Kalousek: Kdyby Řecko odešlo z eurozóny, všem by se ulevilo

Praha – Vystoupení Řecka z eurozóny by podle místopředsedy TOP 09 Miroslava Kalouska přineslo úlevu všem, včetně samotného Řecka. Že by k tomu skutečně došlo, ale nepovažuje za reálné. V Interview ČT24 zároveň uvedl, že Řekům by se dluh odpouštět neměl. Předpokládá, že EU se nakonec se zemí dohodne například na rozložení splátek nebo snížení úroků.

Podle některých ekonomů by vystoupení z eurozóny Řecku v současné situaci nejvíce pomohlo. Stejný názor zastává i Kalousek. „Upřímně nevím, proč se tomu říká černý scénář. Pro Řeky i pro eurozónu by to bylo velmi úlevné. Eurozóna by to zcela jistě přežila, Řekové by si prošli velmi rychlým státním bankrotem, kdy by drachma prudce zdevalvovala, pravděpodobně by došlo k prudké inflaci. Poklesly by i reálné příjmy Řeků, odrazily by se ale ode dna a byla by to šance k dalšímu růstu,“ domnívá se bývalý ministr financí. „Někdy musíte projít radikální léčbou, abyste mohl být léčen,“ dodal.

Eurozóna ale podle Kalouska v podstatě nemá žádné mechanismy, jak svého člena vyloučit. Vystoupení Řecka proto nepovažuje za reálné. „Řecko dobrovolně nemá žádný důvod z eurozóny odcházet. Pokud by k tomu bylo ochotné, tak po nějaké dohodě, která by byla určitě výrazně nákladnější. Nechalo by si to velmi dobře zaplatit,“ poznamenal.

Kalousek: Připustíme-li, že se dluhy neplatí, tak je to cesta do pekel

Nová vláda radikálně levicové strany řeckého premiéra Alexise Tsiprase po svém nástupu minulý týden vyděsila věřitele a investory trváním na předvolebním slibu odepsat část dluhu a odstoupit od dohod s mezinárodními věřiteli, jejichž peníze drží Řecko nad vodou. S odpuštěním dluhu ale Řekové narazili. Za správný krok to nepovažuje ani Kalousek. „Připustíme-li, že se dluhy neplatí, tak je to cesta do pekel… Znamenalo by to obrovské morální riziko a precedens. Má to i politické souvislosti. Otvírá se Pandořina skříňka k podobným úspěchům ve Španělsku, ve Francii a v Itálii,“ upozornil.

Nahrávám video
Interview ČT24
Zdroj: ČT24

Rozhodující slovo bude mít podle Kalouska německá kancléřka Angela Merkelová. Ta už další snížení řeckého dluhu také vyloučila. „Pokud ustoupí, tak v rozložení splátek, možná v jednom bodíku ve výši úroků,“ poznamenal místopředseda TOP 09. Jako jedinou možnost tak podle svých slov vidí dohodu ve stylu - Vlk se nažere a koza zůstane celá: „Řecký premiér a ministr financí budou moci prezentovat před veřejností, že dosáhli významných ústupků, ale oni ty ústupky zase tak významné nebudou.“

Řecký ministr financí Janis Varufakis už také v pondělí začal couvat od původního požadavku na odpis části řeckého dluhu a navrhl zmírnit dluhovou zátěž země výměnou současného dluhu za dluhopisy vázané na ekonomický růst. Kalousek označil i takový návrh za nepřijatelný: „Nemyslím si, že na to někdo může přistoupit. Budete uzavírat úvěrovou smlouvu s bankou a říkat: 'Já si od vás půjčím peníze, ale když se mi zrovna nebude dařit nebo přijdu o zaměstnání, tak vám platit nebudu a nic se nestane.' To prostě nejde, své dluhy platit musíme.“

Představitelé Řecka jsou nyní na cestách po klíčových evropských zemích, kde hledají podporu pro svůj plán zmírnění dluhové zátěže z úvěrů. Řecký premiér Tsipras se dnes v Bruselu setká s předsedou Evropské komise Jeanem-Claudem Junckerem. Cestu po Evropě zahájil v úterý v Římě, kde jednal s italským premiérem Matteo Renzim. Řecko by podle Renziho mohlo dosáhnout s Evropou dohody ohledně svého dluhu. Zároveň ale poukázal na nutnost reforem.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Ševčík a Havránek se přeli, jestli rozpočet porušuje zákon

Návrh státního rozpočtu na letošní rok prošel prvním čtením. Opozice kritizovala hlavně schodek ve výši 310 miliard, její zástupci tvrdí, že vláda porušuje zákon o rozpočtové odpovědnosti. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) návrh vychází z reálných základů. „Obcházení zákona je přirozené v tom, že si řeknete hned na začátku, že ho nebudete dodržovat. To je ten případ, který máme dnes, kdy se vláda Andreje Babiše (ANO) v této věci rozhodla, že zákon nebude dodržovat,“ řekl v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou poslanec Jiří Havránek (ODS). „Nemyslím si, že jsme něco porušili. My jsme projednávali vrácený rozpočet. (...) Ten rozpočet nebyl věrohodný, chyběla tam celá řada položek,“ podotkl poslanec Miroslav Ševčík (za SPD).
před 5 hhodinami

