizního hráče,“ doplnil. Upozornil zároveň, že spojení budou ještě posuzovat regulační orgány v jednotlivých zemích.

PPF může spojením aktivit v telekomunikacích a televizním vysílání významně posílit svoji pozici a zvýšit efektivitu, podotkla mediální expertka a majitelka distribuční firmy Axocom Erika Luzsicza. Investiční skupina by podle ní obchodem vylepšila svou pozici v tvorbě a ve vyjednávání o nákupu obsahu.

„Co se českého mediálního prostředí týče, jde jednoznačně o významnou vzpruhu, která může zásadně proměnit celý televizní trh,“ uvedla Luzsicza s poukazem na to, že v Česku je ve srovnání s okolními zeměmi největší podíl sledovanosti ve volně dostupné nabídce. „To by se do budoucna mohlo změnit a dávalo by to smysl. Noví vlastníci by mohli část programu posunout do placeného segmentu,“ doplnila.

Než PPF televize převezme, bude to trvat ještě několik měsíců

Podle mluvčí skupiny PPF Jitky Tkadlecové bude kompletní převzetí CME trvat ještě několik měsíců. „Podpis dohody je pouze prvním krokem. Celý proces teprve začal a odhaduje se, že převzetí může být dokončeno až v polovině roku 2020,“ uvedla. 

„Nákupem CME, respektive jejích mediálních aktivit v pěti evropských zemích, sledujeme především cíl doplnit náš telekomunikační byznys ve střední a východní Evropě. Chceme využít synergie mezi tvorbou mediálního obsahu a jeho distribucí. Motivem je tedy především rozvíjení telekomunikačního a mediálního byznysu. CME je dobře fungující společností a po jejím převzetí neplánujeme žádné překotné zásahy do jejího fungování,“ uvedl v neděli Kellner.

Kroky k dokončení nákupu CME skupinou PPF
Zdroj: ČT24

Akcie CME v neděli oslabily: obchodování na americké burze Nasdaq uzavřely se ztrátou 5,16 procenta na ceně 4,41 dolaru za akcii. S akciemi CME se obchoduje rovněž na pražské burze, ta je ale v pondělí kvůli státnímu svátku uzavřena.

Kellnerova skupina PPF investuje do řady odvětví od finančních služeb přes telekomunikace, biotechnologie, nemovitosti až po strojírenství a působí ve 23 zemích v Evropě, Asii a Severní Americe.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
09:46Aktualizovánopřed 16 mminutami

Konec uhlí přináší zlom, na který česká energetika není připravena

Řada hnědouhelných elektráren v Česku v současné době nevydělává peníze kvůli ceně emisních povolenek, jež musí platit. Vyplývá to z nového dílu ekonomické publicistiky ČT Bilance, který také upozorňuje, že překotný odchod od uhlí s sebou nese rizika pro české hospodářství.
14:50Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Fox News: Hormuzský průliv podle americké armády uzavřen nebyl

Hormuzský průliv, přes který prochází zhruba pětina celosvětových dodávek ropy a také velké množství zemního plynu, podle oblastního velitelství amerických ozbrojených sil CENTCOM navzdory tvrzení Íránu uzavřen nebyl, uvedla v pondělí americká stanice Fox News. CENTCOM na žádost agentury Reuters o vyjádření nereagoval.
před 20 hhodinami

Cena plynu pro Evropu vzrostla kvůli Íránu téměř o polovinu

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se v pondělí v důsledku americko-izraelských útoků na Írán prudce zvýšila. Odpoledne krátce růst zrychlil až k padesáti procentům po zprávě, že katarská společnost QatarEnergy zastavuje kvůli útokům produkci zkapalněného zemního plynu (LNG). EU je významným odběratelem plynu z Kataru. Válka na Blízkém východě ovlivnila i akcie, cenu ropy, zlata nebo třeba bitcoinu.
včeraAktualizovánopřed 21 hhodinami

