Kam uložit peníze v době otřesů světové ekonomiky?

Praha - Najít odpověď na to, kam v současné době investovat peníze na finančních trzích, je velmi těžké. Ještě složitější je nalézt bezpečný přístav svých úspor. Jarní měsíce sice na akciových trzích přinesly zotavení po propadech z úvodu roku a také se začaly objevovat náznaky, že to nejhorší je za námi, proces splaskávání dluhové bubliny na finančních trzích bude ovšem zdlouhavý a může ještě přinést negativní překvapení.

Jedním z důvodů jarní rallye na akciových trzích byl předchozí přílišný pesimismus investorů. Ti se naopak podle posledních měření přesunuli do býčího tábora a důvěra v trhy byla ještě nedávno nejvýše od loňského října. Co za touto změnou postoje stálo? Zveřejněné firemní či makroekonomické údaje se zatím neukázaly tak špatné a přeprodané trhy reagovaly patřičně jarními růsty. Akciové indexy tak od lednových či březnových minim výrazně posílily. Americké trhy dokázaly umazat 10% svých ztrát, o něco lépe na tom byla pražská burza, která si od prozatímního dna ke svému nedávnému vrcholu polepšila o více než 15 procent. Index rozvíjejících se trhů, kde dominují komodity, byl dokonce při letošní bilanci v plusových hodnotách.

Neúprosně se zvedající inflace kvůli rostoucím cenám energií a potravin je skutečnost, kterou jsme již začali všichni pozorovat na stavu svých peněženek. Centrální banky v USA a Evropě již avizovaly, že se jim nelíbí úroveň inflace a způsob boje proti ní znamená konec snižování úrokových sazeb. To vše přichází v nevhodnou dobu citelného ekonomického zpomalení. Tlak na spotřebitelskou poptávku a snížený hospodářský růst jsou problémy globálního charakteru.

Odpisy bank z kreditních ztrát jsou podle nejrůznějších informací ve své druhé polovině, ale dá se tomu po zkušenostech z minulých měsíců věřit? Jsou zmíněné problémy plně reflektovány v současných tržních cenách? FED si svými záchrannými akcemi pouze koupil čas.

Podle mého názoru tyto aspekty se zpožděním teprve začnou negativně ovlivňovat výkonnost americké a posléze globální ekonomiky. Nevěřím ani na záchranu globálních trhů v podobě neutuchající poptávky z Číny a dalších rozvíjejících se zemí. Naopak odsud by se mohly v následujících týdnech či měsících objevit další špatné zprávy. Snížení úrokových sazeb v USA ze strany Fedu a pomoc problémovým bankám sice na začátku roku pomohly zachránit finanční trhy od armagedonu, ale na druhou stranu pomáhají nafukovat komoditní bublinu, která přes inflaci zasahuje ekonomickou výkonnost zejména vyspělých zemí.

Trendy finančních trhů 

Historie praví, že akciové trhy nedosáhly svých ročních minim během prvního čtvrtletí. Medvědí trend, který začal vloni v létě, trval průměrně déle a míval výrazně hlubší propady, než jsme prozatím registrovali. Výrazná růstová období, kterých jsme v průběhu jara byli svědky, jsou běžnou součástí klesajícího trendu. Nebude staré burzovní přísloví, „prodej v květnu a vrať se na podzim“, platit letos více než kdy jindy?

Investorům proto doporučujeme v průběhu následujících týdnů nákupy akcií s dlouhodobějším horizontem. Zaměřit by se měli na témata, jako je růst nové střední třídy zemí BRIC (Brazílie, Rusko, Indie, Čína), zajímavé budou firmy spojené s budováním tamní infrastruktury. Komoditní sektor již považujeme za drahý a růst úrokových sazeb bude hrát proti jejich dalšímu zajímavému zhodnocení. Na českém trhu považujeme za stabilní kotvu portfolia akcie Telefonica 02.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
před 12 hhodinami

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
včeraAktualizovánovčera v 05:43

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026

S nástupem ledna služby zdražují, a to víc než jiné sektory

Analytici očekávají, že zdražování služeb bude i v letošním roce vyšší, než bude činit průměrná inflace. Znát už je to v ubytování a stravování, trend ale poznají například i zákazníci, kteří se chystají do kadeřnictví, na manikúru nebo kosmetiku. Někde za zdražením stojí vyšší nájmy provozoven, jinde vyšší povinné odvody na sociálním a zdravotním pojištění. Měsíc leden je pak znám tím, že ke zdražování dochází plošně.
12. 1. 2026

Zákazník chce SUV, regulace jdou proti trendu, zaznělo v Událostech, komentářích z ekonomiky

Trh s novými auty v Česku ožívá. Loni jich zákazníci koupili téměř 249 tisíc, meziročně zhruba o sedm procent víc. Stoupal i podíl vozů s alternativním pohonem, čistě elektrická auta ale představovala stále výraznou menšinu. O aktuálních trendech v automobilovém průmyslu, očekáváních pro rok 2026 i evropských regulacích v Událostech, komentářích z ekonomiky debatovali generální ředitelka AURES Holdings Karolína Topolová, výkonný ředitel sdružení automobilového průmyslu Zdeněk Petzl a generální ředitel zastoupení značek Toyota a Lexus pro ČR Martin Peleška. Debatou provázeli Jakub Musil a Tereza Gleichová.
11. 1. 2026
Načítání...