Když se perou USA a Čína, Česko na tom může vydělat. Ale rizika pro světový obchod jsou velká

Kroky amerického prezidenta Donalda Trumpa a uvalení cel na čínské zboží mohou vyvolat obchodní válku s Pekingem. Situaci proto pozorně sledují i české firmy. Dotázaní analytici se sice většinou domnívají, že dopad na ně by měl být minimální, ale objevují se také hlasy o možné příležitosti. Vše by však mohlo být zastíněno v případě, že by se světový obchodní konflikt rozhořel ve spirálu akce – protiakce – další akce.

Od pátku začala platit americká cla na dovoz oceli (ve výši 25 procent) a hliníku (10 procent), která zasáhnou i Čínu. Trump navíc ve čtvrtek podepsal dekret o uvalení cel na dovoz čínského zboží, který by mohl – pokud nedojde během konzultační doby ke vzájemné dohodě – zasáhnout import v hodnotě 60 miliard dolarů (1,2 bilionu korun).

Čína již uvedla, že kvůli clům na ocel a hliník plánuje zavést odvetná cla na dovoz amerického zboží v hodnotě tří miliard dolarů. Na seznamu zboží, kterého by se cla mohla týkat, je podle agentury Reuters 128 produktů, mimo jiné vepřové, ocelové trubky nebo čerstvé ovoce a víno. I na další cla je Čína připravena reagovat protiakcí.

Na obchodní válce mezi Spojenými státy a Čínou by mohla vydělat Evropská unie a společně s ní i Česká republika, domnívá se hlavní ekonom BH Securities Štěpán Křeček. Vychází z toho, že v případě odvetných opatření Číny proti USA bude nutné nahradit výpadek zahraničního obchodu.

„To bude skvělá příležitost pro státy z jiných koutů světa. Evropská unie navíc v tomto sporu stojí spíše na straně Číny, čímž se vytváří dobrá vyjednávací pozice pro navýšení vzájemné spolupráce,“ uvedl Křeček. 

Upozornil však zároveň, že Evropská unie si musí dát pozor, aby svým jednáním neohrožovala vztahy se Spojenými státy. V případě unáhlených kroků podle analytika hrozí, že Evropská unie bude vtažena do obchodních válek mezi Pekingem a Washingtonem. „V takovém případě by to nejvíce odnesly malé a otevřené ekonomiky, jakou je i Česká republika,“ dodal Křeček. 

Díky orientaci na Unii by dopady války na Česko nebyly velké

Potenciální přímé dopady obchodní války mezi Spojenými státy a  Čínou na českou ekonomiku jsou minimální, domnívá se analytik Raiffeisen Bank František Táborský. Tuzemský zahraniční obchod je totiž vysoce koncentrován na členské země Evropské unie. 

Rizika a nepříznivé dopady však vidí teprve v rozsahu, kam až může začínající obchodní válka zajít. „Jsme výrazně proexportní zemí a jakékoli narušení nebo překážky ve světovém zahraničním obchodě se nás dotýkají dvojnásob. Český průmysl se podílí na široké řadě výrobních řetězců, které často začínají nebo končí právě v Číně nebo USA,“ zdůraznil.

Táborský zmínil i dopad na akciové trhy, které kvůli obavám z Trumpova protekcionismu ztrácejí. „V současné době, kdy se americká ekonomika silně přehřívá, může obchodní válka lehce zažehnout masivní výprodeje, které se následně promítnou také do reálné ekonomiky. Pak už je jen otázkou času, kdy se nákaza přelije i do České republiky,“ dodal analytik.

Ekonom Komerční banky David Kocourek předpokládá spíše malý, pokud nějaký dopad na Česko. Za mnohem důležitější považuje, aby se limitovaná výjimka Evropské unie u oceli a hliníku změnila ze strany Američanů na trvalou a hrozba clem už se nerozšiřovala. Pokud by byla zavedena například na auta, jak se také dříve spekulovalo, českých firem by se to negativně dotklo. Jsou totiž významnými dodavateli pro západoevropské výrobce aut. 

Ministr průmyslu a obchodu v demisi Tomáš Hüner (nestr. za ANO) již dříve uvedl, že opatřeními USA na ocel a hliník by byly postiženy vývozy českých firem za zhruba 200 milionů dolarů ročně.  Celkově se nejedná o vysoké procento vývozu ocelářského sektoru, pro některé konkrétní výrobky je ale americký trh významný, uvedlo ministerstvo.

