Praha – Ministr financí Kalousek může po dnešku začít připravovat návrh rozpočtu pro příští rok. Jednotliví šéfové resortů mu totiž do dneška musí předložit plán, jak se chtějí na svých úřadech vypořádat se škrty. Měli na to pouhých devět dní a bez snižování platů se nikdo neobešel. Jako první už veřejně představil svoji vizi ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek. Počítá s tím, že se platy státních zaměstnanců nebo třeba duchovních sníží o deset procent. Ministerstvo věří, že by tak příští rok mohl stát ušetřit až 21 miliard korun. Odbory nesouhlasí a hned dnes se nad Drábkovými návrhy sejdou.
Na základě podkladů, které na ministerstvo financí doručí jednotliví šéfové úřadů, se bude připravovat státní rozpočet na rok 2011. „Ty kapitoly předkládají své podklady v elektronické nebo papírové podobě. My je vlastně budeme během víkendu kontrolovat. Příští týden bude jednat pan ministr Kalousek s jednotlivými kapitolami o jejich případných návrzích na změny,“ tvrdí náměstek ministra financí pro veřejné rozpočty Bohdan Hejduk.
Vláda už odsouhlasila, že schodek by měl být 135 miliard korun, tedy 4,6 procenta HDP. Aby ho kabinet skutečně dosáhl, musí jednotlivé úřady sáhnout hlouběji do kapsy. S tím ale nesouhlasí opozice, která je přesvědčena, že úspory poškodí českou ekonomiku.
Na snižování platů ministr Kalousek trvá
Ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09)
„Rozhodně budu trvat na tom, aby poklesl objem mzdových prostředků o deset procent. Tedy pokud by chtěl někdo udržet mzdy na úkor toho, že bude šetřit více na kapitálových výdajích, nebude to možné.“
Ministr financí Miroslav Kalousek tvrdí, že je mu jedno, ve kterých kapitolách jeho kolegové budou škrtat. Neustoupí však v tom, že se platy úředníků budou snižovat.
Největší škrty příští rok čekají ministerstva dopravy, vnitra, zemědělství a obrany. Doprava dostane o 10,5 miliardy méně. „Ředitelství silnic a dálnic a Fond dopravní infrastruktury jsou organizace, které pro příští rok budou pracovat s provozním rozpočtem v řádu 50 nebo 60 procent toho, s jakým rozpočtem hospodařily během toho roku,“ tvrdí ministr dopravy Vít Bárta (VV).
Pohorší si všechna ministerstva, kromě jediného
Ministerstvo vnitra přijde o 8,5 miliardy, zemědělství a obrana přijdou v porovnání s letošním rokem o 5 miliard korun. V resortu spravedlnosti musí svůj rozpočet na příští rok pokrátit o 3,3 miliardy. Dvě miliardy chce resort ušetřit na platech, právní pomoci nebo prodejem některých nepotřebných nemovitostí. Počítá také se zvýšením soudních poplatků. Zbylou 1,3 miliardy chce ministr Jiří Pospíšil získat na úsporách provozu ministerstva i jemu podřízených organizací - například věznic. Tam by ale na konci roku mohly peníze chybět. „Například na energiích, na provozu těchto budov těžko můžeme ušetřit. My neovlivníme cenu energie,“ tvrdí ministr Pospíšil (ODS).
V řádu miliard si pohorší všechna ministerstva, kromě jediného. Tím je ministerstvo práce a sociálních věcí. Jenže to peníze potřebuje především na plánovanou valorizaci důchodů. Mělo by dostat o 7,2 miliardy korun více než letos.
Kdyby se resortu práce ubralo, nebylo by na dávky
"Celkové výdaje našeho ministerstva na příští rok jsou bez mála 479 miliard korun a je třeba říct, že z tohoto obrovského čísla 464 miliard jsou dávky, důchody, sociální služby, aktivní politika zaměstnanosti a další mandatorní výdaje. Na vlastní provoz ministerstva je 15 milionů, které zůstaly," vysvětlil první náměstek ministra práce a sociálních věcí Vladimír Šiška.
Přesto i ministerstvo práce a sociálních věcí musí šetřit. Už včera oznámilo, že státní zaměstnanci se budou muset vzdát deseti procent platu. Úředníci ale budou mít šanci získat vyšší příplatky. Na snižování mezd i zavádění nového systému odměňování, který má zaměstnance motivovat k vyššímu pracovnímu nasazení, však nekývnou odboráři.
Ministerstvo práce a sociálních věcí si přesto od uveřejněných změn slibuje úspory ve výši až 21 miliard korun. Úspory jsou podle něj však možné pouze v případě, že jednotliví zaměstnavatelé nebudou pracovníkům nahrazovat nižší platový tarif jinou složkou mzdy. Návrh novely zákona, který by snížil platy ústavních činitelů o pět procent, se potom týká například prezidenta, ministrů, poslanců, senátorů, soudců a státních zástupců. Už pro letošek jim platy klesly o čtyři procenta.
Ministerstvo vnitra už má napůl vyhráno
Naopak policejní a hasičské odbory se s ministrem vnitra Radkem Johnem předběžně dohodly. Platy klesnou od příštího roku o desetinu, o práci se lidé ale bát nemusejí. „Pouze plníme koaliční dohodu o desetiprocentním snížení tarifů, nikoho nicméně propouštět nebudeme,“ uvedl John. Resort obrany zase slibuje, že si konečně udělá pořádek v zadávání veřejných zakázek. Díky tomu a dalším úsporám ministr Vondra očekává rozpočet štíhlejší o pět miliard korun, celkově si budou muset vojáci vystačit se 44 miliardami korun.
Ministr Kalousek všechny ministry varuje, že ustoupit může maximálně v řádu stovek milionů. Miliardy nikomu odpouštět nebude. Bývalý ministr financí Ivan Pilip s jeho postojem souhlasí. Tvrdí, že jde každý rok o stejný scénář, kdy si resortní ministři snaží utrhnout pro svoje ministerstvo co nejvíce. „Resortní ministr se cítí také zodpovědný té profesní skupině […], i když je to pocit, který není úplně přesný, protože ministr každého resortu by měl být zodpovědný především občanům za to, že ten jeho resort funguje efektivně, a až v druhé řadě je zástupcem zaměstnanců toho resortu vůči vládě,“ tvrdí Pilip.
Bývalý ministr financí Ivan Pilip
„Je velice důležité, a v této vládě je to naplněno, aby byl ministr financí byl skutečně silná osoba s velkou podporou své vlastní strany a premiéra, protože jinak akutně hrozí, že ty parciální zájmy jednotlivých ministrů tu jeho celkovou rámcovou snahu udržet rovnováhu státních financí mohou dostat velké trhliny.“
Hotový rozpočet musí ministerstvo financí do Strakovy akademie poslat nejpozději 31. srpna.
