Praha – Ekonomické špičky dnes v Praze na IX. Fóru Zlaté koruny pod záštitou ministra financí Miroslava Kalouska diskutovaly o stavu především českého finančního trhu, který se pozvolna vzpamatovává z hospodářské krize. Podle Kalouska si banky v uplynulých třech letech s ekonomickými problémy poradily velmi dobře, chystaná regulativní opatření Evropské unie mu ale dělají vrásky na čele. Nešťastný je i z finanční negramotnosti a neochoty Čechů spořit si na důchod. Během svého vystoupení slíbil, že už se letos nebudou zvyšovat daně.
Banky dostaly velkou pochvalu
Ministr financí dnes ve své úvodní řeči k celému fóru nešetřil chválou na adresu českých bank. Během období krize se totiž chovaly velmi obezřetně a kapitálovou přiměřenost samy od sebe zvyšovaly na vyšší úrovně, než je nyní obvyklé v zahraničí. Ani nárůst nesplácení úvěrů podle Kalouska nelze srovnat s ekonomickými problémy bankovního systému v 90. letech. Úvěry jsou navíc v současnosti více než plně kryty přijatými vklady. To je ve střední a východní Evropě unikát.
Podle ministra přispěla ke stabilizaci české ekonomiky i snaha vlády o fiskální konsolidaci. I díky tomu se financování českého státního deficitu podařilo udržet na uzdě, na rozdíl od vývoje jiných zemí eurozóny, které se musejí potýkat se zhoršováním podmínek v této oblasti.
Češi nechtějí spořit na důchod a jsou finančně negramotní
Vrásky na čele ale ministrovi dělá ekonomické počínání Čechů. V současných penzijních fondech si podle jeho údajů spoří 70 procent ekonomicky aktivního obyvatelstva, což je z hlediska kvantity velký úspěch. Průměrný měsíční příspěvek však dosahuje pouhých 440 korun, a ten meziročně dokonce klesl. Podle Kalouska je tedy zřejmé, že tak Češi stojí především o státní příspěvek, na který dosáhne každý, kdo si spoří alespoň stovku. Ve hře je tedy nyní otázka, jak Čechy motivovat, aby si stranou odkládali vyšší částku. „Zvýšit minimálně dvojnásobně tu hranici odkdy se začíná státní příspěvek čerpat,“ navrhl během dnešní diskuse Kalousek.
Ministr také připomněl výsledky průzkumu o finanční gramotnosti v Česku, které jsou podle něj šokující. Lidé totiž mnohdy nemají ani elementární finanční znalosti. Ochranu spotřebitele tak podle Kalouska nelze posilovat pouze regulací, ale především programem finančního vzdělávání, a to už od nejnižších stupňů základní školy.
Chystají se změny ve stavebním spoření
Ministerstvo financí připravuje novelu zákona o stavebním spoření, která umožní poskytovat tento produkt i dalším finančním institucím. „Stavební spoření je potřeba dále reformovat. Jsem přesvědčen, že zvýšená konkurence může přinést řadu výhod. Očekávám větší komfort pro spotřebitele v důsledku větší konkurence a pro ministry financí, protože to oslabí lobbistický vliv asociace stavebních spořitelen,“ uvedl ministr Kalousek. Podle dřívějších informací ministerstvo zvažuje, že by banky a kampeličky mohly vstoupit na trh stavebního spoření i bez toho, že by pro peníze ze stavebního spoření vedly oddělené účetnictví.