VideoPřípadné odříznutí Dubaje od světa by byl ekonomický problém, míní Singer

Dopad útoku na Írán na světovou ekonomiku byl hlavním tématem Interview ČT24, kde byl hostem ekonom a exguvernér České národní banky (ČNB) Miroslav Singer. Ten míní, že zvýšení ceny ropy vyjadřuje nejistotu, ale rozhodně to není náznak nějaké paniky. „V žádném případě nejsme v situaci, kdy by cena ropy nějak dramaticky rostla,“ zdůraznil. Otázkou podle něj zůstává, jaký bude vývoj konfliktu a následný dlouhodobý dopad na cenu ropy. Na otázku moderátora Daniela Takáče, zda se obchodníci na tuto situaci připravovali, Singer odpověděl kladně. „Cena ropy mohla být například před útokem cíleně nižší. (...) Útok nebyl žádný šok,“ tvrdí. Naopak varoval, že případné dlouhodobé odříznutí Dubaje, významného finančního a dopravního centra regionu, od okolního světa by byl ekonomický problém. Singer také zdůraznil, že přímé finanční vazby tuzemska na tuto konkrétní krizi jsou zanedbatelné. „Finanční vztahy Česka a Íránu jsou minimální a rezervy ČNB jsou ,velmi dostatečné‘,“ míní Singer.
před 23 hhodinami

Hormuzský průliv stojí. Dva tankery hlásí zásahy

Nespecifikované projektily zasáhly podle agentury Reuters ve vodách nedaleko Ománu dva tankery. Jedno z plavidel se nachází na americkém sankčním seznamu. Při úderu utrpěli zranění čtyři lidé. Všech dvacet členů posádky se muselo z lodi evakuovat. Írán avizoval blokaci Hormuzského průlivu, kterým prochází pětina celosvětové ropy. V oblasti v současnosti kotví na 250 tankerů.
1. 3. 2026Aktualizováno1. 3. 2026

VideoŠkrty v kultuře vyvolaly rozruch. Umělci se obávají o budoucnost institucí

Vláda Andreje Babiše (ANO) letos snižuje rozpočet ministerstvu kultury oproti loňsku o dvanáct procent. Umělci, divadelníci i třeba lidé na literární scéně se tak obávají o osud svých institucí. Týká se to například i literárního časopisu Host, který se spoléhá na veřejné zdroje – podporuje ho město Brno, ale třeba i ministerstvo kultury. „Čtyřicet procent už je opravdu hodně. Už myslím, že byste musel uvažovat o zrušení úvazků, že se časopis bude tisknout na horší papír, nebo vydáte méně čísel ročně,“ uvedl šéfredaktor časopisu Host Jan Němec. Šéf resortu kultury Oto Klempíř (za Motoristy) zprávy o čtyřicetiprocentním škrtu označil za dezinformace. V příštích dnech chce ministerstvo s profesními asociacemi o škrtech v rozpočtu jednat.
1. 3. 2026

VideoHosté Událostí, komentářů se přeli o systému emisních povolenek ETS 2

Čtveřice unijních států se postavila proti odkladu a změnám v systému emisních povolenek ETS 2. Potřebu systém reformovat naopak vidí šestnáct států sedmadvacítky, mezi nimi i Česko. Vládní koalice pak vyzývá ke zrušení celého systému. Europoslanec Ondřej Knotek (ANO) argumentuje náklady pro domácnosti, upozornil na možný další nárůst cen povolenek po roce 2030. Emisní povolenky jsou „důležitý nástroj“ ke splnění klimatického cíle pro rok 2030, podotknul europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09). Náměstek ministryně financí Petr Mach (Svobodní za SPD) potvrdil, že vláda nepřipustí zavedení ETS 2, zmínil úspory pro obyvatele. Členka sněmovního rozpočtového výboru Vendula Svobodová (Piráti) tvrdí, že není jistota, že by se ceny nezvyšovaly i přes nezavedení povolenek – například kvůli inflaci. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
28. 2. 2026
Načítání...