Jako příklad zmínilo pažnice pro těžební sektor, který zažívá v USA boom díky břidlicovému plynu. Do Spojených států se vozí až sedmdesát procent české produkce. Také pro bezešvé a duté trubky tvoří USA více než čtyřicet procent odbytu. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Slabý růst, pomalé ozdravení. Agentura S&P o stupeň snížila rating Slovenska

Mezinárodní ratingová agentura S&P oznámila, že snížila hodnocení úvěrové spolehlivosti Slovenska o jeden stupeň na úroveň A. Poukázala na slabý růst slovenské ekonomiky a pomalejší než předpokládané ozdravení veřejných financí země. Výhled ratingu pak S&P změnila na stabilní z negativního, což znamená, že ho v nejbližší době nehodlá měnit. Slovenské ministerstvo financí v reakci uvedlo, že krok S&P byl očekávaný, neboť dosavadní rating Slovenska u S&P byl podle něj vyšší než u jiných agentur.
před 13 hhodinami

Státy EU se neshodnou na přístupu k emisním povolenkám, Komise chystá revizi

Evropská komise má připravit do července revizi systému emisních povolenek ETS, který však má zůstat zachován, vyplývá ze závěrů březnového summitu EU. Jde o výsledek debaty mezi státy, které chtějí ulevit těžkému průmyslu, a zeměmi, které si přejí pokračování dlouho fungujícího systému. Už na začátku dubna Komise navrhla úpravu, která ruší zneplatňování povolenek v rezervě. Premiér Andrej Babiš (ANO) následně zaslal předsedkyni EK Ursule von der Leyenové a dalším evropským lídrům dopis, v němž navrhuje další bezplatné alokace povolenek některým podnikům.
před 16 hhodinami

VideoVládní regulace cen paliv je jen pro mimořádné situace, říká Mach. Omezené šance na přezkum, namítá Volpe

Sněmovna potvrdila, že ceny pohonných hmot bude do budoucna moci regulovat nebo zastropovat vláda. Poslanci tím přehlasovali veto Senátu. Regulace nastala jako ochrana před tím, že si někdo „namastí kapsy na úkor spotřebitelů“, argumentoval náměstek ministryně financí Petr Mach (SPD). Opatření dle něj platí pro mimořádnou situaci, nikoli běžný provoz. Člen sněmovního podvýboru pro dopravu Samuel Volpe (Piráti) zmínil přijetí zákona ve stavu legislativní nouze, výtky Senátu pokládá ve většině za relevantní. Varoval před precedentem z Maďarska, kde dle něj obdobné opatření k ničemu nevedlo. Vyzdvihl také problematiku dalšího přezkumu, v případě nařízení vlády je možný jen u Ústavního soudu. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
před 16 hhodinami

Ceny leteckého paliva mohou zkomplikovat dovolené v zahraničí

Konflikt na Blízkém východě zvyšuje ceny pohonných hmot i v letectví. Zatímco mezi Evropany roste zájem o dovolenou na starém kontinentu, Evropská unie ústy komisaře pro energetiku varuje před komplikacemi při odletech. Už nyní některé aerolinky kvůli vysokým cenám leteckého paliva ruší lety. Pražské letiště i aerolinky přitom ujišťují, že odlety z Ruzyně budou během léta bez problémů. V případě zrušení letu mohou cestující žádat o kompenzace. Cestovní kanceláře zmiňují zdražování, a to i u již zakoupených zájezdů.
před 18 hhodinami

Středula byl znovu zvolen do čela odborové konfederace ČMKOS

Českomoravskou konfederaci odborových svazů (ČMKOS) povede dál Josef Středula. Na odborářském sjezdu ho delegáti a delegátky znovu zvolili do čela centrály. Získal 90 ze 176 možných hlasů. Místopředsedy byli znovuzvoleni Radka Sokolová a vedoucí oddělení lidských zdrojů centrály Lukáš Němec.
24. 4. 2026Aktualizováno24. 4. 2026

Potřebujeme nové zdroje, uvedla k rozpočtu šéfka Evropské komise

Pokud chce Evropská unie financovat všechny své priority a zachovat výši příspěvků jednotlivých členských států do rozpočtu, potřebuje nové vlastní zdroje. Po skončení neformálního summitu EU na Kypru to uvedla předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Komise již dříve hovořila o příjmech z takzvaného uhlíkového cla či zvýšení spotřební daně z tabáku.
24. 4. 2026

ČEZ představil detaily vzniku dceřiné firmy

Nová firma, do níž chce ČEZ vyčlenit svou nevýrobní část, by měla vzniknout do konce 1. čtvrtletí příštího roku, sdělil v pátek šéf společnosti Daniel Beneš. Následně bude hledat investory. ČEZ chce do dceřiné společnosti vyčlenit ze své současné struktury prodej a distribuci energií, obchodování či energetické služby. Podle analytiků jde o zásadní krok pro připravované zestátnění společnosti. Rozhodovat o něm bude červnová valná hromada firmy.
24. 4. 2026Aktualizováno24. 4. 2026

Poslanci přehlasovali senátní veto zákona o regulaci cen paliv

Poslanci v pátek absolutní většinou 103 hlasů schválili možnost regulace cen pohonných hmot vládním nařízením, proti bylo 46 členů opozice. O cenách benzinu a nafty už tak nemá rozhodovat ministerstvo financí cenovými výměry. Kritici návrhu poukazovali mimo jiné na to, že vůči nařízení vlády by nebyla možná obrana u správních soudů, ale jen u Ústavního soudu. Návrh zákona Senát vetoval v týdnu, dolní komora nyní veto přehlasovala a předlohu dostane k podpisu prezident. Debatu nad opatřením na plénu provázela pře o to, kdo politikaří.
24. 4. 2026Aktualizováno24. 4. 2026
Načítání...