Reálné příjmy domácností začaly v roce 2024 opět růst

Reálné čisté příjmy domácností v Česku předloni po dvouletém propadu znovu vzrostly. Zvedly se o tři procenta. Rodiny si tak mohly za své peníze pořídit víc. Na osobu v roce 2024 v průměru měly 293 853 korun, tedy měsíčně 24 488 korun, uvedl statistický úřad. Dál ale platí, že zhruba každý desátý obyvatel je ohrožený příjmovou chudobou. Náklady na bydlení pak odčerpají zhruba 16 procent z čistého výdělku domácností. Nejvíc – skoro třetinu příjmů – dají za bydlení ti, kteří platí nájem. V něm pak žije skoro polovina z neúplných rodin s dětmi. I proto jsou samoživitelé a senioři nejčastěji ohroženi chudobou. „Například rodina se dvěma menšími dětmi musela mít v roce 2025 k dispozici minimálně 40 089 korun na domácnost za měsíc, aby nespadla pod hranici ohrožení příjmovou chudobou,“ spočítali statistici.
před 8 hhodinami

Spokojenost Čechů se členstvím v EU vzrostla. Podpora eura zůstává nízká

S členstvím v Evropské unii je v Česku spokojeno 57 procent lidí, což je nejvíc za patnáct let, vyplynulo z průzkumu, který agentura STEM provedla těsně po loňských sněmovních volbách. Na téměř dvě třetiny se zvýšil podíl lidí, kteří by v případném referendu hlasovali proti vystoupení z Unie. Mírně na 23 procent ubylo podporovatelů zavedení eura.
včera v 12:53

V předčasném důchodu bylo loni dosud nejvíc lidí. Přibývá jich dlouhodobě

V Česku byl loni v předčasném důchodu rekordní počet lidí. Ke konci prosince 2025 jich Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) evidovala přes 765 tisíc. Tvořili tak téměř třetinu všech starobních důchodců. Nejvíc předčasných penzistů bylo v Moravskoslezském kraji. Měsíčně lidé v předčasném důchodu dostávali v průměru o pět set korun méně než ostatní penzisté. Celkem bylo ke konci prosince podle mluvčí ČSSZ Jitky Drmolové ve starobním důchodu 2,3 milionu seniorů.
včera v 07:00

Sněmovna reprezentantů USA odhlasovala zrušení cel vůči Kanadě, na řadě je Senát

Americká Sněmovna reprezentantů v noci na čtvrtek těsnou většinou odsouhlasila rezoluci, která chce zrušit dovozní cla prezidenta Donalda Trumpa vůči Kanadě. Napsala to agentura AP, podle níž jde o vzácný, i když převážně symbolický projev nesouhlasu s agendou Bílého domu. Usnesení nyní zamíří do Senátu a po případném schválení k Trumpovi, který jej s největší pravděpodobností vetuje. Trump už v reakci republikánským zákonodárcům v obou komorách pohrozil neurčitými následky, pokud se pro návrh vysloví.
včera v 01:56

Sněmovna podpořila základní parametry rozpočtu se schodkem 310 miliard korun

Poslanecká sněmovna hlasy vládní koalice ve čtvrtek v noci v úvodním čtení podpořila základní parametry návrhu státního rozpočtu na letošní rok se schodkem 310 miliard korun. Loni byl plánovaný deficit 241 miliard korun, rozpočet nakonec skončil ve schodku 290,7 miliardy korun. Základní údaje, tedy příjmy, výdaje, schodek a způsob jeho vypořádání už nyní nemůže měnit. Poslanci nyní mohou navrhovat jen přesuny uvnitř rozpočtu.
11. 2. 2026Aktualizovánovčera v 01:43

Hosté Událostí, komentářů debatovali o státním rozpočtu

Rozpočtový výbor v úterý doporučil schválit rozpočet na příští rok, který vláda Andreje Babiše (ANO) předložila se schodkem 310 miliard korun. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) je rozpočet realistický, pravdivý, a schodek je maximum možného. Opozice ho naopak tvrdě kritizuje. „Tenhle státní rozpočet jde úplně proti budoucím generacím, proti našim dětem, ti to všichni zaplatí na vyšší obsluze státního dluhu,“ sdělil v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským místopředseda výboru Benjamin Činčila (KDU-ČSL). „Rozpočtovou odpovědnost ukážeme v dalších letech. Je potřeba připomenout, že jsme ten rozpočet zdědili, že tam byl rozpočet, ve kterém chyběly miliardy ve výdajích, (...) naopak tam byly zvýšené příjmy,“ podotkl místopředseda výboru Patrik Pařil (ANO).
11. 2. 2026

Europarlament schválil odklad ETS 2 na rok 2028

Europoslanci v úterý schválili klimatický cíl snížit do roku 2040 emise o devadesát procent oproti roku 1990. Až pět procentních bodů čistých emisí může pocházet z vysoce kvalitních mezinárodních uhlíkových kreditů od partnerských zemí. Součástí dohody je i odložení zavedení emisních povolenek ETS 2 o jeden rok, tedy na rok 2028.
10. 2. 2026Aktualizováno10. 2. 2026
Načítání...