Kalousek dopsal rozpočet, na příští rok chystá nejtvrdší škrty v historii

Praha – Česko čeká příští rok tvrdá odtučňovací kúra. Ministr financí Miroslav Kalousek chce podle informací Hospodářských novin seškrtat státní rozpočet o 58,5 miliardy korun, což je ještě o čtyři miliardy víc, než bylo původně v plánu. Dalších dvacet miliard chce získat na vyšších příjmech. To vše by mělo dohromady vyústit ve schodek ve výši 135 miliard, což odpovídá zhruba 4,6 procentům HDP. Úspory se dotknou všech ministerstev, zdaleka nejvíce je ale pocítí ministerstva vnitra a dopravy. Návrh rozpočtu předloží Kalousek vládě ve středu.

„Až rozepíšu úspory na příští rok do jednotlivých rozpočtových kapitol, tak jednotliví ministři zjistí, že letošek je opravdu jen rozcvička,“ varoval Kalousek členy vlády minulé úterý, když ministr vnitra Radek John protestoval proti snížení letošního rozpočtu. Co sliboval, splnil Kalousek do puntíku, na rok 2011 totiž navrhuje nejtvrdší škrty v historii.

Šetření je přitom podle ministra nezbytné. Bez úprav ve výdajích i příjmech by se deficit státního rozpočtu vyšplhal na víc než 213 miliard, což by bylo jen o 10 miliard korun méně než v historicky nejhorším roce 2009. „Takto katastrofický scénář není možné s ohledem na zásady rozpočtové odpovědnosti, ke kterým se současná vláda hlásí, dopustit,“ napsal Kalousek ministrům.

David Marek, ekonom Patria Finance:

"Takto rozsáhlé změny se určitě negativně promítnou ve vývoji ekonomiky a dá se odhadnout, že tyto úspory by mohly zpomalit českou ekonomiku v příštím roce o půl až jedno procento."

Na druhou stranu je opravdu nejvyšší čas začít šetřit. „Já si myslím, že tam zdaleka nejsou tak radikální věci, které by bylo možné udělat a které asi bude nutné udělat v těch příštích letech,“ mluví o Kalouskových škrtech analytička ČT Libuše Bautzová. „Jen za minulých pět let se výdaje v rozpočtu zvýšily o 300 miliard, a to je samozřejmě třeba zarazit a ten deficit snížit,“ dodává.

Co řeknou VV?

Podle HN se úspory nejvíc dotknou resortů, které vedou ministři z Věcí veřejných. Jde především o ministerstvo vnitra, které má místo letošních 59 miliard dostat 50,5 miliardy korun, a ministerstvo dopravy, kterému Kalousek navrhuje snížit rozpočet ze současných 69,5 miliardy na 59 miliard korun. Přitom právě představitelé Věcí veřejných, nespokojení s výší letošních škrtů ve svých resortech, před týdnem pohrozili, že by státní rozpočet nemuseli podpořit.

John se tentokrát ke Kalouskovým návrhům vyjadřovat nechtěl. „Právě jsem o tom mluvil s premiérem Nečasem a shodli jsme se, že jsou to návrhy k jednání. Budeme se k nim vyjadřovat nejdříve před svými koaličními partnery, určitě ne přes média,“ řekl. Původně přitom ministr vnitra počítal s úsporami ve výši necelých pěti miliard. I při nich by přitom hrozilo snížení platů hasičů a policistů o 10 procent.

Bárta hledá řešení, kde se dá

Resort dopravy už začal podnikat první kroky k tomu, aby Kalouskovy návrhy splnil. Ministr dopravy Vít Bárta se například sešel se zástupci stavebních firem. „Požádal jsem je o vstřícnost při hledání úspor u všech typů staveb. Dále můžou pokračovat jen stavby, u kterých nalezneme úspory,“ řekl ministr. Z ministerstva proto zaznělo, že kdo nezlevní, nedostaví. Bárta také požadoval odsunutí splatnosti faktur. S tím ale stavební firmy nesouhlasí.

Generální ředitel Svazu podnikatelů ve stavebnictví Miloslav Mašek

„Jestliže se vysoutěží stavba a zvítězí firma, která dá nejmenší cenu, není možné poskytovat další slevu. Ti ostatní účastníci by podali protest. Je to vysloveně proti zákonu o veřejné zakázce.“

Jenže ministr Bárta na nových a kreativních řešeních trvá. Konkrétní obrysy zatím ale jasné nejsou. Zástupci stavebních firem mají sami přijít s návrhy, jak uspořit. Jasné je ale to, že se budou muset některé stavby letos zastavit zcela. V ohrožení jsou tak pracovní místa stovek lidí. Cena výstavby se navíc značně prodraží.  

