Kdo neinvestuje do inovací, zadělává si na problémy, říká šéf Firmy roku

Nahrávám video
Šéf Firmy roku Pavel Sobotka hostem 90' ČT24
Zdroj: ČT24

Svět nespí a technologické požadavky rostou. Kdo proto neinvestuje do inovací, zadělává si do budoucna na problémy, prohlásil v pořadu 90' ČT24 Pavel Sobotka, ředitel společnosti Frentech Aerospace, která se letos stala vítězem soutěže Firma roku.

„Svět nespí. Ani domácí konkurence nespí. Technologické požadavky rostou,“ upozorňuje šéf firmy Frentech Aerospace. I její příběh ukazuje velký vývoj. Když firma v devadesátých letech začínala, výroba se zaměřovala na medicínskou techniku a přístrojovou techniku. „Od začátku roku 1997 jsme začali postupně dodávat pro Airbus, od podvozků po kormidla,“ přiblížil Sobotka.

„Podíl leteckého průmyslu neustále narůstal, až jsme se dostali na současných 80 procent, které zahrnují i vesmírný průmysl,“ dodal projektový vedoucí Martin Závodník.

Důležitou roli hraje pro společnost Evropská kosmická agentura. Kdyby se ale třeba obnovil program raketoplánů v USA, určitě by zájem měli. Mají také řadu komerčních projektů, například Falcon 9 od Elona Muska startuje se satelity, které mají jejich mechanismy pro rozvinutí solárních systémů.

Investice je nezbytná pro další život firmy.
Pavel Sobotka
ředitel společnosti Frentech Aerospace

„Další komerční projekt, který začínáme, je spolupráce s americkou firmou Honeywell na systému OneWeb, což je totální pokrytí zeměkoule internetovým signálem. Je to historicky největší satelitní konstelace. V první fázi se jedná o devět set satelitů, v druhé fázi o 2700 satelitů,“ přiblížil Sobotka.

V Česku se podle šéfa Frentech Aerospace nepodniká špatně. „Nemám zásadní problémy,“ říká. Kritický by však byl k legislativním změnám, které se týkají účetnictví. „Pokud vyjde nový předpis, mají účetní mnohdy diskuse, jak si ho vyložit,“ uvedl. Také by podle něj nemuselo být změn tolik.

Negativnější hodnocení má i pro výkaznictví. „Statistika je zatěžující. Doufejme, že se statistická data používají efektivně. Je jich hodně. Pro střední podnik je to zátěž, lidí na zpracování není tolik,“ poznamenal.

Sobotka vnímá propad v oblasti technicky kvalifikovaných lidí

Podniky v současnosti také často tíží nízká nezaměsznanost, kvůli které se už špatně hledají lidé. „Stává se, že občas chybí, momentálně máme stav téměř naplněn. Máme ale zájem výrobu rozšiřovat, takže se nás to dotýká a rádi bychom viděli, že trh nabídne víc kvalifikovaných mladých lidí se zájmem o hi-tech produkci a že v tom budou vidět smysl svého života,“ přiblížil Sobotka.

V oblasti technicky kvalifikovaných lidí i kvalit takového vzdělávání vidí velký propad. „Jestliže se (Česká republika) považuje za zemi, kterou živí strojírenství a export, je to velký úkol, na kterém se musí tvrdě pracovat,“ zmínil. 

Letošní vítěz soutěže Živnostník roku Viktor Hrdina, který byl také hostem pořadu 90' ČT24, zatím potíž s lidmi nemá. Začínal podnikat v pohostinství, dnes už třetím rokem vyrábí motorická prkénka. Podnik rozjížděli ve třech, spolu se ženou a kamarádem truhlářem. „Odbavovali jsme všechno doma ručně, svým způsobem ještě loňské Vánoce byl u nás doma velký sklad,“ podotkl Hrdina. Dnes už na výrobě pracuje 12 lidí.

Viktor Hrdina
Zdroj: ČT24

Otázka nedostatku lidí na pracovním trhu tak je pro něj zatím jen potenciálně problémová. Daří se jim totiž a víc lidí časem budou potřebovat. „Vyvíjí se to dobrým směrem. Sám jsem zvědavý. Dobrých lidí a řemeslníků není moc,“ řekl.

Teď už třeba přemýšlí, jak by prkna mohli využít i rodiče. Do budoucna chce Viktor Hrdina dál vyvíjet dva nové výrobky pro podporu motoriky. Podrobnosti ale prozrazovat zatím nechce.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Nejen řidiči a kurýři, ale i uklízečky či opraváři. Platformová práce je na vzestupu

Digitálním platformám v Česku každý rok přibývá zákazníků i míst, kde působí. Alespoň jednou měsíčně si takzvanou platformovou prací vydělává zhruba 145 tisíc lidí, vyplývá ze studie Centra ekonomických a tržních analýz (CETA). A nejde už jen o kurýry či řidiče. V nabídce jsou i řemeslnické práce, úklid, opravy či hlídání dětí. Pravidla v EU upravuje směrnice, kterou má Česko převzít do 2. prosince. Resort práce a sociálních věcí už představil návrh příslušného zákona.
před 1 hhodinou

