Praha - Český ministr financí Miroslav Kalousek před dnešním zasedáním Rady Ecofin řekl, že Česká národní banka (ČNB) nesmí během změn regulace a dohledu, jež si vyžádá současná finanční a hospodářská krize, přijít o žádnou pravomoc. Ecofin je neformální setkání ministrů financí a hospodářství, zástupců centrálních bank členských zemí Evropské unie a také zástupců Evropské komise. Šéfové státních pokladen přitom mají na programu právě debatu o regulaci a dohledu nad finančním sektorem, jehož problémy v minulém roce poškodily celosvětovou ekonomiku.
„Celá řada zemí by si přála, aby se posunuly kompetence regulátorů v zemích, kde sídlí matky (mateřské banky), v neprospěch regulátorů, kde sídlí dcery těchto bank. Tohle je klíčová otázka pro Českou republiku, protože náš bankovní systém je postavený na dceřiných firmách. Takže mojí prioritou číslo jedna je ohlídat, aby český regulátor (v Česku je jím ČNB) nepřišel o žádnou kompetenci,“ řekl Kalousek, který setkání hostí jakožto představitel předsedající země.
Ministři projednávají možnost centrálních evropských regulátorů
Ministři financí projednávají expertní zprávu Mezinárodního měnového fondu, která počítá právě se zásadními změnami v regulaci a dohledu nad finančním sektorem. Zprávu sestavila skupina expertů vedená bývalým šéfem Mezinárodního měnového fondu Jacquesem de Larosierem. Podle Kalouska nicméně ve zprávě není nic, co by mohlo ohrozit pravomoci české centrální banky.
Zpráva ale navrhuje vznik nových celoevropských úřadů pro dohled nad finančním sektorem, které by měly vytvořit síť národních regulátorů nebo posuzovat systémová rizika ve finančním systému a v případě potřeby varovat před případným kolapsem.
Kalousek je zdrženlivý, zůstal by u národního dohledu
„Já osobně jsem velmi zdrženlivý k pozici jednotného evropského regulátora. Nesouhlasil bych s tím, že by měly mít i pravomoci rozhodovací, a to si myslím, že takových zemí bude víc,“ dodal Kalousek s tím, že existuje celá řada zemí, které rády přiznají novým úřadům právo monitorovat situaci ve finančním sektoru, ale rozhodovací pravomoci jim nebudou chtít předat.
Český ministr financí se domnívá, že pokud by všechny země EU měly na národní úrovni jen jeden úřad, který by zajišťoval regulaci a dohled nad finančním sektorem, nebyla by další celoevropská instituce třeba. Tak to funguje například v České republice, kde funkci regulátora zastává ČNB. „Máme s tím výjimečně dobré zkušenosti,“ uvedl Kalousek.
Kalousek: Larosierova zpráva je dobrým podkladem pro debatu
Po skončení dnešního jednání se zástupci EU se nijak netajili tím, že v unii shoda na změnách ve finanční regulaci a dohledu zatím není. Podle Kalouska ale zasedání šéfů státních pokladen ukázalo, že všichni se shodují na tom, že Larosierova zpráva je dobrým podkladem pro současnou debatu, na konkrétních detailech se ale jednotlivé země zatím neshodují. Podle guvernéra ČNB Zdeňka Tůmy však nikdo nezpochybňuje roli národního dohledu nad finančním sektorem.
„Neměl jsem pocit, že by byl zpochybněn princip, že ten dohled musí být založen na národní bázi,“ řekl Tůma novinářům na tiskové konferenci. Šéf ČNB ale připustil, že pro některé země Larosierova zpráva nejde dostatečně daleko, jde přitom o státy, které by raději viděly existenci jednotného regulačního úřadu. „Myslím, že se všichni shodneme na diagnóze, byla přijata chybná rozhodnutí soukromých finančních institucí. Došlo k selhání v regulaci a dohledu,“ doplnil eurokomisař pro měnové a hospodářské záležitosti Joaquín Almunia.
Konkrétní návrh zveřejní v květnu Evropská komise
V současnosti bude Evropská unie čekat až Evropská komise v květnu zveřejní konkrétní legislativní návrh, který se bude týkat právě změn v regulaci finančního sektoru. Brusel se nijak netají tím, že by dohody rád dosáhl ještě v červnu. Bude to však nadmíru složité, protože EU čekají právě v červnu volby do Evropského parlamentu, po nichž se z velké části změní nejen tváře evropských zákonodárců, ale i obsazení jednotlivých postů eurokomisařů.
Zasedání ministrů sleduje stejná témata, kterými se zabýval čtvrteční summit G20 v Londýně. Prvním z nich je otázka větší regulace finančních trhů a bankovního světa než ta dosavadní. Druhým diskutovaným tématem je větší finanční stimul světové ekonomice. V případě EU se jedná o 75 miliard eur, které prostřednictvím Mezinárodního měnového fondu zamíří na podporu ekonomiky.