Seznam staveb, které nebudou dokončeny, ministerstvo zveřejní v pátek 13. srpna. Podle předběžných informací by mohlo jít o pět desítek staveb. Mezi nimi mají figurovat třeba jihočeská část dálnice D3, tah R3 do Rakouska nebo úseky tahu R6 z Prahy do Karlových Varů. 

Stavba dálnice
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Terčem se může stát každý. Jak se bránit pokusům o bankovní podvod?

Policie letos ke 12. březnu evidovala již 340 případů, kdy podvodníci vydávající se v telefonátech za bankéře či policisty připravili své oběti o peníze. Podle dat České bankovní asociace (ČBA) vloni počet kybernetických útoků na klienty bank stoupl meziročně o čtyři procenta na 91 tisíc. „Útoky se týkají opravdu všech,“ zdůraznil předseda pracovní skupiny pro kyberbezpečnost ČBA Tomáš Stegura, podle něhož se takzvaní e-šmejdi snaží zneužít nátlaku a strachu.
před 3 mminutami

Pavel bude jednat s Babišem o rozpočtu i o aktuální bezpečnostní situaci

Prezident Petr Pavel bude v úterý odpoledne jednat na Pražském hradě s premiérem Andrejem Babišem (ANO). Debatovat mají o návrhu státního rozpočtu na letošní rok či o aktuální bezpečnostní situaci ve světě i v Česku. Zabývat se podle odboru komunikace prezidentské kanceláře budou i připraveností na řešení krizových a mimořádných událostí nebo harmonogramem nadcházejících zahraničních cest. Podle Hradu jde o pravidelné a plánované setkání.
před 3 hhodinami

V případě potřeby lze uvolnit další zásoby ropy, sdělil šéf agentury pro energii

Členské státy Mezinárodní agentury pro energii (IEA) by mohly v případě potřeby uvolnit další nouzové zásoby ropy nad rámec už schválených 400 milionů barelů, uvedl v pondělním prohlášení výkonný ředitel agentury Fatih Birol. Ceny ropy se v pondělí ráno prudce zvýšily, z dosažených maxim však později rychle klesaly.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Pavel podle Schillerové nehodlá brzdit podepsání státního rozpočtu

Prezident Petr Pavel nehodlá brzdit podepsání státního rozpočtu na letošní rok, řekla po jednání s ním ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Očekává, že přesný termín podpisu rozpočtu bude zveřejněn po úterním jednání prezidenta s premiérem Andrejem Babišem (ANO). Prezident už dříve avizoval, že rozpočet vetovat nebude. Na schůzce se Schillerovou ale kritizoval výši obranných výdajů.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Babiš chce pozastavení systému emisních povolenek

Česko chce na Evropské radě podpořit italský návrh pozastavit uplatňování systému emisních povolenek (EU ETS 1) týkající se energetiky, velkého průmyslu a letecké dopravy, řekl po jednání vlády premiér Andrej Babiš (ANO). Chce navrhnout i cenový strop. Kabinet na své schůzi podpořil mimo jiné návrh cizineckého zákona, který má zcela nahradit dosavadní normu. Podle resortu vnitra pravidla nijak nerozvolňuje, zavést má ale digitalizaci řízení. Ministři schválili i novelu zákona o spotřebitelském úvěru. Vláda rovněž rozhodla, že HHC začne brzy patřit mezi zakázané látky, jeho držení bude trestné.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Nafta od útoku na Írán zdražila o více než devět korun, benzin o více než čtyři

Nafta v Česku od konce února, kdy Izrael a USA zaútočily na Írán, zdražila v průměru o 9,02 koruny na 42,12 koruny za litr. Průměrná cena dieselu byla na podobné úrovni naposledy v listopadu 2022, vyplývá z údajů společnosti CCS, která ceny sleduje. Nejprodávanější benzin Natural 95 se nyní u tuzemských čerpacích stanic prodává za průměrných 38 korun za litr, což je o 4,39 koruny více než na konci února. Stejně drahý byl benzin naposledy v srpnu 2024, uvádí CCS.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

V kauze vytunelované záložny MSD uložil soud sedm až devět let vězení

V kauze vytunelovaného Metropolitního spořitelního družstva (MSD) uložil soud v pondělí manažerům záložny a spoluobžalovaným podnikatelům tresty sedm až devět let vězení. Součástí nepravomocného verdiktu jsou i maximální možné, tedy desetileté zákazy působení v bankovnictví nebo ve statutárních orgánech firem.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Digitální peněženka Wero chce vymanit Evropu z nadvlády americké Visa i Mastercard

Digitální peněženku Wero vytvořily evropské banky a platební společnosti, aby se vyhnuly používání karetních sítí od amerických firem Visa nebo Mastercard. Důvodem je snížení nákladů i udržení kontroly v nejisté době mezinárodního napětí. Na obnovení evropské platební suverenity pracují i instituce Evropské unie, které chtějí představit digitální euro, které by mohlo fungovat jako digitální měna pro každodenní platby.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami
Načítání...