Když se perou USA a Čína, Česko na tom může vydělat. Ale rizika pro světový obchod jsou velká

Kroky amerického prezidenta Donalda Trumpa a uvalení cel na čínské zboží mohou vyvolat obchodní válku s Pekingem. Situaci proto pozorně sledují i české firmy. Dotázaní analytici se sice většinou domnívají, že dopad na ně by měl být minimální, ale objevují se také hlasy o možné příležitosti. Vše by však mohlo být zastíněno v případě, že by se světový obchodní konflikt rozhořel ve spirálu akce – protiakce – další akce.

Od pátku začala platit americká cla na dovoz oceli (ve výši 25 procent) a hliníku (10 procent), která zasáhnou i Čínu. Trump navíc ve čtvrtek podepsal dekret o uvalení cel na dovoz čínského zboží, který by mohl – pokud nedojde během konzultační doby ke vzájemné dohodě – zasáhnout import v hodnotě 60 miliard dolarů (1,2 bilionu korun).

Čína již uvedla, že kvůli clům na ocel a hliník plánuje zavést odvetná cla na dovoz amerického zboží v hodnotě tří miliard dolarů. Na seznamu zboží, kterého by se cla mohla týkat, je podle agentury Reuters 128 produktů, mimo jiné vepřové, ocelové trubky nebo čerstvé ovoce a víno. I na další cla je Čína připravena reagovat protiakcí.

Na obchodní válce mezi Spojenými státy a Čínou by mohla vydělat Evropská unie a společně s ní i Česká republika, domnívá se hlavní ekonom BH Securities Štěpán Křeček. Vychází z toho, že v případě odvetných opatření Číny proti USA bude nutné nahradit výpadek zahraničního obchodu.

„To bude skvělá příležitost pro státy z jiných koutů světa. Evropská unie navíc v tomto sporu stojí spíše na straně Číny, čímž se vytváří dobrá vyjednávací pozice pro navýšení vzájemné spolupráce,“ uvedl Křeček. 

Upozornil však zároveň, že Evropská unie si musí dát pozor, aby svým jednáním neohrožovala vztahy se Spojenými státy. V případě unáhlených kroků podle analytika hrozí, že Evropská unie bude vtažena do obchodních válek mezi Pekingem a Washingtonem. „V takovém případě by to nejvíce odnesly malé a otevřené ekonomiky, jakou je i Česká republika,“ dodal Křeček. 

Díky orientaci na Unii by dopady války na Česko nebyly velké

Potenciální přímé dopady obchodní války mezi Spojenými státy a  Čínou na českou ekonomiku jsou minimální, domnívá se analytik Raiffeisen Bank František Táborský. Tuzemský zahraniční obchod je totiž vysoce koncentrován na členské země Evropské unie. 

Rizika a nepříznivé dopady však vidí teprve v rozsahu, kam až může začínající obchodní válka zajít. „Jsme výrazně proexportní zemí a jakékoli narušení nebo překážky ve světovém zahraničním obchodě se nás dotýkají dvojnásob. Český průmysl se podílí na široké řadě výrobních řetězců, které často začínají nebo končí právě v Číně nebo USA,“ zdůraznil.

Táborský zmínil i dopad na akciové trhy, které kvůli obavám z Trumpova protekcionismu ztrácejí. „V současné době, kdy se americká ekonomika silně přehřívá, může obchodní válka lehce zažehnout masivní výprodeje, které se následně promítnou také do reálné ekonomiky. Pak už je jen otázkou času, kdy se nákaza přelije i do České republiky,“ dodal analytik.

Ekonom Komerční banky David Kocourek předpokládá spíše malý, pokud nějaký dopad na Česko. Za mnohem důležitější považuje, aby se limitovaná výjimka Evropské unie u oceli a hliníku změnila ze strany Američanů na trvalou a hrozba clem už se nerozšiřovala. Pokud by byla zavedena například na auta, jak se také dříve spekulovalo, českých firem by se to negativně dotklo. Jsou totiž významnými dodavateli pro západoevropské výrobce aut. 

Ministr průmyslu a obchodu v demisi Tomáš Hüner (nestr. za ANO) již dříve uvedl, že opatřeními USA na ocel a hliník by byly postiženy vývozy českých firem za zhruba 200 milionů dolarů ročně.  Celkově se nejedná o vysoké procento vývozu ocelářského sektoru, pro některé konkrétní výrobky je ale americký trh významný, uvedlo ministerstvo.