Vládní slib o nižší firemní dani možná padne. Schillerová preferuje zrychlení odpisů

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) řekla České televizi, že namísto snížení daně z příjmu firem z 21 na 19 procent se kloní ke zrychlení firemních odpisů. V programovém prohlášení kabinet přitom avizoval obojí, ministryně ale nyní vzkazuje, že to si stát dovolit nemůže.
před 11 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali navrhovanou horní hranici pro úroky

Hosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali vládní návrh, podle nějž má při poskytování spotřebitelských úvěrů platit horní hranice pro úroky. Jiný výpočet by platil pro malé půjčky do dvaceti tisíc na dobu do jednoho roku a další pro zbytek úvěrů. Diskuse na toto téma se zúčastnili člen Asociace poskytovatelů nebankovních úvěrů Jakub Hauptmann, právník Konsorcia dluhových poraden Jakub Sosna a hlavní ekonom ČSOB Jan Bureš. Pořad se věnoval také problematice rodinného podnikání, o níž hovořili generální ředitel Newton University Jiří Koleňák a majitel firmy Koupelny Syrový Matouš Syrový. Debata se týkala i rekordní investice do českého start-upu Mews, o níž hovořil partner investiční skupiny DEPO Ventures Petr Šíma. Diskusí provázeli Nina Ortová a Jakub Musil.
před 18 hhodinami

VideoRůst cen pohonných hmot „prosakuje“ i do lesních prací, dřevo může zdražit

Rostoucí ceny pohonných hmot v souvislosti s válkou na Blízkém východě zvyšují náklady i dřevařským firmám a lesním hospodářům. Hodně paliva spotřebují například při těžbě. Zdražuje ale i přeprava dříví. To se časem může promítnout i do cen pro koncové zákazníky. O zdražení své práce hovoří i dřevorubci, někteří prý se stoupajícími cenami bojují dlouhodobě. Růst nákladů pak zasáhne rovněž lesníky. Prodraží se jim například jarní sázení.
před 23 hhodinami

Česko se přidalo k prohlášení ohledně zabezpečení Hormuzského průlivu

Čtrnáct států včetně Česka se v pátek připojilo ke společnému prohlášení, ve kterém evropské a další země vyjadřují ochotu přispět k zajištění bezpečné plavby Hormuzským průlivem. Píše o tom agentura Reuters. Státy v prohlášení také vyzývají k zastavení íránských vzdušných útoků i dalších pokusů tento průliv zablokovat. Italský ministr zahraničí Antonio Tajani zdůraznil, že prohlášení má politický, nikoli vojenský charakter. Mluvčí tuzemského ministerstva zahraničních věcí Adam Čörgő sdělil, že Česko podpisem potvrdilo své pozice a solidaritu se spojenci.
21. 3. 2026Aktualizováno21. 3. 2026

Benzin v Česku je nejdražší za skoro dva roky, nafta od listopadu 2022

Průměrná cena benzinu v tuzemsku vzrostla kvůli bojům na Blízkém východě na 40 korun za litr, což je nejvíce od května 2024. Nafta zdražila na průměrných 44,62 koruny za litr, naposledy byla obdobně drahá v listopadu 2022, plyne z údajů společnosti CCS. Ceny paliv setrvale rostou v reakci na izraelsko-americké údery v Íránu. Průměrná cena naturalu od té doby stoupla o 6,40 koruny a diesel, na jehož ceně se vývoj podepisuje výrazněji, zdražil o 11,50 koruny.
21. 3. 2026Aktualizováno21. 3. 2026

Video„Je realistický,“ hájí rozpočet Nacher. Skopeček tepe deficit i výdaje na obranu

Prezident Petr Pavel v pátek podepsal státní rozpočet na letošní rok se schodkem 310 miliard korun. Ten už vyšel ve Sbírce zákonů, Česko tak přestalo hospodařit v rozpočtovém provizoriu. Hlava státu však vládě vytýká nízké výdaje na obranu. Podle místopředsedy sněmovny Patrika Nachera (ANO) je však v letošním rozpočtu oproti loňskému skutečnému o 24 miliard korun na obranu více. Ze schodku prý radost nemá, ovšem rozpočet označil za „realistický a pravdivý.“ Místopředseda dolní komory Jan Skopeček (ODS) tvrdí, že prezident nemá do rozpočtového procesu zasahovat případným vetem, ale jeho výhrady – včetně vysokého deficitu i výdajů na obranu – ocenil. Rozpočet dle něj není v souladu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
21. 3. 2026

USA dočasně povolily nákup sankcionované íránské ropy již naložené na tankerech

Spojené státy povolily zemím nakupovat po dobu třceti dní sankcionovanou íránskou ropu, která je již naložena na tankerech na moři. Píše o tom agentura AFP. Povolení se týká také naložených ropných produktů. Podle AFP jde o snahu stabilizovat světové trhy s ropou. Americký ministr financí Scott Bessent na síti X uvedl, že tímto rozhodnutím USA rychle uvolní asi 140 milionů barelů íránské ropy.
21. 3. 2026Aktualizováno21. 3. 2026
Načítání...