Původně měla se začátkem roku 2015 skončit, nakonec ale platí dál. Řeč je o takzvané superhrubé mzdě, kterou současná vláda podle předsedy opoziční TOP 09 Miroslava Kalouska vzkřísila, a připravila se tak o výraznou úsporu na provozu veřejného sektoru. Češi podle něj mohli už dávno platit daň z příjmu z hrubé mzdy, a ne z té superhrubé.
Kalousek vytkl vládě, že vzkřísila superhrubou mzdu
„Vláda připravila daňové poplatníky o zjednodušení administrace a rovněž o snížení přímé daňové zátěže o zhruba 30 miliard,“ uvedl Kalousek s tím, že vláda samotná se pak se superhrubou mzdou připravila nejen o miliardové úspory na provozu veřejného sektoru, ale i o účinnější kontrolu výběru daní a odvodů.
Superhrubá mzda je předmětem sporu mezi premiérem Bohuslavem Sobotkou (ČSSD) a ministrem financí Andrejem Babišem (ANO). Její zrušení je přitom v programovém prohlášení současného kabinetu.
Koalice zruší koncept superhrubé mzdy a solidární přirážky zavedením druhé sazby daně z příjmů fyzických osob.
Hnutí ANO v čele se svým šéfem – ministrem financí – Babišem se ale obává toho, že by zrušení superhrubé mzdy přineslo administrativní zátěž a komplikace pro firmy.
GALERIE
Superhrubá mzda
Podle místopředsedy rozpočtového výboru Jana Volného (ANO) tak není rušení superhrubé mzdy na pořadu dne. „Myslíme si, že v současné době je potřeba dobře připravit nový zákon o dani z příjmu, který celý systém zjednoduší a zprůhlední. A tyto naprosto nestandardní kroky, které zavedla minulá vláda, jako je superhrubá mzda a solidární přirážka, se musí změnit,“ uvedl Volný.
- Zaměstnanec, jehož hrubá mzda činí 25 tisíc korun, dnes platí 15procentní daň ne z této hrubé mzdy, ale ze sumy, která je o třetinu vyšší – patnáctiprocentní daň, kterou platí, se vypočítává z částky 33 500 korun. Háček je totiž v tom, že platí i daň z pojistného, které za něj odvádí zaměstnavatel (to je oněch 8500 korun navíc). Tím se ale daň vyšplhá na více než 20,1 procenta z hrubé mzdy.