Kalousek chce škrtat příští rok 20 miliard, pak dalších 55 miliard

Praha - Ministr financí Miroslav Kalousek chce v rozpočtu na příští rok škrtat 20 miliard korun a v roce 2013 dalších 55 miliard korun. Napsal to server Aktuálně.cz s tím, že na vině je pomalejší ekonomický růst. Dokument, který má web k dispozici, dnes projednala Porada ekonomických ministrů. Kalousek pouze uvedl, že jde o jeden z podkladů k diskusi a že se o něm ještě bude jednat. Dokument údajně vysvětluje, kde se stala chyba, která způsobila, že vláda premiéra Petra Nečase se škrty nekončí.

„Byla provedena aktualizace střednědobého výhledu státního rozpočtu, která spočívala v promítnutí dubnové makroekonomické předpovědi,“ zdůvodňuje revizi Kalouskův materiál.

Vinou pomalejšího ekonomického růstu vypadne už letos z plánovaných daňových příjmů blíže neurčená částka. V příštím roce stát na daních nevybere 35 miliard a v roce 2013 bude výpadek ještě o deset miliard vyšší. „Z toho vyplynula potřeba výdajových opatření, aby mohly být dodrženy fiskální cíle na léta 2012 a 2014,“ píše podle serveru Kalousek.

Z dokumentu je jasné, kolik bude třeba ušetřit v příštím roce. Výpadek 35 miliard pokryje skoro z poloviny výnos daně z přidané hodnoty, jejíž dolní sazbu zvyšuje penzijní reforma na 14 procent. Druhou část ale bude nutné ušetřit. Ještě horší vyhlídky má rozpočet v roce 2013, kdy mu penzijní reforma 20 miliard ubere. Proto Kalousek navrhuje škrty za 55 miliard.

Letošní škrty jsou nejvýš pravděpodobné

Podle serveru ministr financí nezveřejnil pouze údaje o tom, kolik se bude škrtat letos. Jasné by to mohlo být do konce týdne, až budou k dispozici údaje o výběru daní od ledna do června, uvedl Jakub Haas z tiskového oddělení. Upozornil ale, že dodržení plánovaného deficitu je prioritou ministra financí a proto je připraven navrhnout opatření na výdajové straně. Podle Hasse jsou letošní škrty nejvýš pravděpodobné.

Ekonomická prognóza, která způsobila úsporné překvapení, se příliš nemýlila v odhadu růstu HDP. Loni v červenci Kalouskovi lidé předpovídali růst 2,3 procenta a v dubnu odhad snížili jen o čtyři promile.

Propadly parametry, na kterých závisí výběr daní

V dubnovém odhadu se však propadly všechny parametry, na kterých závisí výběr daní. Spotřeba domácností i firemní investice porostou sotva polovičním tempem, a proto se snižují očekávané příjmy z DPH a spotřebních daní. Poloviční je také růst platů, a proto zklamaly výnosy u daně z příjmů fyzických osob.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Reportéři ČT: Stát se pře kvůli lomu ČSA s Tykačovou firmou o stovky milionů

Už několik měsíců trvá spor státu s těžařskou firmou Severní energetická Pavla Tykače. Jde v něm o stovky milionů korun za rekultivace lomu ČSA na Mostecku. Region se po desetiletích těžby postupně vrací k přírodě. Zdejší obce tedy netrpělivě vyčkávají, zda a kolik peněz nakonec dostanou na svůj další rozvoj jako bolestné za roky, kdy byly těžbou zasaženy. Ve sporu jde mimo jiné i o ceny pozemků v místě lomu, za jejichž převedení na stát chce Severní energetická 150 milionů korun. Stát má teď k dispozici vyjádření znalce, podle kterého naopak tyto pozemky mají cenu pouhých pěti milionů korun. Pro Reportéry ČT natáčela Jana Neumannová.
před 3 hhodinami

Cestovní kanceláře registrují stále větší zájem vozíčkářů o dovolené

Cestovní kanceláře nabízejí hotely, u kterých garantují, že jsou vhodné i pro vozíčkáře. Na jejich testování spolupracují s centrem Paraple. Zhruba deset až patnáct procent lidí v Česku se potýká s nějakou formou omezení, jejich zájem o cestování ale roste. Výběr destinací a cena se přitom od klasické nabídky neliší. Jde zejména o Egypt, za kterým se umístily Turecko a Řecko. Průměrná cena zájezdu za loňský rok se podle asociace agentur pohybovala kolem 37 tisíc korun za osobu na osm dnů. Mimo sezonu lze ale odcestovat i za dvanáct tisíc.
před 14 hhodinami

Českem loni proudilo o čtvrtinu víc plynu, část šla na tranzit

Zahraniční dodávky plynu do Česka loni výrazně stouply. Podle poradenské společnosti EGU vzrostl čistý dovoz meziročně o čtvrtinu na téměř sedm miliard kubíků. Stojí za tím vyšší spotřeba, těžba ze zásobníků i rostoucí tranzit komodity na Slovensko a do Polska.
před 14 hhodinami

Analytici se ohlížejí za rokem Trumpa v úřadu

Americký prezident Donald Trump se přesně před rokem vrátil do Bílého domu. Sliboval ekonomický růst, tvrdou protiimigrační politiku, cla, zeštíhlení federální vlády nebo rychlý konec ruské invaze na Ukrajinu. Za prvním rokem druhého Trumpova mandátu se postupně ohlížejí analytici a redaktoři ČT.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Ministerstvo financí zlepšilo letošní výhled ekonomiky

Ministerstvo financí zlepšilo letošní výhled české ekonomiky. Hrubý domácí produkt (HDP) podle zveřejněné predikce vzroste o 2,4 procenta, v listopadu ministerstvo čekalo růst 2,2 procenta. Průměrná inflace za letošní rok by měla dosáhnout 2,1 procenta, proti předchozí predikci je odhad nižší o 0,2 procentního bodu.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026

Služby trápí nedostatek pracovníků, shodli se hosté Událostí, komentářů z ekonomiky

Zdražování služeb v Česku zůstává nad průměrem celkové inflace a podobný vývoj experti očekávají i v letošním roce. O inflaci ve službách, jejím dopadu na podnikání a budoucím vývoji v Událostech, komentářích z ekonomiky debatovali hlavní ekonom České bankovní asociace Jaromír Šindel, viceprezident Svazu prodejců a opravářů motorových vozů Jiří Tůma a majitel kadeřnictví a člen Asociace kosmetických a kadeřnických oborů Tomáš Arsov. Debatou provázela Vanda Kofroňová.
19. 1. 2026

Čína hlásí růst ekonomiky o pět procent

Čínská ekonomika v loňském roce vzrostla o pět procent, oznámil podle zpravodajských agentur čínský statistický úřad. Údaj je tak podle agentury Reuters v souladu s vládním cílem. V posledním čtvrtletí loňského roku čínské hospodářství vykázalo meziroční růst o 4,5 procent. Údaje jsou mírně nad očekávání analytiků.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026

Evropská unie podle FT zvažuje cla za 93 miliard eur v odvetě za Trumpovy hrozby

Evropská unie zvažuje, že zavede na zboží ze Spojených států dovozní cla v hodnotě 93 miliard eur (2,3 bilionu korun). Mohla by také omezit přístup amerických společností na unijní trh. Uvádějí to zdroje britského deníku Financial Times (FT). Tímto plánem by Unie mohla reagovat na tarify, kterými hrozí americký prezident Donald Trump těm ze spojenců v NATO, kteří se staví proti jeho kampani za získání Grónska.
18. 1. 2026Aktualizováno18. 1. 2026
Načítání...