Jako příklad zmínilo pažnice pro těžební sektor, který zažívá v USA boom díky břidlicovému plynu. Do Spojených států se vozí až sedmdesát procent české produkce. Také pro bezešvé a duté trubky tvoří USA více než čtyřicet procent odbytu. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoLibanonská ekonomika krvácí

Válka v Libanonu mezi Izraelem a Hizballáhem devastuje tamní křehkou ekonomiku, podle čerstvých vládních odhadů země přijde asi o sedm procent svého HDP. Tři ze čtyř malých firem během války přerušily provoz. „Lidé místo toho, aby zaplatili za kávu nebo drink třináct či čtrnáct dolarů, tak si radši řeknou: ‚Ne, za ty peníze si koupím chleba nebo třeba pohonné hmoty‘,“ vysvětluje majitel baru v Bejrútu Nino Aramúní, proč se jeho podniku nedaří. V zemi závislé na dieselových generátorech se navíc jakýkoliv výkyv v ceně ropy okamžitě promítá do všech cen. Analytik Nizar Ghanem vyčíslil škody aktuálního konfliktu na v přepočtu čtvrt bilionu korun. Kvůli hospodářskému tlaku je velká část obyvatel Libanonu otevřena mírovým rozhovorům s Izraelem, přestože jeho armáda okupuje jižní pohraničí země a demoluje tamní vesnice.
před 11 hhodinami

Sněmovna schválila novelu rozpočtových zákonů

Poslanecká sněmovna v pátek i přes kritiku opozice schválila novelu zákonů o veřejných rozpočtech. Vláda podle návrhu bude moci mimo jiné navyšovat výdaje na strategické stavby podle liniového zákona nad schválené výdajové rámce. Novelu ale ještě musí schválit Senát a podepsat prezident. Opozice navíc avizovala, že se kvůli obsahu materiálu i zařazení pevného hlasování obrátí na Ústavní soud. Zákonodárci v pátek schválili rovněž dvě sociální předlohy.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

VideoPřes čtyřicet procent nově prodaných vozů v Česku tvoří elektroauta

Víc než čtyřicet procent nově prodaných vozů tvoří elektroauta. Aktuálně se navíc českému automobilovému trhu daří – zákazníci od ledna do dubna koupili skoro 83 tisíc aut, o dvě a půl procenta víc než loni. A lepší výsledky vykazuje i výroba – tuzemské automobilky vyprodukovaly přes 525 tisíc osobních vozů. I přesto, že automobilky vyrábí víc elektrifikovaných vozů, zájem o ně je menší, než se předpokládalo. Pokud společnosti takových modelů neprodají dostatek, hrozí jim vysoké pokuty za neplnění emisních cílů.
před 12 hhodinami

Poslanci se věnovali chystaným změnám v superdávce

Zástupci všech poslaneckých klubů se ve čtvrtek sešli na ministerstvu práce a sociálních věcí, kde jednali o změnách v superdávce. Týkat se mají například podpory samoživitelů nebo nákladů na bydlení. Ministr práce Aleš Juchelka (ANO) chce úpravy ve sněmovně prosadit do konce října.
včera v 06:25

Resort financí nabízí možnost nakoupit tři druhy státních dluhopisů

Ministerstvo financí od čtvrtka nabízí lidem možnost nákupu státních dluhopisů. Obligace jsou ve třech typech, a to pětiletý fixní, pětiletý protiinflační a tříměsíční, řekla ve čtvrtek na brífinku ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Lišit se budou výší výnosu. Upisovací období pro první emisi Dluhopisů Republiky potrvá do 28. června, obligace bude nutné zaplatit do 7. července. Vlastní emise bude vydána 15. července. Analytici znovuzavedení kvitují a dluhopisy označují za potenciální konkurenty spořicích účtů.
14. 5. 2026Aktualizováno14. 5. 2026

Vztahy Číny s USA jsou nejdůležitější na světě, shodli se Trump a Si Ťin-pching

Setkání čínského prezidenta Si Ťin-pchinga s jeho americkým protějškem Donaldem Trumpem skončilo po zhruba dvou hodinách, následně navštívili Chrám nebes. Poté se Trump zúčastnil státní večeře. Si Ťin-pching prohlásil, že vztahy mezi Čínou a USA jsou nejdůležitějšími bilaterálními vztahy na světě. Podle čínských médií ale Si během jednání uvedl, že země se mohou dostat do střetu, pokud by Washington postupoval „chybně“ v otázce Tchaj-wanu.
14. 5. 2026Aktualizováno14. 5. 2026

Milka zmenšením čokolády klamala spotřebitele, rozhodl německý soud

Německý soud rozhodl, že výrobce čokolády Milka podvedl spotřebitele a porušil zákon o hospodářské soutěži. Ve stejném obalu bylo totiž méně čokolády a podle soudu nebylo na výrobku zřetelné upozornění na změnu gramáže. Cena se na začátku loňského roku i přes nižší hmotnost zvýšila. Informoval o tom server BBC.
14. 5. 2026

Vedení Fedu přebere Warsh. Provází ho podezření z podřízenosti Bílému domu

Do čela americké centrální banky Federálního rezervního systému (Fed) nastupuje Kevin Warsh, ve funkci ho potvrdil Senát USA. Jeho předchůdce Jerome Powell čelil tlaku ze strany amerického prezidenta Donalda Trumpa, aby snížil úrokové sazby. Někteří bankéři a investoři se obávají, že Warsh půjde na ruku Bílému domu. On sám hovoří o nové „dohodě mezi Fedem a ministerstvem financí“ nebo o snižování rozvahy centrální banky, která několikanásobně narostla po finanční krizi v roce 2008.
14. 5. 2026
Načítání...