Praha – Nynější dluhová situace v Evropě se může překlopit v hospodářskou krizi, která by měla dopad i na českou ekonomiku. Toto riziko existuje, není malé a mělo by rozpočtové a sociální důsledky, řekl dnes na Žofínském fóru ministr financí Miroslav Kalousek. Dodal nicméně, že České republice finanční krize nehrozí. Centrum nákazy je podle něj v eurozóně.
„Jsme si jisti současným stavem, troufnu si říct, že Česku finanční krize nehrozí,“ uvedl Kalousek. Situace ve světové ekonomice by podle něj mohla být složitější než po pádu Lehman Brothers. „Buď eurozóna najde radikální řešení, nebo dojde k systémovému selhání,“ uvedl. Nikdo podle něj ale nyní není schopný předpovědět, kdy krize začne a jak bude rozsáhlá.
Pokud by se výkon ekonomiky prudce ochladil, vláda podle Kalouska může pouze tlačit rozpočtové deficity k nule a udělat všechno pro to, aby reálné příjmy obyvatelstva nepřevýšily růst produktivity práce. „Pokud se budeme chovat opačně, ohromným způsobem ohrozíme sami sebe. I kdyby všechny strukturální reformy startovaly již dnes a byly dokonalé, nedopadnou do rozpočtu pozitivně dříve než za tři čtyři roky,“ podotkl.
Kalousek také řekl, že by si přál zvýšení jednotné sazby DPH z plánovaných 17,5 procenta na 19 procent a současně osvobození léků a tisku od této daně. „Dává to logiku, kdyby bylo po mém, jdu sazby měnit hned. 'Sociální svědomí' koalice ale má jiný názor,“ poznamenal. Ministr také uvedl, že on nikdy nepředloží návrh na zdanění nezdravých potravin. Daně by podle něj neměly sloužit k sociálnímu inženýrství.
Zpomalení růstu by zvýšilo rozpočtový schodek
Podle červencové prognózy ministerstva financí by měla česká ekonomika v příštím roce růst o 2,5 procenta. S tím počítá i návrh rozpočtu na příští rok. Premiér Petr Nečas (ODS) však již minulý týden uvedl, že vláda zřejmě bude muset snížit odhad růstu ekonomiky na příští rok na 1,5 procenta. Kalousek ovšem návrh rozpočtu zatím upravovat nehodlá, byť se nižší růst negativně odrazí na příjmech i výdajích státu.
Kalousek už dříve řekl, že pouze hodlá propočítat další krizové varianty, do rozpočtu je ale zapracovávat nehodlá. Nutné kroky by se podle něj měly přijímat až ve chvíli, kdy ekonomika opravdu zpomalí. V případě výdajů by v takové situaci podle jeho slov místo tupých škrtů následovaly škrty „velmi ostré“.
Někteří ekonomové ale Kalouskovi jeho nečinnost vytýkají. A poukazují na neblahé zkušenosti z roku 2009, kdy deficit státního rozpočtu vyskočil na 195 miliard korun. Podle člena NERVu a prezidenta Asociace penzijních fondů Jiřího Rusnoka by mělo ministerstvo financí návrh rozpočtu přepracovat i za cenu toho, že by se to nestihlo včas a na začátku roku by hrozilo rozpočtové provizorium.
