Dauhá – Katar je zemí, která se chlubí jednou z největších zásob zemního plynu na světě. Plyn a ropa tvoří zhruba 90 procent vývozu a pro státní kasu představují kolem 80 procent příjmů. Naopak zemědělství se v Kataru nedaří. Většinu potravin tak musí země dovážet, což se místním zemědělcům nelíbí. Vláda teď hledá recept, jak situaci zlepšit.
Vysoké teploty, nedostatek vody a jen 3 procenta vhodné půdy. Podle zemědělců jsou zdejší pole nejvyprahlejší na světě. Na většině půdy pěstují zeleninu a ovoce. Náklady jsou ale na rozdíl od zahraniční konkurence vysoké. Řešením by mohl být projekt, se kterým přišlo tamní ministerstvo životního prostředí – trh, kde je k dostání široká škála ovoce a zeleniny za regulovanou cenu. Jenže ani tento recept není podle zemědělců dost účinný.
"Trh je jen ve čtvrtek, pátek a v sobotu. Zbylé dny musíme se zbožím na centrální trh, který má vlastní ceny. Někteří lidé na něm s cenami manipulují. Třeba krabička rajčat – mohla by stát v přepočtu přes 2 dolary, zatímco na centrálním trhu je cena něco málo přes 50 centů. Pro zemědělce je to nefér," řekl místní zemědělec Ahmed Maher.
Vysoké ceny osiva a ekologicky schválených pesticidů zemědělce často nutí, aby cestovali do sousedních zemí. Tam seženou výrobky levněji. „Soukromé společnosti jsou velmi drahé. Když u nich koupíme semena nebo pesticidy, tak proděláme,“ potvrdil zemědělský inženýr Mohamed Ibrahim Attiyah.
Teď vláda připravuje další plán, jak by mohla zemědělcům ještě víc pomoci. Chce jim poskytnout levnější elektřinu. Díky tomu by si mohlo víc farmářů dovolit klimatizované skleníky. „To je něco, co si přejeme. Aby vláda pro zemědělce dotovala elektřinu a také pesticidy a osiva. To bude dobrá věc, ze které budou těžit hlavně katarští spotřebitelé. Protože když mě stát podpoří, tak se mu to vrátí,“ doplnil Attiyah.
Katar se už řadu let snaží zvýšit svoji soběstačnost z hlediska plodin. Zatím totiž většinu potravin musí dovážet. Stejně jako další státy v Perském zálivu, které bojují s nedostatkem sladké vody, proto investuje velké peníze do zemědělské půdy v zahraničí. Jenže do budoucna chce země pěstovat víc potravin doma.
